Polovina mladých od 15 do 24 let užívá nikotin. Ani varování o huntování zdraví je od kouření neodrazuje

Nejnovější statistiky vyplývají z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav u příležitosti Světového dne bez tabáku. Účastnilo se ho 1812 respondentnů. Denně jinak kouří pětina mužů (20,1 %) a 11,9 % žen starších 15 let.

GRAF Prevalence kuřáctví v ČR v letech 2012 – 2023

Zajímavá data také vyplynula ze zjišťování, kdy současní i bývalí kuřáci začali kouřit. Nejvíce (61,6 %) totiž propadlo kouření ve věku 15 až 19 let. S přibývajícím věkem pak počet kuřáků klesá. 

TABULKA: Věkové rozmezí, kdy začali současní a bývalí kuřáci pravidelně kouřit

Jestliže se podíváme na užívání nikotinu jiným způsobem než tradičním kouřením cigaret, tak vloni jich užívala v Česku jedna třetina osob (33,1 %) starších 15 let, ať už denně nebo příležitostně. Denní užívání uvedlo 23 % respondentů. 

U věkové kategorie 15 až 24 let je pak tento údaj poměrně alarmující. Nikotin v tomto věku užívá polovina mladých (50,2 %) a denní užívání zaznamenáváme u téměř třetiny z nich (30,4 %).

„Fakt, že každý druhý mladý člověk mezi 15 a 24 lety užívá nějakým způsobem drogu, kterou nikotin nepochybně je, ukazuje na to, jak úspěšný je tabákový průmysl se svou reklamní strategií a jak málo jsou mladí ochotni slyšet varování, že si ničí zdraví. Ukazuje to na zásadní potřebu důrazu na prevenci od nás všech, od celé společnosti. Základ by ale děti měly dostávat doma, v rodinách. Apeluji na maminky a tatínky, pomozte nám vysvětlit dětem a dospívajícím, že nikotin je jed, rychle způsobuje závislost a podporuje vznik rakoviny, a to i v případě, že ho do těla dostanou zdánlivě neškodnou elektronickou cigaretou, nebo ochuceným nikotinovým sáčkem,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Zdravotní i finanční dopady

Stejně jako statistiky kouření jsou nemilosrdná čísla dopadů. Každý rok zemře na následky kouření 22 tisíc lidí. Roční náklady na léčbu nemocí s kouřením spojených jdou podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR až k 20 miliardám korun.

„Kouření je příčinou zhruba pětiny nemocí srdce a cév a třetiny nádorových onemocnění. Třeba pravděpodobnost rakoviny plic je u kuřáků násobně vyšší než u nekuřáků. Při 14 cigaretách denně roste osmkrát, při 25 cigaretách denně už 25x. Pokud ale člověk kouřit přestane, už po roce se třeba riziko nemocí srdce sníží o polovinu. A po pěti letech je riziko rakoviny plic srovnatelné s nekuřákem. Rozhodně to tedy stojí za to, překonat závislost a dočasné abstinenční příznaky,“ říká MUDr. Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven ČR. 

Kouření je spolu například s obezitou zmiňováno v rámci úvah o bonusech a (v tomto případě zejména) malusech u výše zdravotního pojištění. Zatímco u komerčního pojištění, kde je pojistné odvozeno od rizikovosti, by takový přístup byl relativně jednoduchý, u veřejného zdravotního pojištění, které se svou povahou blíží spíše dani, by to bylo poměrně obtížné.

„Všechny zdravotní pojišťovny nabízejí v rámci programů z fondů prevence finanční podporu při odvykání kouření. Obvykle jde o proplacení nákladů na podpůrné léky jako je vareniclin nebo cytisin. Je však potřeba, aby pacient měl o léčbě oficiální doklad, obvykle z Centra pro závislé na tabáku,“ dodává Ludmila Plšková.  

Co elektronické cigarety?

Vraťme se ale ještě ke statistikám závislostí, konkrétně k elektronickým cigaretám, které loni užíval alespoň jednou měsíčně více než každý desátý dotázaný (11,1 % respondentů), což ve srovnání s rokem 2022 představuje nárůst o zhruba jeden procentní bod. Denně užívá elektronickou cigaretu 6,1 % osob, více muži než ženy. 

Největší podíl uživatelů elektronických cigaret opět nacházíme ve věkové kategorii 15 až 24 let, jde o celých 30 %, což představuje v porovnání s rokem 2022 nárůst o více než 5 procentních bodů. V posledních třech letech můžeme pozorovat nárůst také u věkové skupiny 25 až 44 let.  

„Téměř polovina uživatelů (49,0 %) elektronických cigaret uvádí, že současně kouří i klasické cigarety, zhruba pětina (20,8 %) uživatelů jsou bývalými kuřáky klasických cigaret a 30,2 % uživatelů před užíváním elektronických cigaret nikdy nekouřilo. To znamená, že skoro třetina lidí se následkem užívání elektronických cigaret stává závislými na nikotinu, aniž by tím potlačovali původní závislost na kouření klasických cigaret. Když si uvědomíme, že jde především o mladé, je to pro ně opravdu velká zdravotní zátěž. Vnímám jako dlouhodobý úkol, aby společnost začala považovat prevenci a péči o zdraví za životní styl, a to styl mnohem atraktivnější, než je záměrné poškozování si zdraví tabákovými výrobky a alkoholem,“ doplnila ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

„Od roku 2020 mapujeme také užívání nikotinových sáčků bez obsahu tabáku, které se vkládají mezi rty a dásně. Díky své dostupnosti, nízké ceně, diskrétnosti a atraktivnímu balení se staly velmi rychle populární jak mezi dětmi, tak i dospívajícími. Jak ukazují data za rok 2023, nejvyšší zastoupení uživatelů nikotinových sáčků nacházíme právě v nejmladší věkové skupině 15 až 24 let, kde tyto výrobky užívá 11,5 % respondentů, přičemž 6 % denně,“ dokreslila obraz vlivu tabákových alternativ na mladou generaci vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Marie Nejedlá a doplňuje, že nikotin u uživatelů v mozku stimuluje centrum odměny a uvolnění hormonu dopaminu. Tím sice krátkodobě způsobuje zlepšení nálady a koncentrace, ale pravidelné užívání vede k rozvoji závislosti a po vysazení k rozvoji abstinenčních příznaků. Dlouhodobě pak podporuje a zvyšuje riziko rozvoje nejrůznějších druhů rakoviny.

V pití alkoholu stále na vrcholu žebříčku

Pokud jde o alkohol, zůstává Česká republika v mezinárodním měřítku mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou. Užívání alkoholu má pak silný vztah ke kouření tabáku. Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen 23,4 % kuřáků, tedy o 1,2 procentního bodu méně než v celé populaci, avšak mezi rizikově a škodlivě pijícími je kuřáků výrazně více (34,7 %, resp. 48,7 %). U excesivních konzumentů alkoholu se zdravotní rizika násobí kvůli souběžnému působení rizikových faktorů souvisejících s kouřením.

„V roce 2023 jsme do dotazníku zařadili také otázky mapující užívání kratomu, což je psychoaktivní látka, jejíž popularita roste zejména mezi žáky a studenty. Jeho užívání je třeba monitorovat vzhledem k riziku vzniku závislosti a vedlejším účinkům. Z výsledků vyplývá, že kratom v roce 2023 užívalo necelé jedno procento dotazovaných. Nejvíce uživatelů nacházíme opět v nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let (3,2 %),“ uzavírá Marie Nejedlá.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock