Hlavička
Rozhovory -
17/08/2023

Mužů s rakovinou plic ubývá, ale naopak žen přibývá. Jaké mohou být vedle kouření další rizikové faktory?

Rakovina plic je často dávána do souvislosti s kouřením. I proto byl pro dlouholeté kuřáky v letošním roce spuštěn screening rakoviny plic. Zájem je zatím ale velmi malý. Jak s povzdechem říká vedoucí klinických studií pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Libor Havel, zrovna kuřáci o své zdraví moc nepečují.

reklama

reklama

V posledních letech se ale rakovina plic netýká jen kuřáků. S touto diagnózou se potkávají i lidé, kteří nikdy neměli cigaretu v ústech. Navíc přibývá žen s karcinomem plic, a to i hodně mladých. Co je příčinou? Jaké mohou být rizikové faktory vzniku karcinomu plic? Jak by mohl být screening rakoviny plic úspěšnější? MUDr. Libor Havel odpovídá v rozhovoru.

Jaký je v současnosti vývojový trend pneumoonkologických onemocnění, na která se specializujete? Pozorujete i dopady covidu-19?

Co se absolutního součtu nově diagnostikovaných pacientů týče, situace je dlouhodobě víceméně stejná. Pozorujeme ale i určité trendy. Například v mužské populaci dochází k postupnému úbytku, který je naopak kompenzován nárůstem nových diagnóz v populaci ženské. Historicky je tento vývoj vysvětlován emancipačními procesy v 60. letech, kdy se ženy naučily kouřit, a skutečně po 20 letech kouření je vznik plicní rakoviny typický. Aktuálně ale přibývají i mladé ženy s rakovinou plic, které nikdy nekouřily, a bohužel zatím nemáme jasné vysvětlení. Před 30 lety takové případy vůbec nebyly nebo byly velmi raritní. 

reklama

O jak mladých ženách mluvíme?

Existují případy, kdy se plicní nádor objeví i před 30. rokem věku. Určitě to není běžné, ale nárůst zaznamenán je. Když jsem před 30 lety začínal, v průměru měli pacienti 60 až 70 let a 50letý byl považován za raritu, což se dnes změnilo. 

Probíhají tedy nějaké analýzy, co by mohlo být příčinou nárůstu rakoviny plic v této věkové skupině? Může hrát roli rizikový faktor ovzduší? Nebo jiné materiály častěji využívané v posledních desetiletích?

Hypotéz je velmi mnoho a plicní rakovina je multifaktoriální onemocnění. Pro vznik rakoviny plic existuje spousta nabízených hypotéz, ale určit, nakolik se který faktor na vzniku nádoru podílí, je velmi obtížné. Spíše bude příčinou více střípků, které složí konečnou skládačku. Vezměte si například inhalaci radonu nebo ionizující záření – to nejsou faktory vyvolávající přímo rakovinu plic, ale mohou to být právě jedny z těch střípků.

Například Jihočeský kraj má relativně vysokou incidenci plicní rakoviny. Přitom v obecném pojetí by každý řekl, že mnohem horší ovzduší určitě dýcháme na magistrále v Praze. Jenže v jihočeské oblasti je podloží, které uvolňuje opravdu dost radonu, a starší zástavba s tímto faktorem ještě nepočítala. U současných novostaveb se již v projektech počítá s horizontálními protiradonovými izolacemi.

Když mluvíte o chatách, dříve se při stavbě běžně používal azbest, který také může být rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic.

Nepochybně. Třeba Olomoucko je místo s největším výskytem mezoteliomu, což je nádor pohrudnice způsobený přímo azbestem, ale považuje se i za rizikový faktor z hlediska vzniku rakoviny plic.

Podle mě také chemizace života představuje jeden z těch základních prvků, kterými lze nárůst rakoviny plic částečně vysvětlit. 

Můžete uvést příklad?

Výfukové plyny z naftových motorů jsou dnes uznávaným karcinogenem. Obecně každé spalování organické hmoty je rizikové a vždy záleží na dávce a četnosti expozice. Chemickou zátěž představují i těžké kovy, a když si představíme baterie v elektroautech… Málo se řeší otázky, kolik nebezpečných látek se uvolní při těžbě a také při následné likvidaci. Nějaká recyklace a regenerace se řeší, ale jakmile už je džin z láhve vypuštěn, snažíte se ho jen dostat zpět, ale úspěšnost není nikdy stoprocentní.

Ženy a hormonální zátěž

Před rokem jsem mluvila o tomto tématu s paní profesorkou Janou Skřičkovou z Brna a jednou z příčin rakoviny plic by mohly být také opakované zápaly plic a bronchitidy. 

Pokud má dítě opakované bronchitidní infekce, měl by si asi jeho lékař položit otázku, jak funguje jeho imunitní systém. Patrně ne optimálně. A pokud nefunguje dobře protiinfekční složka, patrně nebude dobře fungovat ani ta protinádorová. Jinými slovy, imunitní dozor v těle je slabší, s čímž souvisí i vyšší četnost nádorů. Podobné je to i v situacích, kdy je imunita poblázněná ve smyslu autoimunitních chorob. Pokud se potká paralelně podobných věcí více, nálož stoupá. 

Dalším faktorem, který může způsobovat nárůst rakoviny v ženské populaci, je hormonální zátěž. V 60. letech přišly antikoncepční pilule, které dneska polykají miliony žen. Nikdy sice nebyla prokázána stoprocentní souvislost, ale ví se, že některé typy plicních rakovin mají na svém povrchu estrogenové či progesteronové receptory, takže tyhle léky je mohou nějakým způsobem patrně stimulovat v růstu.

Jsou naopak nějaké protektivní faktory, které vzniku rakoviny plic brání?

Opakovaně byl ve velkých epidemiologických studiích prokázán protektivní vliv zvýšeného přísunu ovoce a zeleniny. Ale stejně jako u jiných multifaktoriálních věcí je obtížné říct, jak velkou roli tento faktor hraje. Lidé, kteří se více soustředí na svoji životosprávu, obecně více konzumují ovoce a zeleninu a ani by je nenapadlo si zapálit cigaretu. S čímž pak souvisí i nižší výskyt rakoviny plic.

Kuřáci nemají moc zájem o své zdraví

V letošním roce byl spuštěn screening na rakovinu plic u vybrané skupiny obyvatel. Vnímáte v tomto směru zájem a lze udělat již nějaké první hodnocení?

Screening rakoviny plic je velice kontroverzní záležitost. Přestože existuje metoda, která prokazatelně snižuje úmrtnost na rakovinu plic, je nedostatečně využívána. Spojené státy americké byly historicky první zemí na světě, kde se ve větším měřítku takový screening spustil. Jedna z prvních tamních studií prokázala, že nízko dávkované CT opravdu díky včasnému odhalení asi o pětinu snižuje úmrtnost na plicní rakovinu. Když po nějaké době došlo k dalšímu zhodnocení, tak se zjistilo, že jsou screenována jen 1,5 až 2 procenta z populace, která by screenována být měla.

Zájem je tedy zatím stále minimální.

Doufám, že se zájem bude časem zvyšovat. Kdyby se každému indikujícímu lékaři podařilo odhalit toho svého prvního, pro něj motivačního pacienta, uvidí, že má screening smysl, a začne o to více lidi na vyšetření posílat. Obecně ale tato skupina aktivně tento druh vyšetření vyhledávat nebude. Možná tak pod nějakým tlakem, například ze strany zaměstnavatele. 

V rámci výzkumu rakoviny plic probíhá spousta nových klinických studií. Která léčba je v současnosti nejúspěšnější? A není rakovina plic už takovým strašákem jako dříve? Přečtěte si v druhé části rozhovoru s MUDr. Liborem Havlem.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze / užito se souhlasem MUDr. Libora Havla

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
30/05/2024

Cílené léky u některých typů leukemie v podstatě vytlačily transplantaci kostní dřeně a chemoterapii na vedlejší kolej, říká hematolog a vědec profesor Doubek

Ještě před 20 lety znamenala diagnóza leukemie častěji než dnes zdlouhavou léčbu s nejistým výsledkem. Pacient často musel podstoupit transplantaci kostní dřeně a chemoterapii. Dnes už větší část těchto nemocí drží na uzdě léky předepisované ambulantně v hematologické ambulanci. Z některých leukemií se dokonce pacienti vyléčí úplně. Co se změnilo? A na jakých dalších nových způsobech léčby se pracuje? Vypráví přední český lékař a vědec v oboru hematologické onkologie prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno.


reklama

reklama