reklama
reklama
reklama
reklama
Více
reklama

Česká republika patří mezi nejlepší země světa v akutní léčbě cévní mozkové příhody. Přesto podle neurologů stále existuje slabé místo, které rozhoduje o tom, zda pacient dostane další mrtvici – včasné odhalení fibrilace síní. Právě ta stojí až za třetinou ischemických mrtvic a bez dlouhodobé monitorace ji často nelze zachytit. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek. Kardiolog prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA následně představil nové možnosti dlouhodobého sledování srdečního rytmu pomocí implantabilních monitorů a technologií využívajících umělou inteligenci.
Česká republika patří mezi nejlepší země světa v akutní léčbě cévní mozkové příhody. Přesto podle neurologů stále existuje slabé místo, které rozhoduje o tom, zda pacient dostane další mrtvici – včasné odhalení fibrilace síní. Právě ta stojí až za třetinou ischemických mrtvic a bez dlouhodobé monitorace ji často nelze zachytit. Na tiskové konferenci to zdůraznil předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti doc. Aleš Tomek. Kardiolog prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA následně představil nové možnosti dlouhodobého sledování srdečního rytmu pomocí implantabilních monitorů a technologií využívajících umělou inteligenci.
Setkání s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc., je vždy jedinečný zážitek. Vyniká mimořádným rozhledem, empatií i vzácným vypravěčským talentem – a především má co vyprávět. Vedle lékařské kariéry organizoval expedice napříč Afrikou, účastnil se potápěčské výpravy k Rudému moři a působil jako lodní lékař během několikaměsíční plavby do Indie. Významnou stopu zanechal také v pedagogické činnosti. A přestože ho život nejednou vystavil náročným situacím, provázel ho nadhled a humor, kterým obohatil i své knihy.
Setkání s docentem MUDr. Petrem Bartůňkem, CSc., je vždy jedinečný zážitek. Vyniká mimořádným rozhledem, empatií i vzácným vypravěčským talentem – a především má co vyprávět. Vedle lékařské kariéry organizoval expedice napříč Afrikou, účastnil se potápěčské výpravy k Rudému moři a působil jako lodní lékař během několikaměsíční plavby do Indie. Významnou stopu zanechal také v pedagogické činnosti. A přestože ho život nejednou vystavil náročným situacím, provázel ho nadhled a humor, kterým obohatil i své knihy.
Víte, kde se vaše děti inspirují při hledání videí? A dokážou rozpoznat, že doporučení jejich oblíbeného influencera je ve skutečnosti skrytá reklama – zvlášť pokud má na sobě bílý plášť a mluví o zdraví? Podle dat agentury NMS dnes influencery aktivně sledují tři čtvrtiny příslušníků generace Z. Pouze 23 procent lidí ve věku 15–26 let nesleduje žádného influencera. Zároveň ale nejde jen o fenomén mladých: polovina sledujících influencerům důvěřuje a třetina je ochotna si za produkty, které doporučí, dokonce připlatit. Právě tato kombinace důvěry, emocí a každodenní blízkosti dává influencer marketingu mimořádnou sílu – a zároveň z něj činí oblast s vysokým rizikem zneužití.
Víte, kde se vaše děti inspirují při hledání videí? A dokážou rozpoznat, že doporučení jejich oblíbeného influencera je ve skutečnosti skrytá reklama – zvlášť pokud má na sobě bílý plášť a mluví o zdraví? Podle dat agentury NMS dnes influencery aktivně sledují tři čtvrtiny příslušníků generace Z. Pouze 23 procent lidí ve věku 15–26 let nesleduje žádného influencera. Zároveň ale nejde jen o fenomén mladých: polovina sledujících influencerům důvěřuje a třetina je ochotna si za produkty, které doporučí, dokonce připlatit. Právě tato kombinace důvěry, emocí a každodenní blízkosti dává influencer marketingu mimořádnou sílu – a zároveň z něj činí oblast s vysokým rizikem zneužití.
Prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, je předním českým nefrologem a internistou. V rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, o nemocech ledvin, ale i o tom, proč se v moderním zdravotnictví vytrácí osobní kontakt. Vysvětluje, že ledviny často nebolí, a jejich onemocnění proto dlouho uniká pozornosti, varuje před nadužíváním běžných analgetik a připomíná, že pacient potřebuje víc než jen diagnózu – potřebuje lékaře, který vidí celý obraz jeho zdravotních problémů komplexně.
Prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, je předním českým nefrologem a internistou. V rozhovoru mluví o své cestě k medicíně, o nemocech ledvin, ale i o tom, proč se v moderním zdravotnictví vytrácí osobní kontakt. Vysvětluje, že ledviny často nebolí, a jejich onemocnění proto dlouho uniká pozornosti, varuje před nadužíváním běžných analgetik a připomíná, že pacient potřebuje víc než jen diagnózu – potřebuje lékaře, který vidí celý obraz jeho zdravotních problémů komplexně.
Jednou z priorit nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha má být navyšování kompetencí nelékařských profesí. Co to ale konkrétně znamená? Přejde na ně i větší odpovědnost? A není to jen snaha vyřešit nedostatek lékařů a zároveň ušetřit peníze? O tom byla velmi živá debata v Lékařském domě, kterou pořádala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně.
Jednou z priorit nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha má být navyšování kompetencí nelékařských profesí. Co to ale konkrétně znamená? Přejde na ně i větší odpovědnost? A není to jen snaha vyřešit nedostatek lékařů a zároveň ušetřit peníze? O tom byla velmi živá debata v Lékařském domě, kterou pořádala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně.
Virové hepatitidy zůstávají i v 21. století významnou globální zdravotní výzvou, která vyžaduje koordinovanou odbornou pozornost, inovativní přístupy a sdílení aktuálních poznatků napříč medicínskými obory. Tento fakt potvrzuje ještě současná rostoucí incidence žloutenky typu A v České republice. Jak si tedy stojíme? Jaká rizika přinášejí virové hepatitidy? Jak se jim lze bránit? A jaké nejmodernější možnosti léčby mají lékaři k dispozici? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na pravidelném cyklu přednášek Rady pro zdraví, které pořádá České lékařská komora. Na téma virové hepatitidy proběhla v úterý 2. prosince 2025.
Virové hepatitidy zůstávají i v 21. století významnou globální zdravotní výzvou, která vyžaduje koordinovanou odbornou pozornost, inovativní přístupy a sdílení aktuálních poznatků napříč medicínskými obory. Tento fakt potvrzuje ještě současná rostoucí incidence žloutenky typu A v České republice. Jak si tedy stojíme? Jaká rizika přinášejí virové hepatitidy? Jak se jim lze bránit? A jaké nejmodernější možnosti léčby mají lékaři k dispozici? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na pravidelném cyklu přednášek Rady pro zdraví, které pořádá České lékařská komora. Na téma virové hepatitidy proběhla v úterý 2. prosince 2025.
Život MUDr. Mgr. Jany Šeblové, Ph.D., FESEM, by vydal na knihu. Možná kdyby nebylo její odhodlání tak velké, tak bychom si ani nepovídali o urgentní medicíně a o vzdělání. V šestém ročníku Lékařské fakulty hygienické ji totiž vyloučili na základě udání spolužáka. Stihla ale pak dostudovat střední zdravotnickou školu, uklízela, vychovávala děti a v roce 1989 se od vyvařování plen a zavařovaček vrátila zpět na lékařskou fakultu.
Život MUDr. Mgr. Jany Šeblové, Ph.D., FESEM, by vydal na knihu. Možná kdyby nebylo její odhodlání tak velké, tak bychom si ani nepovídali o urgentní medicíně a o vzdělání. V šestém ročníku Lékařské fakulty hygienické ji totiž vyloučili na základě udání spolužáka. Stihla ale pak dostudovat střední zdravotnickou školu, uklízela, vychovávala děti a v roce 1989 se od vyvařování plen a zavařovaček vrátila zpět na lékařskou fakultu.
Dětská paliativní péče vyžaduje empatii. Bez ní to dělat nejde. A i když si možná držíte od pacientů a rodin jistý odstup, stejně vás jejich osudy a sdílení jejich života doženou. Proto si také lékař z Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU a jeden ze zakladatelů dětské paliativní péče nemyslí, že by do oboru měli nastupovat mladí lékaři hned po studiu, i když už vysoké školy obor paliativní péče nabízí.
Dětská paliativní péče vyžaduje empatii. Bez ní to dělat nejde. A i když si možná držíte od pacientů a rodin jistý odstup, stejně vás jejich osudy a sdílení jejich života doženou. Proto si také lékař z Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU a jeden ze zakladatelů dětské paliativní péče nemyslí, že by do oboru měli nastupovat mladí lékaři hned po studiu, i když už vysoké školy obor paliativní péče nabízí.
Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla. Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března. Součástí článku je také video z konference.
Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla. Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března. Součástí článku je také video z konference.
Rozhovor s Věrou Zukalovou začal popisem toho, co vlastně obnáší role onkologické ambasadorky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Denně si vyslechne mnoho příběhů. Pomáhá pacientům zvládnout nejen nemoc, ale i vše, co s ní souvisí, protože najednou člověk může cítit nejistotu, zoufalství, neví, co by měl zařídit dřív. Sama si rakovinou prošla, a ne každý příběh končí šťastně. I proto jsme se postupně dostali k tomu, jak se všemi emocemi pracovat. Jak pracovat se smrtí a s odcházením z tohoto světa? Co pomohlo během nemoci jí? A co jí pomáhá zpracovat tolik příběhů, aby sama mohla dál fungovat?
Rozhovor s Věrou Zukalovou začal popisem toho, co vlastně obnáší role onkologické ambasadorky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Denně si vyslechne mnoho příběhů. Pomáhá pacientům zvládnout nejen nemoc, ale i vše, co s ní souvisí, protože najednou člověk může cítit nejistotu, zoufalství, neví, co by měl zařídit dřív. Sama si rakovinou prošla, a ne každý příběh končí šťastně. I proto jsme se postupně dostali k tomu, jak se všemi emocemi pracovat. Jak pracovat se smrtí a s odcházením z tohoto světa? Co pomohlo během nemoci jí? A co jí pomáhá zpracovat tolik příběhů, aby sama mohla dál fungovat?
reklama
reklama
reklama
reklama
Více
reklama