Vláda ve středu schválila program, jehož cílem je posílit kapacity vysokých škol a zajistit více kvalifikovaných odborníků v klíčových nelékařských zdravotnických profesích. Podle plánu by mělo do roku 2037 přibýt více než 22 000 absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Tato investice bude stát 12,8 miliardy korun. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala.

Nedostatek lékařů spolu se stárnutím těch, kteří pracují, je vedle nedostatku peněz patrně nejvážnějším problémem našeho zdravotnictví. Tuto skutečnost sice již prakticky nikdo nezpochybňuje, ale na vyřešení problému přesto stále čekáme.

Dětská paliativní péče vyžaduje empatii. Bez ní to dělat nejde. A i když si možná držíte od pacientů a rodin jistý odstup, stejně vás jejich osudy a sdílení jejich života doženou. Proto si také lékař z Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU a jeden ze zakladatelů dětské paliativní péče nemyslí, že by do oboru měli nastupovat mladí lékaři hned po studiu, i když už vysoké školy obor paliativní péče nabízí.

Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla. Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března. Součástí článku je také video z konference.

Rozhovor s Věrou Zukalovou začal popisem toho, co vlastně obnáší role onkologické ambasadorky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Denně si vyslechne mnoho příběhů. Pomáhá pacientům zvládnout nejen nemoc, ale i vše, co s ní souvisí, protože najednou člověk může cítit nejistotu, zoufalství, neví, co by měl zařídit dřív. Sama si rakovinou prošla, a ne každý příběh končí šťastně. I proto jsme se postupně dostali k tomu, jak se všemi emocemi pracovat. Jak pracovat se smrtí a s odcházením z tohoto světa? Co pomohlo během nemoci jí? A co jí pomáhá zpracovat tolik příběhů, aby sama mohla dál fungovat?

Uplynul více než rok od podepsání dohody ministerstva zdravotnictví s lékaři a odbory. Od té doby se některé kosmetické změny podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka odehrály, ale většina návrhů zůstala na papíře. Se kterými kroky je lékařská komora v posledním roce spokojená a jaké má cíle pro rok současný? Přečtěte si ve velkém rozhovoru s prezidentem České lékařské komory MUDr. Milanem Kubkem.

Jak dlouho trvá napsat kvalitní vědecký článek a co by v něm nemělo chybět, aby ho přijala i komise v prestižních impaktovaných časopisech? A proč je čím dál složitější přijít se zcela novým objevem a spíše se navazuje na již publikovaná data? V rozhovoru odpovídala vědkyně RNDr. Anna Fialová ze společnosti SOTIO, která se nejen podílela a podílí na prestižních odborných studiích, ale také sama vědeckým pracím dělá oponenturu a posuzuje jejich kvalitu.

Až 12 procent českých obyvatel ve věku 50 až 59 let je v polymorbidním stavu. Mají tedy tři a více chronických onemocnění. Ve věkové skupině 70+ už je takových lidí více než polovina. Tito lidé nejenže nejsou zdraví, ale také často pobírají příspěvek na péči nebo invaliditu. O to více ale potřebujeme finančně aktivních lidí, aby utáhli narůstající počet nemocných. Těch ale také ubývá a do budoucna jich bude čím dál méně. Kruté a nekompromisní statistiky představil na letošním brněnském sjezdu České lékařské komory ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc., patří mezi významné osobnosti kardiologie, protože tento obor neustále posouvá dál a inovuje ho. Patřil mezi první lékaře, kteří se podíleli na zavedení primární koronární plastiky u akutního infarktu myokardu, díky čemuž jsou dnes schopni zachraňovat i dříve beznadějné případy. V roce 1993 jako první zavedl metodu implantace koronárních stentů a v roce 2008 provedl první perkutánní implantaci aortální chlopně. Kam se kardiologie za poslední desetiletí posunula? Proč se zvyšuje průměrný věk lidí s infarktem? A jaké jsou hlavní rizikové faktory infarktu? Které výkony dnes může intervenční kardiologie nabídnout?

Zdravotní péče je v ohrožení, a pokud se nezmění celkový přístup ze strany politiků, řítíme se do propasti. A to nejen ambulantní specialisté, kterým je vláda ČR ochotna podle slov prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka zaplatit pouze za pět rohlíků, ale nutí je k tomu, aby za tyto peníze prodávali rohlíků deset. Navržená úhradová vyhláška pro příští rok mění tolik pravidel, že bude mít dopad na všechny a v konečném důsledku nejvíce na pacienty. Tak by se dalo shrnout jednání ambulantních specialistů, které se v Domě lékařů konalo ve středu 23. října.

I když máme všichni v rámci veřejného zdravotního pojištění každé dva roky nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře, využívá toho jen každý třetí dospělý. Co vše může praktický lékař na preventivní prohlídce zjistit? Proč je důležitá a proč ji lidé podceňují? Jak probíhá? A které screeningové programy jsou v současnosti k dispozici? O tom jsme si povídali s praktickým lékařem MUDr. Miroslavem Urbanem, Ph.D., MBA, LL.M. ze společnosti MOJE AMBULANCE v pražské Hostivaři.

Není leukemie jako leukemie. Jaký je mezi jednotlivými typy rozdíl? Co je hlavní příčinou pozvolna rostoucí incidence leukemie v Česku v posledních 30 letech? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru přední český lékař a vědec v oboru hematologické onkologie prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno.