V kavárně jsem se sešla s usměvavou a energickou Evou Skalickou (43 let). Pozitivní energie z ní doslova čiší a zkrátka máte pocit, že tato žena má vše dobře pod kontrolou a užívá si života plnými doušky. Před třemi lety si ale sáhla na dno. Co začalo nenápadnou bolestí v podbřišku, skončilo operací, chemoterapií, léčbou v rámci klinické studie a imunoterapií. Lékaři jí diagnostikovali rakovinu vaječníků. Letos tuto tříletou léčebnou cestu končí a zatím naštěstí bez známek recidivy.

Poslanecká sněmovna se na konci letošního srpna vypjala k rychlému výkonu a poslanci koaličních stran přehlasovali veto prezidenta. Bylo tak uvedeno v život rozhodnutí vlády snížit platbu za státního pojištěnce o pětistovku měsíčně. Z dosavadních 1967 korun na 1467 korun. Zdravotnictví tak dostane o 15 miliard méně (500 korun krát pět měsíců krát šest milionů státních pojištěnců), než kdyby platba za státního pojištěnce zůstala na 1967 korunách.

Cílem tohoto článku je podat stručný souhrn vybraných populačních a klinických dat o šíření viru SARS-CoV-2 během léta 2022. Letní měsíce tohoto roku potvrdily již známý fakt, že evoluce koronaviru je překvapivě rychlá a rozhodně nekončí. Po nástupu varianty omikron (dominance dosáhla v druhé polovině ledna 2022) jsme byli během uplynulých měsíců svědky postupného nástupu dalších subvariant viru, které svou narůstající nakažlivostí velmi rychle vytěsňovaly ty předchozí. Po variantě BA.1 z ledna 2022 to byla v časně jarním období zejména subvarianta BA.2, kterou v letních měsících nahradily varianty BA.4/BA.5. Šíření nových forem viru usnadňuje jejich vysoká nakažlivost, virus tak neustále zvyšuje svou transmisibilitu v populaci.

Jak velkou roli při odvykání závislosti na alkoholu a lécích hraje motivace? Kde jsme zaspali, že hodně lidí už si bez prášků nedokáže svůj život představit? Očekává se v příštím roce pod tíživou ekonomickou situací nárůst počtu nových lidí závislých na prášcích a alkoholu? Co by teď pomohlo? Na co by se měla odborná a veřejná společnost zaměřit především?

„Lékařská veřejnost není rozdělená, je jednotná. Můžeme se přít o míru opatření, o optimálních protokolech, o tom, v jaké fázi jakou věkovou skupinu lidí očkovat, ale nikdo z nás nepopírá existenci smrtelného viru, který tady je. Nikdo z nás nepopírá význam očkování pro snížení počtu mrtvých a závažných hospitalizací a nikdo z nás nepopírá význam dostupnosti léků a nikdo z nás nepopírá význam ochranných prostředků, jako jsou roušky a respirátory,“ těmito slovy začal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek svoji přednášku na konferenci České lékařské komory (ČLK) ke covidu.

V posledních několika letech došlo k řadě kybernetických útoků na nemocnice. Můžeme uvést například nemocnici v Benešově, Kosmonosech a v Brně. Větší ochranu snad přinesou blížící se dotace, které se na oblast kybernetické bezpečnosti zaměřují. Bude to ale stačit? Co je důležité, aby daná opatření byla efektivní? Jak nejčastěji hackeři útočí? V čem nemocnice při zajištění kybernetické bezpečnosti nejvíce chybují?

Výskyt infekční žloutenky v České republice klesá, a to i díky stále větší proočkovanosti dětské části populace. Závažnějším problémem je však neklesající výskyt chronických zánětů jater – následků prodělané žloutenky typu B a především typu C, které se šíří hlavně v rizikových skupinách. Léčba chronického zánětu jater pro pojišťovny znamená náklady v řádu miliard korun ročně. Co víme o žloutence? Jak probíhá a jak se léčí?

Duševních onemocnění přibývá, a to hlavně těch z oblasti úzkostně-depresivního spektra. Při příležitosti křtu knihy „Proč maminku bolí hlavička?“, která se věnuje migréně, jsem si povídala s klinickým psychologem prof. PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., o tom, jak o sebe duševně pečovat. Podle něj totiž na psychohygienu obecně zapomínáme.