Primář oddělení alergologie a klinické imunologie FN Ostrava doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc., se dlouhodobě zabývá nejen imunomodulací u dětí i dospělých, ale část svého života věnoval také výzkumu syndromu chronické únavy. Zatímco v 90. letech minulého století bylo možno na tuto diagnózu dostat invalidní důchod, dnes už tomu tak není. Jak je tento syndrom vnímán? Jak dopadly studie? Co dělat, když člověka neustále něco bolí nebo je unavený a už neví kudy kam?

Víte, že zesnulá zpěvačka Tina Turner trpěla chronickým onemocněním ledvin (CKD, chronic kidney disease)? A řekla: „Kdybych věděla, že existuje spojitost mezi vysokým krevním tlakem a onemocněním ledvin, ušetřilo by mi to hodně trápení.“ Jen v Česku trpí CKD zhruba každý desátý Čech, ale řada lidí o svém onemocnění ani neví. Je známé, že ledviny nebolí, a proto se na onemocnění u 60 procent pacientů přijde ve čtvrtém či pátém stadiu, které již znamená selhání funkce ledvin.

Téměř polovina dětí (47 %) v Česku ve věku 12 až 19 let se setkala se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami u kamarádů. Obecně o téma duševního zdraví se zajímá čím dál více lidí a obzvláště mezi mladými a není divu. Na jednu stranu psychickým onemocněním trpí v Česku podle organizace UNICEF asi 11 % dětí, na druhé straně se na odbornou pomoc čeká měsíce.

S podzimem přichází období respiračních nemocí, a hlavně rodiče tak nějak doufají, že jejich děti vydrží ve školce alespoň dva týdny zdravé. Reklamy z lékáren s podpůrnými vitaminy a imunoglukany na nás skáčou ze všech stran. Jsou ale tyto přípravky všespásné? Jak otužovat organismus? A co dělat, když už je dítě opravdu často nemocné? Které léky patří mezi nejúspěšnější pro podporu imunitního systému? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru primář oddělení alergologie a klinické imunologie FN Ostrava doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.

Dobrovolné přesčasy začínají vypovídat pro letošní prosinec vedle lékařů už i sestry a laboranti. Kolik se jich nakonec zapojí, se dozvíme v polovině listopadu, do kdy ještě mohou výpovědi podávat i zaměstnanci s dvoutýdenní výpovědní lhůtou. Informovala o tom předsedkyně Odborové svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková na dnešní tiskové konferenci, na níž se podílela i Sekce mladých lékařů České lékařské komory.

Digitalizace zdravotnictví představuje očekávanou změnu, která má nejen lékařům pomoci ulehčit práci, ale také zpřehlednit celý zdravotní systém jim i samotným pacientům. Potvrdil to i nedávný rozsáhlý průzkum České lékařské komory (ČLK) a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb (ATDZ), kterého se zúčastnilo téměř 3000 lékařů. Průzkum ale ukázal i na nedostatky a problémy, kterým digitalizace čelí, a jaké největší obavy u ní panují.

O úniku moči se celkem mluví. Ale co když uniká stolice nebo má člověk problém s vyprazdňováním? I když je těchto případů méně, trápí jen v Česku okolo 200 tisíc lidí. Tzv. inkontinence stolice přitom zdaleka nepostihuje pouze seniory, problémy s ní mají naopak lidé mladší. Z důvodu různých poranění, úrazů, psychických potíží nebo ženy po porodu. Problém, který je dnes zároveň velmi dobře léčitelný. Specialisty často lidé vyhledají až po letech. Proč? A jak lze inkontinenci léčit? V rozhovoru popisuje MUDr. Julius Örhalmi, Ph.D., FASCRS, MBA, z Nemocnice Hořovice.

Je to okamžik. Chvíle, kdy se dítě například poprvé postaví a zrovna na kraji stolu stojí horký čaj, který na sebe zvrhne. Nebo při běhání zakopne a spadne do ještě rozpáleného popela po táboráku. Starší děti zase objevují svět a někdy mají lepší či méně chytré nápady, třeba vylézt na stožár vysokého napětí nebo na vagon. Tyto případy už častěji bývají smrtelné.

Myslím, že titulek rozhovoru přesně vyjadřuje smýšlení primáře kardiologie pražské Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petra Neužila, CSc., který celý život zasvětil klinické práci a výzkumu v oboru srdeční elektrofyziologie se specializací na problematiku katetrizačních ablací srdečních arytmií.