Z konference Efektivní nemocnice: Jak se v příštím roce udrží financování zdravotnictví a je zrušení úhradové vyhlášky na spadnutí?

Už podle čísel v úvodu je jasné, že si v příštím roce moc vyskakovat pravděpodobně nebudeme. Návrh rozpočtu například podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha neumožňuje v příštím roce navýšit valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení.

„Peníze navíc nepošleme, protože to rozpočet ve stavu, v jakém je, neumožní. Musíme vycházet z parametrů úhradové vyhlášky a ze zdrojů v rámci systému. Příští rok tak nemůžeme očekávat nějaké masivní valorizace za státní pojištěnce nad stanovený rámec. V dalším roce už to ale bude nezbytné,“ uvedl Vojtěch na konferenci s tím, že podle něj nebylo úplně prozřetelné připravit úhradovou vyhlášku s poměrně výrazným deficitem. Což se právě odráží i v plánovaném rozpočtu VZP.

Platbu za státní pojištěnce vyplácí stát za zhruba šest milionů lidí, mezi něž patří například děti, senioři nebo nezaměstnaní. Letos tato platba činí 2127 korun a v příštím roce by měla vzrůst na 2188 korun.

Stav finanční ve zdravotnictví naopak hájil ještě současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, podle něhož je zdravotnictví ve velmi dobré kondici. „Peníze nezmizí a budou buď na účtech zdravotních pojišťoven, nebo na účtech poskytovatelů zdravotní péče. Nepoužijí se k něčemu jinému. Pokud zůstanou na účtech zdravotních zařízení, tak budou moci kofinancovat projekty, které plánují,“ doplnil ministr a zároveň dodal, že v letošním roce měl být také schodek zdravotních pojišťoven dramaticky větší, než se finálně ukázalo. 

Fotografie: zleva prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, MUDr. Boris Šťastný, MBA, MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA, MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA, Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, Ing. Zdeněk Kabátek, MUDr. Jan Přáda, moderátor Daniel Takáč (zdroj: Pavlína Zítková)

„Myslím si, že je zde řada prostoru k hledání úspor a efektivních cest. Musí se pokračovat v redukci akutních lůžek. Je potřeba se podívat na porodnice, kde probíhá malý počet porodů. Podívat se na dětská oddělení, kde neleží žádné děti. To všechno jsou cesty k úsporám. Ke zvýšení efektivity pomůže také digitalizace,“ vyjmenoval možnosti.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka nehrozí v příštím roce ani žádné zpožďování plateb nebo úplné zastavení toku peněz směrem k poskytovatelům. „Zažil jsem tuto situaci v letech 2012 a 2013, kdy jsem nastoupil do pojišťovny. Řešení jsou různá a podařilo se nám ji vyřešit. Nyní je situace odlišná, ale my ve VZP jsme připraveni nejen dostát všem svým závazkům, ale také zrealizovat v příštím roce všechny nadstavbové programy – tzn. třeba speciální a bonifikační úhradové mechanismy,“ upozornil Kabátek.

K hledání finančních zdrojů do zdravotnictví se vyjádřil i zástupce strany Motoristé sobě Boris Šťastný, který upozornil, že tato strana zásadně odmítá navyšování daňové zátěže obyvatel, stejně tak navyšování odvodů na sociální nebo zdravotní pojištění. 

„Jak jsme i promítli do programového prohlášení vlády, jsme přesvědčeni o tom, že bez hlubokých strukturálních reformních změn nebude české zdravotnictví do budoucna ufinancovatelné. Proto jsme navrhli změnu systému zdravotního pojištění tak, abychom vytvořili dvousložkové nominální pojištění, abychom více zainteresovali veřejnost do prevence systémem zpětných bonusů, a navrhli jsme další opatření, která povedou k tomu, že skutečně budeme schopni české zdravotnictví financovat. Už nebude možné jako v minulých obdobích postupovat jakousi salámovou metodou a zalepováním děr záplatami,“ řekl Šťastný a zároveň upozornil, že nehodlají odstoupit od nároku pacienta na bezplatnou zdravotní péči a nechtějí žádným způsobem zvyšovat spoluúčast pacientů a ochranné limity, které pacienty a jednotlivé skupiny chrání. Nakonec vyzval také k postupnému odstoupení od úhradové vyhlášky.

Zrušení, nebo uchování úhradové vyhlášky?

Diskuse se tak postupně přesunula také k úhradové vyhlášce, kdy někteří z řečníků volali po jejím zrušení. Příkladem je zmíněný nově zvolený poslanec Boris Šťastný, místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš nebo ředitel největší zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek. 

Za omezení hospodaření prostřednictvím úhradové vyhlášky se postavil i Adam Vojtěch. „Pokud opakovaně rozdáváte víc úhradovou vyhláškou, než má ten systém na příjmové straně, přesunete peníze k poskytovatelům, ale pouze spíše penetrujete stávající stav. Vyšší efektivitu by skutečně přineslo, kdybychom dali zdravotním pojišťovnám větší prostor pracovat s daty, pracovat s kvalitou, oceňovat kvalitu a vymýšlet inovativní úhradové mechanismy, které budou cílit skutečně na podporu efektivity a kvality,“ myslí si Vojtěch a připomněl, že úhradová vyhláška byla v zákoně původně zavedena jen jako pojistka, pokud se pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče nedohodnou v rámci dohodovacího řízení. K dohodám v posledních letech ale většinově dlouhodobě nedochází.

Podle ministra Válka ale úhradová vyhláška úzce souvisí také s růstem mezd a platů zdravotníků, o kterém ministerstvo vyjednává s odbory. „Když je nárůst úhradové vyhlášky o 5 %, tak z logiky věci chtějí stejné navýšení i zdravotníci. Když pak například v roce 2027 bude vyhláška ve stejné výši jako v roce 2026, nebo dokonce klesne o 5 %, pak je potřeba říct, že platy a mzdy zdravotníků nebudou moci růst, nebo dokonce klesnou. Z příjmu zdravotních pojišťoven už jde dnes na mzdy a platy 65 až 70 % a jsme na hraně toho, co je systém procentuálně schopen absorbovat,“ upozornil Válek s tím, že může skončit úhradová vyhláška, ale pak musí skončit i debata s ministrem zdravotnictví ohledně odměňování zdravotníků a musela by skončit zdravotnická tripartita.

Zrušení úhradové vyhlášky navíc není zrovna jednoduchý proces. Podle poslance KDU-ČSL Toma Philippa by bylo třeba upravit stovku zákonů a najít jiný způsob, jak úhrady regulovat. „Úhradové vyhlášky mají být psané vyrovnaně. Je úkol ministerstva zdravotnictví, aby ty peníze, které do zdravotnictví přitečou, na to stačily,“ řekl.

Proti zrušení úhradové vyhlášky se striktně staví i lékaři, kteří si na nedávném sjezdu mimo jiné odsouhlasili následující usnesení: „Česká lékařská komora nesouhlasí s plány na rušení úhradové vyhlášky, seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, rámcových smluv se zdravotními pojišťovnami, dohodovacího řízení a vyhlášky o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Tyto instituty je třeba trvale kultivovat, ale zachovat. Jejich existence je zárukou spravedlivého podnikatelského prostředí ve zdravotnictví, zárukou rovnosti úhrad a zachování dostupnosti kvalitní a bezpečné zdravotní péče pro pacienty. Rušení a oslabování těchto institutů by nahrávalo možné korupci.“

Fotografie: MUDr. Milan Kubek (zdroj: Pavlína Zítková)

Prezident České lékařské komory Milan Kubek k tomuto tématu na konferenci Efektivní nemocnice uvedl, že si nedovede představit, kdyby došlo ke zrušení úhradové vyhlášky a dalších institutů, jako seznamu zdravotních výkonů, rámcových smluv, institutu dohodovacích řízení či personální vyhlášky. Podle něj všechny tyto instituty mají spoustu chyb, ale lze s nimi pracovat a kultivovat je. Kdyby se zrušily, vládla by ve zdravotnictví džungle.

„To znamená, že by ti silní požírali ty slabé, že by velké monopoly tlačily ke zdi například soukromé lékaře a výsledkem by byla jakási supermarketizace zdravotnictví. Proto Česká lékařská komora říká k možnému zrušení úhradové vyhlášky jasné ne,“ zdůraznil Kubek.

Zrušit úhradovou vyhlášku tedy rozhodně není jen tak, jak ale upozornil ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl, pro začátek by se mu alespoň líbilo, kdyby byla úhradová vyhláška dvouletá, aby byli poskytovatelé zdravotní péče schopni plánovat alespoň střednědobě a nezažívali ten roční cyklus.

Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Pavlína Zítková