Jak vypadá ideální jídelníček, abyste byli zdravější?

Strava, kterou přijímá většina evropské populace, překračuje podle nové zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) odhadované planetární hranice, a to především kvůli vysokému příjmu masa a dalších živočišných produktů a široké dostupnosti vysoce zpracovaných potravin, bohatých na přidané cukry, sůl a nasycené tuky, doprovázené nízkou spotřebou nutričně prospěšných rostlinných potravin. 

Téměř polovinu úmrtí zaznamenaných v České republice v roce 2019 lze podle údajů ve zprávě přičíst životnímu stylu, přičemž hlavním rizikovým faktorem, zodpovědným za více než pětinu úmrtí, je špatné stravování. 

„Česká populace konzumuje v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Nezdravé návyky dospělých se navíc přenášejí i na další generace. I když bylo zaznamenáno určité zlepšení, pokud jde o konzumaci ovoce a zeleniny u dětí a dospívajících, jednu porci ovoce nebo zeleniny stále konzumuje pouze 37 % patnáctiletých, což je od roku 2014 nárůst o 10 %. Pětina dopívajících jí sladkosti každý den a 9 % jí chipsy více než dvakrát týdně, 18 % navštíví fast food dvakrát nebo vícekrát za měsíc, přičemž frekvence roste s věkem,“ uvádí zpráva Zdravý talíř, zdravá planeta: Kompas pro udržitelné stravování.

„Víme, že vlivem nekvalitního stravování v České republice máme nadprůměrný výskyt nadváhy a obezity, a samozřejmě s nadváhou je spojována cela řada dalších nemocí, které mají své náklady. Ať už na snížení kvality lidského života, nebo po ekonomické stránce, protože ve chvíli, kdy jsou lidé nemocní, tak musíte zaplatit léčbu. A vedle nákladů na léčbu ještě figurují další vedlejší náklady, jako je nižší ekonomická výkonnost. Zvýší se náklady na sociální příspěvky, předčasné důchody. Všechno nás to může stát hrozně moc, a proto je dobré se ptát, kam můžeme naši stravu posunout,“ vysvětlila na tiskové konferenci nutriční expertka a lékařka z Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. LF UK Eliška Selinger.

Vedle zdravotní stránky je zde podle zprávy také velký dopad na naši planetu. „Potraviny, které konzumujeme, a náročný způsob jejich výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,“ varovala regionální ředitelka ochrany přírody WWF-CEE Irene Lucius s tím, že zdravé a udržitelné potraviny by měly být dostupné a cenově přijatelné pro každého, a to jak nyní, tak i v budoucnu, a v tomto by měly sehrát zásadní roli vlády a potravinářské firmy.

„Nezapomínejme ale, že každá malá změna má význam. I my jako jednotlivci máme moc a odpovědnost k této změně přispět. Není třeba, aby někdo podnikal drastické kroky; je třeba, aby velké množství lidí udělalo řadu malých kroků,“ vyzvala Lucius.

Foto: Tisková konference WWF, zleva vedoucí českého zastoupení WWF-CEE Lenka Fryčová, vědeckovýzkumná pracovnice TU Liberec Julie Mokrá, nutriční expertka z Univerzity Karlovy Eliška Selinger, foodblogerka Nikoleta Kováčová (zdroj: archiv WWF Czechia)

Jídelníček dle Livewell

Jak by tedy dle doporučení měl vypadat jídelníček, který prospěje našemu zdraví a zároveň nás nepřijde dráž než ten současný?

V našem jídelníčku by se měl výrazně zvýšit podíl zeleniny a ovoce. Jsou dobrým zdrojem vlákniny. Přitom pouze malá část Čechů zařazuje do svého jídelníčku pět porcí zeleniny a ovoce denně. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. Podobně nízký je i náš příjem luštěnin, které mohou být i dobrým zdrojem bílkovin.

Zajímavým poznatkem zprávy WWF je to, že nezavrhuje ovoce a zeleninu z exportu. „Často se příliš zaměřujeme na emise způsobené přepravou exotického ovoce a snažíme se ho nejíst. Emise z přepravy potravin však v průměru tvoří méně než 10 % celkových celosvětových emisí – poměrně málo ve srovnání například s tím, kolik emisí vyprodukuje pěstování obilí. Ano, emise z dopravy jsou důležité, ale nekupovat avokádo v supermarketu, do kterého na nákupy jezdíte autem, místo abyste šli pěšky nebo jeli na kole, míru udržitelnosti vašeho jídelníčku nezvýší,“ udává zpráva.

Podle jídelníčku, který doporučuje Livewell, by se naopak v českém jídelníčku mělo snížit o více než polovinu množství masa a masných výrobků. Důrazně je doporučováno z něj úplně vyloučit vysoce zpracované maso. 

Jak ale dodala na tiskové konferenci vedoucí českého zastoupení WWF-CEE Lenka Fryčová, není nutné se masa vzdát úplně. Sama konzumace masa nepředstavuje problém, skutečným problémem je jen jeho nadměrná konzumace. 

„V Evropě se produkuje více živočišných produktů, než se spotřebuje, a spotřebováváme více, než je pro nás dobré. Abychom udrželi zbytnělý sektor hospodářských zvířat, více než polovinu vypěstovaných obilovin dáváme jako krmení těmto zvířatům, zatímco naše intenzivní zemědělské postupy poškozují biodiverzitu, zhoršují zdraví půdy a ohrožují klima,“ vysvětluje zpráva.

Navíc podle zprávy má náš region dlouhou tradici chovu hospodářských zvířat a mnoho lokalit může ve skutečnosti z udržitelně se pasoucího dobytka těžit. „Náš současný přístup k produkci a spotřebě masa však znehodnotil jeho tradiční roli v krajině. Bohužel není možné takové množství masa vyprodukovat pouze v rámci řádně obhospodařovaných přirozených ekosystémů. S tím, jak světová populace roste, se tento problém bude nadále zvětšovat,“ doplňuje WWF.

Vejce, ryby a obiloviny

Na druhou stranu se doporučuje zvýšit spotřebu vajec, protože dodávají důležité živiny při relativně menším dopadu na životní prostředí. Důležitou součástí stravy by také měly být mořské plody a ryby, hlavně ty tučné s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem jsou dobrým zdrojem vitamínu D. 

„Aby se však předešlo zhoršujícímu se dopadu na rybí populace a mořská stanoviště, bude zásadní získávání ryb a mořských plodů z udržitelných zdrojů anebo alespoň ze zdrojů s nižší ekologickou stopou. S ohledem na naši vnitrozemskou polohu je dobré vybírat i ze sladkovodních druhů ryb (např. pstruh, sumec, tolstolobik),“ upřesňuje zpráva.

Důležitým zdrojem energie a vlákniny v našem jídelníčku jsou pak obiloviny. Naopak potraviny s vysokým obsahem (zejména nasycených) tuků, soli a cukru nejsou v rámci vyvážené stravy potřeba.

Otázkou na konec pak možná podle řečníků na tiskové konferenci zůstává, jestli jsme schopni připravit častěji oběd na zeleninovém základu než jednoduše strčit kuře do trouby. Jak ale podotkla Nikoleta Kováčová alias fotoblogerka Surová dcérka, která je již 10 let vegankou, rozhodně nevidí cestu v agresivních taktikách a vnucování veganské stravy. Lidé jsou pak spíše defenzivní. 

„Lepší je inspirovat, aby si lidé vzali od každého něco, a tak si poskládali vyvážený jídelníček,“ dodala Nikoleta.

Tabulka: Doporučené složení stravy v jídelníčku dle WWF

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: WWF, zpráva Zdravý talíř, zdravá planeta: Kompas pro udržitelné stravování