Hlavička
Zprávy -
22/02/2024

Jak si lidé napříč generacemi hlídají své zdraví? Starší jsou zodpovědnější a mladší citlivější, ukázal průzkum

Nejzodpovědnější ke svému zdraví jsou zástupci nejstarších generací na trhu práce, tedy X (67 %, lidé narození mezi lety 1965 až 1980) a Boomers (69 %, lidé narození v letech 1946 až 1964). Nejméně často tyto prohlídky navštěvuje generace Y (55 %, lidé narození v letech 1981 až 1998). Nejcitlivější na své zdraví je naopak nejmladší generace Z narozená v letech 1998 až 2015. Vyplývá to z generačního průzkumu realizovaný personální agenturou Grafton Recruitment.

reklama

reklama

Zatímco nejstarší generace X a Boomers chodí nejčastěji na preventivní prohlídky a nejvíc se zajímají i o nadstandardní vyšetření, pracovníci z nejmladší generace Z jsou na své zdraví nejcitlivější. Největší podíl respondentů z této věkové skupiny totiž uvedlo, že lékaře vyhledají hned, jak se u nich objeví nějaký zdravotní diskomfort. 

Celkem 66 procent respondentů napříč věkovými skupinami se ovšem své zdravotní potíže nejdříve snaží řešit vlastními silami a na lékaře se obrací až ve chvíli, kdy vlastní řešení nezabere. 

Z průzkumu také vyplynulo, že na preventivní prohlídky pravidelně chodí jen 61 procent zaměstnanců. 

reklama

„Vzhledem k tomu, že téměř polovina příčin úmrtí v Česku je preventabilních a tudíž zbytečných, mělo by zbylých 39 procent zaměstnanců napříč věkovými skupinami svou docházku na preventivní vyšetření přehodnotit a na prohlídky chodit pravidelněji,“ komentuje Jitka Kouba a dodává: 

„Nejčastějším důvodem, proč preventivní prohlídky respondenti vynechávají, jsou časové možnosti a také nízké povědomí o tom, jaké prohlídky v jakém věku je potřeba absolvovat. Právě s tím by mohli zaměstnavatelé pomoci.“

Bez seniorů trh práce fungovat nebude

Právě díky prodlužující se délce produktivního života se zdraví stává stále více větší prioritou, a to nejen pro zaměstnance a pracovníky samotné, ale také pro firmy, které je zaměstnávají. I v jejich zájmu je pevné zdraví jejich lidí, a to napříč věkovými skupinami. 

„Demografie je neúprosná, očekává se, že počet seniorů v populaci do roku 2050 vzroste o 51 procent na 3,076 milionu osob, zatímco počet obyvatel v produktivním věku poklesne o 829,5 tisíce oproti současnosti. Věk odchodu do důchodu se tak bude dále prodlužovat a zaměstnávání seniorů bude pro zachování funkčního trhu práce nutností,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, s tím, že zaměstnavatelé v rostoucím měřítku začínají poskytovat benefity týkající se zdraví, k nimž stále častěji patří i hlídání termínů preventivních prohlídek. 

Podceňování preventivní prohlídek a neutěšený zdravotní stav obyvatel v Česku ukázala i loňská studie Advance Institute. Podle ní délka života sice stále roste, čas získaný navíc ale příliš často strávíme nemocní, tedy s významně zhoršenou kvalitou života a vysokou potřebou nákladné léčby i sociálních služeb. To má následně významný negativní dopad na celou českou ekonomiku.

Hodně nemocí lze odhalit včas

Třetina úmrtí v České republice je přitom způsobena nemocemi, kterým je možné předejít. Pouze jedna jediná koruna investovaná do zdravotní prevence může snížit nemocnost až o 10 procent. Jak zaznělo na semináři na téma zdravotní prevence a jejího pozitivní ekonomický efekt, který se konal na půdě Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prevence a včasné řešení zdravotních problémů zaměstnanců zefektivňuje fungování českého zdravotnictví a v souhrnu šetří náklady jak státu, tak i zaměstnavatelů. Zvýšení kvality života zaměstnanců jde se zlepšením zdraví ruku v ruce.

„Zavedení komplexních Programů podpory zdraví mohou snížit až o 10 % počet dnů pracovní neschopnosti a prodloužit zdravý život o 1 rok. Taková opatření pak znamenají pro zaměstnavatele výrazné zvýšení efektivity a provozního zisku,“ říká MUDr. Oldřich Šubrt, Ph.D., předseda správní rady platformy Academy of Health Care Management. 

Senátoři i poslanci nyní hledají cestu, jakým způsobem preventivní lékařskou péči podpořit. Smysl preventivních opatření hrazených ze strany zaměstnavatelů dokazují i data, která se přímo propisují do české ekonomiky. 

„Zdravotní stav české populace není dobrý a musíme s tím rychle něco dělat, protože jako stát přicházíme o obrovské bohatství a jako občané bychom se mohli těšit z výrazně vyšší kvality života. Systematická podpora zlepšování veřejného zdraví patří mezi největší priority Ministerstva zdravotnictví, prevence je tou nejefektivnější cestou,“ vysvětluje Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Zprávy -
16/04/2024

Už v příštím roce vzniknou sociálně-zdravotní lůžka. Jaké změny to přinese a proč převažují hlavně obavy?

Propojit a vzájemně koordinovat dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života klientů v sociálně zdravotních službách. Garance vysoké úrovně poskytované zdravotní i sociální péče klientům, a to na jednom místě. Pružné a efektivní reakce na měnící se potřeby osob s chronickými zdravotními problémy. To jsou hlavní cíle změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který ve čtvrtek představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Reakce na návrh jsou ale dosti rozporuplné. Pomůže, nebo naopak sociálním a zdravotním zařízením spíše přitíží?


reklama

reklama