„Nezabíraly jí žádné léky na korekci vysokého tlaku, projevila se cukrovka a kožní tukové útvary, kterým říkáme xantomy. Pociťovala bolesti břicha, zapříčiněné hromaděním tuků v játrech a slezině. Jen pro představu, normální hodnoty triacylglycerolů u dospělého člověka jsou 0,68 až 1,69 mmol/l, u naší pacientky se vyšplhaly až na 168 mmol/l,“ uvedla její ošetřující lékařka MUDr. Pavla Jadrníčková z Lipidové ambulance.<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/kuze_pacienty_5d40a648e7.jpg"></figure>Foto: Kůže pacientky (zdroj: FN Ostrava)Ta také představila tento případ na kongresu v Miláně, kde se sešly stovky odborníků na léčbu dyslipidemie. Jeden z nich podpořil domněnku doktorky Jadrníčkové, že se jedná o diagnózu genetického původu.&nbsp;„Spojila jsem se s naším předním genetikem prof. MUDr. Tomášem Freibergerem, který oslovil speciálně zaměřenou laboratoř v zahraničí. A ta potvrdila, že se jedná o velmi raritní genovou mutaci, tzv. parciální familiární lipodystrofii, podtyp č. 4.,“ vyprávěla vývoj pátrání lékařka Jadrníčková. &nbsp;Tato nemoc vyřadila pacientku téměř na rok a půl z pracovního procesu. „Kůže mě bolela i na dotek. Byla jsem strašně unavená, nemohla jsem spát. Změnila se mi postava,“ popsala své útrapy pacientka.Naštěstí i pro tuto vzácnou nemoc, kterou má na světě potvrzeno jen několik lidí, existuje léčba, a to nákladný lék Waylivra. Ten ale ještě nebyl v té době na českém trhu dostupný. Zdravotní pojišťovna ale nakonec úhradu léku z Irska, aplikovaného ve formě injekcí, odsouhlasila.&nbsp;Už po druhé dávce se podařilo ženu stabilizovat a zastavit ukládání tuků do tkání kolem očí a dalších životně důležitých orgánů. „V literatuře je popsáno, že pokud se nepodaří tuto nemoc správně diagnostikovat a začít léčit, pacienti umírají na náhlou smrt srdeční, selhání jater nebo těžký zánět slinivky,“ upozornil prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., přednosta Interní a kardiologické kliniky FNO a LF OU.&nbsp;Život mladé ženy se obrátil k lepšímu. „Teď je to opravdu sto a jedna a chtěla bych i touto cestou strašně moc poděkovat paní doktorce za to, že udělala všechno pro to, aby pomohla odhalit původ mých problémů. &nbsp;Vrátila jsem se do práce, a i když s mírným omezením, zase funguju,“ uvedla žena po pravidelné návštěvě ambulance.Autorka: Pavlína ZítkováFoto: FN Ostrava (na fotografii je MUDr. Pavla Jadrníčková)

large_Pavla Jadrníčková.jpg

medium_Pavla Jadrníčková.jpg

small_Pavla Jadrníčková.jpg

thumbnail_Pavla Jadrníčková.jpg

Pavla Jadrníčková.jpg

K odhalení vzácného genetického onemocnění u mladé ženy pomohla lékařka z Ostravy

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2021 žije v Česku téměř 1 100 000 osob s cukrovkou. Diabetiků 1. typu je asi 60 tisíc, zbývající drtivá většina jsou lidé s diabetem 2. typu. Predikce je, že u nás do roku 2030 bude 1,3 milionu diabetiků (2019: 1,05 mil.). Není růst rychlejší, než se původně předpokládalo?&nbsp;Není. V letech 2020 až ’21 nastal pokles na narůstající křivce počtu pacientů s diabetem poprvé. Především rok 2020 byl složitý z důvodu nedostatku ochranných pomůcek, čímž se omezovala zdravotní péče, a to hlavně v ambulancích praktických lékařů. I proto došlo k výraznému poklesu počtu nově diagnostikovaných pacientů s diabetem. Navíc hyperglykemie představovala a představuje u pacientů s diabetem negativní prognostický faktor při příjmu do nemocnice.&nbsp;Pokud se člověk do nemocnice dostal a měl vysokou hladinu cukru, se zvýšenou pravděpodobností skončil na jednotce intenzivní péče, na ventilátoru nebo na ECMO (mimotělní podpora života - extrakorporální membránová oxygenace, pozn. red.). Více jich proto umřelo, zhruba o 10 tisíc více, než je běžný roční průměr (běžně přibývá v ČR cca 60 000 nově diagnostikovaných pacientů s diabetem, v roce 2020 to bylo jen zhruba 47 000 až 55 000 pacientů, pozn. red.). Kvůli tomu vznikl ve statistikách poprvé od 60. let minulého století již zmíněný zub – k úmrtím se ještě přidala poddiagnostikovanost. Tento zářez byl ale ihned vykompenzován v roce 2021, kdy přibylo 70 000 nově diagnostikovaných pacientů s diabetem.Bylo to tím, že lidé začali opět více chodit na preventivní prohlídky?Je to určitě tím, že se lidé přestali bát chodit k lékařům. Tím se diagnostikovali noví pacienti. Neustále jsme totiž zdůrazňovali, že pacient s vyšší hodnotou glykemie má vyšší riziko při hospitalizaci. Data z Velké Británie mimo jiné ukazují, že po covidu nastal velký přírůstek metabolických onemocnění včetně diabetu, ale i více kardiovaskulárních onemocnění.Příčina?Spoustu věcí ještě o covidu nevíme. Poškozuje cévy, nervový systém, silně ovlivňuje také imunitu. Výrazně například narostly také komplikace typu alergie. Ovlivňuje možná i samotné buňky redukující inzulin, což by mohlo mít s nárůstem počtu pacientů s diabetem přímou souvislost. Samozřejmě nemůžeme vyloučit, že následné komplikace souvisí i s vakcinací, ale všechno jsou to zatím jen hypotézy. Je těžké všechno rozklíčovat, protože zatím nemáme dostatek informací, potvrzené kauzality. Roli mohla hrát i psychika a izolace, jak jsme byli zavření doma. Všechno je propojené. Dále pozorujeme a vyhodnocujeme.<h2>Diabetolog: ohrožený obor?</h2>I z důvodů vyššího věkového průměru diabetologů hrozí do budoucna jejich nedostatek. Spolupracujete s lékařskými fakultami a přesvědčujete studenty, že i diabetologie je zajímavý obor? Jak by šlo situaci zlepšit?Každý student na naší fakultě (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy) projde naší klinikou (III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN). Snažíme se jim diabetologii přiblížit a ukázat, že jde o zajímavý, užitečný a zábavný obor. Samozřejmě jsou ale i jiné zábavné konkurenční obory, například kde více pracujete rukama. U nás se pracuje převážně hlavou, i když v rámci podiatrických ambulancí (ambulance specializovaná na péči o pacienty se syndromem diabetické nohy a osoby se zvýšeným rizikem tohoto onemocnění, pozn. red.) se může diabetolog zapojit tak trochu i jako chirurg, kromě toho existují i glukózové senzory, které jsme s kolegou implantovali do podkoží. Dnes budeme tak trochu zasahovat i do oftalmologie, protože budeme moci provádět screening diabetické retinopatie, tedy poškození oční sítnice cukrovkou. Obecně je ale diabetologie hodně interní obor, kde se musíte zamyslet, co s tím pacientem chcete dělat. Je to péče cílená na pacienta podle klíčových preferencí.&nbsp;Jak tato cílená péče probíhá?Cílená péče znamená, že musíme pacienta poznat, což vyžaduje čas, který je omezený. Najít možné motivační prvky. Poté ho musíme edukovat a najít společné cíle, které budou měřitelné, splnitelné, kontrolovatelné a v časovém horizontu ohraničené. Když plán nefunguje, musíme léčbu změnit. V tom jsme jiní oproti jiným oborům. Když přijdete na chirurgii s odřeným kotníkem, nepotřebujete vědět, na co umřela vaše babička. Lékař ránu vyčistí, dá na ni náplast a pošle vás domů. My to takhle nemáme. Potřebujeme poznat pacienta do hloubky a v tom je náš obor výjimečný. Komplikace diabetu může postihnout kterýkoli orgán a tím pádem máme širokou anamnézu.&nbsp;A z hlediska personálního to budete do budoucna zvládat?Diabetologové nám ubývají a ubývat budou a mladých moc není. Nedaří se nám ukázat, jak je diabetologie nádherná. Budeme se snažit, aby ambulance mohly do systému nabírat nelékaře. Mám na mysli nutriční terapeuty, což je obor s vysokoškolsky vzdělanými odborníky na životosprávu, a tito lidé podle mě do systému zdravotnictví patří. Sejmuli by z lékařů část práce s pacienty a do budoucna budou i více pracovat s prvky telemedicíny a telemonitorace. Všechno nemusí dělat lékař a ani bychom to po něm neměli chtít. Doktor má mít na starosti rozhodování, určování léčebné strategie a přehodnocování.&nbsp;O zapojení nutričních terapeutů do procesu jste mluvil už někdy před rokem. Zlepšila se situace? Pokročilo se někam?&nbsp;Úhrada zdravotní pojišťovnou pro nutriční terapeuty existuje jen ve velkých zdravotnických zařízeních. Pro malé ambulance ale nebyli v podstatě vůbec nasmlouváváni. A i když mají některé výkony ohodnocené, celkově jsou podhodnocení, a to se budeme snažit změnit. V současné chvíli, když si lékař vezme k sobě nutriční terapeutku, bude ji muset dotovat. Nevydělá si na sebe. My chceme, aby byla součástí každodenní rutinní péče. V týmech máme i diabetologické sestry, které by mohly dělat spoustu užitečných činností, ale nemají k nim kompetence, což by se časem také mohlo změnit. Nyní jsou využívány spíše jako administrativní výpomoc, což je také škoda, protože jsou zdravotnice, a ne administrativní pracovníci.&nbsp;Co nyní potřebujete ze všeho nejdřív?Z hlediska správné péče o pacienta potřebujeme, aby se diabetik zachytil co nejdříve, protože kontakt s diabetologem ho může přimět ke změně životosprávy. Není to ale o tom, že mu jednou za půl roku nebo jednou za rok řeknete, co by měl změnit. Takhle to nefunguje. Pro udržení správné životosprávy pacienti potřebují strukturovaný a intenzivní systém kontaktů. K tomu nemůže sloužit lékař, ale spíš systémy založené na telemedicíně a digitální terapii.Jak toho chcete docílit?Nejdříve potřebujeme vybudovat infrastrukturu, která zatím není vyvinutá. Diskuse ale probíhají a jedná se o elektronizaci zdravotnictví. Stále bohužel není zcela jasné, jak bude celý proces probíhat. Jestli budeme mít třeba centrální úložiště dat, nebo to řešení bude vypadat jinak.Podle informací <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/centralni-sklad-pacientskych-dat-vybudovan-nebude-jak-tedy-zakon-o-elektronizaci-promeni-ceske-zdravotnictvi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">centrální úložiště nebude</a>. To už je v podstatě rozhodnuto.&nbsp;Už existuje Národní registr zdravotnických služeb, kde najdete v podstatě vše, vše je anonymizované. Pokud nebude centrální úložiště, tak jak budou jednotlivá úložiště vypadat? Kdo je bude mít na starost? Jak se já jako pacient dozvím, kde všude o mně leží data? Osobně bych z hlediska bezpečnosti dat více věřil jednomu centrálnímu zabezpečenému úložišti než mnoha po celém Česku.<h2>Bez spolupráce se zdravotní stav nezlepší, ba naopak</h2>Do péče o diabetiky se zapojují i praktičtí lékaři, kteří také mohou předepisovat některé léky. Někdy se ale stane, že i oni mají svázané ruce a některé léky předepsat nemohou (toto téma jsme rozebírali třeba s <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/praktici-jsou-zavaleni-papirovanim-a-covid-tomu-jeste-nasadil-korunu-rika-prakticky-lekar-a-tvurce-sestry-emmy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">panem doktorem Ondřejem Sobotkou</a>). Není řešení i ve větším zapojení praktických lékařů?&nbsp;Praktičtí lékaři mohou předepisovat některé léky na diabetes, ale často nové léky nepředepisují i kvůli různým omezením. Všichni praktici z pochopitelných důvodů nechtějí být diabetologové. Už tak mají dost svých jiných činností, které musí zajišťovat. Teoreticky i ortoped dnes může léčit cukrovku a předepisovat podle nového návrhu antidiabetika. Budete chtít ale jako pacient s diabetem chodit za ortopedem, nebo diabetologem? Několik let už existuje konsenzus mezi diabetology a praktickými lékaři, jaký pacient a kdy má být léčen u praktika – časně zachycený, s dobrou kompenzací a nekomplikovaný. V zásadě nemáme kompetenční spory, jde nám jen o to, aby se dodržovalo to, co je dohodnuto.&nbsp;Můžete tato pravidla přiblížit?Hlavním úkolem praktických lékařů je nově zachytit pacienta při preventivní kontrole. Když se cukrovka zjistí a jedná se o nekomplikovaného pacienta, praktický lékař může zahájit léčbu například metforminem nebo gliptinem apod. V této léčbě pokračuje, dokud se daří udržet dobrou kompenzaci diabetu nebo dokud se neobjeví jeho komplikace. Ve chvíli, kdy je pacient rizikovější, tak už by měl být veden u nás. Pokud není pacient u praktika komplexně edukován, přicházíme o ohromně plodné období z hlediska vnímavosti pacienta k edukaci, když se u něho něco mění. Praktik proto může kdykoliv odeslat pacienta k diabetologovi. Problém by také mohl nastat, když k nám přichází se zbytečnou prodlevou pacient již dlouhou dobu dekompenzovaný. Takže není problém, že by praktici nemohli nebo neměli léčit diabetiky, je jen potřeba dodržovat dohodnutá pravidla.U diabetu 2. typu je nejúčinnější léčbou vedle medikamentů úprava životosprávy. Mluvil jste o nalezení motivace. Vedle diabetologie už v podstatě zabrousíte do oboru psychologie. Jaké jsou první kroky k úspěšné léčbě diabetu?Máme několik pilířů péče pro pacienty s diabetem, které se snažíme řešit, a máte pravdu, že jedním z nich je psychologie. Další je životospráva a nakonec farmakoterapie. Neobejdeme se ani bez jednoho z nich. Pokud je někdo diabetik a glykemie mu přesáhne hodnotu 7 mmol/l, dnes už nečekáme, jestli zlepší svůj životní styl nebo ne, rovnou předepisujeme lék a ten buď funguje, nebo ne. Pokud nefunguje, předepíšeme jiný. Vždy ale musíme brát v potaz, jestli jde o skutečně nekomplikovaný diabetes, nebo o pacienta s aterosklerotickými komplikacemi, srdečním selháním nebo s poruchou funkcí ledvin. Pak volíme jinou léčbu, nejčastěji glifloziny nebo GLP-1 receptorové agonisty, které ovlivňují i jiné orgány.&nbsp;Při prvním rozhovoru každopádně nemůžeme udělat nějakou hlubokou psychoanalýzu. Některé skutečnosti zjišťujeme časem. Napoprvé nám také hodně pacientů neřekne vše. Nemáme možnost hned každého diabetika poslat za psycholožkou nebo psychologem. Máme ale k dispozici klinické psychology, i když běžně nejsou moc dostupní. Snažíme se ale, aby dostupní byli, v rámci České diabetologické společnosti pod naší Psychologickou sekcí existuje projekt <a href="https://www.diab.cz/psychologicke-pevne-body" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Psychologické pevné body</a>. Když lékař potřebuje zkontrolovat svého pacienta, tak si dohledá v okolí kolegu psychologa, který by byl ochotný pomoci.&nbsp;U jak velkého procenta pacientů s diabetem se začnou časem objevovat psychologické problémy? Ať už třeba úzkosti nebo deprese.Mnohdy pacienti mívají deprese již při diagnóze, třeba i proto, že diabetes je často spojen s nějakými kily navíc, 90 % pacientů s diabetem 2. typu žije s nadváhou nebo je obézních. My to víme a věnujeme i psychologické stránce stále větší pozornost. Tito lidé zažívají tzv. diabetický distres, což je míra nepohodlí vedoucí ke stresu, která vyplývá z toho, že člověk trpí cukrovkou jako chronickým onemocněním. Paradoxně dnes máme lepší možnosti léčby pro pacienty s diabetem 1. typu, který býval v minulosti na léčbu náročnější. I dnes je jejich léčba komplexnější než u pacientů 2. typu, kteří mohou brát tablety, kdežto diabetik 1. typu si musel píchat do prstu několikrát za den a sledovat výsledky pro úpravu dávky inzulinu. Hrozila hypoglykemie a hyperglykemie. Dnes máme senzory a automatickou pumpu, která funguje na algoritmu řídícím dávky inzulinu a bránícím hypoglykemii i hyperglykemii, čímž snímá z pacienta velkou část jeho zátěže. Tím se u něj snižuje i diabetický distres, i když část ho vždy zůstává, protože na sobě neustále musí nosit nějaké zařízení, o které se musí starat.&nbsp;Diabetika 2. typu ovlivňují více jiné faktory – nadváha, obezita, ztížené společenské uplatnění, deprese, snížená mobilita, stres, který „zajídá“, a tím se roztáčí spirála zhoršení zdravotního stavu. I proto jsem říkal, že na pacienta cílíme podle různých komorbidit. Pacient, který má srdeční selhání nebo poruchu ledvin, musí být léčen glifoziny. Člověk s nadváhou nebo obézní by měl být léčen pomocí agonistů GLP-1 receptoru, což jsou léky, které kromě toho, že snižují glykemii a riziko aterosklerotických komplikací, také snižují hmotnost. Po inzulinu pacienti spíše přibírají, takže ho nepoužijeme, dokud to není nezbytné a pokud máme jiné možnosti včetně kombinací moderních antidiabetik, nebo ho použije právě v kombinaci s moderní léčbou.Jak jednotlivé léky fungují? Jaké jsou výhody čím dál populárnějších gliflozinů a proč je zatím užívá jen zhruba 90 tisíc pacientů s diabetem? Dočtete se v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/diabetolog-martin-prazny-pacientum-casto-chybi-aktivni-zajem-o-sve-zdravi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">druhé části rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.</a>.Autor: Pavlína ZítkováFoto: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN / užito se souhlasem prof. MUDr. Martina Prázného, CSc., Ph.D.

medium_Martin Prázný foto klinika.jpeg

small_Martin Prázný foto klinika.jpeg

thumbnail_Martin Prázný foto klinika.jpeg

Martin Prázný foto klinika.jpeg

Předseda České diabetologické společnosti Prázný: Diabetologové ubývají a mezi mladými lékaři zájem o obor moc není. Jak velký je to problém a existuje řešení? 

I když se situace v posledních sedmi letech mírně zlepšila, covid opět mnoho lidí od <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/lekari-vyzyvaji-nebojte-se-a-chodte-na-prohlidky-na-jake-mate-narok" target="_blank" rel="noopener noreferrer">preventivních prohlídek</a> odradil. Ukazuje to nejnovější statistika a zpráva Svazu zdravotních pojišťoven.„Často se u relativně nízkých počtů pravidelných preventivních vyšetření zmiňuje obava z covidu. V porovnání s rozvinutými státy jsou však počty preventivních vyšetření dlouhodobě poměrně nízké, i když díky osvětové činnosti jak lékařských autorit i zdravotních pojišťoven pomalu rostou. V době covidové pandemie nicméně z obavy z nákazy zájem o preventivní prohlídky opět klesl," říká Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR.Podle něj Češi často prevenci podceňují a k lékaři chodí až ve chvíli, kdy mají nějaké zdravotní potíže. Pak ale lékař mnohdy zjišťuje již rozvinuté onemocnění, kdy je léčba komplikovanější, dražší a statisticky méně úspěšná.„Spojit s poctivou návštěvou preventivních prohlídek určitý bonus pro svědomité pojištěnce by asi dokázalo čísla mírně zlepšit. Stejně tak bychom mohli zvážit i nějaké znevýhodnění těch, kteří možnost prevence zanedbávají,“ dodává.<h2>Raději k zubaři než k praktikovi</h2>Je zajímavé, že zatímco u obecných preventivních prohlídek je podíl účasti kolem 32 procent, alespoň jednou za rok jde na prevenci k zubaři téměř 50 procent lidí ( i když i sem se lidé zdráhají. Více <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/cesi-se-o-sve-zuby-moc-nestaraji-mohli-by-pritom-usetrit-statisice" target="_blank" rel="noopener noreferrer">čtěte ZDE</a>).Jistou souvislost lze vidět podle vyjádření Svazu zdravotních pojišťoven v tom, že u zubaře není nadstandardní péče hrazena z veřejného pojištění a péče o zdravý chrup je tak i v přímém finančním zájmu pojištěnce.Pojišťovny hradí i preventivní návštěvu u zubního lékaře. Ta se má konat jednou ročně, ale po pěti měsících od poslední provedené prohlídky může pojištěnec přijít ještě na tzv. pravidelnou prohlídku, aniž by měl problémy. Obě tyto prohlídky v daném roce jsou plně hrazeny.Na všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře mají pojištěnci nárok jednou za dva roky. Díky tomu si lékař doplní anamnézu, zkontroluje očkování a kompletně pacienta fyzikálně vyšetří, včetně změření krevního tlaku a orientačního vyšetření zraku a sluchu.&nbsp;<h2>Co může preventivní prohlídka odhalit?</h2>Součástí prohlídky je i zhodnocení možných rizik, vyšetření kůže a eventuálně i vyšetření konečníku, u mužů pak i v případě genetické nebo rodinné dispozice vyšetření varlat a u žen od 25 let věku v případě genetické nebo rodinné dispozice vyšetření prsů, včetně poučení o nutnosti samovyšetřování.Dále je pravidelnou součástí prevence i vyšetření moči diagnostickým papírkem, kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění. Ve věku 30, 40, 50 a 60 let se při preventivní prohlídce provádí i laboratorní vyšetření hladiny krevních tuků, ve věku 30 let a od 40 let pak ve dvouletých intervalech i vyšetření hladiny krevního cukru.Vyšetření EKG se provádí ve 40 letech a dále pak pravidelně ve čtyřletých intervalech. Od 50 do 55 let věku mají pojištěnci každoročně nárok na úhradu vyšetření možného skrytého krvácení ve stolici speciálním testem; od 55 let věku je pak toto vyšetření možné absolvovat 1x za 2 roky, nebo se lze rozhodnout pro kolonoskopické vyšetření. Lékař pak podle zvážení konkrétních rizik může doporučit i další vyšetření.Pojišťovny hradí také nejméně tři programy <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/onkogynekolog-cibula-vsichni-mame-k-dispozici-veskerou-lecbu-zdarma-coz-vede-k-tomu-ze-o-sve-zdravi-moc-nepecujeme" target="_blank" rel="noopener noreferrer">screeningu zhoubných nádorů</a>, a to screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie, screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice a screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního čípku.Pokud si nejste jistí, určitě se podívejte na nabídku své zdravotní pojišťovny, které nabízí proplacení i v rámci dalších preventivních programů. &nbsp;Autor: Redakce NašeZdravotnictví.czFoto: Shutterstock

prakticky-lekar-shutterstock_1727098729.jpg

medium_prakticky-lekar-shutterstock_1727098729.jpg

small_prakticky-lekar-shutterstock_1727098729.jpg

thumbnail_prakticky-lekar-shutterstock_1727098729.jpg

Češi podceňují prevenci u praktických lékařů. Raději zajdou jednou ročně k zubaři

Zmiňované změny vycházejí z dohod o úhradách péče, které zdravotní pojišťovny pro příští rok uzavřely se stomatology, gynekology, praktickými lékaři a lékaři pro děti a dorost. Podle ministerstva to přináší pro pacienty několik pozitivních změn.Jako první Ministerstvo zdravotnictví zdůraznilo, že se tak zvýší dostupnost stomatologické péče, také gynekologové budou více motivováni k péči o těhotné a praktičtí lékaři získají vyšší kompetence. Dětem rajský plyn, zubařům registrované pacientyZubařů a jejich pacientů se týká nová dohoda, kterou uzavřela Česká stomatologická komora se zdravotními pojišťovnami. Zvýhodněni tak mají být ti, kteří budou mít registrované pacienty, protože od pojišťoven dostanou více peněz. „Díky tomu, že pojišťovny navázaly úhradu na registrujícího stomatologa a navýšily základní výkony, které jsou používány ve stomatologické péči, podpořily tím poskytování péče takzvaně na pojišťovnu,“ řekl k tomu ministr Vojtěch.Příjemnější by mohla být od nového roku návštěva zubaře i pro některé děti. Pokud nebudou schopné ošetření, stomatolog jim bude moci nově dát pro zklidnění rajský plyn a pojišťovna mu tento zákrok nově proplatí.&nbsp;„Revolučním počinem je úhrada sedací, která umožní provést řadu ošetření u obtížně spolupracujících dětí přímo v ordinacích, bez nutnosti hospitalizace,“ řekl k tomu prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. „Dlouhodobě jsme poukazovali na to, že se zubařům nevyplatí pracovat pro pojišťovnu a pečovat o dětské pacienty. Jsem rád, že se nám pro příští rok podařilo s pojišťovnami uzavřít dohodu, která toto mění. Těžit z ní budou nejen pacienti, ale i samotní lékaři,“ domnívá se Šmucler.Pojišťovna také zohlední vyšší ceny materiálů tak, aby odpovídaly realitě. Dohoda představuje navýšení o 734 milionů korun. Gynekologové budou vypláceni podle trimestrů pacientekZměny se dotknou také ambulantních gynekologů, jejich pacientek a péče o ně. Podle ministra Vojtěcha dosud vykazovali tito lékaři zbytečné a neefektivní výkony. Teď budou placeni ve třech balíčcích podle těhotenských trimestrů pacientek.&nbsp;„Lékař, u kterého je těhotná registrována, dostane tři balíčkové úhrady za jednotlivé trimestry – za první 1 500, za druhý 2 500 a za třetí 3 500 korun. Pojišťovna tak jednoznačně hradí péči za těhotné tomu, kdo ji řídí, tedy registrujícímu gynekologovi. Pro gynekology je tato změna výhodná a předvídatelná, stejně jako pro pojišťovny,“ komentoval dohodu předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Dohoda představuje navýšení o 227 milionů korun. Největší změny čekají pacienty u praktických lékařůMožná největší změny čekají ovšem praktické lékaře. Získají větší pravomoci a s nimi jim přibude i práce. Je mezi nimi například časný záchyt demence, péče o prediabetika nebo péče o pacienta po onkologické léčbě.„V zemi, kde čelíme epidemii diabetu, vnímám jako zásadní, že úplně poprvé dohoda obsahuje péči o prediabetiky. To je cesta, jak s touto epidemií bojovat. Cukrovku musíme řešit dřív, než propukne, a prediabetes lze výrazně ovlivnit,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.V ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost bude nově možné zachytit a sledovat také pacienta s obezitou. „Epidemie výskytu obezity u dětí a dospívajících patří mezi prioritní problémy v Česku i celosvětově,“ řekla k tomu Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. Lepší peníze lékařům za delší ordinační dobuLékaři poprvé dostanou od pojišťoven úhradu i za „vzdělávací“ pohovor s rodinou novorozenců o očkování. „Budou odměněni za větší časovou náročnost a opakované nároky na edukaci pacientů o prospěšnosti a smyslu očkování. Vnímáme to aktuálně jako klíčové opatření s ohledem na klesající proočkovanost,“ dodala Hülleová.Vyšší příplatek získají i ti praktičtí lékaři, kteří budou mít nejdelší ordinační dobu. Musejí mít ovšem ordinaci otevřenou nejméně 30 hodin v týdnu v pěti pracovních dnech a aspoň jednou týdně mít otevřeno do 18 hodin. Podmínkou je i to, aby se pacienti mohli alespoň ve dvou dnech v týdnu objednat na pevně stanovenou hodinu. David GarkischIlustrační foto:&nbsp;Pixabay.com, CC0<div> </div>

Novinky v ordinacích: cukrovka, tlusté děti, vyšetření demence a zubař všem

Čísla jsou to sice tvrdá, ale jasná a ověřená. Pocházejí například ze <a href=\""http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-2016\"" target=\""_blank\"">Zdravotnické ročenky</a> pro loňský rok, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).&nbsp;S cukrovkou se podle nich loni léčilo více než 861 500 Čechů. Dalších tři sta tisíc diabetiků mezi námi zůstává neodhalených. To je armáda čítající přes milion lidí, kterým hrozí předčasná smrt, amputace, oslepnutí, poškození nervů, ledvin, srdce, cév a mnoho dalších zdravotních problémů.&nbsp;Nehledě na to je jejich léčba při tak velkém počtu velmi drahá. Ke Světovému dni diabetu zveřejnila své neveselé statistiky i největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP. Loni vydala na léčbu cukrovky skoro 7 miliard korun. To je přitom polovina částky, kterou Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vydala za léčbu rakoviny.&nbsp; Diabetes? Drahý a dražší problémDiabetes se tak stává rovněž nákladným problémem celé společnosti. Přitom podle aktuální statistiky ÚZIS drtivá většina cukrovkářů trpí diabetem 2. stupně. Tento druh cukrovky téměř vždy souvisí s nadváhou, kterou si pacient většinou sám přivodil. K dalším příčinám, které se pojí i s touto nadváhou a nezdravým životním stylem, patří nedostatek pohybu a fyzické aktivity, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak.&nbsp;Češi v tom rozhodně nejsou sami. Ne nadarmo se cukrovka řadí mezi civilizační nemoci, které souvisejí s moderním (a nezdravým) způsobem života. V Evropské unii ale přesto výrazně&nbsp; překonáváme průměr. Více cukrovkářů mají už jen ve Finsku, Maďarsku, na Maltě, v Řecku, Portugalsku a ve Francii. Nejméně jich má Litva, Dánsko, Irsko nebo Lotyšsko. Vychází to z aktuální zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která ji rovněž vydala k dnešnímu Světovému dni diabetu.&nbsp;Stejná zpráva obsahuje i další zajímavý údaj, který naznačuje spojení diabetu s úrovní vzdělání, potažmo i s dosaženou sociální úrovní. Není to samozřejmě pravidlo, ale ukazuje se, že vzdělanější lidé zřejmě více dbají o svůj zdravotní stav nebo lepší stravování. S dosaženým vzděláním totiž počet diabetiků v EU výrazně klesá. Chronickou cukrovku má skoro 11 procent lidí s nízkým vzděláním. Mezi lidmi se středním vzděláním už bylo diabetiků skoro o polovinu méně, necelých 6 procent. Mezi vysokoškoláky v Evropě pak bylo jen 4,2 procenta lidí s chronickou cukrovkou. Léčba: rozdíl mezi práškem a injekcíNebylo by rozhodně spravedlivé každého diabetika vinit, že si nemoc způsobil sám. Stejně jako každého člověka s nadváhou. Příčin cukrovky (diabetes mellitus) je poměrně dost a dělí se na různé typy. V zásadě je ale nejjednodušší mluvit o cukrovce prvního a druhého typu.Cukrovka 1. typu je geneticky podmíněná. Zjednodušeně řečeno - vlastní imunitní systém napadá buňky slinivky břišní a postupně je ničí. Vlastní cukrovka propukne, až jich zbývá jen hrstka a tělu už se nedostává inzulinu, který produkují. Nejčastěji se tak stává kolem patnáctého roku života nebo obecně v dospívání, ale klidně i v dětství nebo naopak v dospělosti. Lidé s tímto typem cukrovky jsou dnes odsouzeni k doživotnímu užívání inzulínu, protože jejich tělo už žádný neprodukuje.Pro cukrovku 2. typu sice člověk může mít také genetické dispozice, ale je faktem, že k ní většina pacientů přispěje i nezdravým životním stylem. \""Postihuje častěji starší osoby a osoby s nadváhou či obezitou. Málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, ale také genetické dispozice výrazně přispívají ke vzniku tohoto typu cukrovky,\"" konstatuje například česká Diabetická asociace.Cukrovka druhého typu vzniká jinak než ta první. Slinivka těchto diabetiků produkuje někdy dokonce nadbytek inzulínu, ale jejich tělo na něj už je více méně rezistentní. Tito nemocní nemusí zprvu užívat injekčně inzulín, ale berou léky, které tělu vrací citlivost k inzulínu. Jak poznat cukrovku? Jak pomoci?Příznaků propukajícího diabetu je mnoho, ale některé z nich jsou tak výrazně typické, že byste je na sobě nebo na blízkém člověku mohli rozpoznat. Každý diabetik vám řekne, že předtím, než u něj zjistili cukrovku, měl abnormální žízeň. Částečně s tím souvisí i latinský název nemoci, ale o tom až níže.Kromě žízně neléčený diabetik i často močí, má výrazný pocit únavy, malátnosti, zastřené vidění, pociťuje slabost svalů, ale má také velkou chuť k jídlu, takže často přibere. Při nepozorovaném propuknutí cukrovky se pomalu hojí rány, ztrácí se ochlupení, svědí kůže nebo bolí nohy.Nejvýraznějšími příznaky diabetu je ale sladká moč (tedy glukóza v moči), a pach acetonu z úst. Právě kvůli němu se na ulici často nedostane pomoci cukrovkářům v hypoglykemickém šoku, protože podle zápachu z úst působí jako opilí. Ve skutečnosti jim dramaticky poklesla hladina cukru v krvi. Nejčastěji se buď dost nenajedli nebo vydali příliš fyzické námahy.Pokud se s takovou situací potkáte, netřeba panikařit. Jako první pomoc často stačí takovému člověku podat jen cukr. Protože možná nebude tak snadno polykat, tak raději ve formě jakékoli sladké limonády. Stejně však poslouží kostka cukru. Pohodlně ho uložte, uklidněte a vyčkejte s ním pět deset minut. Pokud příznaky slabosti nevymizí, volejte raději záchranku. Pokud se ale diabetikovi uleví, zásah záchranářů už nepotřebuje.&nbsp; Cukrovka: Jen hezčí jméno pro úplavici cukrovouKdysi se na cukrovku umíralo poměrně krutou smrtí - dehydratací. Ale především nevyléčitelně. Ani dnes sice nedokážeme cukrovku vyléčit, ale už aspoň chápeme, jak působí a dokážeme nemocným pomoci.Nejstarší lidská zmínka o diabetu pochází z jednoho z nejcennějších egyptských papyrusů z roku 1552 př. n. l., tzv. <a href=\""https://cs.wikipedia.org/wiki/Ebers%C5%AFv_papyrus\"" target=\""_blank\"">Ebersova papyrusu</a>. Tehdy šlo podle autora ještě o vzácnou nemoc, ale její příznaky jsou stejné jako dnes. Žízeň je typická. \""Nemocný neustále pije, rozpouští se a močí odchází ven,\"" zní podle Wikipedie tehdejší popis nemoci. To je i eufemistický popis smrti diabetika v tehdejších dobách, který záhy zemřel na dehydrataci. A odvozuje se od toho také pojmenování \""diabetes\"".&nbsp;Diabetes znamená v řečtině \""plynout/odtékat\"". Mellitus je pak výrazem pro med nebo sladkost. V češtině by logický překlad opravdu nejspíše zněl \""sladká úplavice\"". Už tehdejší lékaři či ranhojiči si totiž všimli, že moč diabetiků je sladká a přitahuje hmyz. Ve staré Číně lékaři cukrovku určovali podle toho, jestli se k moči diabetika stahovali mravenci. Zdá se vám to příliš primitivní? Mnohem později, ve středověku, to v Evropě zdejší ranhojiči určovali ochutnáváním sladkosti moči...Tak či tak, lékaři mohli nanejvýš diagnostikovat onemocnění. Jeho příčinu ani způsob léčby nechápali. Pacienti jim před očima trpěli žízní, chřadli a zemřeli. Středověk k poznání diabetu příliš neprospěl. Dokázal více méně jen popsat souvislost cukrovky s diabetickou snětí, gangrénou.Pokrok nastal koncem 19. století, když lékař Paul Langerhans popsal ve své dizertační práci ostrůvky slinivky, které objevil. Dodnes jsou po něm pojmenované jako Langerhansovy ostrůvky. Následovníci našli jejich hormon, který v roce 1907 dostal jméno inzulin (z latiny insula, ostrov).Nobelovu cenu za léčbu diabetu ale v roce 1923 získali kanadský chirurg Frederick Banting a profesor John James Richard Macleod. Extrahovali inzulín ze psa a aplikovali ho na jiného, ovšem diabetika. Povzbuzeni úspěchem použili stejný postup i na dítě s cukrovkou. A znovu úspěšně. Tehdy lidstvo postoupilo zase o krok vpřed.David Garkisch

cukrovka

K odhalení vzácného genetického onemocnění u mladé ženy pomohla lékařka z Ostravy

Předseda České diabetologické společnosti Prázný: Diabetologové ubývají a mezi mladými lékaři zájem o obor moc není. Jak velký je to problém a existuje řešení?

Češi podceňují prevenci u praktických lékařů. Raději zajdou jednou ročně k zubaři

Novinky v ordinacích: cukrovka, tlusté děti, vyšetření demence a zubař všem

Cukrovka: Sladká úplavice, mlsní mravenci, smrt žízní. Jak ji poznat?