XXXVII. sjezd ČLK nastínil spíše pesimistické vize

Ve své více než hodinu trvající prezentaci představil prezident ČLK Milan Kubek bohatou činnost komory zahrnující jednání s vládními i nevládními představiteli, s ostatními odbornými společnostmi doma i v zahraničí, zajištění vzdělávání lékařů, kybernetickou bezpečnost.

„Činnost lékařské komory lze rozdělit do tří oblastí, přičemž se jednotlivé oblasti překrývají. První činnost – kompetence, které nám ukládá stát, ale i budování pozitivního obrazu lékařského stavu, podpora společenského života a v neposlední řadě prosazování profesních zájmů našich členů,“ řekl Kubek s tím, že v současné době atakuje komora hranici 59 tisíc lékařů v databázi. 

Zároveň ale upozornil na neblahý trend klesajícího počtu soukromých lékařů. „To souvisí s vymíráním tohoto druhu a souvisí to také s tím, že pokud už je ochoten tuto praxi někdo převzít, tak jsou to nejrůznější řetězce. Ale to je jednoznačně negativní trend, protože jednou ze základních filozofií lékařské komory je, aby plně kvalifikovaní lékaři mohli v plné míře vykonávat své povolání samostatně na svoji vlastní zodpovědnost.“

Největší pokles je přitom viditelný u praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost. „Podle dat ÚZIS ubývá každým rokem přibližně jedno procento praxí a u pediatrů se to pohybuje okolo tří procent, takže zde je pokles opravdu veliký,“ uvedl prezident s tím, že je to kvůli fenoménu stárnutí. Praxe se navíc zavírají především v regionech a v současnosti některé odbornosti ambulantních specialistů už jsou někde prakticky nedostupné.

Druhým trendem je podle něho postupující feminizace v medicíně a české zdravotnictví by na to mělo reagovat. „Bohužel reakce jsou zatím minimální a podmínky zejména pro mladé lékařky, aby mohly pracovat a zároveň se starat o rodinu, jak si představují jako matky, vytvářené nejsou,“ řekl. 

Nezapomněl také zmínit nedostačující snahu o komunikaci ze strany Ministerstva zdravotnictví, ať už se to týká plateb za státní pojištěnce, nebo úhradové vyhlášky, ve které byl podle Kubka velmi podhodnocen stav ambulantních specialistů. Hrozbu přináší také pokles bonifikace za vzdělávání.

„Pokud se lékař vzdělává, tak je větší pravděpodobnost, že bude pracovat kvalitněji než ten, který se nevzdělává, a Ministerstvo zdravotnictví toto nezhodnocuje,“ varoval Kubek.

Rozhodování o budoucnosti lékařů

Poslední měsíce nelze přehlédnout téma mezd a porušování zákoníku práce, zahrnující diskutované nadměrné dobrovolné přesčasy zdravotníků, a nemohlo být vynecháno ani na letošním sjezdu. „Upozorňujeme na téma dlouhodobě. Náš problém je ten, že nemůžeme nemocnice kontrolovat. Inspektoráty práce jsou bezzubé a nemají zájem něco kontrolovat a výsledkem je opakované porušování. Rozbuškou současné protestní akce v nemocnicích byl návrh našich kolegů zákonodárců, kterou propašovali za našimi zády. Ta ‚řešila situaci‘ tak, že dobrovolné množství přesčasů se zvyšuje na dvojnásobek, což je návrat před rok 2013,“ uvedl Kubek.

Velký potlesk zaplněného kongresového sálu sklidil po své zprávě o činnosti Sekce mladých lékařů její předseda Jan Přáda. Do akce „Lékaři jsou jenom lidi“ se už zapojilo celkem šest tisíc lékařů a rozhodně se nejedná jen o lékaře mladé. Průměrný věk činí 39 let. 

„Není problém, že se něco děje, ale je problém, že se o tom ví, nic se nedělá, a to mi přijde jako věc, která je absolutně neakceptovatelná,“ řekl Přáda. „Situace nevznikla teď, víme, že je to chronický problém. Současná vládní reprezentace očividně nechce nynější situaci moc řešit a chtějí to zlegalizovat alespoň tak, aby to bylo přikryto pod rouškou zákona. Přetěžování zdravotního personálu má nezpochybnitelný vliv na poskytování zdravotní péče, a tím samozřejmě i na bezpečnost pacienta. Tato skutečnost zatím nikomu z minulých vlád nevadila, dokud to jakž takž fungovalo.“

Přáda hovořil o hlavních cílech probíhající iniciativy „Lékaři jsou jenom lidi“. „Jedná se o akci všech lékařů. Buďte v tom s námi. Pro nás lékaře kolem 30 let věku se hraje nyní o to, v jakých podmínkách budeme pracovat dalších 20, 30 let,“ vyzval. To podpořilo i usnesení sjezdu, ve kterém ČLK vyzývá všechny lékaře a lékařky pracující v nemocnicích, aby se do akce zapojili výpovědí či odmítnutím uzavírat dohody o práci přesčas. Budou v prosinci 2023 pracovat pouze v rozsahu základní pracovní doby. Zároveň komora vyzývá všechny ostatní lékaře, aby své nemocniční kolegy solidárně podpořili.

Členské poplatky i odměny pro prezidenta a viceprezidenta

Další blok se věnoval hospodaření za roky 2022 a 2023 a návrh rozpočtu pro rok příští. Všechny tyto zprávy byly schváleny včetně návrhu na ponechání současné výše členských poplatků. Ty byly s účinností od 1. ledna 2023 rozhodnutím delegátů předchozího sjezdu zvýšeny o 500 korun v kategorii soukromí a vedoucí lékaři a v kategorii ostatní lékaři zaměstnanci. Platba za pozdní vstup činí 20 tisíc korun. 

Největší debata se strhla po návrzích doktora Josefa Trnky na jednorázové odměny ve výši jednoho měsíčního paušálu jak pro prezidenta, tak pro viceprezidenta ČLK a navýšení těchto odměn od 1. ledna příštího roku o 25 procent. Zatímco první návrh o paušálu byl schválen, druhý návrh o zvýšení nikoliv. Nakonec ale bylo v závěru sjezdu přijato usnesení, v rámci něhož se zvýší prezidentovi ČLK paušální náhrada za ztrátu času ve výši 150 tisíc korun měsíčně a viceprezidentovi ve výši 110 tisíc korun měsíčně, a to s účinností od 1. ledna 2024.

Následovalo úspěšné schválení tří návrhů novel stavovského předpisu. První návrh se týkal stavovského předpisu č. 1, aby se představenstvo okresního sdružení scházelo dle potřeby, nejméně však ne šestkrát ročně, jak bylo doposud, ale čtyřikrát ročně. Druhý návrh mění stavovský předpis č. 4 a nově zní takto: 

„Náklady řízení podle tohoto stavovského předpisu vzniklé orgánům komory jsou hrazeny z rozpočtu komory. Náklady řízení dle disciplinárního řádu vzniklé orgánům okresního sdružení jsou hrazeny z rozpočtu okresního sdružení, jehož je lékař, proti kterému je disciplinární řízení vedeno, členem.“

A nakonec následovala rozsáhlá změna novely stavovského předpisu č. 16 týkající se celoživotního vzdělávání lékařů a měla by vstoupit v platnost 1. ledna 2024. „Podařilo se nám, že ČLK jako poskytovatel celoživotního vzdělání lékařů (CVL) je plně stabilizovaná a zastabilizovaná situace tvořící nejen dobrou pozici ČLK, ale také dobrý zdroj příjmů. Máme výborné vztahy se všemi odbornými společnostmi, lékařskými fakultami a komerčními poskytovateli. Současná novela je jen technická novela, nemění filozofii ve vzdělávání lékařů. Příprava trvala déle než dva roky, přičemž intenzivní diskuse na úrovni OLČ, předsedy, představenstva, vědecké rady trvala minimálně jeden rok. Od všech instancí jsme obdrželi hodně návrhů a téměř všechny byly přijaty,“ uvedl k představení změny vedoucí Oddělení vzdělávání ČLK prof. PhDr. Radek Ptáček. 

Celý balík změn obsahuje podle profesora technické změny, které zahrnují otázku počtu kreditů za elektronické formy versus klasické formy vzdělávání. Předpis dále doplňuje například sankce, kdy se někdy ze strany lékařů a organizátorů setkává vzdělávací odbor podle Ptáčka s velkým počtem podvodů a sankce mohou takovému jednání zamezit. Nechybějí ani změny v oblasti elektronických forem a integrace portálů, které se stanou povinnou součástí vzdělávání a přechodná doba na přípravu činí pět let.

Jan Přáda novým viceprezidentem ČLK

Ve druhé polovině sobotního programu přicházejí na řadu volby. V prvních z nich se hlasovalo o nových členech do Revizní komise ČLK. Po opakování celého hlasování, které doprovázely nejasnosti, se novými členy za Čechy stali MUDr. Libor Vašina, MUDr. Šárka Drinková, MUDr. Zdeněk Rybář, MUDr. Jana Vedralová, MUDr. Tomáš Sýkora a za Moravu MUDr. Dalibor Hudec, MUDr. Renata Gaillyová, MUDr. Ivana Kohnová a MUDr. David Ondřej. 

Novými členy Čestné rady ČLK byli zvoleni za Čechy prof. MUDr. Richard Škába, MUDr. Jiří Dostál, MUDr. Tomáš Tomek, MUDr. Ladislav Douda, MUDr. Václav Mazáč a za Moravu MUDr. Lenka Ťoukálková, MUDr. Lenka Doležalová, MUDr. Peter Turcsányi a MUDr. Michal Bambas.

Nejočekávanější volba se týkala viceprezidenta a předcházela jí poměrně živá diskuse. O post se ucházeli čtyři uchazeči – MUDr. Milan Brázdil, MUDr. Mgr. Dita Mlynářová, LLM, stávající viceprezident MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph.D., a prezident Sekce mladých lékařů ČLK MUDr. Jan Přáda. 

Novým viceprezidentem se stal až ve třetím kole volby gynekolog a porodník z pražské nemocnice U Apolináře Jan Přáda se 166 hlasy z celkových 250.

Mezi jeho hlavní vize do budoucna patří tři hlavní role komory, které se podle něj vzájemně prolínají. Je to podpora lékařům, aby ČLK byla otevřená všem členům a pluralitě názorů, otevřená zkušeným i mladým kolegům a aby nevrážela klín mezi nemocniční lékaře, ambulantní specialisty a lékaře z velkých fakultních pracovišť či malých regionálních nemocnic. Aktivně jim nabízet možnosti komory jako Dům lékařů, webové portály. Z dlouhodobého hlediska by se chtěl nový viceprezident věnovat tématům postgraduálního vzdělávání, mateřství a rodičovství, digitalizaci zdravotnictví a udržitelnosti systému.

Z druhé strany tu musí podle něj komora být i pro pacienty a garantovat profesní úroveň jejích členů a musí být platformou pro řešení problémů. Stát se mediátorem potenciálních sporů mezi pacienty a lékaři. 

„Je také nezbytné, aby komora informovala média, ať už tradiční, nebo nová, protože ČLK funguje jako apolitická organizace a velmi často je relevantním a nezávislým zdrojem, který je schopen poskytnout široké veřejnosti informace o tom, co se v českém zdravotnictví děje,“ uvedl v kandidátské řeči, kde zdůraznil i roli „hlídacího psa“ českého zdravotnictví, dohledu nad legislativními procesy, nad vzděláváním lékařů a nad ekonomickými aspekty. 

V posledních měsících lékař Přáda žije především iniciativou „Lékaři jsou jenom lidi“, která ale podle něj v prosinci letošního roku nekončí. „Lze vidět, že dokážeme táhnout za jeden provaz a věřím, že lze diskutovat konstruktivně,“ řekl a dodal, že je potřeba prosazovat dlouhodobé cíle a kultivovat zdravotnictví je možné dlouhou diskusí, ale také tvrdou diplomacií. (přečtěte si rozhovor s MUDr. Janem Přádou, který proběhl hned po jeho zvolení)

Nevalné vyhlídky českého zdravotnictví

Sobotní vystoupení dvou hostů měla společný poměrně pesimistický výhled do budoucnosti zdravotnictví z pohledu ekonomického i personálního.

Generální ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek se zaměřil na finanční stránku. „České zdravotnictví je v současné chvíli minimálně v krátkodobějším výhledu velmi robustní a po stránce finanční stabilní. Mluvím nyní za VZP. Možná někdo může namítnout, že menší hráči na trhu zdravotních pojišťoven se už dnes potýkají s problémy. V příštích třech letech se ale z naší strany nemusíte obávat zásadních problémů z části ekonomické. Naopak v dlouhodobějším výhledu se budeme muset potýkat s vysokým růstem nákladů. Vstupují nové metody inovativních léků, náklady rostou také v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb a i podle čísel musíme řešit, co budeme dál dělat, abychom za deset let neřešili problémy, které jsme již v minulosti řešili,“ upozornil Kabátek s tím, že mezi takové problémy patří třeba zpožďování plateb nebo co má a nemá 
být hrazeno.

Následně ukázal grafy a statistiky, podle kterých náklady a výdaje u zdravotní služby rostou rychleji než příjmy systému. I kdyby se čekalo, že v roce 2022 by se náklady po covidových letech snížily, tak rostou dál. 

Zdroj: VZP ČR

„Velká část nákladů je konzumována zvýšením platů zdravotníků, na druhou stranu má systém tendenci spotřebovávat zdroje automaticky a dalo by se asi pochybovat, jestli jsou všechny tyto prostředky vynakládány efektivně. Myslím tím především z pohledu lepší organizace péče apod.," řekl ředitel VZP a dodal, že od roku 2018 narostly celkové náklady ve zdravotnictví o 72 procent. Z toho se dá odvodit, že peníze i na zvýšení odměn lékařů by tam být měly.

Zdroj: VZP ČR

Co s tím? Kabátek vidí řešení z pohledu příjmů ve zvýšení odvodů pojistného systému, zvýšení platby za státní pojištěnce nebo zavedení dalších zdrojů financování jako spoluúčast pacienta a komerčního pojištění. Z pohledu výdajů by pak doporučil sloučení systému sociálního a zdravotního pojištění, zvýšení vnitřní efektivity systému a restriktivní úhradovou politiku. V podstatě celý systém úhrad by potřeboval změnu, a to třeba v podobě balíčku úhrad s měřitelným cílem kvality, úhradu u mimořádné nákladné léčby pouze při prokázání účinku léčby, úpravu úhradových mechanismů s cílem na kvalitu a garanci záruky výkonu nebo přímý nákup péče včetně léčivých přípravků.

Personální stav českého zdravotnictví pak rozebral ve své prezentaci ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek. Varoval, že české zdravotnictví bude v následujících dvou dekádách nevyhnutelně čelit mnoha výzvám, které s sebou ponese demografické stárnutí populace a rostoucí nemocnost. 

„Bohužel do tohoto období nevstupujeme s optimálními personálními kapacitami lékařů. Téměř 30 procent úvazkové kapacity je kryto lékaři, kteří jsou již dnes v důchodovém věku. Týká se to mnoha významných oborů, například v oboru praktický lékař pro děti a dorost musíme v následujících cca sedmi letech počítat s odchodem více než 900 lékařů do důchodu, což je téměř polovina stávajícího stavu,“ řekl prof. Dušek.

Zdroj: prezentace ředitele ÚZIS prof. RNDr. Ladislava Duška

Podle něj ovšem není vše špatně, ještě je čas mnohým rizikům předejít.„Obrovskou šancí je například navýšení počtu studentů všeobecného lékařství, což zvládly všechny lékařské fakulty. Musíme být ale schopni tyto absolventy motivovat k nástupu do potřebných oborů a zejména do personální krizí nejvíce zasažených regionů. Motivací nemyslím pouze platové ohodnocení, ale vytvoření celkově přijatelných podmínek pro práci. To je velmi podstatné – až 75 procent absolventů lékařských fakult totiž tvoří ženy, které tak budou nastupovat do zaměstnání s malými dětmi a musejí mít podmínky pro sladění svých rodičovských povinností s náročnou lékařskou profesí.“

Cíl: Zvýšit atraktivitu medicínského povolání

Nedělní část sjezdu se nesla ve znamení zdravotnicko-politických témat, protože pozvání přijali ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, předseda správní rady VZP MUDr. Tom Philipp a stínový ministr zdravotnictví MUDr. Kamal Farhan. 

Posledně zmíněný vystoupil spíše s kritikou směrem k ministru zdravotnictví.„Ministr zdravotnictví by měl mít vizi, představit ji a celé čtyři roky si za svojí vizí stát. Během každého mandátu přijdou nečekané věci, tak už to ve světě chodí. Ale pokud redukujeme řízení zdravotnictví na změny v úhradové vyhlášce, tak se nikdy nic nezmění,“ řekl Farhan.

Doktor Philipp byl ve své řeči pozitivnější a shrnul všechny strasti, se kterými se současný ministr potýká. „Každé volební období přinese něco těžkého. Tady to období začalo končícím covidem-19, přišla válka na Ukrajině a několik set tisíc běženců. A teď nastalo odmítnutí pokračovat v práci přesčas nad rámec zákoníku práce. S covidem-19 jsme se nějak vyrovnali. Také 450 tisíc běženců jsme jako společnost vstřebali velice hezky a dnes nám tito lidé pomáhají na trhu práce. Teď tu máme problém, který, jak věřím, opět vyřešíme,“ uvedl Philipp a dodal, že bez ohledu na to, jestli je to nová, nebo jiná generace, tak není normální, aby jedna skupina obyvatel měla jinou pracovní zátěž než jiné skupiny obyvatel.

Ministr Vlastimil Válek ve velmi rušné debatě odpovídal na mnoho dotazů. Prezident ČLK Milan Kubek nadhodil potřebu nutného zvýšení atraktivity práce pro lékaře, a to prostřednictvím zlepšení pracovních podmínek, lepšího přístupu ke vzdělání a lepšího finančního ohodnocení. I proto ČLK požaduje v usnesení urychlené přijetí speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů, který zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí 1,5 až trojnásobku vždy aktuální průměrné mzdy v ČR, a to v závislosti na získané kvalifikaci. Zákon zároveň musí úměrně navýšit příjmy ostatních pracovníků ve zdravotnictví, včetně soukromých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb.

Kubek vzápětí zkritizoval úhradovou vyhlášku, ve které podle něj Ministerstvo zdravotnictví nerespektovalo závěry dohodovacího řízení a pozdější pozměňovací texty ani nebyly předloženy k připomínkování lékařské komoře. Navíc v ní byli velmi diskriminováni ambulantní specialisté.

„Dospíváme k tomu, že za stejný výkon se stejným vybavením dostávají různé odbornosti různě zaplaceno. Proč také nereagujete na to, co jsme tak dlouho prosazovali, totiž aby se zvýšila odměna lidské práce? Mluvíte dále o kvalitě, a je to správné, my také chceme kvalitní zdravotní péči, ale jedním z předpokladů je, že jsou lékaři kvalifikovaní, že se trvale vzdělávají. Jedním z úspěchů komory bylo prosazení bonifikace pro držitele diplomu celoživotního vzdělávání. Proč ve své úhradové vyhlášce bonifikace snižujete? A třetí věc, naprosto nepochopitelně z úhradové vyhlášky zmizela bonifikace pro praktické lékaře za účast na pohotovostní službě,“ uvedl Kubek.

K ambulantním specialistům se vyjádřila i paní doktorka Marie Duřpektová.„Jaký je rozdíl mezi praktikem a specialistou? Oba segmenty mají generační problémy. Uvedu konkrétní příklad u kódu 09543 – kontakt s pacientem –, kdy praktik dostává za kontakt 83 korun a specialista 52 korun. Na tisíc kontaktů to pak představuje rozdíl 31 tisíc korun za rok,“ upozornila.

Ministr Válek a nezodpovězené otázky

Ministr Válek hned reagoval, že úhradová vyhláška včetně připomínek byla vypořádána. „Z dat vyplývá, že nám postupně stárne především populace praktických lékařů pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost. I proto musíme primární péči podpořit, protože v současné době a posledních letech přibývá počet lidí, kteří nemají svého praktika a nemají svého pediatra. Proto do tohoto systému přispíváme, protože je vstupní branou do systému pro pacienty,“ uvedl Válek.

V rámci strategie je cílem ministerstva podporovat hlavně tři oblasti, a těmi jsou nemocniční a centrová péče, kde jsou dlouhodobé výsledky, a dále jednodenní medicína.

„Není vhodná struktura lůžkové péče, kde chybějí následná lůžka, lůžka pro zvyšující se počet seniorní populace a lůžka sociálně zdravotního pomezí, a proto třetí oblastí je oblast paliativní medicíny, jež byla dlouhodobě opomíjena. Je potřeba myslet na to, že poslední období života je potřeba podpořit, aby odcházení bylo důstojné,“ upozornil ministr.

Dodal, že tak, jak je nastavený systém, není možné jednoduše zvýhodňovat tyto obory v úhradách. I proto ministerstvo dokončuje velký zákon o zdravotním pojištění. 

„Je potřeba si říct, že od příštího roku nám nastupuje valorizace úhrad za státní pojištěnce, takže máme jasno, jak bude narůstat úhrada za stání pojištěnce. Budou ale narůstat i státní pojištěnci, podle odhadů ÚZIS v letech 2035 až 2040 bude prakticky 75 procent státních pojištěnců, a na to je potřeba se připravit. S tím souvisí i změna pozic pojišťoven,“ řekl Válek.

Nově zvolený viceprezident ČLK MUDr. Jan Přáda vyzval ministra zdravotnictví ke spolupráci. „Všichni dobře víme, že speciální zákon o odměňování nelze ušít horkou jehlou, ale alespoň potřebujeme záruku, kterou představují platové tabulky. Tuto změnu lze udělat hned. ČLK by měla být vnímána jako důstojný partner, zbytečně se občas stavíte proti nám. Vy jste náš ministr a měl byste být v tom absolutně s námi. Měli bychom si navzájem pomáhat. Proto vás žádám, nastavme to tak, aby tato současná protestní akce zdravotníků v ČR byla tou poslední. Pojďme nastavit podmínky tak, aby pracovníci v českém zdravotnictví měli důstojné podmínky, ať už pracovní, či mzdové,“ řekl Přáda. 

Spousta otázek ale zůstala viset ve vzduchu bez odpovědi. I proto sjezd na konci odsouhlasil drtivou většinou usnesení, ve kterém vyslovil nespokojenost s prací ministra Válka a jím vedeného ministerstva, kteří neřeší zásadní problémy českého zdravotnictví: nezajištěné financování, personální devastaci, porušování platných právních předpisů, zejména zákoníku práce, zhoršující se dostupnost zdravotní péče pro pacienty, a to včetně opakující se nedostupnosti i běžných léků.

V návaznosti na to požaduje komora po Ministerstvu zdravotnictví, aby ve spolupráci s komorou připravilo a předložilo návrhy legislativních změn, jež umožní ČLK provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb. „Kontroly prováděné nezávislou profesní samosprávou, která disponuje potřebným odborným zázemím, přispějí ke zvýšení bezpečnosti a kvality lékařské péče,“ odůvodnili v usnesení delegáti sjezdu.

Elektronizace zdravotnictví

Očekávaným a možná pro některé i obávaným tématem je elektronizace zdravotnictví, kterému se ve svých prezentacích věnovali MUDr. Jan Mečl a MUDr. Petr Němeček, podle nichž se vlastně zatím nic moc neděje. 

„Ustanovili jsme pracovní skupinu v  představenstvu ČLK a účastníme se řady setkání a konferencí, kde všichni říkají, jak to jde dobře, ale lékaři nemají v ruce nic,“ řekl v úvodu vystoupení Mečl a dodal, že strategickými cíli komory je hlavně informovat lékaře, aby se nám medicína nerozpadla pod rukama, a dohled a připomínkování připravované novelizace zákona o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb.

ČLK se proto usnesla, že podporuje rozvoj digitálních technologií ve zdravotnictví. Zároveň však trvá na tom, že elektronizace musí lékařům ulehčovat práci tak, aby se mohli více věnovat svým pacientům. 

„ČLK nemůže podporovat projekty, které budou lékařům práci komplikovat, budou zvyšovat administrativní zátěž a  přenášet na poskytovatele zdravotních služeb další nekryté náklady. Pro ČLK je zásadní bezpečnost osobních dat pacientů, ale i  ochrana know-how lékařů,“ stojí v odsouhlaseném usnesení.

Delegátům sjezdu byly také představeny výsledky průzkumu s názvem „Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví z pohledu lékařů“, kterého se účastnilo 2964 respondentů. Většina z nich doufá ve zlepšení kvality péče po zavedení digitalizace zdravotnictví tím, že budou dostupné důležité informace o pacientovi. Tato očekávání jsou ale očividně hodně předčasná. Celkem 80 procent lékařů z dotazníkového šetření považuje nekoncepční přístup ze strany státu k problematice eHealth za překážku v digitalizaci českého zdravotnictví.

Za druhou největší překážku považují nedůvěru k digitalizaci z hlediska ochrany dat a soukromí (72 procent) a na třetím místě obavy z kybernetického rizika (70 procent). 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ČLK, Martin Kubica