Jak je Česko připraveno na digitalizaci ve zdravotnictví? Průzkum mezi lékaři odhalil jejich největší obavy a rizika

Většina z 2964 respondentů v rámci průzkumu s názvem „Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví z pohledu lékařů“ doufá podle člena představenstva ČLK MUDr. Jana Mečla ve zlepšení kvality péče po zavedení digitalizace zdravotnictví tím, že budou dostupné důležité informace o pacientovi. Mezi ty patří třeba informace, jaké bere zrovna léky nebo s čím se léčil a léčí. Proč se také při každé návštěvě u jednotlivých doktorů ptát, když by si každý lékař mohl anamnézu pacienta vyjet v počítači?

Krásná představa, ale v současnosti ještě na hony vzdálená. První takovou nadějnou vlaštovkou přitom měl být už zákon o elektronizaci zdravotnictví, přijatý před dvěma lety. Jeho realizace do praxe se ještě ani náznakem nekoná a už se připravuje jeho novelizace. 

„Mnoho lékařů se ještě se zákonem ani neseznámilo. Proč by to také dělali, když systém ještě nefunguje? Lékaři pracují a mnoho z nich ani nemá čas pátrat, co se chystá. Ministerstvo zdravotnictví, pokud chce, aby systém elektronického zdravotnictví fungoval, by mělo o svých záměrech lépe informovat širokou veřejnost, nejen lékaře, protože se to významně týká i pacientů. Od zástupců IT firem byl přístup státu v této oblasti opakovaně kritizován,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz Jan Mečl.

Právě nekoncepční přístup ze strany státu k problematice eHealth považuje 80 procent lékařů z dotazníkového šetření za překážku v digitalizaci českého zdravotnictví. Za druhou největší překážku považují nedůvěru k digitalizaci z hlediska ochrany dat a soukromí (72 %) a na třetím místě obavy z kybernetického rizika (70 %).

Připraveni? Možná. Digitální gramotnost ale pokulhává

Dobrou zprávou je, že poskytovatelé zdravotní péče začínají být pro implementaci digitalizace připraveni. Nejlépe je na tom diagnostický komplement. Pochybnosti panují jen u zdravotních pojišťoven a u pacientů. Opět nejméně připravený je podle lékařů stát.

Výše zmíněné výsledky ale velmi úzce souvisí s edukací a celkovou digitální gramotností. „Budou fungovat nové systémy pro sdílení zdravotnické dokumentace, žádanek, ale i práv pacientů, komu umožní do svých elektronických zdravotních záznamů nahlédnout. Naučit se novým dovednostem budou muset nejen lékaři, ale i pacienti a jejich příbuzní,“ upozornil MUDr. Mečl.

A zde už je to horší. I podle odpovědí respondentů 54 procent z nich považuje digitální gramotnost na straně poskytovatelů primární a ambulantní péče do jisté míry za překážku digitalizace. Ještě větší obavy ale jsou u digitální gramotnosti na straně pacientů (63 %) a jejich IT vybvení (60 %).

„Mladá generace to zvládne. Věková struktura lékařů, kde máme hodně kolegů a kolegyň ve vyšší věkové kategorii, a starší generace občanů, kteří nejvíc potřebují zdravotní péči, jsou ale pro elektronizaci rizikem. ČLK v současné chvíli nemá kapacity k zavedení širokého školení lékařů v IT ani prostředky k zaplacení externích lektorů. Určitě se ale chceme i touto problematikou zabývat a více než rok se jí už systematicky zabýváme. Představenstvo komory k tomu ustavilo pracovní skupinu pro digitalizaci zdravotnictví,“ dodal Mečl.

Výsledky průzkumu možná i trochu odráží věkovou strukturu respondentů. Z hlediska délky praxe ve zdravotnictví tvořili 5 procent respondentů profesionálové s kratší než 3letou praxí, 14 procent s praxí 3 až 10 let, 16 procent s praxí 11 až 20 let, 25 procent s praxí 21 až 30 let, 24 procent s praxí 31 až 40 let a 15 procent profesionálové s praxí delší než 40 let. Profesionálové s praxí delší než 21 let tak tvoří 64 procent všech respondentů.

Zálohování – podceňovaná záležitost

Dotazníkové šetření se také zaměřilo na metody zálohování zdravotnických dat na základě potřeby a zabezpečení lékařských praxí. 

Celá polovina (50 %) dotazových zálohuje dokumentaci pouze na svém zařízení. Cloudových služeb, umožňujících snadný přístup odkudkoli a zvyšujících bezpečnost dat vzhledem k uložení na vzdálených serverech s redundantními zálohami, pro zálohu dokumentace využívá 24 procent respondentů. Zajímavým zjištěním bylo, že 20 procent lékařů neví, zda zdravotnickou dokumentaci zálohují, a celých 7 procent dokumentaci nezálohuje vůbec.

„Problém je nejvíce u samostatných ambulancí a je dobré na něj poukázat. Na webových stránkách ČLK jsme zveřejnili postupy k lepší kybernetické bezpečnosti. Státu to doposud bylo jedno. Nemocnice jsou na tom samozřejmě lépe,“ varoval Jan Mečl.

Vzhledem k čím dál častějším útokům na zdravotnická zařízení je přitom zálohování jednou ze základních činností, které by si měl každý zajistit. 

Tak jako tak, digitalizace je potřeba, a i dotazník ukázal, že očekávání jsou veliká. „Lékaři doufají, že digitalizace jim ulehčí práci. Potřebují se ale v této oblasti více vzdělat, bojí se, jestli to zvládnou jejich starší pacienti. Očekávání také mají v tom, že se jim sníží administrativa. Osobně se ale domnívám, že lékaři budou spíše zklamaní. Na ohromnou administrativu jen digitalizace nestačí. Stále zůstaneme u počítačů, potřebujeme však víc času na pacienta a řešení jistě existuje, což je na jiné povídání,“ těmito slovy uzavřel výsledky průzkumu člen představenstva ČLK Jan Mečl. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shuttertock