Víte, na jaká preventivní onkologická vyšetření máte nárok? Moc lidí to neví. Vyplňte dotazník a zjistíte to

Téměř dvě třetiny lidí mají stále pocit, že nejsou dostatečně informovaní o preventivních prohlídkách, na které mají nárok a které by měli absolvovat. Vyplynulo to z dotazníkové šetření Roku prevence, které zveřejnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). Z téměř 3 tisíc respondentů, kteří vyplnili za necelé čtyři měsíce jednoduchý online dotazník týkající se znalosti a využívání preventivních vyšetření, jsou to většinou ženy, které se snaží dbát o zdraví své i celé rodiny.

Podle výsledků dotazníku celkem 78 procent respondentů absolvovalo v posledních dvou letech preventivní prohlídku u svého praktického lékaře. Kolonoskopie stále patří k tabuizovaným a odmítaným vyšetřením (78 % dotázaných vyšetření posledních deset neabsolvovalo, 23 % ano), přestože rakovina tlustého střeva a konečníku je v ČR druhou nejčastější onkologickou příčinou úmrtí. Naopak otázky týkající se vyšetření u gynekologa (víc než 70 %) a na mamografu (48 %) jsou uspokojivé.

Z dotazníku dále vyplynulo, že 26 procent z dotázaných zanedbává screening rakoviny tlustého střeva, na který má nárok (lidé od 50 do 54 let mají nárok na preventivní vyšetření TOKS jednou ročně a jednou za 10 let koloskopie, nad 55 let pak jednou za 2 roky TOKS nebo jednou za 10 let koloskopie, pozn. red.).

Graf: Procento pacientů zanedbávajících preventivní vyšetření (zdroj: Rok prevence VFN, z přednášky Prof. MUDr. Davida Cibuly, Ph.D.)

Vedle preventivních vyšetření lékaři stále naráží na značnou zdravotní negramotnost. I proto dotazník vznikl, aby bylo možné dál šířit povědomí o možnosti prevence a změně životního stylu. Kouření, spotřeba alkoholu a obezita způsobují, že průměrný Čech onemocní v 61 letech a v nemoci stráví 17 let života, zatímco průměrný Švéd onemocní o 9 let později a v nemoci stráví jen 12 let.

„Jedině včasný záchyt zhoubného bujení dává nemocným šanci na lepší prognózu a průběh léčby. To platí obecně o všech diagnózách, u onkologických tím spíš, protože hrajeme skutečně o čas,“ konstatuje onkolog a ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, a dodává: „Dalším bonusem preventivních programů a vyšetření jsou ekonomická hlediska. Prevence je daleko levnější než následná dlouhodobá léčba. Proto se snažíme veřejnost neustále edukovat a přesvědčovat, aby se o své zdraví zajímala a pečovala o něj. Pravidelné preventivní prohlídky hrazené z obecného zdravotního pojištění jsou tím nejjednodušším způsobem.“

Vyplňte dotazník a zjistěte, na jaká preventivní vyšetření zajít

Anonymní online dotazník obsahuje soubor 35 otázek, které se zaměřují na klíčové faktory ovlivňující vznik onkologických onemocnění, chování respondenta k vlastnímu zdraví a míru informovanosti o dané problematice. První a největší část se zaměřuje na dosavadní anamnézu. Na podobě otázek se podíleli lékaři z 12 klinik VFN.

Hlavním garantem se stal přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK prof. MUDr. David Cibula, CSc.: „Informace o prevenci většinou získáváme v rámci kampaní pro jednotlivé typy nádorů a je složité se v nich vyznat. Dotazník VFN po zodpovězení jednoduchých otázek připraví zprávu, jaká vyšetření jsou doporučena pro daného respondenta, a to podle pohlaví, věku a rizikových faktorů. Tím je tento dotazník výjimečný.“

Respondenti se v dotazníku vyjadřují ke konzumaci alkoholu, kouření, výskytu rakoviny u blízkých příbuzných či v širší rodině, chování v rámci prevence a ochrany zdraví. Další otázky směřují na do-statečnou informovanost široké veřejnosti o preventivních programech. Po vyplnění dotazníku program respondentovi vygeneruje doporučení pro preventivní vyšetření, která by měl podstoupit na základě uvedených rizikových faktorů, a kontakt na informační linku VFN, kde zájemcům o prevenci doporučí další postup, případně je nasměrují na konkrétní ambulanci. Z uvedených dat nemocnice získává i informaci o pohlaví a průměrném věku dotazovaného.

Včasný záchyt zachraňuje život

Nejhorší výsledky jsou u pokročilých nádorů orgánů, které bylo možné řešit v časných stadiích onemocnění. Jedná se především o nádory slinivky břišní, nádory plic a mozku. Prevence a včasný záchyt zhoubného onemocnění se týká všech druhů onemocnění. Nádory slinivky, kterých se ročně objeví 2 až 2 a půl tisíce, jsou zrádné tím, že se velice dlouho neprojevují žádnými příznaky. Lékaři je často zachytí až ve velmi pozdních stadiích a nelze je již řešit chirurgicky.

Projevují se navíc běžnými symptomy řady jiných onemocnění, jako je úbytek váhy, nechutenství, únava nebo bolesti zad, které trápí většinu lidí a ti jim proto nepřikládají dostatečnou váhu. Bolesti vyzařující spíš dozadu v oblasti horního břicha směrem k páteři by měly být ale varující.

U karcinomů plic jsou v 80 procentech pacienti kuřáci. Dlouhodobý trend výskytu se výrazně liší u mužů a žen. Zatímco u mužů je patrný lehký pokles, u žen dochází k výraznému nárůstu.  

Mezi další velké zabijáky patří rakovina tlustého střeva a konečníku. „Na špičce výskytu rakoviny tlustého střeva jsme i proto, že se lidé neustále stydí přijít k lékaři. Do roku 2019 dosahoval screeningový program kolorektálního karcinomu v populaci všech osob od 50 let věku přibližně 30 procent. Podle předběžných výsledků v roce 2022 podstoupilo preventivní vyšetření 29 procent populace,“ upozorňuje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK, s tím, že skutečně jediný screening, který vede ke snížení incidence onemocnění, je právě screening kolorektálního karcinomu.

„Mezi další důvody patří obavy z vyšetření, zcela bezpředmětné. Ano, vyšetření trvá asi půl hodiny, vyžaduje předchozí přípravu – vyprázdnění střeva, ale není nijak bolestivé a dá vám jistotu, že jste v pořádku. V rámci samotného vyšetření se dají odstranit polypy, které by později vedly ke vzniku nádoru tlustého střeva. Moje doporučení zní: od 45 let stoupá riziko vzniku nemoci a operativní řešení se snižuje s pozdním odhalením nádoru, proto přijďte při jakýchkoliv potížích. Raději zbytečně než pozdě,“ dodává prof. Petruželka.

„Česká republika má jednu z nejbohatších nabídek screeningů, hrazených ze zdravotního pojištění, na světě. Rakovina tlustého střeva a konečníku by u řady pacientů v případě včasného podstoupení screeningu vůbec nevznikla. Sám jsem screening podstoupil a není se čeho bát, proto apeluji na všechny, kteří mají nárok na bezplatné vyšetření, aby toto nepodceňovali a screening podstoupili,“ uvedl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek.

Rakovinu děložního hrdla můžeme zcela vymýtit

„U rakoviny děložního hrdla známe původce – HPV virus, víme, jak vypadá přednádorové onemocnění, a umíme ho včas najít,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK prof. MUDr. David Cibula, CSc. a dodává: „Pokud zkombinujeme očkování proti HPV infekci s pravidelnými kontrolami, neměla by žádná žena na rakovinu zemřít. Pro druhý z nádorů, rakovinu dělohy, nemáme screening, ale umíme ho u většiny žen odhalit včas, tedy ve stadiu dobře vyléčitelného onemocnění.  Varovat ženy by mělo nepravidelné krvácení z pochvy, v takovém případě by měly co nejdříve navštívit gynekologa.“

Nejhorší situace je u karcinomu vaječníků. U nich zatím neexistuje screening, ani lékaři nedokážou toto zhoubné onemocnění odhalit včas. „Přesto nejsme zcela bezmocní,“ upozorňuje prof. Cibula a pokračuje: „Asi dvacet procent těchto nádorů vzniká na základě genetické poruchy, dědičné mutace. Zaměřujeme se proto na to, abychom tyto rodiny našli. Pokud víme, že je zdravá žena nositelkou této genetické poruchy, můžeme jí nabídnout preventivní odstranění vaječníků ve věku, který jí umožní mít děti, a zároveň včas, než se nádory vytvoří. Tímto postupem můžeme předejít vzniku až pětiny případů rakoviny vaječníků.“

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock