Startuje dlouho očekávaná debata o nových návrzích zákoníku práce a odměňování zdravotníků. Jak návrhy zní?

Podívejme se nejdříve blíže na pozměňovací návrh týkající se specificky zdravotnictví ke Sněmovnímu tisku č. 663, tedy na tzv. “transpoziční novelu“, která je Sněmovnou projednávána. Návrh by měl nabýt účinnosti od 1. srpna letošního roku. Zdravotnický balíček tak půjde jako pozměňovací návrh ve druhém čtení a obsahuje následující:

• Možnost stanovenému okruhu zdravotnických pracovníků rozvrhnout až 24hodinovou směnu za souhlasu konkrétního zaměstnance a odborové organizace. Tím bude umožněno zaměstnavatelům lépe naplánovat a zajistit kontinuitu poskytování zdravotní péče pacientům po dobu 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.
• Zavedení nového příplatku za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví spojenou s prodlouženou pracovní dobou. Příplatek přísluší za 13. a každou další hodinu odpracovanou v téže směně v nepřetržitém provozu. Sazba příplatku za 13. a každou další hodinu odpracovanou se u mzdy navrhuje ve výši nejméně 20 % průměrného hodinového výdělku a u platu jako pevná sazba 20 % průměrného hodinového výdělku. Tímto příplatkem se neruší další zákonné, tzn. pokud se bude zároveň jednat o noc/víkend/přesčas, tyto stále zůstanou započítány stejně tak jako ty, které jsou domluveny v rámci kolektivního vyjednávání. MPSV k tomuto připraví jednoznačné výkladové stanovisko. Změna by se měla týkat všech zaměstnanců, tedy i těch se zkráceným pracovním úvazkem nebo pracujících na dohody.
• Možnost jednostranného ukončení dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích, a to v prvních 12 týdnech po sjednání uvedené dohody nyní nebude okamžitá, ale bude mít standardní výpovědní lhůtu či lhůtu domluvenou se zaměstnavatelem. Od počátku tedy bude platit sjednaná výpovědní lhůta.
• Navrhuje se zaměstnancům vykonávajícím povolání lékaře, zubního lékaře, nebo farmaceuta zakotvit právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to ve vyjmenovaných případech zvyšování kvalifikace podle zákona č. 95/2004 Sb. Konkrétně jde o nejméně 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmeni a nejméně 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky.
• Obdobně se pak navrhuje i v případech prohlubování kvalifikace podle zákona č. 95/2004 Sb. a to nejméně 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v jiném než prvním základním kmeni a nejméně 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky, kterou se ukončuje specializační vzdělávání v jiném než prvním specializačním oboru, do kterého byl zaměstnanec zařazen, nebo závěrečné zkoušky nástavbového oboru.
• Pracovní volno před zkouškou by měli mít v délce nejméně 5 pracovních dní v obdobných případech také nelékaři.
• Návrh ponechání zaměstnavatelům možnosti poskytování náhradní doby nepřetržitého odpočinku v týdnu vymezenému okruhu zaměstnanců ve zdravotnictví, pokud dojde k jeho zkrácení, v období až 4 týdnů po sobě jdoucích. Bez přijetí předmětného návrhu tato možnost poskytování a vyrovnávání odpočinku skončí dnem 30. června 2024 a nadále se pro tyto zaměstnance uplatní standardní právní úprava umožňují vyrovnání v období jen v délce 2 týdnů tak, jako je tomu u jiných zaměstnanců.

Na výše uvedeném znění pozměňovacího návrhu k tzv. transpoziční novele zákoníku práce se dohodli představitelé zaměstnanců i zaměstnavatelů. „Přítomní ministře práce a sociálních věcí i zdravotnictví slíbili, že vládní koalice nepodá prostřednictví svých poslanců k tomuto návrhu žádné další pozměňovací návrhy a pokud někdo například z řad opozice podobný návrh podá, pak jej ministři ani koalice nepodpoří,“ vyjádřil se po schůzce prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Sekce mladých lékařů ČLK považuje za klíčové, že se do balíčku nedostalo opětovné prolomení limitu 416 hodin přesčasů za rok. 

„Vzhledem k tomu, že další novelizace zákoníku práce má přijít na přelomu roku, dá se ale na toto téma očekávat poměrně bouřlivá diskuse, ve které bude mimo jiné argumenty, že pokud je limit 416 hodin za rok nepřekročitelný, tak by se toto tedy mělo týkat veškerých úvazků, který daný lékař má. Tedy soukromých praxí, záchranky, výuky na lékařských fakultách aj.,“ doplnila Sekce na svém profilu na Facebooku.

Podobné obavy má i Kubek, podle kterého někteří ředitelé nemocnic chtějí zákoník práce zrušit úplně a trvají na prolomení hranice maximálního množství přesčasové práce ve výši 416 hodin ročně. 

„Pro ČLK je prolamování tohoto limitu nepřijatelné. Jsme si dobře vědomi toho, jakými způsoby bývá „dobrovolná“ přesčasová práce v nemocnicích zejména v případě mladých lékařek a lékařů ve skutečnosti vynucována. Další novela zákoníku práce, tedy tzv. „Flexi novela“ by měla nabýt účinnosti od 1.ledna 2025 a je nepochybné, že ředitelé nemocnic se budou snažit prolomení či dokonce úplné zrušení maximálního množství přesčasové práce znovu navrhovat,“ doplnil Kubek.

Odměňování zdravotníků: očekávání a realita

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden také předložilo návrh zákonné úpravy odměňování zdravotnických pracovníků. Návrh měl navázat na memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví z 14. února 2011, které v rámci dohody mezi tehdejším ministerstvem zdravotnictví a Lékařským odborovým klubem počítalo se zavedením průměrného platu lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5 násobku až 3 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok o dva roky předcházející (při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum 8 hodin přesčasové práce týdně).

Současný rozeslaný návrh stanovuje, že zaměstnanci, kterému za vykonanou práci přísluší plat a který je lékařem poskytujícím zdravotní služby uvedené v § 2 odst. 2 a 3 zákona o zdravotních službách u poskytovatele zdravotních služeb, přísluší pro daný kalendářní rok platový tarif, který:

a) v případě lékaře zařazeného do 12. platové třídy činí alespoň částku odpovídající součinu koeficientu 1,185 a výše průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem pro rok o dva roky předcházející roku, pro který je platový tarif stanoven, (dále jen „relevantní průměrná měsíční mzda“),

b) v případě lékaře zařazeného do 13. platové třídy činí alespoň částku odpovídající součinu koeficientu 1,3825 a výše relevantní průměrné měsíční mzdy,

c) v případě lékaře zařazeného do 14. platové třídy činí alespoň částku odpovídající součinu koeficientu 1,58 a výše relevantní průměrné měsíční mzdy,

d) v případě lékaře zařazeného do 15. platové třídy činí alespoň částku odpovídající součinu koeficientu 1,7775 a výše relevantní průměrné měsíční mzdy.

Průměrná mzda v národním hospodářství za rok 2023 (2 roky předcházející roku 2025) dosáhla úrovně 43 341 korun. Průměrný plat nebo mzda lékaře, který bude v roce 2025 zaměstnán v nemocnici a zároveň bude mít odslouženo průměrně 8 hodin týdně v rámci tzv. služeb, by dle návrhu tohoto zákona činila cca 65 tisíc korun až 130 tisíc korun v závislosti na úrovni dosažené kvalifikace a praxe. 

Proporčně jsou v návrhu zákona podle ministerstva zdravotnictví upraveny i minimální mzdy nebo platy ostatního zdravotnického personálu v nemocnicích. Dále je v návrhu obsažen i automatický každoroční růst těchto minimálních platů nebo mezd zdravotnických pracovníků a také je zohledněna délka praxe. Garantovaná výše platu nebo mzdy se navyšuje o 1 % za každý rok praxe.

Právě ale násobící koeficienty Sekce mladých lékařů ČLK rozporovala, protože zohledňují „šestidenní pracovní týden“ a ne základní pracovní dobu.

„Stejně tak není vidět klíč, podle kterého je dopočítávána cena přesčasové práce aby bylo dosáhnuto 1,5 až 3-násobku průměrné mzdy. Dále je potřeba vyjasnit, zda-li má toto představovat nový „tabulkový základ“ a nebudou tak dotčeny další složky platu, jak by se toto mělo dotýkat mzdové sféry a další legislativní/technické záležitosti. Ze všech těchto důvodů jsme tuto první verzi odmítli. Nicméně považujeme za posun, že návrh již konečně vznikl a budeme na tomto dále pracovat,“ okomentovala návrh Sekce mladých lékařů ČLK.

S návrhem zákona o odměňování zdravotníků nesouhlasí ani Česká lékařská komora a zdravotnické odbory. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich znamenal i snížení odměny. 

„Návrh bohužel vůbec neodpovídá tomu, co jsme domluvili v té dohodě 8. prosince. Není to sjednocení odměňování, zatím je tam mnohem víc otázek než odpovědí," řekl s tím, že už podle předběžných návrhů se ukazuje, že by pro některé zaměstnance mohl být dokonce snížením jejich příjmů.

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové může návrh u zdravotní sestry pracující 32 let znamenat pokles o 600 korun. Sjednotit je podle ní třeba tabulku pro stanovení výše platu i mzdy, které se liší i o 10 000 korun měsíčně, ale i různé příplatky. Například za práci v noci je ve státních nemocnicích 20 procent navíc, v soukromých deset procent.

„Není ani ukončená diskuse o tom, pro který okruh zaměstnanců by měl zákon platit," doplnil Kubek. Komora žádala, aby se návrh týkal všech nemocnic a zdravotnické záchranné služby. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se ale návrh týká všech zdravotníků. Další schůzka se uskuteční za 14 dní.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR