Lékaři podepsali dohodu s ministrem zdravotnictví. Co přesně má přinést a změnit?

Před několika měsíci, v souvislosti s návrhem a posléze přijetím zákona umožňujícího lékařům odpracovat až 832 hodin přesčasů a znemožňujícího 24hodinový pobyt na pracovišti, vyzvala Sekce mladých lékařů v rámci iniciativy ‚Lékaři jsou jenom lidi‘ lékaře, aby od 1. prosince vyjádřili svůj nesouhlas.

„Vyzvali jsme k vyjádření tohoto nesouhlasu poněkud paradoxním způsobem – dodržováním zákona. A to včetně odmítnutí pracovat přesčas nad rámec toho, co je možné nařídit ze zákona nebo k čemu se zaměstnanci zavázali v pracovní smlouvě,“ osvětlila Sekce mladých lékařů ČLK na Facebooku a rovnou v souhrnu zopakovala hlavní cíle, kterých chtěli dosáhnout:

1. úprava legislativy do původního stavu – max. 416 přesčasových hodin ročně, umožnění 24hodinového výkonu práce,

2. zefektivnění a zkvalitnění předatestačního vzdělávání,

3. zvýšení ceny práce lékaře v duchu příslibů, které lékařům dala vláda ČR prostřednictvím ministra zdravotnictví Leoše Hegera v roce 2012 a které dosud nebyly splněny.

Výzvu nakonec vyslyšelo 6000 nemocničních lékařů, kteří podali výpověď z přesčasů k 1. prosinci, což zapříčinilo velké omezení zdravotní péče v tuzemských nemocnicích; odkládání plánovaných zákroků poukázalo na poměrně velkou křehkost systému. Odměny lékařů jsou totiž ze 40 procent založeny právě na mnohahodinových přesčasech.

„Navzdory tomu, že se o těchto lékařích mluvilo jako o protestujících, či dokonce rebelujících, oni pouze oznámili, že budou v prosinci pracovat v mezích platné legislativy. Vzhledem k účinnosti novely zákoníku práce od 1. října byli ochotni dva měsíce pracovat s vědomím, že porušují zákon, což byl vstřícný krok vůči ministerstvu zdravotnictví a nemocnicím, aby tam nevyhovující stav mohli vyřešit nebo se na prosinec připravit,“ uvedli zástupci Sekce mladých lékařů ČLK.

Akce donutila politiky jednat?

Než si představíme konkrétní body dohody, akce „Nebuď mýval" poukázala hned na několik skutečností v rámci českého zdravotního systému. Vedle závislosti nemocnic na přesčasové práci lékařů také na (ne)dobrovolnost přesčasové práce.

„Po domluvě s ředitelem odboru přímo řízených organizací Ing. Janem Michálkem bude všem ředitelům přímo řízených nemocnic a zřizovatelům nemocnic (např. krajům a městům) zaslán dopis upozorňující na nepřijatelnost některých praktik, kterými je lékařům znemožňováno předatestační vzdělávání. O různých postupech, ke kterým se vedoucí pracovišť uchylují, víme díky podnětům, které jsme sesbírali a předali přímo do rukou ministra Válka,“ napsali mladí lékaři.

Podle nich také na povrch vyplynulo tiché přehlížení porušování zákona v nemocnicích ze strany orgánů inspekce práce. I proto bude v prvním čtvrtletí 2024 zahájeno pravidelné projednávání o závěrech Státního úřadu inspekce práce a poznatcích odborových organizací z nemocnic.

S blížícím se prosincem tlak na politiky rostl. Nejrychleji došlo k novelizaci nejvíce kritizované vládní novely zákoníku práce, která už 30. listopadu prošla poslaneckou sněmovnou. Zákon by měl být ještě v prosinci schválen senátem a následně podepsán prezidentem a platit začne 1. ledna 2024. Nový zákoník práce se tak vrátí k původnímu limitu 416 hodin dobrovolné přesčasové práce. Zároveň umožňuje pracovat 24 hodin, je však vyžadován souhlas odborové organizace i samotného zaměstnance.  

Krok k další spolupráci a změnám do budoucna pak lékaři a odbory stvrdili v pátek podpisem dohody. Podíleli se na ní vedle ČLK a Sekce mladých lékařů ČLK ještě premiér Petr Fiala (ODS), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ředitel VZP Zdeněk Kabátek, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka dohoda dodala čas, aby společně připravili takové změny, aby zdravotnictví bylo udržitelné, aby pacienti byli spokojení a aby byla radost ve zdravotnictví pracovat. 

„Jednání vedoucí k této dohodě mě jen posílilo předložit příští rok dvě legislativní normy, z nichž jedna je už v připomínkovém řízení. Obě představují zásadní reformní kroky. Jeden z nich je směrem k pojišťovnám. Uvedu konkrétní příklad – bude možné hradit přeshraniční zdravotní péči. Na zákonech pracují tři nezávislé týmy a měly by nás posunout zásadním směrem k západnímu způsobu organizování medicíny, vztahu pojišťoven k pojištěncům a zlepšit nejen dostupnost, ale také kvalitu péče. Posilujeme roli prevence, roli aktivního pacienta a zdraví veřejnosti. To je to, co je cílem naší vlády. Naše představa je, že musíme myslet na to, aby naši senioři žili nejen déle, ale také ve zdraví,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na dnešní tiskové konferenci.

„Jsem rád, že jsme dospěli k dohodě. Samozřejmě slyšíme názory z obou táborů, že jsme udělali ústupky, které nebyly nutné. Otázkou je, co je reálné udělat za 12 týdnů. Za tu dobu ale není možné udělat celou reformu zdravotnictví. Dohoda je jen prvním krokem a nasměrováním tím správným směrem, kterým by mělo české zdravotnictví vykročit, ale rozhodně tato kapitola není poslední a jsme na tom připraveni pracovat dále,“ dodal viceprezident ČLK Jan Přáda s tím, že tato akce ukázala, že se dokážou lékaři semknout a vybojovat si lepší podmínky a postavit se za správnou morální věc, která je do budoucna nezbytná. 

„Spoustu věcí se podařilo dohodnout, spoustu věcí ukáže až budoucnost, jak budou fungovat, a spousta věcí je ve formě různých příslibů. Myslím si ale, že když je jedním signatářem pan ministr zdravotnictví a sedí tu předseda vlády, tak to svědčí o tom, že jak bude zdravotnictví kultivováno, není jen otázkou zdravotnictví, ale prioritou celé vlády ČR," řekl Přáda a dodal:

„Lékaři momentálně dávali tomuto povolání všechno a my jsme si vědomi, že je to povolání, které vyžaduje vysokou morální integritu a obrovské nasazení. Občas je ale také potřeba zamyslet se nad tím, jak my budeme schopni dále fungovat v tom českém zdravotnictví, a občas je potřeba si uvědomit, že i lékaři jsou jenom lidi,“ doplnil Přáda.

Co dohoda lékařů, ministerstva, odborů a VZP obsahuje?

Prvním bodem je, že poskytovatel jako zaměstnavatel s účinností ode dne 1. ledna 2024 určí zaměstnanci vyšší plat tak, že zařadí zaměstnance do vyšší platové třídy v souladu s novelou nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Ta určuje nové uspořádání v platových třídách podle vzdělání a kvalifikace:

• zrušení 11. platové třídy, 
• 12. třída po absolvování lékařské fakulty,
• 13. třída po kmenové zkoušce,
• 14. třída po atestaci.

Druhý bod zajistí navýšení osobních příplatků lékařů a lékařek v nemocnicích od 1. ledna 2024, a to v případě lékaře, zubního lékaře a farmaceuta s odbornou způsobilostí k výkonu povolání o 5000 korun, v případě lékaře a farmaceuta s odbornou způsobilostí k výkonu povolání pod odborným dohledem na základě certifikátu o absolvování základního kmene o 8000 korun a v případě lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se specializovanou způsobilostí o 15 000 korun. Současně by sestry a nezdravotníci měli dostat k základu 5 procent. 

Poskytovatel zvýší zaměstnanci osobní příplatek o dané částky, „avšak nejvýše na úroveň 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, respektive až na úroveň 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, pokud se jedná o zaměstnance, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy,“ uvádí dohoda. 

Jak uvedla Sekce mladých lékařů na Facebooku, na základě průměrného platu dle dat Českého statistického úřadu se plat u L1 zvýší o 12,08 %, u L2 o 16,28 % a u L3 dojde k navýšení o 27,19 %. Lékaři a ostatní nezdravotnický personál v nemocnicích si mezi sebe rozdělí 9,8 miliardy korun, které nemocnice dostanou po podepsání úhradového dodatku.

Podle premiéra Petra Fialy to nejsou peníze, které by znamenaly navýšení státního rozpočtu. „Nenavyšujeme rozpočet, ale jsou to peníze, které v systému už byly. Nyní jen garantujeme, že budou použity na platy a mzdy. Jsou to peníze, které zohledňují mimořádnost práce lékařů a zdravotníků, ale také nutnost se dále vzdělávat,“ upřesnil premiér na tiskové konferenci.

Pokud by ke zvýšení platu nemohlo u zaměstnance dojít z důvodu překročení limitů 50 %, respektive 100 % nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, je poskytovatel jako zaměstnavatel podle dohody povinen zajistit toto navýšení formou odměny vyplácené zaměstnanci alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí.

„Původním návrhem MZ ČR bylo rozdělení části peněz z úhradové vyhlášky do platů a mezd. Tento návrh jsme ale nepřijali, protože nebyl jasný mechanismus, jakým by se peníze dostaly i k lékařům, kteří nejsou odměňováni platem. Dále jsme požadovali navýšení základní složky platu, odmítali jsme rovnostářské přístupy MZ ČR týkající se dorovnávání osobního ohodnocení. Tím by byli poškozeni lékaři, kteří již z jakéhokoliv důvodu osobní příplatek mají,“ vysvětlili mladí lékaři, proč se vyjednávání neustále protahovala.

Jinak příští rok by měl vzniknou a měl by platit od 1. ledna 2025 zákon o odměňování ve zdravotnictví. „Současně jsme si vydobyli možnost být při tvorbě tohoto zákona k jeho připomínkování. Zákon by měl konečně naplnit požadavky tzv. Hegerova memoranda (základní plat lékaře v rozmezí 1,5- až trojnásobku průměrné mzdy),“ uvedli mladí lékaři.

Příslib nové podoby vzdělávání

Zásadní změny by také měly nastat v oblasti vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví se zavázalo zajistit koordinátora vzdělávání v každé nemocnici, jejímž je zřizovatelem, jehož úkolem bude dohled a zajištění dodržování vzdělávacích programů v případě zaměstnanců nemocnice a jejich metodické vedení a dohled nad jejich činností.

Zároveň bude zřízeno kontaktní místa pro příjem stížností na nedodržování pravidel vzdělávání zdravotnických pracovníků, jejich vyhodnocování a provádění nápravných opatření.

„Tento proces bude pod přímým dohledem ČLK a v případě porušení může vést k sankcím vůči školiteli, vedení oddělení nebo zdravotnického zařízení. Bude zřízeno kontaktní místo pro stížnosti na nedodržování vzdělávacích plánů,“ upřesnila Sekce mladých lékařů ČLK.

Každý mladý lékař před atestací bude mít podle ČLK status velmi podobný rezidenčnímu místu, tedy bude mít garantované předatestační vzdělávání bez zbytečných průtahů. „Tento stav bude stvrzen dohodou s nemocnicí. Dojde k tomu nejdříve v přímo řízených organizacích, nicméně vzhledem k tomu, že řádné zajištění vzdělávání je podmínkou pro získání akreditace bude toto hlídáno i v dalších nemocnicích. Nestane se tedy, že se bude nemocnice nebo vedení kliniky/oddělení mstít mladému lékaři za „neposlušnost“, jak tomu v mnoha případech na podzim letošního roku bylo,“ doplnila sekce.

Od 1. ledna 2025 bude také zákonem daná povinnost volna před atestační zkouškou v délce alespoň 10 pracovních dnů a před zkouškou po kmeni v délce alespoň 5 pracovních dnů.

Jak se změní prosincové omezení v nemocnicích?

V momentě podepsání dohody předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda vyzval lékaře ke stažení výpovědí z přesčasů, pokud se vejdou do legálních limitů. Otázkou tak zůstává, kolik z těch lékařů a lékařek je ještě v legálních limitech a kolik jich tedy výpověď stáhne. Pokud tak podle Přády neudělají, je to jejich svobodná vůle a nikdo nemůže někoho vyzývat k ilegální činnosti.

S dohodou nesouhlasí podle reportáže České televize lékaři a odbory z Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo ve FN Olomouc, kde zatím žádní lékaři výpověď nestáhli a podle lékaře Ondřeje Malchara pokračují v dodržování zákona. Podobná situace zůstává i v nemocnici v Havlíčkově Brodě, kde přesčasy vypovědělo 24 lékařů a zatím je nestahují. Nejvíce tak zůstávají omezena oddělení interny a dětské oddělení. Vyšetření ale probíhají, jen je delší čekací doba.
Ve Fakultní nemocnici Ostrava vypovědělo přesčasy 233 lékařů, z nichž se zatím vrátilo 12, což je zanedbatelné číslo. Z dostupných informací vyplývá, že výpovědi se nezačnou stahovat hned. Navíc plánování v nemocnicích probíhá dlouho dobu dopředu, i proto je možné, že v některých stávajících nemocnicích to v prosinci zůstane nastavené tak, jak už bylo naplánováno. 

Přečtěte si celou dohodu mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR