Profesní komory jednaly s premiérem a ministry. Prezident ČLK upozornil na rizika v digitalizaci i na finanční problémy ve zdravotnictví

Z členů vlády se jednání vedle jejího předsedy Petra Fialy zúčastnili také vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun.

„Setkání s předsedou vlády a ministry jsem inicioval již za vlády premiéra Bohuslava Sobotky a úspěšně pokračují dodnes. Jednání jsou většinou o tématech, která jsou pro profesní samosprávy společná, a pozornost předsedů vlád k naší problematice je důležitá zejména pro ty komory, s nimiž rezortní ministerstvo nespolupracuje. To je i příklad současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který se snaží ČLK naprosto ignorovat, a také jsem na to během jednání upozornil,“ řekl pro web Našezdravotnictví.cz prezident ČLK Milan Kubek.

V úvodu předseda vlády Petr Fiala připomněl složité období, kterým Česká republika v posledním roce zejména v důsledku ruské agrese na Ukrajině procházela. 

„Čelili jsme bezprecedentnímu vývoji na trzích s energiemi, kde ceny dosahovaly historických maxim. Museli jsme pomáhat občanům, institucím i firmám, museli jsme zajistit sociální smír a uchýlit se i k takovým opatřením, jako je například zastropování, které bychom si před válkou ani nedokázali představit,“ uvedl premiér.

Podle premiéra čeká na vládu v letošním roce řada významných a náročných úkolů. Jedná se o stabilizaci veřejných financí, snížení schodku státního rozpočtu a pak také o zvýšení efektivnosti státní a veřejné správy. „Vaše výkonná a expertní činnost je nezbytnou a potřebnou součástí fungování státní a veřejné správy a zejména v řadě legislativních procesů plníte nezastupitelnou roli,“ zdůraznil Petr Fiala.

Pak už přišlo na řadu představení témat, která leží profesním komorám na srdci. Byly jimi zákon o lobbování, digitalizace, soudní znalectví, spolupráce s rezorty a nedostatek odborníků, zejména ve zdravotnictví. 

Jsou komory lobbistické organizace?

První bod jednání se týkal nového zákona o lobbování, který připravovala už minulá vláda a v němž podle Kubka zcela nesystémově zahrnula profesní komory zřízené zákonem mezi lobbistické organizace, které by měly být ve většině případů upravovány tímto zákonem o lobbování.

„Je to nesystémové, protože komory jsou zřizovány zákony a jejich činnost je již dávno řízena jinými právními normami,“ vysvětlil Kubek.

Zákon ležel na stole ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) již za premiérování Andreje Babiše (hnutí ANO). Komory tehdy přesvědčily vládu o tom, že profesní komory nejsou lobbistické organizace, ale projednávání zákona nebylo kvůli volbám dokončeno. Současná vláda se vrátila k původnímu textu, který zahrnoval profesní komory zřízené zákonem mezi lobbistické organizace, ale na základě připomínek ČLK se ministerstvo spravedlnosti rozhodlo komory z tohoto zákona vyjmout.

„Když už jsme si mysleli, že jeden bod můžeme odškrtnout, tak nás trochu znepokojil ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun, podle kterého by měly být komory vedeny jako lobbistické organizace, takže ještě lze očekávat diskuzi. My zdůrazňujeme, že lobbistické organizace nejsme, a stejný názor vyjádřili i ministr spravedlnosti a předseda vlády, tak to snad dopadne dobře,“ dodal prezident ČLK.

Digitalizace a možná rizika

Druhý bod se věnoval digitalizaci státní správy, což se týká všech komor, protože komory vykonávají v přenesené působnosti část státní správy ze zákona. Pro zdravotnické komory má ale digitalizace další specifický význam, a to v rámci digitalizace zdravotnických služeb. Právní rámec by měla vytvořit evropské nařízení o společném zdravotnickém datovém prostoru, kdy by měla být sdílena zdravotní dokumentace pacientů napříč všemi státy Evropské unie.

Evropská komise nyní připravuje společně s Evropským parlamentem normu, ke které se mezinárodní lékařské organizace vyjadřují. 

„Tato nařízení má totiž spoustu rizik, ať už jde o ochranu osobních údajů, nebo také riziko vyplývající z mnohojazyčnosti v rámci EU. Otázkou tedy je, kdo zajistí správnost překladů lékařské dokumentace a kdo ponese odpovědnost za chyby vyplývající z případných špatných překladů? Byl jsem na jednání v Dubrovníku, kde byli představitelé Evropského parlamentu i Evropské komise, ale na toto vůbec nebyli schopni racionálně odpovědět. Tvrdili, že to je v kompetenci národních států, což je nesmyslné,“ řekl Milan Kubek.

Zdravotnictví pak má v rámci digitalizace ještě jedno specifikum, o kterém se mluvilo, a tím je telemedicína – poskytování zdravotnických služeb na dálku.

„ČLK vydala komplexní stanovisko k digitalizaci zdravotnictví a máme i definici telemedicínských služeb a jak by měly být regulovány. Podle ní není nikdy možné, až na specifické situace a případy, nahradit přímý kontakt lékaře s pacientem. Telemedicína představuje doplňkovou službu a nesmí ji poskytovat někdo, kdo pacienta nezná,“ vysvětlil prezident ČLK s tím, že ministerstvo zdravotnictví sice připravilo novelu zákona upravující telemedicínu, ale v podstatě téměř nikdo s ní nesouhlasí.

„Lékařská komora uplatnila připomínky a ministerstvo je odmítlo. Pro mě bylo šokující, že pan ministr Válek popřel, že by se zákon novelizoval, což svědčí o tom, že buď vědomě nemluví pravdu, nebo neví, co ministerstvo zdravotnictví dělá. Dostali jsme vypořádání našich připomínek v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Ministerstvo zdravotnictví všechny připomínky lékařské komory odmítlo. My na jejich vypořádání ale musíme trvat. Nám jde o bezpečnost pacientů, ne o nějaké kšefty. Dnes píši dopis panu premiérovi, abych uvedl nepravdivá tvrzení ministra Válka na pravou míru a požádal o podporu pro naše návrhy. Dopis samozřejmě posílám na vědomí také ministru Válkovi,“ doplnil Kubek.

Premiér bod digitalizace uzavřel s tím, že agenda digitalizace postupuje, vznikla Digitální a informační agentura, která by měla být hlavním hybatelem těchto změn.

Soudní znalci a rozpor vyhlášky se zákonem

Vláda ve spolupráci s profesními komorami řeší také situaci soudních znalců, kdy podle premiéra Fialy došlo mimo jiné k navýšení odměn a tím i ke zvýšení atraktivity znalecké činnosti. Problém je ale podle Kubka především v tom, že soudy nejsou schopny meritorně rozhodovat třeba v případech poškození pacientů, protože na to nemají odbornou kompetenci a jsou zcela odkázány na znalecké posudky, jejichž úroveň je žalostná.

Dle slov prezidenta komory navíc přetrvává rozpor vyhlášky č. 505/2020 Sb. se zákonem o znalcích, který jako jednu z podmínek stanoví získání osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou profesní komorou zřízenou zákonem.

„Lékař, který by tak chtěl pracovat jako soudní lékař, musí mít potvrzení od komory. Stejně jako mají primáři licenci komory a povinnou minimální praxi, tak i pro soudní znalce požadujeme srovnatelnou kvalifikaci a praxi. Požadujeme také, aby soudní znalci v medicínských oborech aktivně pracovali jako lékaři. Není možné, aby někdo roky medicínu nedělal a přiživoval se k důchodu jako soudní znalec,“ myslí si Kubek s tím, že by byl rád, kdy se tuto podmínku podařilo do zákona prosadit.

Ministerstvo spravedlnosti ale vydalo právě prováděcí vyhlášku č. 505/2020 Sb., kde je potvrzení od ČLK ignorováno. „Jednal jsem o tomto rozporu už před více než rokem s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který slíbil nápravu, ale zatím k tomu nedošlo kvůli negativnímu stanovisku ministerstva zdravotnictví, které opakovaně prezentuje bývalý náměstek a současný vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar. Odmítá, aby komora soudní znalce licencovala, byť to předpokládá zákon,“ popsal Kubek.

V rámci jednání se chtěl prezident Kubek ještě dotknout tématu zvýšené právní ochrany zdravotníků, protože se množí útoky na lékaře a ostatní zdravotníky.

„My jako komora prosazujeme novelu trestního zákoníku, která zdravotníkům zajistí obdobnou právní ochranu, jako mají úřední osoby, samozřejmě bez statusu úřední osoby. Byť máme přísliby ministerstva spravedlnosti, k žádnému posunu nedošlo, ale na čtvrtečním jednání už nebyl časový prostor,“ řekl.

Pokulhávající ekonomická situace ve zdravotnictví

Posledním bodem mělo být projednání nedostatku odborníků v komorách a rozdíl v nedostupnosti služeb. Nezbyl na něj ale v podstatě čas. Místo toho komory využily přítomnosti ministra financí Zbyňka Stanjury a vyjádřily se k financím. Česká lékařská komora deklarovala tři základní věci, se kterými nemůže souhlasit. 

První věcí je znovuzavedení karenční doby u pracovních neschopností, které vzešlo z ministerstva práce a sociálních věcí, ale s podporou ministerstva financí. Pokud návrh projde, pak by člověk nedostával první tři dny pracovní neschopnosti žádnou finanční podporu.

„Vůbec nejde o nějaký bezprostřední ekonomický efekt, kolik se tímto krokem ušetří na výplatách nemocenské nebo neušetří. Taková diskuze je irelevantní. Zásadním problémem je, že když nemocní lidé budou chodit do práce a budou během respiračních epidemií například jezdit hromadnou dopravou, tak se viry budou velmi rychle šířit, a nakonec dopady na zdravotnictví budou velké nejen personálně, ale také ekonomicky. Například když lidé dostávali nemocenskou i v prvních dnech své nemoci v době covidu, tak to bylo jedno z opatření, která pomáhala epidemii zvládat. Jen na okraj, v Německu je 100% nemocenská, u nás je to 60 %. Argumenty, že firmy dávají sick days nebo že je možné pracovat z domova, jsou liché, protože většina lidí takové možnosti nemá, a budou proto z ekonomických důvodů chodit do práce i nemocní,“ varoval Kubek.

Druhou věcí, před kterou Kubek varoval, je zvýšení daně z přidané hodnoty na léky ze současných 10 procent na 14 procent. „Pokud k navýšení dojde, zdravotní pojišťovny to bude stát 2,5 miliardy korun. Zdravotnická zařízení nejsou plátci DPH, takže si náklady nikam nepřenesou. A samozřejmě se navýšení daně projeví ve zdražení léků. Lidé to pocítí hlavně u těch volně prodejných, protože u léků na recept zaplatí zvýšení daní zdravotní pojišťovny, čímž se ale opět ochudí zdravotnictví. Každá podobná daňová změna je navíc vhodnou příležitostí, aby obchodníci zdražili ještě více. Konečné zdražení by tak bylo ještě vyšší než o stanovená čtyři procenta,“ upozornil Kubek s tím, že Česká republika by se tak stala v rámci EU zemí s jednou z úplně nejvyšších daňových sazeb uvalených na léky.

Třetí věc se týkala úvahy, že by se snížila zákonem garantovaná valorizace platby za státní pojištěnce, ke které má dojít 1. ledna příštího roku. Platba za státní pojištěnce činila v první polovině loňského roku 1967 korun. Od 1. září vláda snížila platbu na 1487 korun, čímž ministr Válek zahodil podle Kubka 14 miliard korun ze zdravotnictví, ale přislíbil pravidelnou valorizaci o inflaci.

„Skutečnost, že souhlasil se snížením platby za státní pojištěnce, ospravedlňoval pan ministr Válek tím, že jaksi výměnou získal pro zdravotnictví jistotu pravidelné valorizace platby státu, a to bez ohledu na politická rozhodnutí. Valorizační mechanismus, tak jak jej vláda nastavila, však bohužel ve skutečnosti není ničím jiným než poukázkou na trvalou chudobu českého zdravotnictví. Pokud bude platba stoupat podle míry inflace, neznamená to přece nic víc než pouhé udržení reálné hodnoty těchto peněz. A pokud by v časech ekonomické prosperity došlo na nárůst reálných mezd, pak se má platba navyšovat o jeho pouhou polovinu. Nůžky mezi tím, kolik platí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé na straně jedné, a nízkou státní platbou na straně druhé se tak budou ještě více rozevírat. Zkrátka ať hodnotíme výsledky aktivity pana ministra na poli profinancování zdravotní péče jakkoliv, tak úspěch vypadá opravdu jinak.

Poté, co se vládě s podporou nového pana prezidenta podařilo snížit zákonem garantovanou valorizaci důchodů, objevila se na obzoru další hrozba pro české zdravotnictví. Ministr financí Stanjura pošilhává po možnosti připravit zdravotnictví o ‚jistotu‘ vyhandlovanou ministrem Válkem. Když se vláda nerozpakovalo omezit růst důchodů, asi nebude mít problém s tím, seškrtat platbu za státní pojištěnce,“ řekl Kubek a dodal:

„Inflaci z roku 2021 a z prvního pololetí roku loňského nám již nikdo nikdy nenahradí. Podle zákona by však měla výše platby za státní pojištěnce vzrůst od 1. ledna 2024 o procento odpovídající inflaci za druhé pololetí 2022 a první pololetí roku 2023. A ani ta není zanedbatelná. Proto je například v podkladech analytické komise dohodovacího řízení odhadováno navýšení státní platby ze současných 1900 korun na 2081 korun. Vzhledem k tomu, že každá stokoruna zhruba odpovídá sedmi miliardám, bude ve hře okolo patnácti miliard. A ty by se mohly eráru hodit, zejména pokud budou zdravotníci mlčet a jen trpně přihlížet tomu, jak chudnou a jak se zdravotnictví rozpadá.“

Ministr financí Stanjura popřel, že by snížení zákonem garantované valorizace platby za státní pojištěnce plánoval.

Na závěr ještě Milan Kubek upozornil premiéra Fialu, že pokud tvrdí na základě údajů z roku 2022, že zdravotnická zařízení nemají ekonomické problémy, tak je třeba vzít v potaz časový posun. 

„Zdravotnická zařízení byla v roce 2022 honorována za práci podle úhradové vyhlášky, kterou jsem dojednával ještě s premiérem Andrejem Babišem v září 2021. V současné době dostávají zdravotnická zařízení zaplaceno podle vyhlášky, kterou vydal ministr Válek, aniž by ministerstvo odpovědělo na připomínky komory, a i pan premiér Fiala nám odmítl pomoc, protože podle svých slov nebude zasahovat do kompetencí ministra zdravotnictví, který je navíc nominantem jiné politické strany. A právě dopady Válkovy vyhlášky konzumujeme nyní – zjednodušeně 4procentní nárůst úhrad při 15- až 20procentní inflaci, což znamená obrovský propad reálných příjmů poskytovatelů zdravotních služeb. Pokud se tedy pan premiér chlubil, že zdravotnická zařízení v loňském roce neměla ekonomické problémy, tak se chlubil cizím peřím,“ uzavřel Kubek.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Úřad vlády ČR