Zdravotnické odbory žádají růst výdělků v sociálních službách o pět procent a odmítají návrh na obnovení karenční doby

Nejhorší platová situace je nyní v sociálních službách, kde podle předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové jsou jedni z nejhůře odměňovaných pracovníků. 

„V uplynulých letech se sice dařilo odměny zvyšovat. Při pohledu na statistickou ročenku činil v roce 2021 průměrný plat zhruba 35 tisíc korun. Situace se ale zhoršila v loňském roce, kdy už žádné covidové odměny nebyly, a v letošním roce nedošlo k žádnému navyšování základních tarifů. Nedošlo ani k žádným systémovým úpravám platů. Při kontaktování ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky jsme nedostali žádnou odpověď. Průměrná nabídka pro pečovatele na různých webech je kolem 26 tisíc korun hrubého,“ uvedla Žitníková, na tiskové konferenci s tím, že budou chtít, aby zaměstnanci, kteří se starají o druhé, nemuseli brát sociální dávky.

I proto odbory žádají pro pracovníky v sociálních službách navýšení platů kvůli vysoké inflaci ještě v letošním roce, konkrétně přidání pěti procent do tarifů, tedy do základu výdělku. Podle Žitníkové je toto pětiprocentní navýšení ještě v letošním roce „naprosto reálné“. Rádi by o tomto návrhu jednali s ministrem práce i s premiérem Petrem Fialou (ODS). 

„Cílem je především vykompenzovat inflaci. Ochromuje nás nejistota a už jednou jsme si potvrdili, že k prosperitě se proškrtat nelze. Je potřeba zvýšit příjmy státního rozpočtu. Odbory podaly několik návrhů, jako navýšení paušálů pro živnostníky. Nechápeme také například, proč se zrušilo EET,“ vysvětlovala Žitníková. Stav státního rozpočtu za první čtvrtletí je zatím nejhorší od vzniku Česka. Schodek v březnu dosáhl 166,2 miliardy korun.

Ve zdravotnictví nejsou dořešené psychiatrické nemocnice

V rámci zdravotnictví odbory podle Žitníkové opakovaně apelovaly na jednotlivá ministerstva a vládu, aby se zaměstnancům ve veřejné sféře od 1. ledna 2023 zvýšily platové tarify, ale to se vyjma bezpečnostních sborů a částečně pedagogů nestalo. 

„Vládou jsme byli ujišťováni, že v rozpočtu jsou 4 procenta finančních prostředků využitelných na nárůst platů a měly by se zvýšit formou nenárokových složek. Úhradová vyhláška je zvýšila o 8 až 10 procent a v sociálních službách došlo k navýšení o 12 procent. Na papíře to vypadalo dobře, ale praxe byla trochu jiná,“ zmínila Žitníková.

Zatímco ve většině krajů došlo k navýšení mezd v průměru o 8 procent, horší situace byla podle předsedkyně odborů u nemocnic odměňujících platem, kde k navýšení platových tarifů nedošlo. 

„Většina ředitelů nenavyšovala, protože podle nich bude záležet na tom, jak se vyvine hospodářská situace. To pro nás nebylo akceptovatelné a začátkem roku jsme jednali s ministerstvem zdravotnictví. V současné době máme téměř vyřešené fakultní nemocnice, kde došlo k nárůstu nenárokových složek platů mezi 5 a 6 procenty. Vedeny jsou však velmi různě. V některých nemocnicích se navýšily osobní příplatky, někde mimořádné měsíční odměny, někde čtvrtletní odměny,“ upřesnila Žitníková a dodala, že zatím nejsou vyřešené psychiatrické nemocnice. Jednání k nim by mělo proběhnout nejpozději 18. dubna. 

Nemocný patří do postele, říkají odbory

Zdravotnické odbory se dále tvrdě postavily proti úmyslu obnovit karenční dobu, tedy znovuzavedení prvních dnů nemoci bez náhrady výdělku. 

„Karenční dobu jsme považovali za trest. Člověk má komplikace s tím, že onemocní. Ministerstvo zdravotnictví uvažuje o zavedení bonusů pro ty, kteří o sebe pečují a chodí na preventivní programy, ale když ochoří, tak je potrestají tím, že jim zhorší finanční situaci. Lidé se pak snaží z finančních důvodů chodit do práce, marodí pak déle. Systém to zatíží víc,“ uvedl místopředseda svazu Lubomír Francl.

Obnovení karenční doby navrhla vládě Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako jeden z kroků ke snížení zadlužování státu . Doporučovala jeden až tři neplacené dny nemoci. Konečné návrhy k řešení velkého deficitu ale zatím kabinet nepředložil. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se údaje o efektu karence budou teprve sbírat a vyhodnocovat.

Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou pracovní dobou. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že za první rok po zrušení karence od pololetí 2019 do pololetí 2020 průměrný měsíční počet lidí na nemocenské vzrostl o 17 procent. 

Proti těmto číslům se ale odbory ohradily, protože se jednalo o covidové roky, kdy průměrná pracovní neschopnost vzrostla o více než jednu třetinu.

„Relevantní nebude ani rok 2022, protože spousta lidí má po covidu nějaké dlouhodobé následky. Čísla jsou proto irelevantní a nemají vypovídací hodnotu. Během covidu nám pomohlo, že karenční doba byla zrušená. Zabránilo se šíření nemocí a podobné je to i při současných chřipkových epidemiích. Když vrcholí, tak každý člověk, který jde do práce, šíří chřipku dál. Je důležité zůstat doma, což je ekonomicky výhodnější i pro stát, protože se nemoc nešíří dál mezi lidi a nemocný nemá závažnější následné problémy, protože nemoc nepřechází,“ vysvětlila Žitníková.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008 a zrušena byla v červenci 2019. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta.
Podle údajů sociální správy je systém nemocenského pojištění, z něhož se vedle nemocenské platí i mateřská, otcovská či ošetřovné, v deficitu. Výdaje loni činily 47,6 miliardy a příjmy 39,6 miliardy korun. NERV navrhuje kvůli zmírnění zadlužování státu zavést karenční dobu jeden až tři dny. Zaměstnavatelé by měli nižší náklady, ovšem zvedlo by se jim znovu pojistné. 

„Součástí by byla výjimka v době pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci,“ uvedl v návrzích NERV. Podle něj karence výrazně snižuje počet krátkých nepřítomností v práci, omezuje zneužívání a lidé řeší zdravotní problémy pár dny volna.

Návrh sem, návrh tam

Nejhorší podle předsedkyně odborů je, že zástupci vlády o návrzích a chystaných změnách nejednají. O všech záměrech se odbory dozvídají náhodně a neoficiálně z médií a vypadá to spíše jako takové „vypouštění balonků“. I proto se ke každému výroku odbory vyjadřují, než bude pozdě.

V sociálních službách například ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu, podle které se budou muset pobytové služby registrovat jako zdravotnická zařízení splňující podmínky jako v nemocnicích, což bude vyžadovat nemalé finanční prostředky.

„I nedostatek odborného personálu, který dnes máme, bude mít vliv na naplnění stavu personálu v pobytových službách, ale i u zdravotnické péče. Další podnět, na který jsme upozornili, je, že péče v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v centrech rehabilitační péče zřízených v nemocnicích bude hrazena jen po dobu 90 dní. Jestliže se ji nepodaří u zdravotní pojišťovny prodloužit, pacient si bude muset hradit stravu a pobyt sám,“ upozornila místopředsedkyně svazu Jana Hnyková s tím, že si musíme uvědomit, že tito většinou senioři mají ještě domov, který musí platit.

Dalším problémem je podle ní zrušení kontraktační povinnosti se zdravotními pojišťovnami, kdy se budou uzavírat nové smlouvy. Přechodné období je stanoveno do roku 2026.

„Panuje ale obava poskytovatelů, že zdravotní pojišťovny nemusí uzavřít novou smlouvu, a pak je otázka, kdo bude péči v pobytových zařízeních poskytovat. Bude docházet domácí péče? Kdo bude vyhodnocovat zhoršení zdravotního stavu u klientů? Musíme si uvědomit, že tam jsou klienti mající příspěvek ve stupni 3 až 4, kteří jsou závislí na sociální a ošetřovatelské péči. Máme obavy, aby tyto kroky nevedly k destabilizaci systému sociálních služeb,“ dodala Hnyková.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: