Z jakého okresu vás nejrychleji zachrání při mrtvici? Ministerstvo otevřelo data až na úroveň nemocnic

Data jsou dostupná na Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění a podle ministerstva mají sloužit především ke zlepšování systému, nikoli k vytváření jednoduchých „žebříčků“.

„Otevřená data považuji za jeden z klíčových nástrojů moderního zdravotnictví. Chci, aby Ministerstvo zdravotnictví komunikovalo výsledky péče pravidelně, srozumitelně a transparentně, protože jen tak můžeme vést věcnou debatu o tom, kde se daří a kde je potřeba systém ještě zlepšit,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle něj data pomáhají zrychlit léčbu, zvýšit její kvalitu a zároveň lépe plánovat péči v regionech.

Česko mezi evropskou špičkou

Česká republika patří dlouhodobě mezi evropské lídry v péči o pacienty s mrtvicí. Odborníci připomínají, že ještě před dvaceti lety byla situace dramaticky horší. „Pacientů zemře u nás v průměru ve všech typech mrtvice 16 procent za tři měsíce, 20 procent je trvale závislých, ale 65 procent pacientů dokážeme vyléčit. Když vezmu stav před 20 lety, bylo to přesně naopak,“ uvedl předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.

Mrtvice je přitom celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Přibližně 87 procent případů tvoří ischemické mozkové příhody (ucpaná céva), zbytek jsou krvácivé formy, které mají výrazně vyšší úmrtnost.

Fotografie z tiskové konference 10.2.2026 / zdroj: Pavlína Zítková

Co přesně se měří

Projekt měření kvality běží od roku 2021. Letos však došlo k zásadní změně – data už nejsou anonymní. „Dneska tam můžete najít konkrétní zařízení a podívat se na jejich výsledky,“ popsal datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář. Výsledky přitom vychází z celkem 25 indikátorů kvality.

Systém sleduje mimo jiné:

• podíl pacientů léčených ve specializovaných centrech,
• podíl trombolýz a trombektomií (metody zprůchodnění cévy),
• čas „door-to-needle“ – tedy dobu od příjezdu do nemocnice po podání léčby,
• standardizovanou 30denní mortalitu.

Klíčové je, že data jsou standardizována podle věku pacientů i závažnosti jejich stavu (škála NIHSS). „Zařízení nemusí mít nutně stejnou skladbu pacientů. Proto přepočítáváme stáří i tíži postižení,“ vysvětlil Rybář.

Zároveň upozornil média i veřejnost: „My bychom se určitě vyvarovali toho, abychom dělali nějaké ligové žebříčky. Někdy to nemusí být chyba samotného zařízení, ale chyba systému jako celku. Při žádostech o sebehodnocení proto žádáme centra, aby nám sdělila, kde jim naopak pro zlepšení výsledků můžeme pomoci my ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven.“

Kde rozhoduje každá minuta

Nejviditelnější rozdíly se ukazují v přednemocniční fázi. Ministerstvo získalo data od všech 14 krajských záchranných služeb a sledovalo, kolik pacientů se dostane do specializovaného centra do 60 minut od výzvy – tzv. „zlaté hodiny“. Pražská mapa například odhalila problém v severovýchodní části metropole a rozdíl mezi levým a pravým břehem Vltavy. Na základě těchto dat vzniká nové iktové centrum v Nemocnici Na Bulovce.

„Čím dříve je léčba poskytnuta, tím je efektivnější. Pokud někomu dáte trombolýzu za 1,5 hodiny, stačí léčit dva pacienty, abyste jednoho úplně vyléčili. Když léčíte za tři hodiny, už jich musíte mít sedm. A za 4,5 hodiny čtrnáct,“ zdůraznil Tomek.

Právě zveřejňování dat podle něj vedlo k dramatickému zrychlení léčby. „Když věděli v Hradci Králové, že v Pardubicích jsou rychlejší, tak prostě přidali.“ Dnes má Česká republika podle něj čtyři roky po sobě nejrychlejší národní čas zahájení léčby na světě.

Jedním z regionů, kde data vyvolala otázky, je Karlovarský kraj. Ukazatele úmrtnosti zde vycházejí hůře než v jiných regionech. Podle Tomka je situace komplexní. Karlovy Vary mají vysoký podíl pacientů léčených ve specializovaných centrech i vysoké procento trombolýz. Přesto vykazují vyšší úmrtnost – podobně jako u infarktu myokardu.

„Ukazuje se, že ti lidé tam opravdu jsou o něco víc nemocní a o něco hůř se léčí ve všem. Může to mít i socioekonomický podklad – nechodí tolik k doktorům na prevenci,“ uvedl.

Dalším problémem je dostupnost mechanické trombektomie. Pacienti byli dosud převážně směřováni do Plzně, která byla kapacitně přetížená. Nově se proto část pacientů převáží do Prahy, což by mělo výsledky zlepšit. Rybář k tomu dodal: „Data často potvrdí něco, co se tušilo. Teď to ale víme natvrdo.“

Kde centra chybí

Síť vysoce specializovaných center je podle odborníků v Česku velmi hustá – aktuálně jich je 55. Přesto zůstávají oblasti, kde je dostupnost horší: Šumava, Jeseníky či části Vysočiny. Problémem však není vždy vůle, ale personální kapacita. „Pravidla jsou přísná, musíte mít hodně neurologů. A ty v Čechách prostě nemáme,“ zaznělo na úterní tiskové konferenci.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Řešením může být větší využití letecké záchranné služby nebo systém telestroke – tedy vzdálené konzultace s odborníkem z komplexního centra.

Ministerstvo zdůrazňuje, že cílem není hledat viníky. Centra, která nedosahují stanovených hodnot, musí provést sebehodnocení a navrhnout nápravná opatření. „Data je třeba číst s rozumem a v kontextu. Nejsou bičem, ale kompasem. Pomáhají nám udávat směr, kterým by se měl systém dlouhodobě ubírat,“ říká Aleš Tomek.

Otevřená data vítají i pacientské organizace. Podle ředitelky Národní asociace pacientských organizací Zlaty Kasové mají pacienti právo znát kvalitu péče a připravovaný portál „Data pro pacienty“ má výsledky přeložit do srozumitelného jazyka.

U akutní mrtvice si pacient centrum většinou vybrat nemůže – rozhoduje záchranná služba. Otevřená data ale vytvářejí tlak na zřizovatele a management nemocnic. „Nikdo nechce být poslední,“ zaznělo z úst odborníků.

A u plánované péče – například u onkologických operací – už mohou být podobná data klíčová. „Na specializované výkony pátrejte tam, kde se to dělá často. Tam, kde se dělá pět pankreatů ročně, je to prostě nebezpečné,“ uvedl Rybář. Zveřejňování výsledků tak může změnit nejen organizaci sítě, ale i zdravotní gramotnost obyvatel.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT