O životě po infarktu vypráví pan Vít: Každý si myslí, že jemu se to stát nemůže

 „I když mi v tu chvíli asi šlo o život, byl jsem kupodivu celkem klidný a nepamatuji si, že bych prožíval nějaké pocity ohrožení nebo strach. Vlastně mám na transport do nemocnice a první dny po příhodě spíše zastřené vzpomínky. V každém případě se o mne lékaři a sestry skvěle postarali,“ vzpomíná pan Vít. Horší ale byly první týdny po propuštění z nemocnice: „Byl jsem hrozně slabý, jako po těžké nemoci, takový stav tělesné nedostatečnosti jsem nikdy předtím nezažil. Nebylo to vůbec příjemné.“ 

Foto: Pan Vít v nemocnici druhý den po infarktu (zdroj: užito se souhlasem pana Víta Vojtěcha)

Navíc si pan Vít z nemocnice odnesl řadu léků, které musel dlouhodobě denně užívat – na vysoký cholesterol, na vysoký krevní tlak a zpomalení srdeční činnosti a také léky proti srážení krve. Nelehké začátky nového života po příhodě mu pomohla překonat rodina a koníčky.

„Také jsem si uvědomil, že musím začít trochu víc naslouchat svému tělu a tomu, co se mi snaží říct. Můj život před infarktem byl hodně hektický, plný stresu v zaměstnání, stravoval jsem se nepravidelně, nepovažoval jsem životosprávu za důležitou. Znáte to – každý z nás si myslí, že jemu se žádná zdravotní potíž stát nemůže. Přitom můj tatínek prodělal mozkovou mrtvici v nepříliš vysokém věku, to mohlo být také varovné znamení. A jestli jsem chodil na preventivní prohlídky kvůli cholesterolu a tlaku? Nechodil,“ přiznává pan Vít. 

Dodává, že sice upravil svoji životosprávu, zvolnil v práci a začal si více všímat toho, co jí, ale na druhou stranu si nechce příliš připouštět, že už do konce života bude „kardiologickým pacientem“ se všemi riziky, které s tím souvisejí (např. vyšší riziko opakování srdeční příhody). 

„Sice svůj zdravotní stav tolik neprožívám, ale to neznamená, že podceňuji léčbu. Léky beru a chodím na kontroly k lékaři – jak ke svému kardiologovi, tak ke specialistovi, který mě léčí na vysoký cholesterol. Vím, že je to důležité, pan doktor mi to dobře vysvětlil. Svoje hodnoty cholesterolu znám a pan doktor je s nimi při kontrolách spojený, protože odpovídají cílovým hodnotám, kterých mám dosáhnout vzhledem k riziku, ve kterém se nacházím,“ dodal pan Vít.

Nebezpečí vysoké hladiny cholesterolu

Většina kardiovaskulárních onemocnění totiž souvisí s aterosklerózou, což je proces, při němž se v cévách hromadí tuk a další látky tvořící plaky, které mohou způsobit jejich zúžení nebo dokonce uzavření.  „Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu z III. Interní kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Z tohoto důvodu je proto nutné udržovat v rámci prevence nízkou hladinu cholesterolu, který riziko aterosklerózy významně zvyšuje – u osob s nízkým rizikem by hladina LDL cholesterolu neměla překročit 3 mmol/l, pacientům po infarktu se doporučuje udržovat tuto hladinu ještě významně nižší – pod 1,4 mmol/l.  

Pan Vít má navíc ještě posledních několik let implantovaný podkožní defibrilátor. Mezi počátkem infarktu před deseti lety a zprůchodněním ucpané věnčité tepny na srdci bohužel uběhlo několik hodin (vzhledem k okolnostem, za kterých pacienta infarkt zastihl) a srdce pana Víta tím utrpělo poškození s trvalými následky. Podkožní defibrilátor je zavedený pro případ, že by srdce náhle přestalo pracovat. 

„Ptal jsem se kardiologa, jestli poznám, že defibrilátor zasáhl. Řekl, že to tedy opravdu poznám, že je to docela rána,“ usmívá se pan Vít, který se se svou diagnózou nemocného srdce vypořádává s nadhledem, ale respektem. „Snažím se užívat si každý den, neřešit hlouposti, dodržovat důležitá opatření v léčbě a nemyslet moc na budoucnost,“ prozrazuje na závěr svůj recept na život po srdečním infarktu.

Autorka: redakce Našezdravotnictví.cz

Foto: užito se souhlasem Víta Vojtěcha