Každá pátá osoba, která prodělala infarkt, ho dostane do pěti let znovu. Jak mu předcházet a léčit se?

K srdečnímu infarktu dochází, když je zablokován průtok krve do srdce, čímž nastává poškození nebo zničení části srdečního svalu. Přežití může záviset na tom, jak rozsáhlé je poškození a jak rychle se dá léčit pomocí léků a chirurgických zákroků. I díky vyspělosti dnešní akutní kardiologie počet úmrtí na srdeční infarkt neustále klesá – v České republice mu ročně podlehne asi 3 000 lidí, před deseti lety to byl přitom ještě dvojnásobek.

Ideální je samozřejmě infarktu předcházet a žít zdravě – nekouřit, zdravě se stravovat, pravidelně cvičit, omezit alkohol, stres a udržovat si normální tělesnou hmotnost. Součástí této primární prevence by měly být také pravidelné prohlídky u praktického lékaře, aby se včas odhalily známé rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo genetické predispozice – například hypercholesterolemie.

Právě vývojem kardiovaskulárních chorob a jejich prevencí se bude intenzivně zabývat nový Národní kardiovaskulární plán. Jeho hlavním cílem bude snížit celkový počet úmrtí na choroby srdce a cév v Česku. Plán by měl být hotový do konce roku 2023.

Foto: Tisková konference s název NE infarktu - zleva moderátor Jiří Chum, prof. prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., , prof. prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., Mgr. Zdeňka Cimická, Mgr. Kristýna Čillíková a pacient Vít Vojtěch (zdroj: Insighters)

„Chceme vytvořit takový plán, který zohlední jak pohled kardiologů, tak všeobecných praktických lékařů nebo diabetologů, ale také ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven nebo pacientských organizací,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie.

Klíčovým bodem bude také zlepšení prevence a šíření osvěty ohledně kardiovaskulárních rizik a zdravého životního stylu. Na tom by kardiologové chtěli spolupracovat i s ministerstvem školství.

„Zvykli jsme si, že počty nemocných a úmrtí na kardiovaskulární nemoci dlouhodobě klesaly, ať už díky pokrokům v medicíně nebo zlepšení socioekonomické situace. Nyní se však Česko ocitá na bodu zlomu, kdy se trend obrací. Názorně vidíme, jak přibývá péče poskytnutá pro pacienty se srdečním selháním a s poruchami srdečního rytmu a čísla dnes ošetřených mohou znamenat počty zemřelých v příštích letech. I proto potřebujeme novou strategii, jak se s vývojem popasovat,“ říká prof. Táborský, místopředseda České kardiologické společnosti.

„Zatímco u akutní nebo intervenční kardiologie jsme na špičce, v oblasti prevence srdečních chorob situace není vůbec růžová. Na nemoci srdce sice v Česku zemře o 50 procent méně lidí než před 30 lety, ale pořád je to dvakrát více než ve Francii, Španělsku nebo Norsku. Na tom musíme zapracovat,“ vysvětlil již na dřívější tiskové konferenci prof. Vrablík, který se při tvorbě plánu zaměří právě oblast kardiologické prevence.

NE druhému infarktu

Pokud už pacient prodělá infarkt, riziko dalších srdečně-cévních komplikací se výrazně zvyšuje – měsíc po infarktu je úmrtnost přibližně 5 % a přibližně 1 z 5 osob, které prodělaly infarkt, je do pěti let znovu hospitalizována kvůli druhému infarktu. V pěti letech po infarktu myokardu je pak až 30 % pacientů ohroženo rizikem rozvoje srdečního selhání. 

„Dostat další infarkt je jako dostat další ránu. Jeden je hodně a dva už jsou pro srdce opravdu velkým zásahem,“ varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. a dodává: „Proto by měl být pacient po infarktu léčen v rámci tzv. sekundární prevence, aby se zabránilo dalšímu zatěžování srdce.“

Infarkt tak odstartuje v životě pacienta mnoho změn, zejména v oblasti životního stylu. Je nutné pochopit, jaké jsou obecně rizikové faktory, které k infarktu vedly, a eliminovat je, aby se předešlo opakovanému infarktu nebo srdečnímu selhání. Na prvním místě proto nastupuje farmakologická léčba – léky na snížení krevního tlaku, cholesterolu a srážlivosti krve. Je důležité je užívat pravidelně a podle předpisu, i když se člověk cítí dobře. Stejně podstatné jsou změny životního stylu, jako je zanechání kouření, zdravá strava, pravidelný pohyb a vyhýbání se stresu. Neméně důležité jsou i pravidelné kontroly u lékaře.

Proč a jak bojovat s cholesterolem?

V České republice alarmujícím tempem přibývá obézních lidí – v současné době je obezita problém až u pětiny populace, čímž obsazuje v rámci EU nelichotivé prvenství. Dlouhodobě se pak v rámci EU Česko pohybuje na špici spotřeby alkoholu. Kardiovaskulární choroby v tuzemsku vévodí statistice příčin smrti, kdy jim jde na vrub přibližně 40 % ze všech úmrtí. I proto plán podle lékařů musí pokrýt všechny oblasti kardiovaskulární péče. 

Většina kardiovaskulárních onemocnění pak souvisí s aterosklerózou, což je proces, při němž se v cévách hromadí tuk a další látky tvořící plaky, které mohou způsobit jejich zúžení nebo dokonce uzavření.  

Obrázek: Vývoj aterosklerózy (zdroj: přednáška prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D.)

„Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu z III. Interní kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Z tohoto důvodu je proto nutné udržovat v rámci prevence nízkou hladinu cholesterolu, který riziko aterosklerózy významně zvyšuje – u osob s nízkým rizikem by hladina LDL cholesterolu neměla překročit 3 mmol/l, pacientům po infarktu se doporučuje udržovat tuto hladinu ještě významně nižší – pod 1,4 mmol/l. Většina lidí ale svoji hladinu cholesterolu ani nezná. Schválně, jak jste na tom vy?

Obrázek: Průzkum o tom, jak moc lidé znají svoji hladinu cholesterolu (zdroj: přednáška prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D.)

Statiny vs. nové léky

Jednou z nejčastěji předepisovaných skupin léků snižujících hladinu cholesterolu jsou statiny. Působí tak, že blokují enzym zodpovědný za tvorbu cholesterolu v játrech. Používají se už přes 30 let, jejich účinnost a bezpečnost již byla prokázána v mnoha studiích a díky nim se podařilo celosvětově velmi významně snížit riziko srdečně-cévních příhod.

Nicméně výzkum v oblasti snižování cholesterolu se nezastavil. Už několik let mohou být pacienti v České republice léčeni vysoce účinnými monoklonálními protilátkami proti enzymu PCSK9, které se aplikují podkožními pery jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc. Tyto léky jsou řešením pro pacienty, kteří jsou ve vysokém nebo velmi vysokém kardiovaskulárním riziku a pro dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu jim nestačí standardní hypolipidemická léčba v maximálně tolerovaných dávkách. Tyto léky již také nasbíraly důkazy o tom, že snižují riziko vzniku kardiovaskulárních příhod a úmrtnost na ně.

Od loňského roku je pak v zemích EU včetně ČR schválený lék z nové lékové skupiny, které lze říkat sirany. Od dubna 2023 mohou lék s inovativním mechanismem účinku dostávat čeští pacienti s úhradou od své zdravotní pojišťovny. Nový lék snižuje hladiny LDL cholesterolu v podobné míře jako monoklonální protilátky a je stejně tak určen rizikovým pacientům v primární a sekundární prevenci. Jeho předností je ale pro pacienty velmi komfortní způsob podání – aplikuje se pod kůži pouze jednou za šest měsíců, a to v ordinaci ambulantního kardiologa, internisty nebo angiologa, např. v rámci pravidelné kontroly. 

„Jedná se o zcela nový typ léčby, jejímž výsledkem je útlum syntézy enzymu PCSK9 v játrech a následné snížení hladin LDL cholesterolu v krvi až o 50 %. Působení je dlouhodobé, bez nutnosti každodenního užívání, a navíc s minimálními nežádoucími účinky,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., viceprezident České kardiologické společnosti a přednosta I. Interní – kardiologické kliniky FN v Olomouci.

Nová pacientská organizace ČAKO

V České republice žijí více než tři miliony pacientů s nějakou formou onemocnění srdce a cév a jejich počet neustále roste. Podle kardiologů je proto nutné nastavit léčbu a zejména prevenci tak, aby se tento vzestupný trend zastavil.

S cílem podpořit informovanost pacientů a poskytnout jim podporu a odborné konzultace byla nedávno založena také Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO). 

„Jsme pacientskou organizací pro pacienty se srdečně-cévními onemocněními nebo s rizikovými faktory, která tato onemocnění mohou způsobit. Naším cílem je pomáhat jim jak v oblasti vzdělávání a osvěty, tak v oblasti prosazování jejich zájmů a potřeb,“ říká Mgr. Zdeňka Cimická, předsedkyně ČAKO, a dodává, že pacientská organizace má jako důležitý cíl také osvětu široké veřejnosti – v této oblasti buduje úspěšné projekty již od roku 2014 (tehdy ještě pod názvem Diagnóza FH,. z.s). ČAKO úzce spolupracuje s Českou společností pro aterosklerózu a Českou kardiologickou společností, s níž se bude také podílet na aktualizaci Národního kardiovaskulárního plán. 

Plán by se měl věnovat například i lepší dostupnosti moderních léků a nových léčebných postupů nebo reagovat na stárnutí a horšící se kondici české populace, které boj s nemocemi lékařům výrazně komplikují. Neopomine ani oblast sekundární a terciální kardiovaskulární prevence. 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock