Nízké platy, 80 hodin týdně v práci a složité specializační vzdělávaní. Problémy, které dále prohlubují nedostatek lékařů v Česku

Počty ordinací praktických lékařů i praktických lékařů pro děti neustále klesají. „V případě praktických lékařů pro dospělé se během pěti let (období 2018–2022) snížil počet ordinací o 259. Tedy každý rok přibližně o jedno procento. Většina praxí navíc bez náhrady zaniká v obcích s počtem obyvatel do 2 000, kde musí pacienti čelit obtížím s dopravní dostupností. Praktičtí lékaři navíc stárnou. Jejich průměrný věk je 54 let, přičemž 30 procent z nich je v důchodovém věku, tedy starší 65 let,“ uvedl prezident ČLK Milan Kubek.

U praktických lékařů pro děti je situace ještě horší. Průměrný věk pediatra 56 let, 47 procent ve věku nad 60 let a celá jedna třetina starší 65 let, to je podle Kubka demografická katastrofa. Nedostatek lékařů přitom není zdaleka jen problémem pohraničních regionů, ale celé České republiky. Obrovské starosti při hledání lékaře mají například obyvatelé satelitních měst a obcí v okolí velkých aglomerací, zejména Prahy.

„Jednou z hlavních příčin bylo nesmyslné vyčlenění ambulantních lékařů z pediatrie, ke kterému došlo přes odpor lékařské komory v roce 2004. Uměle vznikl obor praktické lékařství pro děti a dorost (PLDD), který nemá v Evropě obdoby, a není tedy lékařům v rámci EU uznáván. Zájem o tento obor logicky trvale klesal. Počty ordinací ambulantních pediatrů se snižují ještě rychleji než u jejich protějšků pro dospělé, a to tempem okolo tří procent každý rok. Během pěti let (období 2018–2022) se počet ordinací snížil o 336 na současných 2 168. I před příchodem uprchlíků z Ukrajiny tak měla řada rodičů problém sehnat pro své děti lékaře,“ dodal Kubek.

V roce 2017 došlo k opětovnému sloučení oboru. Jeho atraktivita se zvýšila a o atestace z pediatrie mají znovu mladé lékařky, a v menší míře i muži lékaři, zájem. V roce 2017 se do oboru přihlásilo 167 zájemců a v roce 2022 již 256. Úměrně stoupá i počet lékařů a lékařek, kteří absolvovali základní pediatrický vzdělávací kmen. 

Nedostatky se zatím někdy řeší prostřednictvím regionálních motivačních programů. Ty ale nejsou podle prezidenta ČLK řešením příčiny problému, nýbrž většinou pouze pověstným „vytloukáním klínu klínem“, kdy politici řeší akutní problém v jednom regionu za cenu zhoršení dostupnosti lékařské péče jinde. 

„Pro Českou lékařskou komoru jsou přijatelné pouze pozitivní motivace v podobě regionálních stipendií pro mediky, náborových příspěvků pro začínající lékaře nebo dotovaného bydlení či dotovaných ordinací. Negativní motivace v podobě různých ‚umístěnek‘ jsou nepřijatelné, protiprávní a navíc kontraproduktivní,“ vysvětlil Kubek.

Problémů, pokud jde o nedostatek lékařů, je tu ale více. Část z nich se odehrává již na lékařských fakultách, kde studují v anglickém jazyce cizinci, kteří pak odchází pracovat mimo Česko. Kapacity by podle Kubka bylo třeba využít pro české studenty. Těch bývá v posledních třech letech na všech lékařských fakultách do oboru všeobecného lékařství přijímáno zhruba 1 700 každý rok, z nich kolem 500 se neregistruje do ČLK, což je podmínka pro práci lékaře v Česku. Další problémy pak následují při nástupu do praxe. Vedle nízkých platů jsou to třeba i přesčasy.

97 % nemocnic porušuje zákoník práce

Délka směny podle zákoníku práce může být 12 hodin, průměr je ale 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Vyplývá to z průzkumu Mladých lékařů, který lékařská komora také představila. Účastnilo se ho přes 609 doktorů. Ten dále ukázal, že 97 procent nemocnic porušuje mezi lékaři zákoník práce. 

„Osmdesát osm procent lékařů v průzkumu uvedlo, že pracují více, než upravuje zákoník práce, který stanovuje maximálně 35 hodin týdně,“ řekl předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda. Více než čtvrtina (27 %) lékařů po noční službě zůstává v práci celý následující pracovní den, 22 procent lékařů zůstává další den dopoledne a pouze polovina lékařů (51 %) po noční službě zpravidla ráno odchází z práce. Největší motivací v zaměstnání zůstat je přitom podle Přády finanční ohodnocení, kolegialita a následně nedostatek personálu.

„Mladý lékař se dostane do prostředí, kde je normální pracovat 60 a více hodin týdně,“ doplnil Přáda. Situace může být podle něj potenciálně i nebezpečná pro pacienty, protože lékaři jsou nevyspalí a přepracovaní. „Asi nikdo z nás by nesednul do letadla, kdyby věděl, že pilot je již 25 hodin na nohou. Ale to, že vám někdo odečítá vyšetření z magnetické rezonance nebo operuje srdeční chlopeň, se děje běžně,“ varoval předseda Sekce mladých lékařů ČLK.

„Systém je založený na lži, na tom, že se falšují výkazy. Velice těžko se hledá reálný obraz, jak to v nemocnicích vypadá a jak jsou lékaři zatíženi. Je tam sice motivace k službám existenční a za druhé pocit solidarity a sounáležitosti s kolektivem, ale také je to často velmi hrubý nátlak ze strany vedoucích pracovníků, že když nebudete sloužit tolik a tolik, tak vám nepotvrdíme to, co potřebujete k atestaci, a o to déle vám příprava bude trvat,“ řekl k tomu prezident ČLK. 

Tato pochybení ale nebyla podle něj během kontrol odhalena, protože formálně jsou pravidla dodržována. 

Nemluvě o tom, že dvě třetiny absolventů lékařských fakult jsou ženy a je podle prezidenta ČLK stále naléhavější nutností vytvořit i mladým lékařkám podmínky, jak skloubit profesní kariéru a rodinný život.

Platy ustrnuly

Samostatnou kapitolou jsou pak nízké platy, které zůstávají za základní pracovní dobu stále na úrovni nekvalifikovaných pracovníků. „Přičemž mladí lékaři mají za sebou náročné a nejdelší vysokoškolské studium a ve svých rukách to nejcennější, co máme, naše zdraví a životy,“ upozornil Kubek.
Nastupující absolvent má podle prezentovaných dat v nejnižší platové třídě tarifní plat 38 980 korun, po čtyřech letech praxe a dalšího studia okolo 50 000 korun. 

„Došlo k navýšení platové třídy po zkoušce po kmeni, což je zjednodušeně řečeno taková malá atestace, tak v ten moment se dostali lidé po kmenové zkoušce do stejné platové třídy jako lidé s atestací. Vznikla tak bizarní situace, kdy nadřízený má stejný plat jako podřízení,“ upozornil MUDr. Přáda s tím, že lidé s kmenovou zkouškou pak nejsou motivováni si atestaci dodělat a jediné, co s ní získají, je větší zodpovědnost a možnost opustit zdravotnické zařízení a odejít na soukromé pracoviště.

Tabulka: Platy lékařů a zubařů v ČR v roce 2023 (zdroj: ČLK, prezentace MUDr. Jan Přáda)

Hůře už si začínáme vést i ve srovnání s lékaři ze Slovenska, kterým se platové podmínky od začátku letošního roku výrazně zlepšily. Absolvent na Slovensku dostává podle lékaře Přády o deset až 15 procent vyšší plat, po atestaci o 40 až 50 procent. Podle prezentovaných dat činí letošní nástupní mzda 3 027 eur (necelých 72 000 korun). I kvůli tomu hrozí, že část slovenských lékařů se vrátí zpět domů, přičemž právě oni tvoří velkou část studujících i pracujících v Česku.

Tabulka: Platy lékařů na Slovensku v roce 2023 (zdroj: ČLK, prezentace MUDr. Jan Přáda)

Dalším zmíněným důvodem, který vyhání mladé lékaře z českého zdravotnictví, je komplikované, dlouhé a drahé specializační vzdělávání před atestační zkouškou. Přečtěte si celý rozhovor včetně výsledků studie ke specializačnímu vzdělávání ZDE.

Na závěr Milan Kubek dodal, že existuje nějaká společenská objednávka, jak má být zdravotní péče dostupná a kvalitní. Na objednávce panuje konsensus mezi pacienty a potenciálními pacienty a politickou reprezentací, kterou si oni volí. 

„Je přitom povinností politické reprezentace, aby prostřednictvím zdravotních pojišťoven zajistila podmínky pro to, že objednávka bude naplněna. Jednou z těch podmínek je dostatek peněz, které jdou do zdravotnictví, další z podmínek je dostatek kapacit, a to nejen materiálních, jako jsou nemocnice nebo léky, a nakonec je to i podmínka personální. Ti, kdo ve zdravotnictví pracují, by měli mít adekvátní podmínky, aby ta práce byla pro ně atraktivní,“ upozornil Kubek.

Na závěr dodal, že jestli doba covidová něco pozitivního vedle těch negativních aspektů ukázala, tak to, že celá společnost si alespoň na chvíli uvědomila, jak důležité zdravotnictví je. 

„Zdravotnictví po dobu dvou let udržovalo v chodu společnost a ekonomiku. Ušetřili jsme státu desítky a možná i stovky miliard korun, zachránili jsme desítky tisíc lidských životů. A mě velice mrzí, že politici tak rychle zapomněli a nová vláda při hledání úspor začala hned škrtat ve zdravotnictví, třeba platby za státní pojištěnce (oněch pověstných 14 miliard korun), a teď ministerstvo financí navrhuje, aby platba za státního pojištěnce zůstala nízká i v příštím roce, čímž by zdravotnictví přišlo o dalších 15 miliard korun, které potřebuje. Je tedy povinností státu, aby zajistil podmínky pro splnění společenské objednávky, naší povinností je pracovat, jak nejlépe umíme,“ varoval Kubek.

Podívejte se na celý záznam tiskové konference České lékařské komory:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ČLK