Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent. V jakých segmentech byl nárůst nejvyšší?

Celkové příjmy zdravotních pojišťoven, které jsou součtem příjmů z výběru pojistného od zaměstnavatelů, OSVČ a OBZP a příjmem ze státního rozpočtu za osoby, za něž je plátcem pojistného stát, dosáhly v loňském roce výše 460,3 miliardy korun. Z toho příjmy z vybraného pojistného činily 321,6 miliardy korun a pojistné za osoby, za něž je plátcem stát, dosáhlo výše 138,7 miliardy korun.

Zdroj: Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2023

V porovnání s předchozím rokem se celkové příjmy zdravotních pojišťoven zvýšily o 8,28 procenta, výběr pojistného vzrostl o 8,75 procenta, příjmy ze státního rozpočtu o 7,2 procenta. 

„Nárůst příjmů ze státního rozpočtu plynul z navýšení platby za státního pojištěnce vzhledem k nízké základně vzniklé úsporným vládním opatřením ve 2. pololetí roku 2022, které neutralizovalo průměrnou výši platby za státního pojištěnce v roce 2022 na úrovni průměrné platby v roce 2021. Výběr pojistného opět výrazně rostl – hlavně z důvodu rostoucích mezd a platů částečně reagujících na vysokou inflaci, menší vliv mělo také zapojení nemalé části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu,“ napsala analytická komise ve zprávě s tím, že i přes vysoké nárůsty příjmů se systém veřejného zdravotního pojištění dostal v roce 2023 do deficitu.

V dalších letech se očekávají přitom meziroční nárůsty příjmů ještě nižší, do roka 2024 by měly růst podle odhadu zdravotních pojišťoven zhruba o 7,55 procenta a do roku 2025 o 4,03 procenta.

Zdroj: Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2023

V roce 2023 dosáhla hodnota celkového průměrného ročního příjmu na jednoho pojištěnce výše 42 393 korun, což představuje oproti roku 2022 nárůst o 7,85 procenta. Příjmy z vybraného pojistného na jednoho „nestátního“ pojištěnce v roce 2023 vzrostly o 7,29 procenta na 67 364 korun a příjmy ze státního rozpočtu na jednoho „státního“ pojištěnce stouply o 7,57 procenta na 22 800 korun.

Průměrný počet „státních“ pojištěnců v roce 2023 oproti roku 2022 klesl o 21 056 na 6 083 743 pojištěnců, průměrný počet „nestátních“ pojištěnců stoupnul o 64 039 na 4,8 milionu pojištěnců.

„Podíl příjmů za „státní“ pojištěnce na celkových příjmech po dvou letech výrazného růstu (z 22,0 % v roce 2019 na 27,5 procent v roce 2020 a na 31,5 % v roce 2021) v roce 2022 mírně klesl na 30,4 % vlivem úsporných vládních opatření při platbě za státní pojištěnce a vlivem výrazného nárůstu vybraného pojistného. Tento pokles podílu na 30,1 procenta pokračoval i v roce 2023, a to navzdory výraznému zvýšení platby za státního pojištěnce, růst pojistného i růst podílu nestátních pojištěnců překonal růst platby za státního pojištěnce,“ doplňuje ve zprávě analytická komise s tím, že státních pojištěnců bude v dalších letech nejspíše ubývat. 

Největší nárůst nákladů u domácí a ošetřovatelské péče

Relativně nejvíc vzrostla částka vynaložená na domácí péči a ošetřovatelskou péči v pobytových zařízeních sociální péče, a to o více než 130 procent. Následuje hospicová péče, kde byl zaznamenán nárůst nákladů v posledních pěti letech o téměř 85 procent. Více než stoprocentně narostly také náklady na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), o více než 92 procent pak stouply náklady na centrové léky. Péče praktických lékařů a ambulantních specialistů stála loni proti roku 2018 o více než 70 procent víc.

Nejvíce peněz šlo loni na péči v nemocnicích (456,6 miliardy Kč), následovaly léky vydané na recept (44,7 mld. Kč), péče ambulantních specialistů (40 mld. Kč), léky předepsané ve specializovaných centrech (31,5 mld. Kč) a péče praktických lékařů (27,2 mld. Kč).

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock