Nedomyšlené změny, nebo dobře naplánovaná politická hra? Platba za státní pojištěnce ale nakonec v příštím roce vzroste o téměř 10 procent

Navýšení platby za státní pojištěnce se odvíjí od mechanismu automatické valorizace plateb, který v loňském roce prosadila vláda. Podle něj se platba od příštího roku zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy. 

„Při predikci průměrného počtu tzv. státních pojištěnců 6,1 milionu by tento celkový výdaj státního rozpočtu měl v roce 2024 činit 152,6 miliardy korun. Mělo by tak oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 (141,8 mld. Kč) dojít k meziročnímu zvýšení o 10,8 miliardy korun (tj. 7,7 %). Aktuální odhad platby státu v roce 2023 (140,1 mld. Kč) je nižší než schválený rozpočet na rok 2023,“ stojí v důvodové zprávě.

Stát přitom v úplně první predikci nepočítal při prosazení valorizace s tak vysokou inflací a očekával, že platba za státní pojištěnce nepřesáhne 2000 korun. V roce 2024 měla platba za státní pojištěnce dle tehdejší makroekonomické predikce růst na 1959 korun a v roce 2025 na bezmála dva tisíce (1998 korun).

Nakonec se ale vyměřovací základ platby za státní pojištěnce zvýší od 1. ledna 2024 o 9,7 procenta na 15 440 korun, což odpovídá zvýšení na 2085 korun za jednoho pojištěnce. K růstu reálných mezd totiž nedošlo a index spotřebních cen vzrostl o zmíněných 9,7 procenta. Byla ale tato výše opravdu tak neočekávaná?

Jak šel čas s platbou za státní pojištěnce

Platba za státní pojištěnce se hradí za velikou skupinu osob, okolo dvou třetin obyvatel v Česku. Právě to, že platba státu je extrémně nízká v porovnání s tím, co se odvádí z průměrné mzdy, je podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka příčina trvalých ekonomických problémů našeho zdravotnictví.

„My každoročně již léta bojujeme o to, aby se platba za státní pojištěnce valorizovala. Valorizace byly většinou velmi nízké. Meziročně poskočily třeba o 50 korun, ale nikdy jsme neměli takovou inflaci. Změna nastala v době covidu, kdy tehdejší vláda premiéra Andreje Babiše rozhodla o razantním zvýšení platby za státní pojištěnce od 1. června 2020 o 500 korun. To bylo nečekané, sám jsem požadoval 200 korun. A tím zajistila ekonomicky zdravotnictví, aby zvládlo covidovou epidemii a zvýšené náklady s epidemií spojené,“ vzpomíná prezident ČLK.

K další valorizaci pak došlo od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun a 1. ledna 2022 o dalších 200 korun.  Platba, která byla v roce 2020 celkem 1067 korun, najednou v prvním pololetí 2022 činila 1967 korun. Tento růst se zastavil s nástupem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, kdy souhlasil se snížením plateb za státní pojištěnce od 1. září 2022 na 1487 korun, čímž zdravotnictví přišlo o 14 miliard korun.

„Vznikly tak i problémy s úhradami a je to také jedním z hlavních důvodů, proč v letošním roce úhrady zdravotnickým zařízením nepokrývají míru inflace. Při 15procentní inflaci je ten nárůst okolo 4 procent úhrad. Zdravotnická zařízení jsou tak na tom ekonomicky hůř než v minulosti,“ uvádí Kubek. 

V rámci tohoto rozhodnutí ještě ministr zdravotnictví prosadil systém pravidelné valorizace platby za státní pojištěnce, podle které se došlo také k sumě 2085 korun. Předtím vždy do konce června rozhodovala vláda, jak vysoká bude platba pro další rok.

Podle prezidenta ČLK Kubka je ale tato konstrukce valorizace špatná a není to žádné vítězství, jak prezentuje pan ministr Válek.

„Nezajišťuje nic jiného, než že zdravotnictví bude stále stejně chudé, protože když ekonomika nešlape, tak platba za státní pojištěnce zajistí to, že se zachová hodnota peněz. Nikdy se však její reálná hodnota nezvýší. Pokud by ekonomika šlapala a rostly reálné mzdy, nastane nárůst o polovinu reálných mezd, což ale znamená, že by se nůžky mezi tím, co platí stát a co odvádí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, jenom rozevíraly. Takže je to slepá ulička a zdravotnictví se nikdy z problémů nevyhrabe,“ dodává Kubek. 

Česká lékařská komora navrhovala mechanismus, podle kterého by se postupně zvyšovalo procento, tedy kolik má tvořit platba za státní pojištěnce z odvodů průměrné mzdy. Na to ale vláda nepřistoupila a ministr zdravotnictví tuto variantu ani neprosazoval.

Valorizace platby nebyla vůbec jistá

Platbu za státní pojištěnce provází každoroční „boje“ mezi zainteresovanými stranami. Například letošní platba měla původně činit 1880 korun. České lékařské komoře se ale nakonec povedlo přesvědčit KDU-ČSL, aby zákon zablokovala. Nakonec se platba zvýšila na 1900 korun a slouží vlastně jako porovnávací základ, ze kterého se počítá inflační navýšení. 

„Na začátku roku ministerstvo financí vydalo predikci, podle které měla platba v příštím roce činit 2081 korun. Na přelomu března ovšem začaly prosakovat informace, že plánovaná valorizace za státní pojištěnce by mohla být nižší, podobně jako se snížila valorizace důchodů garantovaná zákonem. Dne 13. dubna jsem jednal s předsedou vlády Petrem Fialou za přítomnosti ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra zdravotnictví a zeptal jsem se veřejně, jestli jsou tyto informace pravdivé. Pan ministr Stanjura se ohradil, že šířím pomluvy a že nikdy neuvažovali o tom, že by platbu valorizovali méně, než co je v zákoně,“ popisuje prezident ČLK. 

Neuplynuly však ani dva měsíce a v červnu se v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok objevilo snížení valorizace platby za státní pojištěnce o polovinu. Lékařská komora se opět ohradila a nebyla sama. Přidal se i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a informoval o návrhu ministerstva financí. Pozastavení valorizace se ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostalo do návrhu nedopatřením a odložena nebude.

„Já budu klidný, až tato valorizace opravdu nastane, protože se ukázalo, že vládnoucím politikům se bohužel příliš nedá věřit. Názory mění, jak se jim to hodí,“ obává se Kubek. 

Čekání na úhradovou vyhlášku

Nejistota okolo platby za státní pojištěnce na příští rok byla i jedním z důvodů, proč nemohlo dojít k dohodám v dohodovacím řízení o úhradách. 

„Až potom na poslední chvíli mimo jednací řád vznikla speciální konstrukce, v rámci které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) slíbila ne 5procentní nárůst, ale nárůst o 8 procent. Malé zdravotní pojišťovny tvrdí, že mohou přidat jen 2,2 procenta. Nakonec se ale někteří poskytovatelé zdravotních služeb s návrhem VZP ztotožnili a podávají jej jako společný návrh. Smyslem ale není nic jiného než vytvořit alibi panu ministru Válkovi. Až totiž rozhodne a stanoví úhrady v úhradové vyhlášce podobně okolo 8 procent (což je polovina inflace), tak bude moci říci, že poskytovatelé sami takovou výši chtěli,“ domnívá se Kubek s tím, že i přesto nedošlo k dohodě v takových důležitých segmentech, jako jsou praktičtí lékaři nebo ambulantní specialisté.

Zdravotní pojišťovny jsou každopádně spokojené. „O tuto úpravu valorizace jsme usilovali a jsme rádi, že bude dodržována. Spolu s upravenou prognózou růstu mezd bude východiskem pro plánování příjmů systému. O příjmech by tedy mělo být celkem jasno. O vyrovnaném nebo deficitním financování systému však rozhodne MZ svou úhradovou vyhláškou a nastavením pro pojišťovny závaznými výdaji. Zde budeme usilovat, aby výdaje systému v roce 2024 nepřekročily plánované příjmy,“ řekl pro web Našezdravotnictví.cz prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Podle prezidenta České lékařské komory to žádná výhra není. „Nevím, jestli to bylo celé politická hra, abychom byli spokojení, že se zpožděním dvou let jsme dostali jako zdravotnictví něco, což už jsme dávno měli mít,“ uzavírá Milan Kubek.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shuttertock