Lékaři varují: Od prosince bez „dobrovolných“ přesčasů, nebo odcházíme!

České zdravotnictví trápí podle prezidenta ČLK Milana Kubka dva zásadní problémy. „V první řadě je to nedostatek peněz. Zdravotnictví není perpetuum mobile a nemůže bez nich dlouhodobě fungovat. Druhým problémem je nedostatek zdravotníků a lékařů, což způsobuje už málo studentů na lékařských fakultách a průměrný věk současných lékařů,“ uvedl na tiskové konferenci Kubek.

Podle současného zákoníku práce mohou zaměstnavatelé zaměstnancům nařídit práci přesčas v rozsahu 150 hodin za rok. Pokud se na tom se zaměstnancem smluvně dohodnou, může zaměstnanec odpracovat přesčas maximálně 416 hodin za rok, tedy zhruba 35 hodin měsíčně. Jestliže se však schválí novela zákona, pak bude pro lékaře platit až 832 hodin přesčasů a pro zdravotnické záchranáře ještě více.

„Navrhovaná dočasná změna už ale byla součástí našeho právního řádu v letech 2009 až 2013 a toto období bylo prezentováno jako přechodné a mělo sloužit k přizpůsobení pracovní reality požadavkům evropské legislativy. Za pět let platnosti, stejně jako za dalších 10 let se ale nezměnilo nic. A od roku 2013 se také nic nového nestalo,“ upozornil Přáda.

Navíc snad téměř všichni lékaři mají podle něj letos odpracovaných 150, respektive 416 hodin přesčasů. Jak ukazuje nedávný průzkum Mladých lékařů, průměrně měsíční přesčasová práce činí 60 hodin (720 hodin ročně). 

„Přesčasová práce zdravotníky zatěžuje, což ohrožuje kvalitu péče o pacienty. Je v popisovaném objemu nezákonná a odrazuje zdravotníky od práce v České republice, ti pak odchází buď do zahraničí, nebo úplně z lékařského oboru,“ dodal Přáda.

Argumentem poslanců je, že navrhované přesčasové hodiny jsou dobrovolné. Lékaři ale oponují tím, že dobrovolnost je dost zkreslená. 

Cena za lékaře 179 korun za hodinu čistého

Zkreslenost vysvětlují třemi hlavními argumenty. Prvním bývá především u mladých lékařů nátlak ze strany vedení. Aby totiž byli vůbec připuštěni například k atestaci, bez přesčasů se neobejdou. Dalším argumentem je kolegialita. Nikdo nechce nechat „ve štychu“ ostatní kolegy.

A posledním argumentem je motivace existenční, tedy finanční. Absolvent lékařské fakulty pobírá hrubý plat ve výši 38 980 korun měsíčně. V přepočtu na 40hodinový týden to vychází na 232 korun na hodinu (179 Kč čistého). Atestovaný lékař si trochu polepší a jeho měsíční plat vzroste na 50 510 korun, respektive 300 korun za hodinu.

„Lékař je vysoce specializovaná pracovní síla. Povolání je fyzicky, psychicky a emočně náročné a znamená zodpovědnost za zdraví a životy pacientů.  Pak byste si sami měli položit otázku, jestli byste za takovou cenu tuto práci dělali,“ upozornil Přáda s tím, že práce mimo běžnou pracovní dobu nemusí být v přesčasovém režimu, stejně jako je tomu v zahraničí.

„Omezení množství přesčasové práce je norma, která slouží primárně na ochranu pacientů. Protože podle velikých studií, které se dělaly například ve Velké Británii, se ukázalo, že přepracovaní lékaři mnohem častěji chybují. Je zde přímá kolerace s nevyspáním a množstvím chyb, kterých se lékař dopouští, a je to úplná analogie toho, jako by byl pod vlivem alkoholu," doplnil prezident ČLK Milan Kubek.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou podle Přády hlavně lékařky, jelikož 70 procent absolventů lékařských fakult jsou právě ženy. S přesčasy je ale velmi složité sladit profesní a osobní život, a ještě složitější je to v období těhotenství a mateřství. Současný stav je tak podle něj výrazně diskriminující.

„Zákoník práce sice zakazuje zadávat těhotným ženám práci přesčas, a to i když by s tím samy souhlasily, přesto se to děje. Nedostatek personálu, systém odměňování a způsob výpočtu dávek sociálního zabezpečení je k tomu nutí,“ vysvětlila neonatoložka MUDr. Klára Dunajová s tím, že odměny za přesčasy tvoří asi polovinu příjmu lékařek.

„Bez odměn za přesčasy těhotné ženě na několik měsíců výrazně klesne příjem. To následně sníží hodnotu tzv. denního vyměřovacího základu a z této hodnoty se počítá mj. výše peněžité pomoci v mateřství. Nastavení systému tak motivuje těhotné ženy pracovat co možná nejdéle a nedostatek personálu motivuje zaměstnavatele jim to umožnit,“ dodala aktivní členka Sekce mladých lékařů ČLK Dunajová.

„Já musela na pracovní neschopnost již v 10. týdnu těhotenství ze zdravotních důvodů. Když jsem zpětně zjistila, že finančně to je ještě lepší než být v práci do mateřské dovolené bez služeb a že dostanu vyšší mateřské dávky, než kdybych pracovala (bez těch služeb), přišlo mi to vlastně systémově hodně smutné,“ uvedla v anonymním dotazníku jedna z lékařek. 

Požadavek: kvalitní pracovní podmínky

Zdravotnictví podle doktora Přády nestojí na nemocnicích, přístrojích a lécích, ale v první řadě na zdravotnících, sestřičkách, lidech z laboratoří, sanitářích a dalších. „My zdravotníci nyní potřebujeme nastavit kvalitní pracovní podmínky. Staráme se o naše pacienty rádi a chceme to dělat dalších 20 až 30 let,“ podotkl Přáda v rámci iniciativy „Lékaři jsou jenom lidi“ s heslem „Nebuď mýval“ (zvířátko, které je aktivní ve dne i v noci a má kruhy pod očima. Proto bylo vybráno, pozn, red.).

I proto mezi hlavní cíle iniciativy lékařů patří zamezení schválení paragrafu 93a v jeho navrhované podobě zdvojnásobující legální počet přesčasů, nastavení dlouhodobě udržitelných a přijatelných pracovních podmínek ve zdravotnictví, kontrola dodržování zákoníku práce ve zdravotnických zařízeních a zajištění adekvátního finančního ohodnocení v základní pracovní době.

Zatím odpovědi ze strany politiků byly spíše chladné. Ministr zdravotnictví

Vlastimil Válek na tento podnět pana Přády odvětil: „Když se Vám to nelíbí, tak dejte výpověď!“ a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl: „Při současné situaci na trhu práce je každý dělník schopný vyjednat si lepší podmínky, jen vy doktoři pořád fňukáte.“

„Veřejně vyzývám veškeré naše politické špičky, konkrétně pana ministra (zdravotnictví Vlastimila) Válka, pana ministra (práce Mariana) Jurečku, pana předsedu vlády (Petra) Fialu a všechny další, kterých se to týká. Velmi rádi se s vámi sejdeme, velmi rádi budeme jednat a budeme velmi rádi, pokud najdeme společné řešení v tom, jak se postarat o české pacienty. Ale za současných podmínek, které nám nastavujete, říkáme dobrovolně ne,“ upozornil Přáda s tím, že pokud vypovězení přesčasové práce v prosinci nastane, může chybět až na 24 000 nemocničních služeb.

„Česká lékařská komora je povinna hájit kvalitu lékařské péče a součástí kvality je, že lékaři budou odpočinutí a vyspalí. Podle navrhovatelů návrh jen legalizuje současný stav. Ano, je to signál, protože současný právní systém motivoval ke snižování nadčasové práce. Politici ale vrací problém zpátky a dávají od toho ruce pryč,“ uzavřel konferenci prezident Milan Kubek.

Podívejte se na záznam celé tiskové konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlín Zítková