V oboru psychologie Aleš Kuda působí už od roku 1994. Pracoval na mnoha pracovištích, přednáší, učí a založil již druhou soukromou kliniku. Proč není v Česku soukromých psychologických klinik více? Jak probíhá léčebný pobyt v sanatoriu, o kterém panují ze strany odborné i laické veřejnosti údajně předsudky?<a href="https://www.institutoriganum.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Institut Origanum</a> jste otevíral v únoru letošního roku. Vy osobně se specializujete na adiktologii. S jakými dalšími problémy lidé na kliniku přicházejí?Máme tři základní směry. Prvním směrem je ambulantní léčebný program, kam lidé přicházejí prvotně se svými problémy. Pracujeme s úzkostí a depresí, závislostmi. Vedle adiktologie máme silnou základnu pro dětskou psychiatrii, kde nyní usilujeme o status zdravotnického zařízení. V druhém směru máme sanatorium, kde probíhá intenzivní léčba a následná péče, třetím směrem je osobnostní rozvoj.Usilujete o status zdravotnického zařízení jen u dětské psychiatrie?Chceme být vedeni celí jako zdravotnické zařízení a u dětské psychiatrie budeme usilovat o smlouvu s pojišťovnami. V září jsme zažádali o registraci a přihlásili jsme se do výběrového řízení na MHMP (Magistrát hlavního města Prahy). Na druhou stranu psychoterapie je taková služba, že když ji chcete dělat opravdu dobře, tak vám ji pojišťovna neproplatí. Proto u psychoterapie o smlouvu zatím usilovat nebudeme.Proč?Problém je v intenzitě a v četnosti, kterou je vám pojišťovna ochotná proplatit. Léta letoucí pracuji v individuální terapii na přímou platbu. Myslím si, že částečně je to i motivační. U sanatoria nechci o pojišťovně uvažovat vůbec. Od počátku je stavěné jako soukromé za přímou platbu. Cílová skupina, pro kterou je to nabízeno, požaduje diskrétnost. Naprostá většina ani nechce, aby se někde jejich léčebný pobyt evidoval. &nbsp;S jakými problémy za vámi pacienti přicházejí nejčastěji?Nejčastěji jsou to úzkosti, deprese a adiktologie. Všechny tyto diagnózy jsou vyrovnané. Ony často jsou některé problémy navzájem propojené, i proto buduji tým lidí, který mezi sebou komunikuje a o klienta společně pečuje, i když je prvotní diagnózou úzkost. Léta věřím v psychosomatiku a jsem v psychosomatice také vycvičený. Nyní se mi například podařilo získat fyzioterapeuta, který je také psychosomaticky orientovaný. Moje představa je taková, že například přijdete s úzkostí a ta úzkost má nějaké příčiny a potřebujete psychoterapii. Možná vás omezuje, paralyzuje a potřebujete farmakologickou léčbu. Podívá se na vás psychiatr, ale ta úzkost je často manifestovaná přes tělo a dá se s ní přes tělo i pracovat. Fyzioterapeut vás může naučit s vaším tělem pracovat. Zároveň se nám daří budovat i tým pro péči o dětskou klientelu. Máme dětské psychology i dětskou psychiatričku.<h2>Nedůstojná hra boje o dotace</h2>Proč jste se rozhodl založit soukromou psychiatrickou kliniku?&nbsp;V psychologii a adiktologii jsem od roku 1994 a dlouhá léta jsem působil v nestátní organizaci Sananim, kde jsem si prošel všemi pozicemi od terénního pracovníka až po ředitele terapeutické komunity a následné péče. Celou tu dobu jsem přemýšlel o soukromé léčebně z jednoduchého důvodu. Jako nestátní organizace podstupujete každý rok nedůstojnou hru boje o dotace. I když jsme měli stálé výsledky, tak každý rok jsme museli program obhajovat, jako by byl nový. Ve státní organizaci jsem nikdy nepracoval, ale učil jsem a stále učím na 1. lékařské fakultě na <a href="https://www.adiktologie.cz/o-nas-zkouska" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Klinice adiktologie</a>. Státní instituce jsou zase svázané s pojišťovnami. Jsem hodně svobodomyslný člověk, tak jsem se pokusil poskládat to, co jsem se naučil, čemu věřím, do vlastního projektu. Jako odborná služba dodržujeme všechny standardy a děláme to, čemu věříme, aniž bychom byli svázaní nějakými dotacemi nebo pojišťovnami. I když u sanatoria panují občas ze strany odborné veřejnosti předsudky.Z jakého důvodu má předsudky?Část odborné i laické veřejnosti má pocit, že léčba má být za trest. Já si to nemyslím. A tady narážím na to, že i podle lokality a prostředí našeho sanatoria, které je krásné a příjemné, nabízíme údajně dovolenou bez léčby. Pokud ale klient přijde a chce wellness, posílám ho do wellness. Já nabízím důstojné a kvalitní prostředí, ale hlavně léčbu závislosti, popřípadě dalších problémů. Není fér říct, že pravá léčba údajně probíhá jen v tvrdém státním zařízení. Práh soukromých a státních zařízení je nastaven někde jinde. Tím, že my máme přímou platbu a ta částka není malá, pracujeme jen s nějakým výřezem klientů. Zatímco například Bohnice musí brát úplně všechny pacienty. Nicméně to neznamená, že to tam musí být hnusný. Když se podíváte na léčebnu Červený Dvůr, což je státní léčebna, tak uvidíte krásně zrekonstruovaný dům, kde se cítíte dobře. A to vše díky řediteli, který má k tomu baráku obrovský vztah.Jak tedy léčba u vás v sanatoriu probíhá? Asi klienti jen nesedí týden v místnosti, než vyprchají abstinenční příznaky.Nevěříme, že čas léčí. I když v poslední době každý den, který v sanatoriu strávím, tak mám pocit, že jen samotný pobyt tam léčí. Léčba závislosti trvá většinou čtyři až šest týdnů. Nabízíme i dva týdny, ale to je pak jen odabstinování a základní práce s motivací ke změně/abstinenci. V bohnickém programu je 12 týdnů, ale obecně ho i nemocnice zkracují na šest týdnů, protože léčba je obecně moc drahá i pro pojišťovnu. Abychom mohli uspořádat čtyřtýdenní program a měli pocit, že nabízíme opravdu kvalitní službu, musíme program velmi nastrukturalizovat, velmi zintenzivnit a zindividualizovat.Terapeutický program zahrnuje 30 hodin terapie týdně. Což je se státní léčebnou nesrovnatelné. Hlavní zkušení terapeuti tam tráví 24/7. Nemám pomocný personál, zdravotní sestřičky přijíždějí do sanatoria přes den, když je potřeba. Hodin pro terapii ale může být více. Když vám terapeutický program skončí o půl šesté v podvečer, ale v osm hodin dostanete krizi, terapeut je vám stále k dispozici.Večer asi lidé uléhají a události a myšlenky se jim promítají v hlavě.Pamatuji si jeden týden, kdy jsem sloužil a terapeutického pobytu se účastnilo sedm mužů. V podvečer měli telefonát se svými přítelkyněmi a manželkami a poté chodili jeden po druhém na krizovou intervenci do půlnoci. (úsměv) To je přidaná hodnota – i když má program nějakou strukturu, tak dostupnost péče je 24/7. Jinak kopírujeme běžný pracovní týden, tedy od pondělí do pátku, v sobotu ještě dopolední program a zbytek víkendu volnější. Sanatorium pojme 16 klientů, což nám umožňuje, že se 16 lidmi můžeme pracovat individuálně. V programu pracujeme i na společných sezeních, protože sdílení zkušeností je velmi důležité, ale zároveň je hodně prostoru na individuální práci s klientem.Můžete mi popsat, jak takový jeden den v sanatoriu probíhá?Typický den začíná kolem 8. hodiny neformálním setkáním v jídelně u snídaně. Terapeutický program pak začíná v 9 hodin ranním setkáním všech (celé komunity klientů a terapeutů). Navazuje naše speciální technika „switch off“ (v českém jazyce „vypnutí“). Dopoledne je dále skupinová terapie. Po obědě a polední pauze pokračujeme odpoledním blokem. Ten obsahuje kombinaci individuální a skupinové práce. Jednou týdně věnujeme dva bloky mindfulness (věnování pozornosti tomu, co se odehrává uvnitř nás a kolem nás v přítomném okamžiku, pozn. red.). Dále v průběhu dne absolvují klienti EEG biofeedback (metoda, která pacientům umožní regulovat činnost svého mozku, a to díky sebeučení mozku pomocí tzv. biologické zpětné vazby, pozn. red.), fyzioterapii a konzultace s lékaři. Před večeří zakončíme den znovu technikou „switch off“.<h2>Založit kliniku je dost práce</h2>Kolik soukromých psychiatrických zařízení v Česku funguje? Je to dostačující? Například ve Spojených státech jsou soukromá zařízení s diskrétním přístupem běžnou záležitostí. U nás to ještě tak populární není.Za přímou konkurenci považuji svoje předchozí působiště, které jsem před pěti lety zakládal. Na podzim jsem se s investorem domluvil, že odcházím. Můj obchodní partner začal dělat kroky, které byly v rozporu s mojí představou o odbornosti této služby. Z kliniky se stále více stávala pouze komerční záležitost, kde kvalita přestávala být důležitá. Ostatní programy za přímou konkurenci nepovažuji, byť jsou o dost levnější. Vím o zvláštních pokusech, kdy dostanete klíče od hotelu, přijde tam za vámi na dvě hodiny terapeut a v pět hodin se klienti seberou a jdou na pivo.Z jakého důvodu je podle vás tak málo soukromých psychologických a psychiatrických klinik? Poptávka je dostatečná, ne?Myslím si, že to bylo léta podceňované. Rybníček adiktologů je poměrně malý. Víte, já jsem o tom, že si otevřu kliniku, mluvil léta letoucí. A stejně mluvila i spousta mých kolegů, které znám 20 let. Ale ono je to dost práce a je to finančně náročné. Spousta kolegů, kteří mají minimálně zkušenost jako já, a myslím, že by i našli investory, do toho nakonec nejde. Když jsem v roce 2017 startoval Neo centrum, spousta mých kolegů mi říkala, že jsem blázen.Zakládal jste Neo centrum a nyní Origanum. Po zkušenostech s první klinikou, jakých chyb jste se při zakládání Origana vyvaroval? Na co jste si už dal pozor?Bohužel se s Neo centrem soudím, takže nechci srovnávat. Obecně ale u zakládání terapeutické kliniky je velmi důležitý prostor, ve kterém nabízí své služby. Nyní jsem si zakládal na tom, aby léčený člověk netrávil pobyt zavřený jen v jednom domě. Hledal jsem komplex, kde se i za nepříznivého počasí jednotlivá sezení uskutečňují na různých místech. Kladl jsem také důraz na senioritu týmu. I když samozřejmě i juniorní terapeuti jsou důležití, protože nejsou zatížení nějakou rutinou a vyškolíte si je. Ale postavené je to hodně na zkušenostech a odbornosti. Stejně tak v ambulanci mohu mít pět až šest individuálních pohovorů paralelně a všichni budou mít důstojnou konzultovnu.Zakomponovávám tam fyzioterapeuta, což jsme už zmínili. A v tomto duchu bude působit i v tom sanatoriu. Mým cílem je nabízet komplexní péči a prostorovou a programovou flexibilitu. Pracujeme s někým, kdo má třeba závislosti, ale můžeme dělat i s někým, kdo má úzkost. Naprosto zásadní pro mě bylo spojit se se silným partnerem, který podporuje vysokou profesionalitu. V Axis Medical jsem našel podporu a velký prostor pro budování služeb dle mého nejlepšího profesionálního pojetí.Když jsme u odbornosti, jak složité je tyto odborníky najít? Jak je vybíráte? Ve spoustě jiných oborů slýchám, že jich je velký nedostatek.Hledám různé kolegy. Část z nich za mnou přišla sama. Skoro každý ze seniorních kolegů si prošel vlastní praxí, vytvořil si vlastní webové stránky, ale časem zjistí, že ho to úplně neuživí. Navíc je to náročné, protože třeba pracují na deseti různých projektech. Postupně zjistí, že je pro ně lepší pracovat na jednom dvou projektech a uživit se. Ti přicházejí a zajímá je týmová spolupráce. Když máte soukromou praxi, hodně často máte také samotu. A v druhé řadě je potřeba rozlišit ještě hledání odborníka pro ambulanci a pro sanatorium. Práce v sanatoriu je specifičtější v tom, že se nachází hodinu od Prahy na samotě u lesa a mezi poli. Samozřejmě to pak znamená, že lidé tam slouží turnusy. Z hlediska života je pro ně zajímavé pracovat třeba dva a půl dne v kuse a pak mít delší volno.Pro lidi s rodinou to musí být náročnější.Když vás rodina oželí na dvě noci, tak vás pak má pět dnů v kuse. Problém spíš je, že ne každému vyhovuje pobývat neustále v jedné terapeutické komunitě. V ambulanci máte 50minutové sezení, kde si vyslechnete pacienta, rozloučíte se a můžete si jít po svých. V sanatoriu jste 24/7. Neděláme jen terapii, potkáváme se i u jídla. Je tam více rolí, které zastáváme. Pozice není vhodná pro úzkostného kolegu, který dělá dobrou terapeutickou práci, ale potřebuje hodně prostoru sám pro sebe a někde se schovat. Musí mít schopnost vytváření vztahů a určitou zralost. To je důležité. Stejně tak pestrost týmu.Jak velkou roli při odvykání závislosti na alkoholu a lécích hraje motivace? Kde jsme zaspali, že hodně lidí už si bez prášků nedokáže svůj život představit? Očekává se v příštím roce pod tíživou ekonomickou situací nárůst počtu nových lidí závislých na prášcích a alkoholu? Co by teď pomohlo?Přečtěte si <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/jsme-zhyckana-populace-uz-sestnactileti-si-berou-prasek-na-kazdou-malou-bolistku-varuje-adiktolog-ales-kuda" target="_blank" rel="noopener noreferrer">druhou část rozhovoru s Alešem Kudou</a>.Autor: Pavlína ZítkováFoto: Institut Origanum / užito se souhlasem Aleše Kudy

large_Origanum-5179-Edit.jpg

medium_Origanum-5179-Edit.jpg

small_Origanum-5179-Edit.jpg

thumbnail_Origanum-5179-Edit.jpg

Origanum-5179-Edit.jpg

Psychiatrická léčba má být za trest? To si nemyslím, říká adiktolog Aleš Kuda

Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru spoluzakladatel firmy CNS a odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Samek.V posledních letech jsme v Česku zažili několik kybernetických útoků na nemocnice. Co bývá nejčastějším cílem hackerů?Než odpovím na otázku, rád bych řekl jednu myšlenku a nechci se vyhýbat tématu. Začala jste slovem „nemocnice“. Všichni, kdo mluví o zdravotnictví, zmiňují nemocnice. Zrovna covid však ukázal, že nemocnice jsou samozřejmě důležitou součástí zdravotnictví a přicházíme s nimi do styku, ale za nimi je komplement v podobě zdravotnických laboratoří, rentgenů, CT (computed tomography – radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka, pozn. red.) a dalších vyšetřovacích metod. Polikliniky jsou plné ambulancí. Když se s někým bavím o kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví, mluví o nemocnicích.Myslela jsem komplex zdravotnictví obecně…Ano, a neříkám to jako chybu, ale jako obecný pohled na zdravotnictví, který se rovná nemocnice. Ale zrovna covid z mého pohledu ukázal, že kdyby se někomu podařilo tak, jak se povedlo vypojit benešovskou nemocnici, vypnout jeden z velkých řetězců poskytujících laboratorní služby, tak v tu chvíli jsou nemocnice úplně vedle, protože by nedokázaly pracovat s tím návalem nevyšetřených pacientů. Dnes doktoři často vyšetřují na základě rentgenů, CT, výsledků z laboratoře a dalších podpůrných metod. Pacienta pomalu nevidí. V tu chvíli by byli úplně slepí. Byla by chyba, kdyby se všichni včetně politiků zaměřili pouze na pomoc nemocnicím. Musíme myslet na zdravotnictví jako na celý komplex.Když jste zmínil další opomíjené oblasti zdravotnictví – na které se zapomíná nejvíce? Obecně většina manažerů ve zdravotnictví, ať už v soukromém, nebo státním, má tendenci myslet na to, že mají léčit lidi. Pracují s nějakými rozpočty, které plynou ze systému zdravotního pojištění, a v rámci těchto rozpočtů musí zaplatit doktory, zdravotní sestřičky, přístroje, energie. Když by nepřidal doktorovi, odejde. Když nekoupí nové CT za staré, které nefunguje, má problém. Kybernetická bezpečnost tak žhavým tématem není a ještě nějakou dobu vydrží. Zapomíná se na ni jak v rámci finančních možností, tak mentálních kapacit. IT pro ně představuje bandu zvláštních lidí, kteří spravují nějaké servery. Když ale odbočím od zdravotnictví, nedávno proběhl kybernetický útok na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a organizace zůstala dva měsíce totálně paralyzovaná (počítačový systém ŘSD byl napaden 17. května 2022 ransomwarem, což je vyděračský program, který zašifruje data, pozn. red.). Když dojde k podobnému rozsáhlému kybernetickému útoku na jakoukoli část zdravotnictví, může nastat zásadní problém. Jenže kybernetická bezpečnost není na pořadu dne. Na Benešov, Kosmonosy a Brno (zde v nemocnicích proběhly kybernetické útoky, pozn. red.) už se zapomnělo, spousta manažerů jede prostě dál a IT je taková popelka.Když už se takové útoky staly, pociťujete pak ze strany nemocnic vyšší poptávku po kybernetické ochraně?&nbsp;Ne. Bohužel nepociťuji. Je fakt, že stát připravil několik dotačních programů, které se týkají oblasti kybernetické bezpečnosti. Doufám, že pomohou nemocnicím se v bezpečnosti posunout. Otázka však je, jak k tomu přistoupí. Nejobvyklejším způsobem je zkrátka něco pořídit. Koupí antivirový systém, zabezpečí koncové stanice, utratí 20 milionů korun a cítí se jako vítězové. Sice mohli mít něco levnějšího, ale dobře, dostali dotaci. Ale myslím si, že problém je v tom, že málokdo – a doufám, že se to díky dotacím změní – k tomu přistoupí komplexně. Že si řekne o. k., mám tady potenciální problém a já vlastně nevím, jak na tom jsem. Vědí, jak jsou na tom z hlediska zdravotní péče. Vědí, že dokážou odoperovat tolik a tolik lidí a že mají konkrétní přístroje a vybavení. Ale co se týče kybernetické bezpečnosti, tak obvykle nevědí a důvěřují svým ajťákům.&nbsp;Podle mého názoru – a snad v tom nejsem sám – by měli všichni jít cestou auditů. Aby někdo jiný, cizím okem, udělal detailní audit ve všech oblastech, které se kybernetické bezpečnosti týkají. Nejde zdaleka jen o technikálie jako počítače, kabely, nastavení programů nebo antiviry. Hlavní rozměr je procesní. Podle jakých regulí ajťáci pracují a jak následně pracují uživatelé s danými počítači? Jak často se mění hesla? Kdo používá administrátorský přístup? Jak složité je heslo? Používá se multifaktorová identifikace? Spousta nemocnic nemá skoro nic, nebo vůbec nic.&nbsp;Jaké jsou ty hlavní procesní základny, které je potřeba rozebrat? První oblastí jsou lidské zdroje. Kdo z těch nemocnic školí své pracovníky, aby přistupovali ke svému počítači bezpečně? A opět jsme u oblasti hesel a vynucování pravidel – např. nesmím dát cizí flashku do počítače, nesmím tam nahrát žádný cizí program, nesmím otevřít v e-mailu škodlivou přílohu. Těch „nesmím“ je hodně. Vedle školení je testování, protože když někoho školíte, musíte zjistit, jestli mu něco v té hlavě zůstalo. Provádějí se fiktivní útoky phishingové, kdy lidem posíláte maily obsahující škodlivou přílohu a oni na to buď kliknou a někde to nahlásí a vyhodnotí se to, nebo na to nekliknou a vlastně pochopili, že to nesmí dělat.&nbsp;Druhou oblastí jsou dodavatelské vztahy. Nemocnice nemohou vše dělat samy. Spolupracují s firmami, s kterými mají podepsané smlouvy. A co když se stane útok na tyto firmy? Jaké mají povinnosti? Jaká je doba, do které musí zareagovat? Jaké kapacity jsou schopny poskytnout? Jak ony samy sebe chrání, aby do nemocnice nezanesly nějaký škodlivý software? Na první pohled nenápadná, ale taktéž velmi důležitá součást kybernetické bezpečnosti. Do nemocnic přichází spousta lidí, mají tendenci zapnout své notebooky a mobilní zařízení a vše představuje hrozbu. Proto audit musí být mnohem komplexnější, než je současným standardem.&nbsp;Jak dlouho takový audit trvá? Záleží na velikosti zařízení, ale není to na roky. Důležité jsou výstupy z něj, navržená opatření. Ta nevyřešíte za týden, ani za měsíc, ani za rok, jsem přesvědčen. Musí se udělat střednědobý a dlouhodobý plán, jak oblast kybernetické bezpečnosti řešit. K plánu se musí vytvořit i rozpočet – od nuly do konce to bude třeba stát 50 milionů korun, což představuje také vytváření finančních zdrojů. Část pokryjí dotace, část ministerstvo a na část přispějí sami. Musí se to začít projektově řídit a realizovat. Obávám se ale, že bude složité manažerům nemocnic vysvětlit, aby si takovým procesem prošli. Ale jen tak si mohou být jistí, že udělali vše proti napadení. Samozřejmě vás napadnout mohou. Napadají nejchráněnější organizace jako CIA a FBI, ale organizace musí udělat vše pro to, aby se to nestalo.&nbsp;<h2>V médiích se ukazuje jen špička ledovce</h2>Ten, kdo se chce ubránit hackerovi, by měl údajně přemýšlet jako on. Když jste mluvil o tom, co vše je potřeba ochránit, tak na co nejčastěji útočníci cílí? Na data? Nebo chtějí organizaci paralyzovat?Z mého pohledu jsou dva základní scénáře, i když jich je samozřejmě více. Zaprvé paralyzovat. Buď za účelem čistě škodit, nebo za účelem vymáhat výkupné. Klasický scénář: My vám zašifrujeme data, dejte nám 10 bitcoinů a my vám data vrátíme. Druhý a z mého pohledu snad ještě horší scénář je, když je organizace napadená, ale neví o tom. Opatření organizace nejsou dostatečná a dotyčný si tím pádem může uvnitř dělat, co chce. Může získávat provozní data, pacientská data a každá data jsou obchodovatelná. Teď záleží na tom, jak velká nemocnice to je, kolik dat má. První i druhý scénář může skončit tím, že si zloděj všechno vzal a na konec ještě data zašifruje, aby instituce zaplatila.Přijde mi, že v posledních dvou letech proběhlo kybernetických útoků více.Více se o nich mluví, ale i v reálu je jich víc.Nebyl větší počet útoků zapříčiněný chaosem způsobeným covidem, kterého mohli hackeři využít? Myslím si, že ne. Dokonce část hackerské scény deklarovala, že nechce situace zneužít. Byly to ale jen deklarace. Nakonec ty veřejné útoky jsou známé. Jsem přesvědčený a vidím to u zákazníků, pro které pracujeme, že co se dostane do novin a médií, je jen špička ledovce. Kdo může z jakéhokoli důvodu případnou ztrátu nebo problém utajit, tak to udělá. Nikdo se nechce chlubit tím, že se mu někdo dostal do systému, že mu možná někdo zkopíroval data a on ani neví jaká. Tzn. pokud útok nevede ke kolapsu systému a je to trochu možné, tak se vše řeší v utajení. Hrozí ztráta dobrého jména, museli by vysvětlovat pacientům, úřadům. Když třeba ani nevíte, co jste ztratila, nebo dokonce víte. (úsměv)Jak kybernetické útoky nejčastěji probíhají? Zmínil jste, že se testují i zaměstnanci, jak jsou vůči útokům odolní. Jedná se tedy většinou o selhání lidského faktoru?V absolutní většině sehraje roli lidský faktor podmíněný nedostatečnými technickými opatřeními. Ta opatření mají být taková, aby člověku nedovolila udělat nějakou operaci, která škodlivý software přijme. Technická opatření jsou každopádně vždy krok za útočníky. Všechny tři útoky ve zdravotnictví způsobil myslím ransomware – e-mail, otevřu přílohu, zaviruje se celá síť počítače a následně se stalo, co se stalo. Je vždy jednodušší využít lidského faktoru než se do systému složitě prolamovat. Často zmiňuji příklad, že <a href="https://nasezdravotnictvi.cz/aktualita/expert-jak-hacknout-nemocnici-a-vase-zdravotni-udaje-staci-bily-plast" target="_blank" rel="noopener noreferrer">bílý plášť a fonendoskop vás pustí úplně všude</a>. Převlečený útočník se musí dostat přes vrátnici, což není nijak složité, a jen musí najít počítač, který není v danou chvíli ani zavřený, nebo někoho požádat o přihlášení – kdo by odmítl tomu milému panu doktorovi? (říká s úsměvem) Pak už jen nahraje škodlivý software a má otevřená vrátka navždy. Poté už pracuje z vnějšku a potřebuje na to jen 30 vteřin, aby udělal operaci, která mu do budoucna zajistí přístup. Může za to člověk, který nechal třeba během obědové pauzy otevřený počítač. Ale může za to i IT, které má mít bezpečnostní systém nastavený tak, aby se v nepřítomnosti člověka za dvě minuty počítač sám zavřel.&nbsp;Jaká jsou další opatření? Přece jen antivirových softwarů existuje spousta a Česko v nich dominuje. Co jsou nejefektivnější a první věci, které by měl zdravotnický systém mít?Nejdůležitější je oblast hesel. V blízké době už budou jistá doporučení k heslům pro zdravotnická zařízení povinná. Jak dlouhé má být heslo, jakou má mít strukturu, jak často se má měnit. Proběhne to v rámci <a href="https://nasezdravotnictvi.cz/aktualita/centralni-sklad-pacientskych-dat-vybudovan-nebude-jak-tedy-zakon-o-elektronizaci-promeni-ceske-zdravotnictvi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">elektronizace zdravotnictví</a>. Dle zákona o kybernetické bezpečnosti kritická infrastruktura zahrnovala jen sedm nemocnic. Minulý rok došlo k rozšíření na daleko větší počet specifických nemocnic a teď se mluví o tom, že některé standardy budou povinné pro obor jako celek. Což je z mého pohledu správně.Co ještě vedle hesel? Bezpečnostní politika v nastavení serverů. Jak často mají být aktualizované. To sice neovlivní uživatel, ale IT oddělení. Vynucování automatického odhlašování počítače v případě neaktivity, hlídání špatných příloh, vypínání USB portů v počítačích, aby tam člověk nemohl dát flasku a z ní něco zkopírovat. Jeden z oblíbených virálů (video šířené internetem, pozn. red.) v rámci kybernetické bezpečnosti byl na téma pohozených flashek, které lidé jen posbírají a vrazí rovnou do počítače, aby se podívali, co tam vlastně je. A hle, on vir. (úsměv) Dále pravidla týkající se mobilní techniky, aby měla dvoufaktorové ověřování. Dnes spousta lidí pracuje přes notebook a VPN a všechna tato zařízení by měla mít šifrovaný disk. Opatření je strašně moc a málokdo alespoň některá z nich dělá. Lidé by pravidla měli znát a chovat se tak, aby nebyli potenciálním nebezpečím.&nbsp;<h2>Investice versus možné škody</h2>Očividně stačí hackerům osvědčené postupy, protože lidé jsou nepoučitelní. Je něco, co se v posledním roce dvou objevilo jako nový hackerský způsob?Varianty škodlivých softwarů jsou čím dál chytřejší. Dokážou se maskovat, ale že by přišli s něčím objevným… to není potřeba. Tím, že nejslabším faktorem jsme my lidé, tak stačí využít naší slabosti. Uvedl jsem příklad bílého pláště a fonendoskopu. Totéž ale může udělat, když se převleče za IT pracovníka. Ve větších nemocnicích je neznají. Člověk se patřičně oblíkne, visačku si vyrobí a jde jen něco opravit na počítači. Stačí 10 minut. Řekne: „Nezlobte se, musím něco opravit, přihlásíte se mi?“ Často si představujeme někoho, kdo sedí někde v pošmourné místnosti, jí pizzu a snaží se prolomit hesla. Ale když chce provést cílený útok, mnou zmíněný způsob je jednodušší. A když ten útok není cílený, což v těch nemocnicích myslím nebylo, tak stačilo rozeslat e-maily a někdo ho otevře. Technická opatření nebyla na úrovni, aby na hrozbu zareagovala.&nbsp;Když už se takový útok stane, co by měla napadená nemocnice udělat jako první? Samozřejmě jiná situace je, když někdo vydírá. Pak je otázka, jestli zaplatit, nebo ne. Co obecně ale nastává?Větší organizace, které jsou součástí kritické infastruktury, mají jasně daná pravidla. Jsou součástí státu, kterému napadení nahlásí, a ten se jim snaží pomoci. My jsme v rámci naší firmy dali dohromady webovou stránku <a href="https://kybernetickapohotovost.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kybernetickapohotovost.cz</a>, která se zabývá kybernetickou bezpečností a má dvě části. Zaprvé oblast ‚Nouzová situace‘, a pokud člověk odpoví na jednu ze sedmi jednoduchých otázek ne, tak má kontaktní telefon a e-mail, aby se obrátil na nás. Druhá je ‚Prevence‘, a pokud opět odpoví na některou otázku ano, tak by bylo dobré, aby nás kontaktoval. Vytvořili jsme web jako osvětu, protože si myslím, že osvěta tady chybí, a když náhodou nechybí, tak ji neposlouchají. (úsměv) A jsme zpátky u smluvních vztahů. Každé zdravotnické zařízení by mělo mít pro tento případ nějakého partnera, který pomůže. Mělo by mít recovery plán a spoustu věcí, co se stane, když… Když se něco stane, kde mám zálohy a jak často se dělají? Jsou ty zálohy taky zavirované? Když je obnovím, tak je obnovím s virem a jsem tam, kde jsem byl? Tyto věci se nekontrolují a přechází se a výsledek je, jaký je.Když už hacker dospěje k vydírání, co se v takové situaci dělá? Vyjít vstříc asi není žádná jistota a může se to jen opakovat a data zpět nedostanu.Vyjít vstříc neznamená, že zaplatíte a dostanete se do původního stavu. Můžete taky zaplatit a nemít nic. Druhá věc je, že nejsem právník, ale může stát zaplatit vyděrači? Může fakultní nemocnice zaplatit vyděrači? Je to legální? Právní rozměr je z mého pohledu složitý a určitě bych se snažil jít cestou záchrany dat, pokud je to trochu technicky možné. Máme případy, kdy se to povede, protože jsou zálohy anebo není napadený celý systém. Ale obvykle to trvá a není to levné.&nbsp;Podaří se někdy odhalit, odkud útok přišel? Z tuzemska, ze zahraničí…Někteří říkají, že jsou schopni útočníka vystopovat. Nikdy si ale nemůžete být stoprocentně jistá. Útočníci se dokážou opakovaně maskovat. Podle mě to ale ani není podstatné. Podstatné je, jak zachránit data, vzpamatovat se a v druhém kroku se poučit. Škody musí být obrovské. Nevím, kolik kybernetický útok stál v Benešově, ale opatření, která by vedla k tomu, aby se útok nestal, by byla na úrovni 10 procent z toho, co je to stálo ve finále. Nejen záchrana, ale i samotný výpadek, kdy nemocnice nevydělávala. Nikdo si není schopen udělat analýzu rizik. Když nepojedeme den, vznikla by ztráta X. Když nepojedeme týden, vznikla by ztráta Y. Když by za týden hrozila ztráta 100 milionů, jsme ochotni dát do kybernetické bezpečnosti 10 milionů? Většinou ne.Kdybychom si měli zavěštit, na co se bezpečnostní firmy budou zaměřovat ve výhledu 5 let?Myslím, že se budeme zaměřovat na to, aby všichni pochopili, že je jedno, jak jsem velký, ale otázka bezpečnosti se týká i mě a vás. Například v mém okolí se stalo iks lidem, že jim útočník sebral identitu na Facebooku nebo přístup do e-mailové schránky, následně oslovoval jejich kamarády s prosbou o peníze. Jedinci i velké organizace by si měli uvědomovat hodnotu svých aktiv a o kolik peněz mohou přijít, když nebudou fungovat den, týden, měsíc… Vysvětlovat to lidem je trochu evangelizační proces, ale postupně se to daří, a to „díky“ problémům, které se skutečně objevují. „Díky“ tomu, že přibývá firem, které byly napadeny. Přirovnávám to k 90. letům, kdy se začala zálohovat data. Nikdo nezálohoval, protože „přece o žádný nepřijdu“. Když o ně někdo přišel, byl přesvědčený, že podruhé se mu to nestane. Největší počet zákazníků v oblasti zálohování dat jsme měli mezi těmi, kteří přišli o data dvakrát. Dnes je to to samé. Každý nějak pracuje s kybernetickou bezpečností. Nás nikdo nenapadne, jsme malá firma s několika zaměstnanci. Opravdu?Autor: Pavlína ZítkováFoto: CNS / poskytl ředitel firmy CNS Petr Samek

large_Petr-Samek.jpg

medium_Petr-Samek.jpg

small_Petr-Samek.jpg

thumbnail_Petr-Samek.jpg

Petr-Samek.jpg

Jsou data v českém zdravotnictví dostatečně chráněná před kybernetickými útoky? Spousta nemocnic nemá skoro nic, říká odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Samek

Ministerstvo zdravotnictví vyplatilo Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) více než 50 milionů korun na financování nezpůsobilých výdajů souvisejících s navýšením cen stavebních prací. Tím porušilo závazné pravidlo, že takové výdaje si příjemce dotace hradí sám. V dalším případě však resort podle pravidel postupoval, takže 141 milionů nezpůsobilých výdajů si jiný příjemce musel platit z vlastních zdrojů. Tímto postupem MZd neoprávněně zvýhodnilo FN Brno.Experti NKÚ upozorňují i na možné riziko neproplacení evropských peněz. Vzhledem k tomu, že MMR nenastavilo účinný kontrolní systém, má přezkum dvou finančně nejvýznamnějších projektů – FN Brno a Fakultní nemocnice Ostrava – proběhnout až po jejich ukončení. Pokud v průběhu práce na projektech vzniknou problémy, dotace EU v celkové výši 913 milionů korun nemusí být České republice proplaceny.„Závěry NKÚ respektujeme a uděláme vše pro to, aby proplácení peněz z EU proběhlo úspěšně. Reforma psychiatrické péče je jednou z <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/ministerstvo-zdravotnictvi-predstavilo-priority-predsednictvi-v-eu-zameri-se-na-oblast-onkologie-a-take-na-ockovani" target="_blank" rel="noopener noreferrer">priorit stávajícího ministra zdravotnictví</a> Vlastimila Válka," uvedl pro web NašeZdravotnictví.cz ke kontrole NKÚ mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.<h2>Malý zájem o dotace? Spíše špatný systém</h2>Podle kontrolorů NKÚ bude obtížné posoudit i skutečný dopad dotací na deinstitucionalizaci psychiatrické péče u projektů podpořených MMR. Resort totiž nastavil jediný ukazatel, který sleduje pouze úzkou skupinu pacientů. Ta tvoří jen necelou pětinu všech pacientů, jichž se problém týká.NKÚ zjistil, že mezi příjemci dotací byl malý zájem o podporu určenou na centra duševního zdraví. Ta přitom patří mezi důležité nástroje, které mají pomoci předcházet dlouhodobým hospitacím či je zkracovat a napomáhat tak opětovnému zapojení osob s duševním onemocněním do běžného života.&nbsp;Z celkem 24 projektů podpořených v letech 2016 až 2020 se jen pět týkalo center duševního zdraví. Nízký zájem souvisel podle kontrolorů s nedořešeným systémem financování zdravotní a sociální péče poskytované v těchto centrech. Dotace na humanizaci psychiatrické péče mají být jedním z pilířů probíhající reformy péče o duševní zdraví. S její pomocí se má zvýšit kvalita a efektivita poskytované psychiatrické péče, stejně jako kvalita života lidí s duševním onemocněním.Konkrétním úkolem dotací na humanizaci psychiatrické péče je pak například zlepšení prostředí v psychiatrických nemocnicích, zřizování či rekonstrukce nemocnic poskytujících akutní lůžkovou psychiatrickou péči nebo podpora komunitní péče, kam spadá mimo jiné i budování center duševního zdraví.Autor: redakce NašeZdravotnictví.czFoto: Shutterstock

penize-dotace-fondy-shutterstock_1792778053.jpg

medium_penize-dotace-fondy-shutterstock_1792778053.jpg

small_penize-dotace-fondy-shutterstock_1792778053.jpg

thumbnail_penize-dotace-fondy-shutterstock_1792778053.jpg

Ministerstvo zdravotnictví neoprávněně zvýhodnilo FN Brno v rámci rozdělování dotací na humanizaci psychiatrické péče, zjistil při kontrole NKÚ

Nové dotační období přeje i zdravotnictví, kam by měly v následujících letech putovat miliardy korun. Jaké dotační výzvy už jedou a jakých projektů se budou týkat, si přečtěte v tomto článku. Vyplnit dotační žádost ale není jednoduchá věc.&nbsp;I proto jsme se v rozhovoru s projektovou manažerkou a specialistkou na dotace Michaelou Horákovou ze společnosti <a href="https://www.enovation.cz/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">enovation</a> zaměřili právě na dotace. Kterých oborů se budou týkat? Dosáhnou na ně jen velké, nebo i malé subjekty? A jaké chyby dělají žadatelé o dotaci nejčastěji?Jen z Národního plánu obnovy (NPO) by mělo putovat do zdravotnictví 12,441 miliardy korun. Pak je ještě Integrovaný regionální operační program (IROP). Je toho hodně (o dotačních programech pro zdravotnictví si přečtěte <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/podnikatele-a-instituce-ve-zdravotnictvi-ceka-stedry-dotacni-rok-budou-moci-cerpat-miliardy-korun" target="_blank" rel="noopener noreferrer">článek ZDE</a>). Které hlavní stránky a instituce by měly ordinace, polikliniky a další zdravotnická zařízení sledovat?Konkrétně pro sektor zdravotnictví doporučuji od začátku sledovat stránky ministerstva zdravotnictví, kde se vyhlašují výzvy pro zpravidla následující kalendářní rok v rámci národního financování. Najdete tam ale i stránku pro evropské fondy, kde například informují o vámi zmíněném Národním plánu obnovy a dalších příležitostech. Zajímavý je také program <a href="https://www.mzcr.cz/program-eu-pro-zdravi-eu4health/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">EU4Health</a>, což je program komunitární – to znamená, že bývá vyhlašován nějakým orgánem Evropské komise, bývají to většinou konsorciální projekty s přesahem za hranice, beneficientem by tak neměla být pouze česká společnost. Zpravidla se objevuje podmínka, že se na nich musí podílet více organizací z více členských států jako třeba v rámci komplexního výzkumu a vývoje v oblasti onkologie. Ve sledování webů je ale jedna záludnost.Jaká?Když se výzva vyhlásí, má sice dané parametry, ale čas zpracování je docela limitující, pokud nějaký dostačující vůbec je. Neexistuje ani jedna stránka, kde byste se dozvěděli o všech možnostech. I proto jsme zavedli službu monitoringu, kdy se snažíme na základě zadání nemocnice vše mapovat. Zjišťujeme, kde by si mohli o finance požádat, na co peníze potřebují a mohou je využít a mnoho dalších záležitostí. Je to hodně komplexní.Když jsem se dívala na charakteristiku, kdo může ve zdravotnictví o dotace žádat, narazila jsem spíše na větší subjekty, jako jsou nemocnice, polikliniky apod. Mohou o dotace požádat i menší ordinace?Mohou požádat i menší ordinace. Vždy je důležité, jakou péči ordinace poskytuje a zároveň jakou má formu. V případě, že jde o soukromou ordinaci – tedy podnik –, se otevírá možnost ve výzvách typických pro podnikatele. Jestliže jde o veřejný subjekt, je dobré se zaměřit například na IROP nebo výzvy určené pro veřejné subjekty. Příspěvkové organizace a instituce zřízené státem sledují také stránky ministerstva zdravotnictví nebo jsou v přímém kontaktu s patřičnými odbory. Pro dotační výzvy je navíc typické, že se rozděluje obor zdravotní péče, který má být podpořen. Některé výzvy se specializovaly jen na infekční lékařství, některé na psychiatrickou péči nebo paliativní péči. Záleží, co je zrovna prioritou, co je strategické.Které obory jsou tedy nyní prioritní a je tím tedy pro ně lehčí získat dotaci?&nbsp;Je zajímavé, že v Národní plánu obnovy jdou větší částky do onkologie. Je ale rozdělený do dvou takových větví – reformy a investice a v rámci investic se budou vyhlašovat soutěže a dotační výzvy.Můžete blíže specifikovat tyto dotační výzvy v rámci investic? &nbsp;Národní plán obnovy má pilíře podle toho, kam se bude investovat. Od digitální transformace přes vývoj, výzkum, inovace až po šestý pilíř, což je zdraví a odolnost. A v rámci tohoto šestého pilíře jsou ještě další jednotlivé komponenty a podkomponenty. Ministerstvo zdravotnictví má na starost dvě komponenty – zvýšení odolnosti systému zdravotní péče a Národní plán na posílení onkologické prevence a péče. Tyto kompetence se dělí na podkomponenty. Je to trochu komplikovanější, ale podle definice NPO by měly být otevřené dotační výzvy konkrétně Rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech a Rozvoj vysoce specializované hematoonkologické péče. A tyto dvě výzvy jsou považovány za investice. Pro následnou péči se uvažovalo o podpoře nákupu přístrojové techniky, u onkologické péče jak o nákupu techniky, tak o rekonstrukci prostor.&nbsp;Ministerstvo zdravotnictví se pak jako garant podílí na dalších dvou komponentách v rámci dalších pilířů. Jsou to služby elektronického zdravotnictví v rámci pilíře digitální transformace. A také budování systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví a kybernetická bezpečnost. To už se týká eGovernmentu a kybernetické bezpečnosti.Elektronizace zdravotnictví je velké téma, které se má rozvíjet do roku 2026 (článek k plánům elektronizace zdravotnictví si můžete <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/centralni-sklad-pacientskych-dat-vybudovan-nebude-jak-tedy-zakon-o-elektronizaci-promeni-ceske-zdravotnictvi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přečíst ZDE</a>). Které z dotačních programů jsou nejoblíbenější?&nbsp;&nbsp;Nemohu mluvit za všechny subjekty, ale v rámci mých konzultací se opakují potřeby investice, tam je náročnější koncept finančně a ekonomicky uchopit. Oblíbená je ale i přístrojová technika, stavby a obměna techniky. Obecně technologie je v některých nemocnicích zastaralá a některé nemocnice potřebují rekonstruovat například osvětlení nebo vyměnit okna. Některé potřebují rozšířit své prostory. Některé potřebují modernizovat přístroje. Zrovna ve zdravotnictví je potřeba držet krok s trendy a zajišťovat náročné technické a jiné standardy. Nemocnice a další zdravotnická zařízení tak hledají formy financování, včetně těch dotačních. Abych odpověděla na otázku, shrnula bych to na investiční programy.&nbsp;<h2>Potřeba mapovat prostředí</h2>Co by podle vás měly firmy a zdravotnická zařízení řešit především? V současné době je velkým tématem kyberbezpečnost či zelená politika. Tlačí se dotace více i tímto směrem?Co tlačí nemocnice obecně a co by mohlo být v nejbližší době nejdostupnější, je například kyberbezpečnost. Patří sem typicky obměna a/nebo nákup nových IT technologií, hardware a software, aby nemocnice byly do větší míry digitalizované a mohly pracovat se všemi daty a bezpečně. Digitalizace samotná má ulehčit práci pracovníkům v zařízeních. Proto sem patří také například informační a rezervační systémy. Všechny tyto záležitosti mohou být dostupné v rámci digitální transformace podniků směrované na soukromé subjekty a pravděpodobně výzvy kybernetické bezpečnosti. V obou zmíněných příkladech sledujeme jak NPO, tak také IROP.Co byste ještě doporučila v rámci hledání a přípravy?Pokud už organizace ví, že je potenciálním způsobilým žadatelem, a plánuje investovat nejen do technologií, měla by si začít mapovat, co přesně potřebuje, a připravovat se na to. Třeba u stavebních projektů když se vyhlásí výzva, je na zpracování dotační žádosti opravdu málo času. Není to tak, že by se podal jeden formulář a stačilo by to, ale zpracovává se konkrétní studie proveditelnosti, projektový záměr, textové povídání, co se bude dít, jaký má projekt cíl, jaké má aktivity. Potřebujete sestavit rozpočet a předložit další přílohy – u staveb stavební a územní povolení –, a to do nějakého termínu. Není to úplně jednoduché.Jak dlouho před spuštěním dotačního programu doporučujete začít s touto přípravou?Když to vezmu průměrem a pro nejtěžší variantu, což je stavba nebo zavedení nové technologie, tak alespoň půl roku. Jenom komunikace se stavebním úřadem, například pro vydání stavebního povolení, pokud se jedná o rozsáhlejší rekonstrukci, přístavbu nebo novostavbu, trvá mnohdy i delší dobu než šest měsíců. V případě pořízení přístrojové techniky, nových technologií nebo při obměně zastaralé je potřeba počítat třeba s tím, že v rámci minulých výzev poskytovatel dotace vyžadoval například kladné stanovisko přístrojové komise u technologie s pořizovací cenou nad pět milionů korun bez DPH. Konkrétně v programu IROP budou výzvy vyhlášeny podle posledních informací bez zveřejnění avíz, tedy je vhodné začít s přípravou již nyní. S tím můžeme potenciálním žadatelům pomoci, konkrétní projektové záměry bezplatně konzultujeme.&nbsp;Jak se liší dotační programy dle velikosti?&nbsp;Konkrétně dotační výzva má finanční alokaci, tedy určí se, o jak velký objem financí se soutěží a o jak velkou sumu peněz může daný žadatel požádat. Když vezmu příklad Digitálního podniku, měly by být dvě výzvy, kde by mělo být k dispozici celkem zhruba tři miliardy korun. Dotace se pohybuje od půl milionu korun do 30 milionů korun na jeden projekt a zároveň je vždy nastavená míra podpory. To znamená konkrétní procento z celkových způsobilých výdajů projektu. U zdravotnických výzev z loňského roku činila míra u REACT-EU dokonce až 100 procent v případě podpory urgentních příjmů. U výzev, které cílí na soukromé subjekty, bývá míra podpory nižší. Výzva Digitální podnik by měla povolit maximálně dotaci do 60 procent v případě malého podniku do 50 zaměstnanců. Sleduje se také propojenost podniků, to znamená, pokud má někdo v ordinaci nebo soukromé nemocnici podíl, přičítají se zaměstnanci a další kritéria také z těchto firem nebo organizací. U větších ordinací již nad 250 zaměstnanců to může být i jen 20 procent podle regionu. Podnikatelé bývají navíc omezeni v některých programech, typicky IROPu, například povinností získat pověřovací akt k výkonu SOHZ (Služby obecného hospodářského zájmu, pozn. red.).&nbsp;Proč?Z veřejného rozpočtu se podporují ty subjekty, které by si nebyly schopny z vlastních zdrojů typicky investice zafinancovat. Pokud máte větší soukromý zdravotnický subjekt provozující podnikatelskou činnost, panuje předpoklad, že v případě vyšší ziskovosti si investice může pokrýt z vlastních zdrojů. Dokazuje to i program IROP, který se připravuje. Pokud o finance z něj žádá soukromá nemocnice, musí doložit zmíněný pověřovací akt k výkonu SOHZ, to znamená, že vykonává službu obecného hospodářského zájmu a žádá o prostředky z veřejných rozpočtů například právě proto, že si je samostatně nedokáže vlastními příjmy, vlastní ziskovostí, zajistit.&nbsp;<h2>Získáním dotace proces nekončí</h2>Větší nemocnice mají obvykle na zpracování dotačních žádostí firmu. Jak náročné je získat dotaci pro menší subjekt?Stejně jako pro ty větší, protože podmínky soutěže jsou stejné a rovné pro všechny. Spíše je potřeba se zaměřit na konkrétní výzvu. Typicky krajská výzva není tak náročná, stačí dodat pár příloh – například výpis z obchodního rejstříku, doklad o bezdlužnosti. Více materiálů už je potřeba u větších programů, jako jsou REACT-EU nebo IROP. Potřebujete studii proveditelnosti, stavební dokumentaci, u přístrojové techniky nad pět milionů korun potřebujete získat stanovisko přístrojové komise. Takže podle toho je časová příprava náročnější a celkově žádost o dotaci komplexnější.&nbsp;Jaké dělají firmy a žadatelé největší chyby v žádostech o dotace?Na tohle vám nejsem schopná přesně odpovědět, protože nejsem na straně hodnotitele žádostí, ale na straně zpracovatele, který potřebuje připravit žádost bezchybně a ideálně úspěšně. Když ale v rámci týmu žádosti zpracováváme, potřebujeme mít potřebné podklady ke zpracování včas a správně.&nbsp;Po získání dotace proces nekončí. Co je potřeba si hlídat potom?Jsou to nejen typické legislativní podmínky, které vyplývají ze zákona, ale také specifické konkrétní podmínky, které jsou nastavené tou danou výzvou. Například termín realizace, do kterého musí být projekt ukončen. Musí se dodržet termíny pro předložení zprávy o realizaci a žádosti o platbu dotace. Projekt získáním financí nekončí. U investičních soutěží je také doba udržitelnosti třeba tři roky, během kterých se podává monitorovací zpráva. Nebo může přijít kontrola. V některých případech, třeba v programu REACT-EU, je dost striktní podmínka, že žadatel musí po celou dobu disponovat platným pověřovacím aktem k výkonu SOHZ, a to po dobu nejdéle odepisovatelné investice. U staveb to mohou být až desítky let. Pokud by ta nemocnice přestala z nějakého důvodu fungovat nebo by pověření za nějaké období nezískala, dotace se může krátit o takzvanou zůstatkovou hodnotu.&nbsp;Striktnější podmínky také bývají pro výběr dodavatele. Například dotační výzva může mít limitaci, že na jednu dodávku nad 400 tisíc by měl být dodavatel vybírán v rámci veřejného tendru. Proto se někdy nestačí řídit jen podle zákona, ale i podle metodických pokynů poskytovatele dotace. I tomu se věnují mí kolegové z našeho oddělení ProfiTender. Já jsem členkou týmu Advisory, kde zpracováváme konkrétní dotační žádosti ve spolupráci s našimi kolegy z ProfiTender i AfterCare, do toho spadají kolegové, kteří mají na starosti samotnou realizaci.&nbsp;Získání dotace není moc jednoduchá záležitost…Ano, získání dotace i samotná realizace dotačního projektu nejsou jednoduché. Zpravidla je potřebné si nastavit nové procesy nebo upravit stávající. Je potřeba si vyhradit časovou kapacitu, hlídat řadu podmínek. Je potřeba si to dobře zvážit a velmi dobře se připravit, třeba si vyhradit dostatek času na prvotní posouzení záměru, který postupnými kroky může nebo nemusí přejít k realizovanému projektu. Tedy vyhodnotit si rizika a na základě těch se rozhodnout. A neusnout na vavřínech.&nbsp;&nbsp;<img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/03692637b099caf22db37d346fc45705.png">&nbsp;Michaela Horáková&nbsp;Pracuje ve společnosti enovation na pozici projektová manažerka a specialistka na dotace se zaměřením na zdravotnictví, výzkum a vývoj, průmysl 4.0. V oblasti dotací působí už sedm let, zpracovala více než 50 projektů a pomohla tak svým klientům získat více než miliardu korun. Podílela se i na zahraničních projektech jako například na rozvojovém projektu v oblasti recyklace stavebních materiálů̊ v Mongolsku nebo zemědělských projektech v Gruzii. Baví ji spolupráce na různorodých projektech a možnost podílet se na rozvoji českého průmyslu. (zdroj fotky: archiv Michaela Horáková) &nbsp;Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

dotace-penize-administrativa-shutterstock_1299097312.jpg

medium_dotace-penize-administrativa-shutterstock_1299097312.jpg

small_dotace-penize-administrativa-shutterstock_1299097312.jpg

thumbnail_dotace-penize-administrativa-shutterstock_1299097312.jpg

O dotace mohou žádat i zdravotnická zařízení. Nestačí ale jen podat jeden formulář. Co je potřeba?

Po pandemii koronaviru se nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie snaží oživit ekonomiku a mimo jiné podpořit digitální transformaci i plnění Green Dealu. Z těchto a dalších důvodů vznikly nové dotační programy. Peníze lze ale čerpat také v rámci standardních národních výzev, strukturálních fondů EU, kde se jen v loňském roce v rámci fondu REACT-EU rozdělilo okolo 21,7 miliardy korun.&nbsp;Dalším z fondů je také fond nazvaný Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), v rámci kterého musely členské státy EU vypracovat konkrétní tzv. Národní plány obnovy, na jejichž základě se rozdělují vysoké finanční prostředky do řady sektorů včetně zdravotnického.&nbsp;„Strukturální fondy, tedy opakující se pravidelné fondy, programy a výzvy, se rozdělují v rámci tzv. víceletého finančního rámce, který je v podstatě evropským rozpočtem, a tento rozpočet je vždy připravován na sedm let. Předchozí období bylo 2014 až 2020 a nově nastává období 2021 až 2027. Zatím ale docházelo spíše k nastavení metodik, proto se tyto programy teprve rozjíždí,“ říká pro web NašeZdravotnictví.cz projektová manažerka a dotační specialistka ze společnosti enovation Michaela Horáková.V rámci Národního plánu obnovy (NPO), který už odstartoval prvními výzvami vyhlášenými například ministerstvem průmyslu a obchodu nebo ministerstvem práce a sociálních věcí, musí být 70 procent všech financí rozděleno do konce příštího roku. České podnikatele tak čeká opravdu štědrý dotační rok.<h2>NPO: Rozjeté výzvy</h2>V současné době lze v rámci Národního plánu obnovy soutěžit třeba v oblasti obnovitelných zdrojů energie, digitalizace a automatizace nebo úsporných opatření. Jedním z nich je dotace na pořízení a instalaci fotovoltaických systémů včetně bateriových úložišť (akumulace). Nebo brzy bude spuštěna výzva <a href="https://www.enovation.cz/eu-dotace/operacni-program/narodni-plan-obnovy/digitalni-podnik-npo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Digitální podnik</a>.„Program směřuje k soukromým subjektům, aby mohly v případě soukromých zdravotnických subjektů například pořídit centrální informační systém a zajistit zvýšenou kybernetickou bezpečnost. Ta v poslední době hodně pálí také nemocnice i obecně zdravotnický sektor,“ dodává Horáková z enovation s tím, že se plánovala jedna výzva také pro pražské podniky a jedna také pro celé Česko s omezením hlavního města Prahy s vyšší finanční alokací. O přesné podobě se ale ještě rozhoduje.Dalších 2,85 miliardy korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost půjde na zavádění vysokokapacitních internetových sítí do odlehlých oblastí, čehož mohou využít také menší ordinace. Výzva je otevřena pod Národním plánem obnovy pro malé, střední i velké podniky.Žádosti lze podávat do 31. srpna letošního roku. Projekty pak musí být dokončeny do konce roku 2025. Na jeden projekt přitom bude možné získat dotaci od půl milionu do 230 milionů korun.„Digitální transformace je příležitostí pro oživení a rozvoj českého hospodářství, neobejde se ale bez rozvoje sítí elektronických komunikací. Budování digitální ekonomiky patří k hlavním evropským prioritám a je to zakotveno také v programovém prohlášení vlády. Její důležitost se jasně ukázala i v období pandemie covidu-19,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.<h2>Podpora napříč obory ve zdravotnictví</h2>Další velký balík peněz přináší <a href="https://irop.mmr.cz/cs/irop-2021-2027" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Integrovaný regionální operační program</a> (IROP), v rámci kterého už v minulém dotačním období proběhly čtyři dotační výzvy určené pro zdravotnictví. Jednalo se například o deinstitucionalizaci psychiatrické péče, následnou návaznou péči a vysoce specializovanou péči v oblastech onkogynekologie a perinatologie.&nbsp;„Pro tento kalendářní rok se již podporovala například paliativní péče, a to z krajských nebo ministerských dotací. V případě krajské dotace šlo o provozní výdaje, jako je provoz zdravotnického zařízení, hospice, ale také investičních výdajů,“ upřesňuje Horáková s tím, že oproti minulému období má být v pokračujícím IROPu ještě ve větší míře zastoupené zdravotnictví.„Mělo by dojít například k další podpoře urgentních příjmů typu 1 a 2, psychiatrie či následné péče. Už v loňském roce proběhly rozsáhlé přestavby operačních sálů ve vybraných oborech zdravotnické péče a v této podpoře se podle aktuálního znění programového dokumentu pokračujícího programu IROP nebo znění Národního plánu obnovy má nadále pokračovat. Pomoc se zaměří také na lůžkovou péči ve smyslu následné péče o pacienty, z oborů se v loňském roce v rámci příprav čerpání z fondu REACT-EU vytipovala konkrétně onkologie, obezitologie, psychiatrie, kardiologie a následná a dlouhodobá intenzivní péče, i když dlouhodobá intenzivní péče nebyla v REACT-EU způsobilá a nakonec nebyli ani vpuštěni do soutěže žadatelé z řad poskytovatelů několika zmíněných oborů, jako je právě například následná péče nebo psychiatrie,“ přibližuje plány specialistka na dotace z enovation.<h2>Štěstí přeje připraveným</h2>Pokud se chystáte žádat o dotace, je dobré být připravený a monitorovat si předem, co jako ordinace nebo klinika potřebujete. Do jakých technologií a zařízení potřebujete a chcete investovat.&nbsp;„Třeba u stavebních projektů, jakmile se vyhlásí výzva, žadatel má opravdu málo času na zpracování žádosti. Není to tak, že by se jen podal jeden formulář a stačilo by to. Zpracovává se konkrétní studie proveditelnosti, takový projektový záměr, textové povídání, co se bude dít, jaký je cíl projektu, jaké má aktivity. Součástí žádosti o dotaci je také rozpočet a další přílohy. U staveb to zpravidla bývá konkrétně stavební a územní povolení, které je potřeba předložit do určitého termínu,“ upozorňuje Horáková z enovation.&nbsp;Které výzvy si dál hlídat? Na co si dát při žádostech o dotaci pozor a jaké dělají žadatelé v žádostech největší chyby?&nbsp;Přečtěte si v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/o-dotace-mohou-zadat-i-zdravotnicka-zarizeni-nestaci-ale-jen-podat-jeden-formular-co-je-potreba-1" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhovoru se specialistkou na dotace</a>.&nbsp;Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

dotace

Psychiatrická léčba má být za trest? To si nemyslím, říká adiktolog Aleš Kuda

Jsou data v českém zdravotnictví dostatečně chráněná před kybernetickými útoky? Spousta nemocnic nemá skoro nic, říká odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Samek

Ministerstvo zdravotnictví neoprávněně zvýhodnilo FN Brno v rámci rozdělování dotací na humanizaci psychiatrické péče, zjistil při kontrole NKÚ

O dotace mohou žádat i zdravotnická zařízení. Nestačí ale jen podat jeden formulář. Co je potřeba?

Podnikatele a instituce ve zdravotnictví čeká štědrý dotační rok. Budou moci čerpat miliardy korun