Podnikatele a instituce ve zdravotnictví čeká štědrý dotační rok. Budou moci čerpat miliardy korun

Po pandemii koronaviru se nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie snaží oživit ekonomiku a mimo jiné podpořit digitální transformaci i plnění Green Dealu. Z těchto a dalších důvodů vznikly nové dotační programy. Peníze lze ale čerpat také v rámci standardních národních výzev, strukturálních fondů EU, kde se jen v loňském roce v rámci fondu REACT-EU rozdělilo okolo 21,7 miliardy korun. 

Dalším z fondů je také fond nazvaný Nástroj pro oživení a odolnost (RRF), v rámci kterého musely členské státy EU vypracovat konkrétní tzv. Národní plány obnovy, na jejichž základě se rozdělují vysoké finanční prostředky do řady sektorů včetně zdravotnického. 

„Strukturální fondy, tedy opakující se pravidelné fondy, programy a výzvy, se rozdělují v rámci tzv. víceletého finančního rámce, který je v podstatě evropským rozpočtem, a tento rozpočet je vždy připravován na sedm let. Předchozí období bylo 2014 až 2020 a nově nastává období 2021 až 2027. Zatím ale docházelo spíše k nastavení metodik, proto se tyto programy teprve rozjíždí,“ říká pro web NašeZdravotnictví.cz projektová manažerka a dotační specialistka ze společnosti enovation Michaela Horáková.

V rámci Národního plánu obnovy (NPO), který už odstartoval prvními výzvami vyhlášenými například ministerstvem průmyslu a obchodu nebo ministerstvem práce a sociálních věcí, musí být 70 procent všech financí rozděleno do konce příštího roku. České podnikatele tak čeká opravdu štědrý dotační rok.

NPO: Rozjeté výzvy

V současné době lze v rámci Národního plánu obnovy soutěžit třeba v oblasti obnovitelných zdrojů energie, digitalizace a automatizace nebo úsporných opatření. Jedním z nich je dotace na pořízení a instalaci fotovoltaických systémů včetně bateriových úložišť (akumulace). Nebo brzy bude spuštěna výzva Digitální podnik.

„Program směřuje k soukromým subjektům, aby mohly v případě soukromých zdravotnických subjektů například pořídit centrální informační systém a zajistit zvýšenou kybernetickou bezpečnost. Ta v poslední době hodně pálí také nemocnice i obecně zdravotnický sektor,“ dodává Horáková z enovation s tím, že se plánovala jedna výzva také pro pražské podniky a jedna také pro celé Česko s omezením hlavního města Prahy s vyšší finanční alokací. O přesné podobě se ale ještě rozhoduje.

Dalších 2,85 miliardy korun z evropského Nástroje pro oživení a odolnost půjde na zavádění vysokokapacitních internetových sítí do odlehlých oblastí, čehož mohou využít také menší ordinace. Výzva je otevřena pod Národním plánem obnovy pro malé, střední i velké podniky.

Žádosti lze podávat do 31. srpna letošního roku. Projekty pak musí být dokončeny do konce roku 2025. Na jeden projekt přitom bude možné získat dotaci od půl milionu do 230 milionů korun.

„Digitální transformace je příležitostí pro oživení a rozvoj českého hospodářství, neobejde se ale bez rozvoje sítí elektronických komunikací. Budování digitální ekonomiky patří k hlavním evropským prioritám a je to zakotveno také v programovém prohlášení vlády. Její důležitost se jasně ukázala i v období pandemie covidu-19,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Podpora napříč obory ve zdravotnictví

Další velký balík peněz přináší Integrovaný regionální operační program (IROP), v rámci kterého už v minulém dotačním období proběhly čtyři dotační výzvy určené pro zdravotnictví. Jednalo se například o deinstitucionalizaci psychiatrické péče, následnou návaznou péči a vysoce specializovanou péči v oblastech onkogynekologie a perinatologie. 

„Pro tento kalendářní rok se již podporovala například paliativní péče, a to z krajských nebo ministerských dotací. V případě krajské dotace šlo o provozní výdaje, jako je provoz zdravotnického zařízení, hospice, ale také investičních výdajů,“ upřesňuje Horáková s tím, že oproti minulému období má být v pokračujícím IROPu ještě ve větší míře zastoupené zdravotnictví.

„Mělo by dojít například k další podpoře urgentních příjmů typu 1 a 2, psychiatrie či následné péče. Už v loňském roce proběhly rozsáhlé přestavby operačních sálů ve vybraných oborech zdravotnické péče a v této podpoře se podle aktuálního znění programového dokumentu pokračujícího programu IROP nebo znění Národního plánu obnovy má nadále pokračovat. Pomoc se zaměří také na lůžkovou péči ve smyslu následné péče o pacienty, z oborů se v loňském roce v rámci příprav čerpání z fondu REACT-EU vytipovala konkrétně onkologie, obezitologie, psychiatrie, kardiologie a následná a dlouhodobá intenzivní péče, i když dlouhodobá intenzivní péče nebyla v REACT-EU způsobilá a nakonec nebyli ani vpuštěni do soutěže žadatelé z řad poskytovatelů několika zmíněných oborů, jako je právě například následná péče nebo psychiatrie,“ přibližuje plány specialistka na dotace z enovation.

Štěstí přeje připraveným

Pokud se chystáte žádat o dotace, je dobré být připravený a monitorovat si předem, co jako ordinace nebo klinika potřebujete. Do jakých technologií a zařízení potřebujete a chcete investovat. 

„Třeba u stavebních projektů, jakmile se vyhlásí výzva, žadatel má opravdu málo času na zpracování žádosti. Není to tak, že by se jen podal jeden formulář a stačilo by to. Zpracovává se konkrétní studie proveditelnosti, takový projektový záměr, textové povídání, co se bude dít, jaký je cíl projektu, jaké má aktivity. Součástí žádosti o dotaci je také rozpočet a další přílohy. U staveb to zpravidla bývá konkrétně stavební a územní povolení, které je potřeba předložit do určitého termínu,“ upozorňuje Horáková z enovation.

Které výzvy si dál hlídat? Na co si dát při žádostech o dotaci pozor a jaké dělají žadatelé v žádostech největší chyby? 

Přečtěte si v rozhovoru se specialistkou na dotace.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock