Zaměstnanci budou moci nahlásit bolest zad jako nemoc z povolání. Jaká kritéria ale musí splnit?

Bolesti zad jsou u mnoha lidí na denním pořádku. „Epidemiologické studie uvádějí, že u lidí s těžkou fyzickou prací je výskyt onemocnění bederní páteře ve srovnání s obecnou populací v průměru o cca 40 až 60 procent vyšší oproti profesím bez tohoto zatížení,“ říká Jaroslav Vosmík ředitel společnosti Spinalis, která v ČR provozuje Centra zdravého sezení. 

Negativní čísla statisticky dokládá i Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, podle kterého se s chronickou bolestí zádového aparátu potýká až 300 tisíc lidí v produktivním věku, nejčastěji kolem 45 let věku života. 

Uznat bolest zad jako nemoc z povolání přitom ale nebude vůbec jednoduché. „Při jednáních o přesných parametrech uznávání bolesti zad jako nemoci z povolání naštěstí ministerstvo práce vyslyšelo většinu našich argumentů a zúžilo diagnostická kritéria na ‚Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací‘, od čehož se dá očekávat určité snížení počtu ‚žadatelů‘,“ okomentoval pro web NašeZdravotnictví.cz rozhodnutí vlády Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR).

Kritéria jsou přísná

Pro splnění přísných kritérií musí podle předsedy Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SPL ČLS JEP) profesora Milana Tučka platit několik předpokladů současně:

• obtíže v oblasti bederní páteře vyšetřil a posoudil neurolog jako těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy (například vrozené poruchy páteře či následek úrazu),
• závažný nález na bederní páteři je objektivizován také vyšetřením pomocí magnetické rezonance,
• pracovní podmínky každého pacienta zhodnotí na pracovišti příslušná hygienická stanice podle standardního postupu.

„Podmínkou pro uznání nemoci z povolání také bude, že pracovník vykonával nejméně tři roky práci, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání nebo úklony trupu při držení, zvedání a přemísťování hmotných břemen, a musel být alespoň 12 měsíců v pracovní neschopnosti,“ dodává Tuček.

I z tohoto důvodu výkonný ředitel UZS ČR Vít Jásek neočekává ve většině sektorů zásadní nárůst hlášení těchto nemocí z povolání. Výjimkou jsou některé průmyslové obory, například automotive, kde jsou vzhledem k typu pracovních činností očekávána větší rizika.

Naopak tuto nemoc nelze podle profesora Tučka očekávat u pracovníků se sedavým zaměstnáním ani u řidičů, musí jít o dlouhodobou práci se značně hmotnými břemeny, a ještě v nefyziologických pracovních polohách, například při rotaci páteře.

Obavy ze zneužití systému

I přes přísná kritéria se zaměstnavatelé obávají především pokusů o zneužití systému. „To znamená, že to zaměstnanci budou zkoušet a čekat, zda jim to projde, nebo ne,“ vysvětluje Vít Jásek.

S tím podle něj souvisí i další obava, a to schopnost posudkových lékařů posoudit žádosti v rozumném čase. 

„Z minulosti víme, že třeba u příspěvků na péči (pro hendikepované) trvalo posouzení i více než půl roku. Je také třeba si uvědomit, že podle § 67 odst. 2 zákoníku práce náleží zaměstnanci, kterému je uznána nemoc z povolání, odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku a že toto odstupné není kryto ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Odstupné jde výlučně z prostředků zaměstnavatelů, a proto jsou jejich obavy i ekonomického rázu,“ upozorňuje Jásek.  

Prevence a péče o zaměstnance

Jednou z možností, jak chronickým bolestem zad u zaměstnanců předcházet, je důsledná prevence. Firmy už teď nabízí svým lidem spoustu benefitů a možností péče a s tímto návrhem je možné, že tlak na péči o zaměstnance ještě zesílí.

„Trh práce se za posledních pár let velmi změnil. Máme dlouhodobě trvale nízkou nezaměstnanost a situace na pracovním trhu se úplně otočila. Před pár lety nebyl problém sehnat kvalitní zaměstnance – nabídka převyšovala poptávku. Nyní je problém opačný a sehnat kvalitního zaměstnance je jako vyhrát ve sportce. Proto se firmy všemožně snaží o své pracovníky pečovat,“ říká výkonný ředitel UZS ČR Jásek. 

Podle Jáska přitom existuje celá řada programů zaměřených na péči o zdraví (fyzické i duševní), na prevenci úrazů a nemocí z povolání, včetně měření zátěže zaměstnanců přímo na pracovištích, aby bylo možné určit potenciální rizika a pracoviště adekvátně upravovat. 

„I naše organizace uzavřela v loňském roce strategické partnerství s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, aby se do řešení prevence ještě více aktivně zapojila,“ dodává.