WHO: Jedno ze 100 úmrtí je sebevražda. Horší než války nebo vraždy

Každý rok zemře na následky sebevražd více lidí než na HIV, malárii nebo rakovinu prsu ̶ obětí je dokonce více než mají na svědomí války nebo vraždy. Upozornila na to Světová zdravotnická organizace (WHO) a vydala zároveň praktická doporučení všem zemím, jak sebevraždám bránit a snížit jejich počet.

I když se může zdát jedna sebevražda na sto úmrtí málo, jde podle WHO o jednu z hlavních příčin smrti. Když v roce 2019 Světová zdravotnická organizace spočítala, že za jediný rok zemřelo vlastní rukou více než 700 000 lidí, rozhodla se vypracovat nové pokyny, které zemím pomohou zlepšit prevenci sebevražd.

"Nemůžeme - a nesmíme - ignorovat sebevraždy. Každá z nich je tragédií," komentoval to Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel Světové zdravotnické organizace. V době pandemie covidu je prevence sebevražd podle WHO ještě důležitější než dřív. „Po mnoha měsících života s koronavirem stále existuje mnoho rizikových faktorů pro sebevraždu - ztráta zaměstnání, finanční stres a sociální izolace. Nové pokyny, které WHO vydává, poskytují jasnou cestu pro zintenzivnění úsilí v oblasti prevence sebevražd,“ dodal šéf organizace Ghebreyesus. To se týká i Česka, více jsme o tom psali například v článku Sebevraždy, deprese, úzkosti. Koronavirus drtí i duševní zdraví Čechů


U mladých je sebevražda čtvrtou nejčastější smrtí

Některá čísla ze statistik jsou ještě děsivější než předchozí. U mladých lidí ve věku 15 až 29 let byla celosvětově sebevražda čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí po autonehodách, tuberkulóze a smrti v důsledku násilí.

Statistiky se pochopitelně liší mezi zeměmi, regiony, ale i mezi muži a ženami. Mužů například sebevraždou umírá dvakrát více žen (12,6 na 100 000 mužů ve srovnání s 5,4 na 100 000 žen). Míra sebevražd u mužů je obecně vyšší v zemích s vysokými příjmy (16,5 na 100 000). U žen je nejvyšší míra sebevražd zjištěna v zemích s nižšími středními příjmy (7,1 na 100 000). 

Míra sebevražd v afrických (11,2 na 100 000), evropských (10,5 na 100 000) a jiho a východoasijských (10,2 na 100 000) regionech byla v roce 2019 vyšší než celosvětový průměr (9,0 na 100 000). Nejnižší míra sebevražd byla naopak v regionu východního Středomoří (6,4 na 100 000).

Nepříznivý vývoj zažívá už dvě desetiletí USA. Zatímco globálně se míra sebevražd snižuje, v USA rapidně roste. Mezi lety 2000 a 2019 se celosvětově snížil počet sebevražd o 36 procent, přičemž v Evropě to bylo dokonce o 47 procent. Ve Spojených státech za stejné období naopak míra sebevražd vzrostla o 17 procent. Došlo to tak daleko, že už v roce 2018 dosáhly USA nejvyššího počtu sebevražd od roku 1941. 


Čtyři základní kroky k omezení sebevražd

WHO upozornila na to, že jen 38 zemí světa má nějakou národní strategii pro snížení sebevražd mezi svými občany. Stanovila cíl, aby do roku 2030 ubylo globálně sebevražd o jednu třetinu. Aby toho bylo možné dosáhnout, je podle Světové zdravotnické organizace nutné v prevenci výrazně přidat.

WHO k tomu vypracovala i jakousi příručku či doporučení, ze kterých mohou vlády vycházet. Tyto pokyny navazují na program prevence sebevražd nazvaný Life Live (Žít život). Čtyři základní strategie jsou:

- omezení přístupu k sebevražedným prostředkům jako jsou vysoce nebezpečné pesticidy a střelné zbraně

- výchova médií k odpovědnému informování o sebevraždách

- podpora socio-emocionálních životních dovedností u dospívajících

- včasná identifikace, hodnocení, řízení a sledování kohokoli postiženého sebevražednými myšlenkami a chováním


Zákaz nejnebezpečnějších pesticidů: zásah s velkým dopadem

Vzhledem k tomu, že se odhaduje, že otrava pesticidy způsobí 20 procent všech sebevražd, WHO doporučuje zakázat ty nejnebezpečnější z těchto látek. Mezi další opatření patří omezení přístupu ke střelným zbraním, zmenšení velikosti lékových balíčků a instalace zábran na místech, kde lidé často páchají sebevraždu skokem z výšky. 


Odpovědné zpravodajství v médiích

WHO také zdůrazňuje úlohu médií ve vztahu k sebevraždám. Mediální zprávy o sebevraždě mohou vést k nárůstu sebevražd kvůli napodobování, a to dokonce i napodobování konkrétního druhu sebevraždy - zejména pokud se zpráva týká celebrity nebo popisuje metodu sebevraždy.

Světová zdravotnická organizace navrhuje, aby média proti zprávám o sebevraždách reagovala příběhy úspěšného zotavení z duševních krizí nebo sebevražedných myšlenek. Doporučuje také zemím spolupráci se společnostmi provozujícími sociální sítě, aby měly o problému povědomí, zlepšily své protokoly pro vyhledávání a odstraňování škodlivého obsahu.


Podpora dospívajících

Adolescence (10-19 let) je kritickým obdobím pro získání sociálně-emocionálních dovedností, především proto, že polovina duševních poruch se objevuje před 14 rokem věku, konstatuje WHO. Doporučuje podporovat různé preventivní akce, včetně programů podpory duševního zdraví a boje proti šikaně. Mladí by měli mít k dispozici podpůrné podpůrné služby a pedagogové či vychovatelé by měli mít jasné pokyny jak postupovat, když odhalí u svých svěřenců riziko sebevraždy. Některé rady, jak jednat s potenciálním sebevrahem, jsme shrnuli také v článku 10. září: den mrtvých, o kterých se nemluví


Včasná identifikace a sledování rizikových osob

Včasná identifikace, posouzen, sledování a následná opatření se vztahují na lidi, kteří se pokusili o sebevraždu nebo jsou vnímáni jako ohrožení. Předchozí pokus o sebevraždu je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro budoucí sebevraždu.

Pracovníci ve zdravotnictví by měli být vyškoleni, aby riziko sebevraždy u pacientů odhalili. Podporu poskytovanou zdravotnickými službami mohou podle WHO vhodně doplňovat lidé, kteří sebevraždu přežili. Rovněž by měly být k dispozici krizové služby poskytující okamžitou podporu jednotlivcům v akutní nouzi.

Nové pokyny vycházejí ze zkušeností a příkladů zemí celého světa, kde je už jako prevenci v různé míře použili. WHO je vyjmenovává: Austrálie, Ghana, Guyana, Indie, Irák, Korejská republika, Švédsko a USA. Doporučení může použít kdokoli, ať už na národní nebo místní úrovni, a ve vládním i nevládním sektoru.

„Zatímco komplexní národní strategie prevence sebevražd by měla být konečným cílem všech vlád, zahájení prevence sebevražd intervencemi podle programu Live Life může zachránit životy a zabránit zlomeným srdcím těch, kteří tu zůstali,“ uvedla Alexandra Fleischmannová, expertka na prevenci sebevražd ve Světové zdravotnické organizaci.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay, CC0



Anketa

Znali jste ve svém okolí někoho, kdo spáchal sebevraždu?

Celkem hlasovalo 21 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Kam na dovolenou? Nově se vyhněte Francii a Dánsku. Pozor na mutace

Od srpna se znovu rozvolňuje. Bude povolený tanec i koncerty

Vysmíval se vakcínám i pandemii covidu. Za měsíc na něj umřel