Hlavička
17/05/2022

Vláda navrhla valorizaci plateb za státní pojištěnce. ČLK považuje návrh za ještě horší, než se obávala

Od příštího roku se bude každoročně valorizovat platba za státní pojištěnce, a to podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Tento návrh představili dnes ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a společně jej předloží zítra sněmovnímu zdravotnickému výboru.

reklama

reklama

Podle návrhu by tak příští rok dosáhla platba za státní pojištěnce částky 1878 korun na osobu měsíčně, což je o 111 korun více než letos. V roce 2024 by pak platba dle aktuální makroekonomické predikce mohla růst na 1959 korun a v roce 2025 na bezmála dva tisíce (1998 korun). 

Zároveň vláda na jednáních slíbila zdravotním pojišťovnám, že zachová výši plateb za státní pojištěnce pro rok 2022 na stejné úrovni jako loni, tj. ve výši 1767 korun na osobu měsíčně. Což je ale stále méně, než se původně předpokládalo.

Česká lékařská komora (ČLK) proto považuje tento návrh za ještě horší, než se obávala.

reklama

“Babišova vláda nám zanechala pro letošní rok platbu státu nastavenou na částku 1 967 korun měsíčně. Nová vláda nám pro příští rok slibuje s velkou slávou 1 878 korun. To opravdu „není dobrý obchod“. Nechápu, kam pan ministr Válek rozum dal,” říká prezident ČLK Milan Kubek a dodává:

“Valorizační mechanismus je navíc nastavený tak, že se podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění bude snižovat a úměrně tomu se budou prohlubovat ekonomické problémy našeho zdravotnictví. Opravdu podivné poděkování zdravotníkům za to, že jsme po da roky v epidemických vlnách udržovali s vypětím všech sil ekonomiku této země v chodu.”

Podle Kubka jsme se ještě ani nevzpamatovali z covidu a už naše chronicky podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví musí čelit další výzvě. Úkolu zajistit pro 350 000 uprchlíků z Ukrajiny zdravotní péči na takové úrovni, na kterou jsou zvyklí naši pacienti. “Nebudete to jednoduché a ani laciné,” doplnil. 

V celkovém objemu by platby příští rok činily 139,7 miliardy korun, což je o 10,6 miliardy korun více než letos. Celkový objem plateb by mohl dále růst na 145,9 miliardy korun v roce 2024 a na 148,8 miliardy korun v roce 2025.

Předvídatelnost a transparentnost

A proč takový návrh? Obě ministerstva si od automatické valorizace slibují hlavně udržení dostupnosti a kvality zdravotní péče v dalších letech.

„Automatická valorizace těchto plateb podle jasných a předem daných pravidel znamená větší stabilitu, předvídatelnost i transparentnost celého systému veřejného zdravotního pojištění. Pacienti, lékaři, nemocnice i pojišťovny se budou už od příštího roku moci spolehnout na každoroční pravidelné navyšování na základě růstu inflace a reálné mzdy,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.

„Je to stejný valorizační model jaký stát používá v případě valorizace penzí. Podle tempa růstu inflace a reálné mzdy rostou i důchody a teď nově porostou i platby za státní pojištěnce. Každý ministr financí teď bude vědět, s jak velkou částkou pro tyto účely v rozpočtu počítat. Stejně tak všichni plátci, poskytovatelé i příjemci zdravotní péče,“ doplňuje ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura.

Oba resorty tak završily společná několikatýdenní jednání ve věci budoucnosti plateb za státní pojištěnce v České republice. Formou pozměňovacího návrhu teď chtějí celý mechanismus připojit k vládnímu návrhu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterým se aktuálně zabývá Poslanecká sněmovna a který už prošel prvním čtením.

Proč ještě nesnižovat?

I když se na valorizační plán plateb za státní pojištěnce dlouho čekalo, výsledek je podle ČLK hořký. Vedle migrační vlny, která nemá v naší novodobé historii obdoby, podle Milana Kubka existují nejméně tři další závažné důvody, proč výdaje na zdravotní péči, či jak říkají Němci „investice do zdraví“ nelze snižovat:

  • Epidemie nemoci Covid-19 pravděpodobně ještě neskončila. Očkování se prakticky zastavilo a pokud přijde na podzim další epidemická krize, bude Česká republika, která se v počtu očkovaných obyvatel krčí na 22. místě v rámci Evropské Unie, oproti vyspělým zemím v obrovské nevýhodě. A zase nás to bude stát peníze a spoustu sil, abychom to znovu „nějak zvládli“.  
  • Prakticky se také nemluví o zdravotní péči odkládané kvůli nutnosti zvládat epidemii. Šlo nejenom o preventivní prohlídky ale například také o operace, jejichž opakované odkládání způsobuje pacientům zbytečné utrpení a zhoršuje kvalitu jejich života. Vůči těmto lidem, kteří rovněž patří mezi oběti epidemie, máme dluh, který bychom jim měli splatit tím, že jim potřebnou zdravotní péči co nejdříve poskytneme. Zdravotníci se pochopitelně budou snažit skluz dohánět, ale tyto výkony jim musí pojišťovny zaplatit. A já se ptám, z čeho?
  • V neposlední řadě zažíváme nejvyšší inflaci od vzniku samostatné České republiky. Inflace atakující hranici 15 procent je dvojnásobná v porovnání s průměrem eurozóny. Vzpomene si ještě dnes někdo na to, že jsme odmítali euro, abychom „nemuseli platit cizí dluhy“? Trochu drahé furiantství. Zranitelná koruna se nám pěkně prodražuje a inflace drtí všechny poskytovatele zdravotních služeb, kteří na rozdíl od obchodníků nemohou zvyšovat ceny, jež jim stanovuje ministerstvo svojí vyhláškou. Zdražování energií, pohonných hmot, potravin…, a následovat bude logicky oprávněný tlak zaměstnanců na zvyšování platů a mezd.

“V této souvislosti je třeba připomenout, že pokud nebudou zdravotnická zařízení schopna nabízet atraktivní mzdy, bude se personální krize v resortu dále prohlubovat,” varuje prezident ČLK.

Dva roky opakujících se epidemických vln přitom podle Kubka ukázaly všem, jak důležité je mít fungující zdravotnictví s kvalifikovaným personálem a dostatečnými kapacitami pro zvládání i krizových situací. 

“My zdravotníci jsme si to tvrdě odpracovali. Bohužel i někteří naši kolegové a kolegyně sami nemoci podlehli. Postavení, které jsme si ve společnosti vybudovali, nám dává morální právo na to, abychom požadovali další nárůst výdajů na zdravotní péči, kterou si občané přejí dostupnou, bezpečnou a kvalitní. Dostali jsme prostě do rukou konečně pořádně silné karty a bude obrovskou chybou, tuto příležitost promarnit. Už se totiž nemusí opakovat,” uzavírá Kubek.
 

 

Autor: redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock

 

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
27/03/2024

I malé zlepšení klinického stavu pacienta s pokročilou fází rakoviny je velmi obohacující, říká vědkyně Palová Jelínková

Uběhlo pět let a nový lék se konečně dostal k pacientovi s pokročilým nádorem, který už nemá jinou možnost léčby. Dostal možnost účastnit se první fáze klinické studie. Jeho imunitní systém už je velmi oslabený. Někteří pacienti na léčbu reagují pozitivně, nádor se hodně zmenší nebo skoro zmizí a život se zlepší a prodlouží. U takto pokročilých pacientů je úplné vyléčení spíše raritou. Někteří na léčbu vůbec nezareagují. I malé prodloužení života ale dává Lence Palové Jelínkové, ředitelce translační vědy ze společnosti SOTIO, impuls, že práce ve vývoji takových léků má smysl a že má smysl pokračovat, i když celý proces provází i nezdary.


reklama

reklama