Hlavička
Rady a tipy -
20/06/2019

Vedra každý rok přivedou tisíce lidí k lékaři. Jak přežívat tropické teploty?

Počasí posledních let ukazuje, že Češi si budou muset zvyknout na část roku v tropických vedrech. Tisíce pacientů, které horka přivedou k lékaři, dokazují, že to nemusí být jednoduché. Jak se v horkém počasí chovat, jak se chránit a na co si dát pozor?

reklama

reklama

Podle zkušeností lékařů tropické teploty nejhůře snášejí senioři, nemocní lidé a malé děti. Zdravotní komplikace se ale nevyhýbají nikomu. Stačí trochu podcenit pitný režim, být příliš dlouho na slunci, dělat něco namáhavého a na problémy je zaděláno. A některé potíže bohužel ani neovlivníme.

Vyčerpání z horkého počasí přivede každoročně k lékaři tisíce lidí. „“Do ordinací lékařů přicházejí s úpalem, úžehem, vyčerpáním z horka a dalšími podobnými diagnózami,“ přiblížil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý.


reklama

Kolapsy z horka stojí pojišťovny miliony

Jen tato jediná pojišťovna eviduje za loňský rok 1 342 svých klientů, kteří kvůli vedru skončili v péči zdravotníků. Náklady na jejich léčbu přesáhly 1,8 milionu korun. Další nemalé či spíše mnohem větší výdaje si vyžádá horké počasí například v podobě obtíží způsobených vysokým krevním tlakem či nemocemi srdce.

Výše zmiňovaná čísla se týkají skupiny diagnóz nazvané Účinky horka a světla, do které patří úpal, úžeh, mdloby z horka, vyčerpání z horka způsobené ztrátou minerálů, vyčerpání z horka způsobené nedostatkem tekutin, otoky z horka a některé další problémy.


Pozor na melanom i astma z prachu

Lidí, kteří mají kvůli vedru potíže, je však mnohem více. V loňském roce evidovala VZP přes 1,1 milionů klientů s vysokým krevním tlakem, kterým vedra mohou způsobit vážné komplikace. Léčba těchto klientů stála přes 2,8 milionů korun. Ovšem nelze přesně říct, kolik lidí ročně pocítí obtíže vyvolané vysokými teplotami a zda příčinou zdravotních potíží byla právě enormní horka. 

Velmi vážným onemocněním, které může být a často také je způsobeno nadměrným sluněním, je pak zhoubný melanom. Jde o nejnebezpečnější a často smrtelný typ rakoviny kůže. „Loni byl melanom diagnostikován u 16 022 klientů VZP a jejich léčba stála téměř 312 milionů korun,“ zmínil nemalá čísla mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Upozornil také, že VZP už několik let přispívá svým klientům částkou až 500 korun na preventivní vyšetření kožních znamének dermatoskopem v ordinaci lékaře.

Horké a suché počasí způsobuje nespočet zdravotních komplikací. Některým se můžeme bránit, s některými toho mnoho nenaděláme. Ve vedrech a suchu se například do vzduchu zvedá více prachových částic, na které se navíc vážou alergeny mnoha pylů. To citlivým lidem způsobuje různé alergické projevy od rýmy až po astma.


Chraňte si oči. Používejte kapky a kontaktní čočky nechte doma

Ze stejného důvodu lidé v horku a suchu častěji trpí záněty očních spojivek. Někdy dokonce k podráždění očí stačí vlastní pot (občas smíchaný i s opalovacími krémy), který do nich steče. V tomto případě se ovšem chránit lze. Lékaři doporučují kvůli ostrému světlu i prachu nosit sluneční brýle a pořídit si borovou vodu nebo jiné zvlhčující kapky, které doplňují v očích vlhkost.

Nenechte se mýlit tím, že vám oči více slzí samy – to je právě známka problémů. Stejně jako slepené oči po ránu nebo pocity řezání a písku v očích. Pokud je příčinou jen prach, je to ještě dobré, ale společně s ním se do očí mohou dostat i bakterie, viry nebo mykotické infekce. „V nejhorším případě může dojít až k trvalému poškození oka,“ varovala oční lékařka Jana Mikšovská. Nepomáhá podle ní ani to, když si sednete k větráku, protože proud teplého vzduchu oči vysušuje ještě víc. Podobný efekt má i klimatizace.

Větší pozor by si měli dávat i lidé, kteří nosí kontaktní čočky. Ty v horku vysychají a dráždí oči. Výhrou ale není ani to, když si je vezmete při koupání do vody. Zvyšují totiž riziko infekcí a zánětů oka, proto je lépe je ve vodě nepoužívat.

Sluneční brýle s UV filtrem jsou naopak očními lékaři velmi doporučované. Nejde jen o módní doplněk, brýle s UV filtrem chrání oči stejně jako opalovací krémy kůži. Pro mnoho lidí to bude možná překvapivé, ale slunce může způsobit i rakovinu duhovky nebo oční sítnice.


Mdloby a kolapsy

Co i ve vedrech ovlivnit můžeme, je náš pitný režim. Je třeba myslet na to, že každý člověk spotřebuje ve vedru více vody než obvykle. Může to být dokonce dvojnásobek, tedy i pět litrů tekutin. Pro zdraví je lepší zahánět žízeň spíše vlažnými než studenými nápoji. A raději ať jsou bez cukru a bez bublinek.

Pokud budeme dostatečně pít, můžeme se tak vyhnout mnoha potížím. Přesto mohou přijít, i když je člověk zdravý, v kondici a dostatečně zavodněný. Často to bývají závratě, nebo dokonce mdloby. Způsobuje je nejen únava z vedra, ale i výkyvy krevního tlaku. Týká se to především lidí s vysokým krevním tlakem – pro ně je nejlepší, když se pobytu na slunci a ve vedru vyvarují alespoň v těch nejteplejších hodinách dne.

Omdlít ovšem můžete také z pouhého přechodu z klimatizované kanceláře do denního horka. Stává se to i zdravým lidem v plné síle, může to být ale i varovný příznak například srdeční nemoci nebo akutního úpalu či úžehu. První pomoc je zřejmá: přesuňte postiženého do stínu a chladnějšího místa a dejte mu napít. Pokud se mu zakrátko neudělá lépe, volejte raději záchranku.


Otoky rukou a nohou

Nemálo lidí ve vedrech také trápí otoky rukou a nohou. Přispívá k tomu dlouhodobé sezení nebo naopak příliš stání a přetěžování nohou, obezita, těhotenství nebo prostě stáří. Často jsou otoky varovným příznakem problémů se srdcem. Příčin prostě může být mnoho a obvykle je nejdůležitější především zjistit, proč k otokům dochází.

Jenže v horkých dnech se tenhle problém zhoršuje. Je to proto, že je žilní systém těla enormně zatěžovaný. Rady, jak s tím bojovat, jsou zdánlivě jednoduché: ochlazovat se, nosit volné oblečení, abychom omezili horko a pocení, nepřetěžovat se a častěji odpočívat. V nouzi pomohou třeba i studené obklady z mokrého ručníku nebo vlažná sprcha.

Obecně se dá říct, že by se Češi při uvykání na tropická vedra měli inspirovat u jižních národů. Znamená to ale přizpůsobit jim i praktický život. Nemusí to být nutně polední siesta, ale je dobré v ty nejexponovanější hodiny dne alespoň nechodit na slunce a omezit fyzický výkon. 


David Garkisch

Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0


reklama

reklama


reklama

reklama