V ruské nemocnici udělali z personálu uklízečky, aby nemuseli zvyšovat platy

Hrozí českému zdravotnictví ruská cesta?

Česko je svým financováním zdravotnictví rozkročené někde mezi Západem a Východem. Stát zdaleka nedává na zdravotnictví tolik jako naši západní sousedé, české zdravotnictví přitom poskytuje stejně moderní a leckdy i lepší péči.

Zprávy z Ruska, kde je financování zdravotnictví ještě podstatně horší, opakovaně dokládají, kam takový přístup může vést. Psali jsme o tom například v článku Ruské zdravotnictví: Těhotnou na mráz, dokumentaci na WC.

Putin slíbil, zaměstnavatel vzal

Katastrofální zkušenosti se ale nemusí týkat jen pacientů. Své o tom teď ví 167 zaměstnanců Lékařského výzkumného ústavu kardiologie v Tomsku, který spadá pod Ruskou akademii věd. Ústav je změnou pracovních smluv potichu převedl z řad zdravotnického personálu mezi uklízeče.

Důvod je rovněž typicky \""ruský\"". Už v roce 2012 ruský prezident Vladimír Putin po nástupu do úřadu slíbil zvýšit platy zdravotníků. Přijal tehdy tzv. květnové dekrety, kterými zdravotníkům přiznal speciální bonus k platu. Shodou okolností ho měli získat až šest let později - letos před prezidentskými volbami v Rusku.

Ústav dostal pokutu, ale uklízeči už zůstali uklízeči

V Tomsku ale okradli personál i o tento prezidentský bonus. Aby ho nemusel ústav vyplatit, převedl zaměstnance na pozice uklízečů. Na ně se prezidentův slib totiž nevztahoval.

Lidé přitom náplň své práce nijak nezměnili. \""Zaměstnanci ve skutečnosti pokračovali v plnění pracovních funkcí řádných pracovníků,\"" konstatovala i ruská státní prokuratura, která se případem zabývala.

Lékařský ústav sice dostal pokutu, ale zdravotníků se nikdo nezastal. I když jejich zaměstnavatel porušil pracovní právo, protože se změnou pracovní smlouvy souhlasili, zůstali všichni dál na pozici uklízečů. O případu informoval renomovaný týdeník The Moscow Time s odkazem na zpravodajskou agenturu Flash Siberia.

I české zdravotnictví je podfinancované

Rusko je na tom se zdravotnictvím skutečně tristně. Loni v listopadu ho na to upozornila i Světová banka. Poukázala na velmi nízké výdaje na zdravotnictví a vzdělávání, které ohrožují celý hospodářský růst země. 

S výdaji 3,6 % HDP na zdravotnictví je Rusko velmi daleko za průměrem EU. Ovšem ani Česká republika na tom není v Evropě úplně nejlépe. Informovali jsme o tom například v článku Lékaři porušují zákon, slouží stovky hodin přesčasů, upozornil Pafko. Podle emeritního profesora Pavla Pafka kvalitou srovnatelné státy dávají na zdravotnictví 9 až 11 procent hrubého domácího produktu. V Česku to bývá kolem 7,7 procenta HDP. 

Podfinancování zdravotnictví vytrvale kritizuje i Česká lékařská komora (ČLK). \""Zdravotnictví není perpetuum mobile a nemůže fungovat bez peněz. Naše zdravotnictví je výrazně podfinancováno. Přitom používáme stejné léky a přístroje jako na západ od nás. Velmi nestandardní je pak neohodnocení lidské práce,“ upozornil před časem v rozhovoru prezident ČLK Milan Kubek.

David Garkisch

Ilustrační foto: freestockphotos.biz