Lékařům se poprvé v Česku podařil vypnout v mozku ženy s Parkinsonovou chorobou silný třes rukou

„Z minuty na minutu se mi změnil život k lepšímu. Cítím se jako nový člověk,“ tak hodnotí svůj současný život pacientka. Ještě před časem byl ale její zdravotní stav zcela jiný. Kvůli Parkinsonové nemoci nemohla v podstatě používat pravou ruku, kterou ovládal silný třes. Pro pravačku bylo poměrně náročné se přeučit na levou ruku tak, aby byla schopná zvládat alespoň základní běžné každodenní činnosti.

Hledání nového cíle v mozku, aby léčba fungovala

Parkinsonova nemoc je druhou nejčastější neurodegenerativní chorobou. Odhadem s touto nemocí žije v Česku 30 až 50 tisíc pacientů. Klasické příznaky nemoci jsou klidový třes, ztuhlost, porucha stoje a zpomalení pohybů.

V Česku už 26 let pomáhá pacientům při projevech nemoci léčba hlubokou mozkovou stimulací (DBS – Deep Brain Stimulation). Tato metoda je indikována spíše v časnějších stádiích Parkinsonovy nemoci. Nejčastěji voleným anatomickým cílem v mozku pro stimulaci je subtalamické jádro (STN). DBS STN má velmi dobrý efekt na všechny klasické příznaky Parkinsonovy nemoci: klidový třes, ztuhlost i zpomalenost pohybů.

„V případě, kdy farmakologická léčba již nedokáže zajistit optimální kompenzaci pohybového stavu, využíváme u vybraných pacientů hlubokou mozkovou stimulaci, a to již šestadvacet let. Našeho prvního pacienta jsme operovali v březnu 1998. Od té doby hledáme nová místa, která účinněji řeší konkrétní obtíže pacienta. Jako v tomto případě, kdy jsme stimulační elektrodu implantovali do nového cíle v mozku, poprvé v České republice,“ komentuje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.

Tato pacientka totiž nebyla pro implantaci do STN vhodná, protože měla některé obtíže, které se běžně u Parkinsonovy nemoci nevyskytují, a které by lékaři stimulací STN nemohly dostatečně ovlivnit. Šlo právě především o akční třes pravé horní končetiny.

„Ze subtalamického jádra, do kterého běžně elektrody implantujeme, bychom takový třes nemohli pravděpodobně dostatečně efektivně ovlivnit,“ konstatuje vedoucí sekce DBS z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN MUDr. Filip Růžička a doplňuje: „Akční třes navíc nebyl dobře kontrolovaný léky, takže jsme museli najít cíl v mozku, ze kterého ovlivníme jak klasické příznaky nemoci, tak akční třes pravé ruky.“

Dle zahraničních zkušeností byla jednou ze slibných možností PSA (posterior subthalamic area) – oblast bílé a šedé hmoty v hloubi mozku blízko mozkového kmene. „PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti. Z našeho hlediska bylo důležité, že předchozí výzkumy ukazovaly, že DBS této oblasti by mohla významně ovlivnit kromě klasických příznaků Parkinsonovy nemoci právě i akční třes,“ vysvětluje neurochirurg MUDr. Jaromír May, Ph.D. z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, který pacientce implantoval elektrodu do mozku a stimulátor na přední stranu hrudníku.

Úleva po náročném operačním výkonu

Jakmile se lékaři k operaci rozhodli, následoval samotný chirurgický výkon, kdy neurochirurg pomocí stereotaxe zavádí z minimálního přístupu a s milimetrovou přesností stimulační elektrodu do vybraného jádra v hloubi mozku. Elektroda je poté spojena kablíkem s generátorem elektrických pulzů (tzv. neurostimulátorem), který je podobně jako kardiostimulátor umístěn v podkoží podklíčkové oblasti. Stimulace se poprvé zapne přibližně měsíc po operaci.

Operace je pro pacienty skutečně náročná, trvá několik hodin při plném vědomí. Je potřeba vyšetřovat a posuzovat efekt stimulace v příslušném jádře v hloubi mozku. Operovaný musí vydržet vleže a hlavu má upnutou ve stereotaktickém rámu.

„První dva dny po operaci jsem cítila, že mám v těle cizí předmět, ale nijak mě neomezoval a velice rychle jsem se s ním naučila žít. Cítím obrovské štěstí a vděk,“ přiznává pacientka, která v současné době necítí téměř žádné obtíže.

Pacientka bude nadále ve sledování centra pro intervenční terapii motorických poruch VFN, bude chodit na pravidelné kontroly. Na operaci totiž navazuje různě dlouhé období časného pooperačního managementu (3 až 6 měsíců), kdy se postupně upravují stimulační parametry a farmakoterapie tak, aby se dosáhlo optimálního léčebného efektu DBS. Každý pacient s DBS je trvale a pravidelně ambulantně sledován a dle vývoje nemoci se stimulační parametry mohou dále modifikovat. Na celém DBS programu se podílí v rámci Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) multioborový tým složený z neurologů, neurochirurgů, psychiatrů, psychologů a mnoha specializovaných nelékařských zdravotníků.

První kontrola dopadla výborně. „Efekt stimulace byl velký, pacientka byla prakticky bez příznaků. V rámci časné pooperačního managementu čekají pacientku další úpravy jak nastavení stimulace, tak farmakoterapie, ale již nyní je výsledek opravdu vynikající. Doufáme, že bude nyní žít jako by Parkinsonovu nemoc vůbec neměla a efekt bude trvalý,“ uzavírá MUDr. Růžička.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock