Už letos možná hrozí kolaps celého systému financování veřejného zdravotnictví, varují zdravotní pojišťovny

Podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) odhad nákladů podle návrhu úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví (MZ ČR) neodpovídá propočtům pojišťoven a je významně podhodnocený. 

„Nedojde-li k úpravě současného návrhu MZ ČR a ke snížení plánovaného deficitu, reálně hrozí, že se koncem roku 2024 nebo počátkem roku 2025 pojišťovny ocitnou ve finanční tísni a postupně budou muset prodlužovat lhůty splatnosti faktur,“ upozornil Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

„Systém by si mohl na příští rok dovolit navýšení plateb o cca 5 procent a na to se také pojišťovny s některými segmenty dohodly, ministerstvo ale naplánovalo navýšení skoro o dvojnásobek. Měli bychom se vrátit k oněm původním pěti procentům,“ dodal Friedrich.

Plánované příjmy dle MZ ČR mají činit v příštím roce celkem 499,5 miliardy korun, výdaje 507,8 miliardy korun. SZP ČR odhaduje reálné výdaje na 520 miliard korun. Zůstatky na základních fondech rychle klesají a na rezervních fondech pojišťoven činí zhruba 6 miliard korun, ty by podle SZP ČR nepokryly ani plánovaný deficit, natož ten reálně očekávatelný. 

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven ČR

„Pokud tedy má přijít stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění i na výdajové straně, rok 2024 je poslední, kdy tak lze učinit,“ varoval prezident SZP ČR.

Více peněz neznamená lepší kvalitu a dostupnost péče

Zatímco celkové náklady od roku 2016 jsou dvojnásobné, protože rostou výrazně rychleji než ekonomika a inflace, paradoxně nestoupá s náklady dostupnost ani vnímaná kvalita zdravotní péče. 

„Přes obrovský růst výdajů vnímá jen cca jeden člověk z deseti zlepšení v kvalitě, dostupnosti zdravotní péče nebo přístupu k pacientům. Šest z deseti je vnímá stejně a tři z deseti dokonce jako ještě horší,“ popsal výkonný ředitel SZP ČR Martin Balada výsledky průzkumu Svazu, který se uskutečnil v listopadu loňského roku.

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven ČR

Peníze „navíc“, které přitékají do systému, směřují podle Svazu zdravotních pojišťoven zejména k nemocnicím, což se v hospodaření zejména státních nemocnic projevuje značnými finančními rezervami. Zároveň nejsou žádné snahy o restrukturalizaci nemocnic.

Podle Friedricha rostou také náklady do prioritních segmentů, jako je domácí paliativní péče, psychiatrie, praktičtí lékaři a zejména praktičtí lékaři pro děti a dorost či jednodenní péče. U nich ale chybí měřitelné ukazatele a vazba úhrad na ně.

Dále se razantně zvyšují náklady do tzv. centrové léčby. „Náklady na centrovou léčbu by již v příštím roce měly dosáhnout nejméně 40 miliard korun a měly by tak atakovat náklady na všechny ostatní segmenty,“ řekl Friedrich s tím, že je dobře, že máme takový pokrok v léčbě, ale na druhou stranu, když tento segment takhle razantně roste, vyžaduje také více nákladů, čímž jsou ohroženy náklady pro ostatní segmenty.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková