Stát musí dát víc, nebo se zdravotnictví zhroutí. Miliardy leží v pojišťovnách

Deset velkých organizací sdružujících lékaře, sestry, ostatní zdravotníky, nemocnice i pacienty se obrátilo na premiéra Andreje Babiše, aby s ním řešily vážnou situaci v českém zdravotnictví. Organizace požadují, aby stát zvýšil výdaje na zdravotnictví i platby z rozpočtu za „své“ pojištěnce, kteří do systému neodvádějí nic – tedy za nezaměstnané, děti a seniory.

Požadavek na premiéra zní: uvolněte 25 miliard z účtů zdravotních pojišťoven a dávejte českému zdravotnictví devět procent HDP, tedy toho, co stát za rok „vydělá“ a od svých občanů vybere. „Chceme zastavit krizi ve zdravotnictví a dosáhnout nápravy již existujících problémů,“ vysvětlila důvody předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Zdravotnictví jako mercedes za cenu trabantu?

Zdravotníci na to upozorňují už dlouho – Česko má špičkové a moderní zdravotnictví, které leckdy poskytuje kvalitnější péči než země západní Evropy. Přesto zdaleka nedosahuje na peníze, které tyto země pro své nemocnice, pacienty a svoji zdravotní péči uvolňují.

Dnes Česko na zdravotní péči dává 6,8 procenta HDP (hrubého domácího produktu). Evropský průměr je přitom 9,90 % HDP. V Německu je to dokonce 11,1 % HDP a například v Rakousku 10,4 % HDP.

Podle zdravotnických odborů je skutečný údaj o českých financích dokonce ještě nižší. „To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně,“ upozornila Dagmar Žitníková.

Deset organizací proto zveřejnilo požadavek (celé prohlášení viz níže), aby stát na zdravotnictví platil devět procent HDP. Tím by se Česko dostalo alespoň na průměr států OECD, tedy 36 nejrozvinutějších zemí světa.

Organizace také vyzývají, aby stát za „své“ pojištěnce zvýšil platby ze současných 1 018 korun měsíčně na 1 600 korun. Jde o důchodce, nezaměstnané a děti, kterých je celkem asi šest milionů a zdravotní pojištění platit nemusí.

Kubek: Mám obavy o peníze pacientů. Stačí účetní trik

Zdravotníci, nemocnice i organizace pacientů navrhují premiérovi a ministrovi zdravotnictví možné řešení. Chtějí uvolnit část z desítek miliard, které zdravotní pojišťovny drží na svých účtech. Jde o rezervy pojišťoven, jež dnes dosahují odhadem asi 60 miliard korun. Zákon přitom pojišťovnám stanovuje rezervy ve výši 1,5 procenta, což je řádově desetkrát méně. Více o tom v článku Vláda se chlubí úsporami pojišťoven. Jsou to ale peníze pacientů. A chybí jim.

O osud zdravotnictví a těchto peněz má obavy i prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Je to zdánlivý paradox, ale pan ministr Vojtěch to dokázal. Já jsem zažil řadu problémů, ministry, kteří se potýkali s nejrůznějšími problémy, ale máme prvního ministra, který je schopen poslat zdravotnictví ekonomicky do kolen v čase ekonomické prosperity. Který toleruje to, že se na účtech pojišťoven v rozporu se zákonem hromadí peníze, a já mám důvodnou obavu, že se udělá účetní trik a tyto peníze budou využity ve státním rozpočtu, aby to vypadalo, jak pan premiér dobře hospodaří,“ uvedl Milan Kubek.

Jak chudé nebo bohaté bude zdravotnictví? Rozhodne ministr

Jak chudé nebo bohaté bude v příštím roce i později české zdravotnictví, má nyní v rukou ministr Adam Vojtěch, potažmo premiér Babiš. Nemocnice se totiž letos nedohodly se zdravotními pojišťovnami na úhradové vyhlášce pro příští rok. Ta je přitom klíčová pro jejich plánování a hospodaření.

Vyhlášku teď proto musí svým rozhodnutím stanovit ministr zdravotnictví. Zdravotníci, odbory i nemocnice proto ministra a nově i premiéra vyzvali, aby kritickou situaci řešili a úhrady pro rok 2020 stanovili tak, aby nemocnice měly po celý příští rok zajištěný základní provoz. Proto požadují uvolnit z účtů zdravotních pojišťoven pro příští rok na úhrady 25 miliard korun. Více v článku Nemocnice v problémech. Varují premiéra před kolapsem péče v Česku.

Nejde přitom jen o nemocnice, ale třeba i o domácí péči, která je hluboce podfinancovaná, a proto scházejí lékaři a sestry, kteří by ji za těchto podmínek chtěli poskytovat. Personální krizí trpí rovněž menší nemocnice, které kvůli tomu uzavírají i celá oddělení. Nejkřiklavějším a aktuálním příkladem je nemocnice v Rumburku, kterou kvůli dluhům převzal insolvenční správce. Více v článku Rumburská nemocnice asi zkrachuje. Město za ni odmítlo platit dluhy.

Vojtěch: Je to poplašná zpráva

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch výzvu zdravotníků, nemocnic a odborářů označil za poplašnou zprávu. Podepsala ji Asociace českých a moravských nemocnic, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Gratia Futurum 913, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Svaz pacientů ČR, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR a Rada seniorů ČR.

David Garkisch

Ilustrační foto: S. Belcher, USNS Comfort

__________________________________________

Společné prohlášení:

Je nás 10 a zastupujeme poskytovatele zdravotní péče, zaměstnance i pacienty:

Asociace českých a moravských nemocnic

Charita Česká republika

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Gratia futurum 913

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů

Česká lékařská komora

Svaz pacientů ČR

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

Rada seniorů ČR

Chceme zastavit krizi ve zdravotnictví a dosáhnout nápravy již existujících problémů. 

Protože současné potíže zdravotnictví jsou způsobené nedostatkem peněz, požadujeme, aby ČR dávala do zdravotnictví 9 % HDP. (Německo: 11,1 % HDP, Rakousko: 10,4 % HDP, průměr EU: 9,90 % HDP, průměr OECD: 9 % HDP, průměr ČR: necelých 7 % HDP. Proto požadujeme alespoň průměr zemí OECD.)

Jako první krok vedoucí k přiblížení se 9 % HDP požadujeme pro rok 2020:

Z nezákonných přebytků na účtech zdravotních pojišťoven využít 25 mld. Kč na úhradu poskytnuté zdravotní péče, celkem chceme rozdělit do úhrad za poskytnutou péči 45 mld. Kč.

Finance navrhujeme rozdělit pro rok 2020 prostřednictvím úhradové vyhlášky následovně:

– Nemocnicím zvýšit úhrady za akutní péči o 15 %.

– Úhrady za následnou péči zvýšit o 1000 Kč na lůžko a den.

– Úhrady za domácí zdravotní péči zvýšit o 40 %.

– Úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách zvýšit o 40 %.

– Všem ostatním segmentům úhrady navýšit proporcionálně. 

9 % HDP pro zdravotnictví v ČR umožní:

1. Zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče, moderních léků a zdravotních pomůcek.

2. Zachovat současnou síť nemocnic, obnovit provoz uzavřených oddělení, přestat z nemocnic propouštět nedoléčené pacienty, v případě potřeby rychlé pomoci mít k dispozici záchranku i potřebné lůžko v nemocnici.

3. Zabránit finančnímu a personálnímu kolapsu domácí zdravotní péče o pacienty, zajistit její rozvoj. 

4. Narovnat dlouhodobě podfinancované úhrady pro domácí zdravotní péči a pro zdravotní péči poskytovanou klientům v pobytových zařízeních sociálních služeb. Poskytovat potřebnou zdravotní péči klientům sociálních služeb v místě jejich pobytu a přestat plýtvat využíváním záchranky a nemocnic kvůli banálním problémům těchto klientů.

5. Personálně stabilizovat nemocnice – zvýšit platy a mzdy zaměstnancům, získávat je zpět do zdravotnictví a zvýšit jejich počet tak, aby se odstranilo přetěžování zaměstnanců, které je nyní jednou z hlavních příčin jejich odchodu z nemocnic. 

6. V nemocnicích zlepšovat pracovní podmínky, pracovní prostředí a vybavení.

7. Omezit množství přesčasové práce a prosazovat dodržování zákoníku práce v nemocnicích i v domácí zdravotní péči, zlepšit postgraduální vzdělávání lékařů, a tím i atraktivitu jejich zaměstnání v ČR.

8. Zajistit běžnou zdravotní péči co nejblíže k pacientovi, hospitalizovat pacienty v blízké nemocnici a zachovat tak kontakt pacienta s rodinou, což je důležité pro jeho uzdravení.

9. Zvýšit rozsah prevence, například zavést bezplatné očkování proti klíšťové encefalitidě pro občany nad 65 let, protože chrání zdraví pacientů, a navíc je vždy levnější než léčba.