Sestra: Poprvé jsem viděla pokojný odchod. Už nejsem pro eutanazii

Jde o smrt, ale přesto je citlivě popsaná zkušenost mladé sestry podivuhodně pozitivní a hřejivá. Za pouhý jeden den nasbíral její příspěvek na Facebooku přes 1,5 tisíce reakcí a stovky komentářů. Lidé za její slova děkují, ale také diskutují o vlastních zkušenostech s odchodem blízkých nebo o tom, jestli upřednostnit paliativní péči, nebo eutanazii, případně zda mohou existovat vedle sebe.

Odešel a opravdu se usmíval

Zmiňovaná zdravotní sestra Věra Horáková k boromejkám nepatří, ale jak vysvětlila pro Naše zdravotnictví, je v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze na stáži. Ke kvalifikaci všeobecné sestry teď ještě studuje na Univerzitě Karlově. Úmrtí pacientů si už ve své praxi prožila, ale jak říká, vždy v běžných nemocnicích nebo „v terénu“. Nová zkušenost proměnila její názor na eutanazii:

Dnes ráno jsem měla možnost doprovodit pacienta z našeho světa poprvé na oddělení sester boromejek. Dosud jsem byla u úmrtí pouze na standardních odděleních a několikrát v terénu. 

Byla jsem dodnes příznivcem eutanazie. Proč by měli lidé umírat v bolestech, strachu a jako přítěž svému okolí? Už nejsem. Tak klidný a smířený odchod jsem ještě nezažila, dvě sestry u pacienta, s výhledem z okna na kostel sv. Mikuláše, držely ho za ruce a hladily ho, odešel a opravdu se usmíval. Celé oddělení se tomu přizpůsobilo, bez ohledu na šílené množství práce a na všechno kolem. 

Nejhůře se prý odchází lidem, kteří nejsou smířeni se svou rodinou a okolím. Už nebudu řešit zbytečné problémy a hloupé pomluvy. Já jsem tady pro svoji rodinu a přátele.

Zavedení eutanazie v Česku?

Příspěvek vyvolal vlnu různých a na prostředí sociálních sítí překvapivě slušných emocí a reakcí. Lidé se pod ním svěřují, za jakých podmínek – nezřídka špatných – odcházeli jejich blízcí. Jiní hájí eutanazii a přejí si její zavedení do českého zdravotnictví. Další oponují, že s kvalitní paliativní péčí není pro eutanazii důvod, a odkazují právě na příběh z nemocnice boromejek.

Zajímavá diskuse ilustruje rozštěpenost názorů na eutanazii ve společnosti. A je navíc poměrně aktuální – poslankyně Věra Procházková (ANO) totiž připravuje zákon, který by měl eutanazii v Česku uzákonit. A je docela dobře možné, že by ho poslanci mohli přijmout. Čekala by ho sice ještě dlouhá legislativní cesta přes Senát i prezidenta, ale už jen samotný návrh zákona otázku eutanazie vrhá do veřejného prostoru a k diskusi.

Lékaři tlaky na zavedení eutanazie sledují

Česká lékařská komora tyto společenské úvahy odhadla už před lety a tématem eutanazie se poměrně intenzivně zabývá. Její očekávání, že přijdou tlaky na zavedení eutanazie i do českého právního systému, se naplňuje.

Lékaři na to ale nečekali se založenýma rukama. Letos vyšla pod záštitou lékařské komory nová edice knihy Komunikace a etika v medicíně, která se eutanazii věnuje a v roce 2011 byla vyhlášena nejlepší publikací v oboru zdravotnictví. Podílelo se na ní 40 autorů, od lékařů, přes filozofy, teology, psychology až po právníky.

Česká lékařská komora na téma eutanazie uspořádala letos i kongres, který se věnoval všem jejím aspektům. Včetně třeba takových otázek, jestli je etické, aby se na eutanazii měli, či dokonce museli podílet lékaři. Dlouhodobě tuto problematiku sleduje i etická komise lékařské komory, která eutanazii jednoznačně odmítá.

Nebude lepší paliativní péče? Třeba i doma?

Shodou okolností do debaty včera zasáhlo i Ministerstvo zdravotnictví, které uvolnilo 41 milionů jako dotace pro devět projektů mobilní specializované péče. Jejím cílem je pečovat o umírající pacienty až do jejich konce v domácím prostředí. 

„V oblasti paliativní péče je v ČR stále obrovský prostor pro zlepšení a rozvoj,“ uznal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že právě tato péče patří mezi priority ministerstva. Příštích 36 měsíců se bude vyhodnocovat pilotní provoz této mobilní péče.

S ohledem na aktuálnost i závažnost tohoto tématu připravuje redakce Našeho zdravotnictví sérii článků o eutanazii, jejích rizicích, legislativě v jiných zemích i etických otázkách s eutanazií spojených.

David Garkisch

Foto: Věra Horáková