Rekordní vedra přivádí do ordinací lékařů stovky lidí. Jak se během tropických dnů chránit?

Neobvykle intenzivní vlny veder, které prošly v minulých letech napříč Evropou, výrazně překreslily mapu rekordních vln veder. Za pomoci nejnovějších dat poskytovaných Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí vědci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (AV ČR) zrekonstruovali výrazné vlny veder napříč Evropou od roku 1950. Výsledky studie publikoval odborný časopis Earth and Space Science.   

„Použitá data nám umožnila určit rekordní vlnu veder pro každé místo v Evropě v libovolně zvoleném období od poloviny 20. století do současnosti,“ vysvětluje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Pokud analýzu provedeme pouze do konce minulého století, tak naše mapa vypadá úplně jinak, než když využijeme veškerá dostupná data sahající až do roku 2021.“

Podrobnější vyhodnocení ukázalo, že 83 procent plochy evropského kontinentu a přilehlých moří zaznamenalo rekordní vlnu veder v posledních dvou desetiletích zejména kvůli mimořádným událostem z let 2003, 2010, 2015, 2018 a 2021. 

„Toto číslo by bylo s velkou pravděpodobností ještě vyšší, kdybychom do studie mohli zahrnout data z léta 2022, které přineslo extrémní vlny veder mimo jiné do Spojeného království,“ dodává Ondřej Lhotka.

Rekordní vlny veder v období 1950–2001 (vlevo) a 1950–2021 (vpravo). Barevně je znázorněno deset nejrozsáhlejších vln veder v daném období. Zdroj: Earth and Space Science

Více než tisíc pacientů během horkého léta

Bez vlivu změny klimatu by se podobně výrazná vedra podle dalších studií opakovala v průměru jednou za desítky až stovky let. Tyto vlny veder, které přichází do Česka v posledních letech již pravidelně, přivedou v letních měsících do ordinací lékařů víc než tisícovku lidí. 

Vloni bylo podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ošetřeno s úpalem, úžehem a dalšími zdravotními problémy způsobenými horkým počasím nejvíce jejích klientů za uplynulých 5 let, tj. 1384. Hospitalizováno muselo být 54 z nich.

Nejčastěji se přitom jedná o skupinu diagnóz nazvané prostě „Účinky horka a světla“. Patří mezi ně zejména úpal, úžeh, mdloby z horka, vyčerpání z horka způsobené ztrátou minerálů, vyčerpání z horka způsobené nedostatkem tekutin, otoky z horka a některé další problémy. 

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

Další skupinu pacientů, která v této statistice uvedena není, tvoří lidé například s nemocemi srdce či vysokým tlakem, kterým horké období může způsobit různé komplikace. Horké počasí může způsobit obtíže komukoliv, jak ale uvádí Státní zdravotní ústav, výrazněji jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do 4 let, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní, například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem.

Velmi vážným onemocněním, které může člověka postihnout při přílišném slunění, je melanom. Melanom je nejagresivnější typ nádoru kůže, jehož incidence, tedy počet nových případů, stále stoupá.

Jak se během tropických dnů chránit?

Abyste se zdravotním problémům vyhnuli, sepsal Státní zdravotní ústav osm doporučení, co je vhodné během velmi horkých dnů dodržovat:

1. Lehké oblečení

Noste lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším. Důležitá je pokrývka hlavy, ochrání nás před úžehem neboli přehřátím mozku. Použít můžeme i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňme slunečními brýlemi.

Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách.

2. Jak a co pít?

Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou, pro hrazení ztrát solí. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka.

Vypijte nejméně 2-3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě 2-4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně.

3. Jakou volit stravu?

Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Sami víte, že po vydatném a tučném jídle se cítíme často zatíženi, nekomfortně. Organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž, tučná a na bílkoviny bohatá jídla opět zvyšují produkci tepla organizmem.

Jezte také raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Ušetříte si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.

4. Jak pracovat s klimatizací, co s tělem dělají přechody z extrému do extrému?

Při pobytu v klimatizovaném prostoru je potřeba myslet na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu, tedy opět častěji pijte, podobně jako při sportu. Prostory bychom klimatizací neměli přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně.

Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, na který organismus reaguje negativně. Spustí se procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním, bolestem v krku – angínám a k onemocněním močových cest. To souvisí s tím, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Zásadní věcí je tedy klimatizovat pomalu a neagresivně, takže klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je vám nepříjemné, je to špatně. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená. Důsledky působení studeného vzduchu ovšem často podceňujeme. Budeme-li tedy vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je také dobré se nejprve krátce aklimatizovat například na chodbě bez klimatizace a až poté vyjít do horka vně budovy.

Stejný problém nastává i u klimatizací v autě. Vychlazené auto je příjemné, ale při vystupování se tělo teplotnímu šoku s možnými následnými zdravotními problémy nevyhne.

5. Co by měl člověk sledovat kromě teplot, resp. jakou roli hraje vlhkost vzduchu?

Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres a také snížení pracovní výkonnosti.

Ještě horší než extrémní horko je vedro v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Právě takové počasí je pro lidi nejnebezpečnější. To znamená, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu snese lidský organismus. Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu.

6. Když přijde úpal, přehřátí, co dělat?  

Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.

Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C,  je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.

Při mírnější formě: Je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C) – postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).

7. Z vedra vznikají i křeče z přehřátí, co s nimi? 

Křeče vznikají ze ztrát vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin, mohou se dostavovat v souvislosti s namáhavou činností.
V případě křečí ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě, pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním. Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, volejte lékaře. Pokud křeče ustoupí, relaxujte a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracejte, i když se jinak cítíte dobře – další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.

8. A vyčerpání z přehřátí poznáme jak? 

Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní po expozici vysoké teplotě, při nevyvážené náhradě tekutin.  Jde o odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.

Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podat tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock