Prevence zachraňuje zrak. Co dokáže kontrola odhalit, i když oči nebolí a zrak funguje?

Před téměř třemi lety jste mi v rozhovoru řekla, že většina očních onemocnění a dioptrických vad má vrozený podklad, a proto je prevence tak důležitá. Dnes na nás apel na prevenci míří ze všech stran. Má to podle vás efekt? Chodí lidé více na preventivní prohlídky očí?

Globálně to nedokážu přesně posoudit, zejména pokud jde o to, zda se lidé na preventivní vyšetření dostanou v rozumném časovém horizontu. Z pohledu naší ambulance ale vidíme, že pacienti přicházejí většinou až ve chvíli, kdy se objeví nějaký problém – a to bez ohledu na věk. Buď hůře vidí, nebo je například pálí oko. Často se přitom nejedná o nic závažného, ale při vyšetření se mnohdy odhalí další potíže.

Typickým příkladem je starší pacient, kterému něco spadne do oka, a teprve tehdy si všimne, že na druhé oko téměř nevidí. Málokoho totiž napadne pravidelně si porovnávat vidění každého oka zvlášť. Zajímavé je, že lidé po oční operaci si jednotlivě oči kontrolují naopak poměrně často.

Říkají vám pacienti, proč preventivní prohlídky dříve zanedbávali?

U pokročilejších nálezů se na důvody ptáme a většinou se ukáže, že nejde jen o oční prevenci, ale o prevenci obecně. Často se jedná o sociálně slabší pacienty nebo o lidi, kteří si neumějí vyšetření sami zajistit. Někde mohou být odmítnuti, jinde dostanou termín za několik měsíců a už se tam nevrátí. V některých regionech oční lékaři nové pacienty vůbec nepřijímají.

Dostupnost a rozumný termín jsou aspekty, které jsou v rámci prevence velmi důležité. Ve větších městech si pacient může obvolat více ambulancí, ale v menších městech nebo některých regionech oční lékaři buď chybějí, nebo postupně odcházejí do důchodu, čímž se přerušuje kontinuita péče. Samostatnou kapitolou jsou pak dětské oční ambulance. Jen poměrně málo pracovišť se věnuje složitějším očním vadám v dětském věku, většinou jde o fakultní nemocnice.

Máte přehled o tom, které regiony jsou na tom nejhůře?

V České republice působí přibližně 1 200 očních lékařů a přesné statistiky dostupnosti nemáme. Z dat ministerstva zdravotnictví ale vyplývá, že v některých krajích je oftalmologů minimum, případně jsou čekací doby i několik měsíců. Příkladem je Moravskoslezský nebo Jihočeský kraj.

Přece vidím dobře, myslím

Myslíte si, že je osvěta v oblasti prevence zraku v Česku dostatečná?

Osvěty není nikdy dost. Určitě se zlepšuje například informovanost o diabetické retinopatii. Ani tak se ale pacienti s diabetem a vysokými hodnotami glykovaného hemoglobinu nemusí k očnímu vyšetření dostat včas, protože dostanou termín až za několik měsíců. Naopak pacient s jen lehce zvýšenou glykemií může být vyšetřován pravidelně, ale chybí systém, který by pacienty třídil podle rizika.

V tomto směru velmi pomáhá umělá inteligence. Už dnes dokáže u diabetické retinopatie a věkem podmíněné makulární degenerace provádět screening, vyhodnotit nálezy a určit závažnost onemocnění. Do budoucna lze očekávat další rozšíření těchto metod.

Proč je prevence důležitá i u lidí, kteří žádné potíže nepociťují?

Dioptrickou vadou si v dospělosti zrak nezhoršíme – mluvím nyní o dospělých, ne o dětech. S věkem ale výrazně roste výskyt očních onemocnění a jejich včasný záchyt může zachovat vidění. Pokud pacient přichází až s obtížemi, bývá už často pozdě.

Typickým příkladem je glaukom neboli zelený zákal. Dochází při něm ke zvýšení nitroočního tlaku, který nebolí, ale postupně poškozuje zrakový nerv. Vznikají výpadky v zorném poli – tzv. černé skotomy. Jakmile si jich pacient všimne, je poškození už nevratné.

Koho glaukom postihuje nejčastěji? Týká se zejména starších lidí? 

Otázkou je, koho dnes považujeme za staršího. Glaukomové změny se mohou objevit už mezi 40. a 50. rokem života. Při prodlužující se délce dožití je vysoká pravděpodobnost, že se pacient s touto diagnózou setká. Proto je ideální zachytit onemocnění ještě v tzv. preperimetrickém stadiu, kdy nejsou patrné výpadky zorného pole. Díky včasné léčbě – nejčastěji kapkami na snížení tlaku – se pacient těchto výpadků vůbec nemusí dožít.
Velkou výhodou je vyšetření OCT (optická koherentní tomografie), které provádíme u každého pacienta a které dokáže velmi přesně hodnotit strukturu zrakového nervu. Vzhledem k částečné genetické podmíněnosti se vždy ptáme i na rodinnou anamnézu. V takovém případě je prevence a kontrola stavu o to důležitější, pokud je riziko nemoci v rodinně vyšší.

Existují i další „tichá“ onemocnění, která lze díky prevenci odhalit?

Oční vyšetření může upozornit i na celková onemocnění. Podle nálezu na očním pozadí může být pacient odeslán například na diabetologii nebo internu kvůli vysokému krevnímu tlaku. Oční projevy mohou mít také nitrolební nádory, adenom hypofýzy, roztroušená skleróza a další choroby. Oči skutečně prozradí mnohé.

Preventivní prohlídka u dospělých i dětí 

Jak často by měli lidé na preventivní oční prohlídky chodit?

Vždy záleží na nálezu při prvním vyšetření. U glaukomu se například chodí několikrát ročně, později při stabilním stavu jednou ročně. U zdravých jedinců doporučuji preventivní vyšetření jednou za dva roky, zejména po 45. roce věku.

Několikrát jste zmínila, že děti jsou samostatnou kapitolou. Co je u nich jinak? V čem se preventivní kontrola liší?

U dětí může preventivní vyšetření zásadně ovlivnit kvalitu jejich života. Například u anizometropie, kdy má každé oko jinou dioptrickou hodnotu, mozek začne potlačovat horší oko. Tento proces probíhá přibližně do šesti let věku. Pokud se mezi třetím a šestým rokem nic neřeší, později už brýle nepomohou a oko zůstane trvale oslabené.

Proto probíhají screeningy ve školkách nebo u pediatrů, ale mnoho rodičů přichází s dětmi i přímo k oftalmologům, zejména pokud se v rodině vyskytují vyšší dioptrické vady. Prevence má v dětském věku obrovský význam – například ujíždějícího oka si nemusí všimnout ani velmi pozorný rodič.

Zatímco před několika lety se doporučoval screening očí až od školkového věku, v současnosti už lékaři doporučují screening od 18. měsíce věku dítěte. Proč? Přibývá očních onemocnění u dětí, že je kladen důraz na prevenci už u těch nejmenších?

Jsme limitováni spoluprací dítěte, ale máme k dispozici přístroje, které dokážou orientačně změřit zrak i u miminek. Minimální věk, kdy vyšetření silně doporučujeme, jsou tři roky. U dospělých pacientů se dnes často setkáváme s neléčenou tupozrakostí z dětství, což je následek absence prevence. Díky současným možnostem očekávám, že za několik desetiletí bude amblyopie výrazně méně častá.

Co by měla standardní preventivní prohlídka obsahovat?

Měření dioptrií, nitroočního tlaku a vyšetření vidění na dálku i na blízko. Jako součást vyšetření doporučujeme i OCT vyšetření sítnice a zrakového nervu a u našich pacientů ho provádíme v rámci prohlídky automaticky. Důležité je také vyšetření po rozkapání, protože přes úzkou zorničku nevidíme periferní části sítnice.

Je nutné rozkapávat i dětské oči? Vím, že dcera to opravdu nenáviděla a na jedné klinice jí oči rozkapávali při každoročním vyšetření, přestože neměla žádné potíže.

Děti mají obrovskou schopnost akomodace, tedy ostření. Pokud jim například naměříme +2 dioptrie a následně oči rozkapeme, dojde k dočasnému vyřazení svalu, který akomodaci zajišťuje, a můžeme naměřit i +6 dioptrií. Zatímco +2 dioptrie ještě není nutné korigovat brýlemi, +6 už ano.
U dospívajících se naopak může objevit tzv. akomodační spazmus. Pokud hodně studují a dlouhodobě se dívají na blízko, můžeme jim naměřit falešné minusové dioptrie, přestože je ve skutečnosti nemají. Právě u těchto diagnóz je cykloplegie, tedy rozkapání očí, zcela klíčová. U menších dětí je navíc jeden rok poměrně dlouhá doba a často se po roce předepisují nové brýle, takže i z tohoto důvodu má rozkapání své opodstatnění.

Od roku 2021 postupně budujete značku MediPort, která dnes zastřešuje síť očních ambulancí poskytujících primární oftalmologickou péči. Převzali jste a zmodernizovali ordinace lékařek odcházejících do důchodu. V současnosti zajišťujete péči v devíti ordinacích v Praze a Středočeském kraji. Plánujete rozšíření i do dalších regionů?

V této holešovické budově, kde nyní sedíme, máme na jednom podlaží přibližně 2 000 m² klinického zázemí určeného především pro chirurgii. Od ledna 2026 navíc přibylo dalších 1 000 m² v patře nad námi, které budou sloužit primárně pro prevenci a diagnostiku u dospělých i dětí a rovněž AI screeningu chronických očních onemocnění. Celkově tak budeme mít 30 očních ordinací.

Naším cílem je, aby pojištěnci všech zdravotních pojišťoven měli dostupné „běžné“ vyšetření do tří až čtyř týdnů maximálně. Expanzi do dalších krajů zatím neplánujeme, a to z výše uváděných důvodů. Chceme garantovat dostupnost primární oční péče a dnes víme, že pacienti jsou schopni za kvalitní péčí dojet téměř odkudkoli. Výhodou je i strategická poloha naší chirurgické kliniky a centra primární oční péče – budova se nachází přímo u vlakového nádraží a na metru Nádraží Holešovice. Dalším obrovským benefitem pro pacienta je integrace a zajištění téměř veškeré návazné chirurgické péče –nebude bloudit systémem a čekací doba na případnou intervenci bude zcela minimální.

Fotografie: MUDr. Andrea Janeková (zdroj: Dara Rakovčík)

Co můžeme pro své oči udělat sami?

Co byste poradila lidem, kteří preventivní prohlídku dlouhodobě odkládají, protože „nemají žádné potíže“?

Některé preventivní prohlídky jsou v rámci veřejného zdravotního pojištění jasně dané – například u stomatologa, praktického lékaře nebo každoroční kontrola u gynekologa. Stejně důležitá je ale i oční prevence. Jak už jsme zmínili, některá onemocnění nemusí mít v počátku na vidění žádný vliv.

Setkala jsem se například s pacientkami s odchlípením sítnice. Typickým projevem jsou padající tečky nebo světelné záblesky. Tento příznak může mít dvě příčiny. Pokud odchlípení zpočátku nezasahuje centrum vidění a je zachyceno včas, lze pacienta během několika dní odoperovat s nadějí na téměř normální vidění. Setkala jsem se ale i s mladou pacientkou, která se k očnímu lékaři nedostala včas. Termín dostala až za tři týdny, diagnóza se opozdila, oko se zajizvilo a původní stav už nebylo možné obnovit.

Přesuňme se k primární prevenci a životnímu stylu. Co kromě nekouření pomáhá očím, aby zůstaly zdravé co nejdéle?

Stav našich očí je z velké části dán geneticky, přesto máme možnost jej ovlivnit. U dioptrických vad je důležitá například správná hygiena při nošení kontaktních čoček a zásadně v nich nepřespávat. Infekce rohovky může zrak výrazně poškodit. Kouření škodí nejen očím, ale i celému organismu a je spojeno s vyšším výskytem makulární degenerace ve vyšším věku.

Významně můžeme ovlivnit také syndrom suchého oka. Pokud jsou oči dlouhodobě suché, dochází k poškození rohovky. Doporučuji používat umělé slzy a ideálně konzultovat výběr kapek se specialistou, protože nabídka je velmi široká. Setkala jsem se s pacientkou, která si dlouhodobě kapala nevhodné kapky. Ideální přípravky by měly být bez konzervačních látek a na bázi kyseliny hyaluronové.

Syndrom suchého oka je dnes velmi častý. Čím je to způsobeno?

Slzný film má tři složky: vnější lipidovou (tukovou), která brání odpařování, střední vodnou, zajišťující vlhkost a výživu, a vnitřní mucinovou, která umožňuje přilnutí slz k povrchu oka. Nejčastěji dochází k poruše vodné složky, kdy se tvoří menší množství slz.
Pokud je narušena lipidová vrstva, bývá příčinou zánět víček – mazové žlázky se ucpou a slzy se na oku neudrží. Paradoxně tak může docházet k nadměrnému slzení, protože slzy z oka rychle stékají.

Jaké jsou hlavní příčiny suchého oka?

Často jde o změny hydratace způsobené hormonálními změnami, typicky po menopauze. Suché oko může vyvolat také klimatizované nebo naopak silně vytápěné prostředí, dlouhodobé sledování obrazovek bez mrkání nebo některé léky, například antidepresiva.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Oční centrum Praha