Pacienti preferují očkování u lékaře a 65 % odmítá screening v lékárnách, ukazuje průzkum

Průzkumy mezi pacienty provádějí praktičtí lékaři dlouhodobě a, jak zaznělo, od roku 2015 sledují názory veřejnosti na práci primární péče. Dlouhodobě více než 90 % respondentů vyjadřuje spokojenost s prací praktických lékařů.

Očkování proti chřipce: pacienti preferují ordinaci

Zásadní část průzkumu se týkala očkování proti chřipce a případného rozšíření míst, kde by bylo možné vakcínu aplikovat. V posledních letech totiž vzrůstají požadavky na možnost očkování v lékárnách.

V průzkumu celkem 57,5 % respondentů uvedlo, že si přeje být očkováno u svého praktického lékaře. Dalších 25 % by uvítalo možnost očkování buď u praktika, nebo v očkovacím centru, u ambulantního specialisty jiné odbornosti či v nemocnici během hospitalizace. Očkování v lékárně preferuje pouze 3,4 % dotázaných, přibližně 14 % nemá na otázku názor.

Graf 1: Názory občanů na možnost očkování v lékárnách (zdroj: Výzkum názorů a postojů občanů ČR, agentura INRES)

„I kdyby v lékárnách dostali vakcínu na chřipku všichni zájemci, s proočkovaností to nepohne. Tu změní k lepšímu pouze komplexní změna celého systému vakcinace v ČR. Spočívá v tom, že necháme očkovat všechny lékaře, umožníme očkování v nemocnicích, úhradu vakcíny proti chřipce všem pojištěncům nebo alespoň lidem od 40 let. Je potřeba umožnit samostatně očkovat i sestrám v domácí péči a v pobytových zařízeních sociálních služeb. K tomu je třeba dlouhodobě přesvědčovat ty, kteří váhají, moderní, nenásilnou a na konkrétní skupiny pacientů cílenou marketingovou kampaní. Tu by měl iniciovat Státní zdravotní ústav,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Podle něj samotné zavedení očkování v lékárnách nemůže být řešením nízké proočkovanosti. V této souvislosti zároveň upozornil na omezení současné legislativy. V České republice působí zhruba 40 000 lékařů, očkovat však může přibližně jen 7 000 z nich – zejména praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, za určitých okolností gynekologové a některé další odbornosti. Lékař bez atestace samostatně očkovat nesmí. Očkování také není možné během hospitalizace, přestože právě tehdy může být pacient motivován změnit své chování.

Na tuto disproporci upozornil již v úvodu doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP: „Nevidíme žádný důvod, proč v současné době nemohou očkovat například internisté, geriatři, kardiologové nebo pneumologové, zapojit je třeba také sestry, které jsou k očkování plně kvalifikované, na rozdíl od lékárníků."

Česká lékárnická komora však dlouhodobě argumentuje tím, že v zahraničí jsou s očkováním v lékárnách dobré zkušenosti. Její průzkum z roku 2025 naopak ukazuje, že o tuto službu mají lidé zájem. „Lékárny jsou většinou otevřené déle než ordinace lékařů a jejich služby jsou pro pacienty místně i časově dostupnější. Také díky tomu lze očekávat zvýšení proočkovanosti populace, jak se již stalo ve více zemích jako například ve Francii, Portugalsku, Polsku či Irsku,“ řekl ČTK prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Zástupci praktických lékařů však na tiskové konferenci upozornili, že dostupnost lékáren není ve všech regionech vyšší. Uvádějí příklady z menších měst a venkova, kde má praktický lékař ordinační dobu například do 18 hodin, zatímco lékárny zavírají v 17 hodin, což podle nich relativizuje argument o delší otevírací době lékáren.

Z průzkumu zároveň vyplynulo, že problémem není nezájem pacientů v momentě dostupnosti vakcín. V uplynulé sezoně byly podle lékařů všechny dodané vakcíny využity.

Systémové bariéry: objednávky, úhrada, marketing

Aby nezůstalo jen u dat, předseda Sdružení praktických lékařů také uvedl několik příčin nízké proočkovanosti proti chřipce, o nichž se v rámci možného očkování v lékárnách debatuje. Kromě umožnění očkování všem lékařům leží podle Šonky klíčové bariéry nízké proočkovanosti v systému objednávání a úhrad vakcín.

Vakcíny jsou například objednávány s ročním předstihem a lékař nese plnou ekonomickou odpovědnost za jejich nevyužití. To vede k opatrnosti při objednávkách. Lékaři také navrhují širší hrazení vakcíny proti chřipce z veřejného zdravotního pojištění, případně alespoň u osob nad 40 let. Argumentují tím, že administrativní procesy přes fondy prevence představují zbytečnou zátěž.

„Není možné, aby ekonomická rizika spojená s objednávkou vakcín nesly pouze ordinace praktických lékařů. A je špatné, že farmaceutické firmy do ČR nepřivezou relevantní množství vakcín nad rámec objednávek praktických lékařů, které navíc musí být uzavřeny už rok předem. Tento začarovaný kruh je skutečnou bariérou, která brání zlepšení proočkovanosti proti chřipce. Přestože na ni upozorňujeme řadu let, ministerstvo zdravotnictví ji neřeší. Převzít finanční garanci za vakcíny, které se dovezou nad rámec objednávek ordinací, by měl stát,“ pokračoval MUDr. Šonka.

Významnou bariérou je podle nich i nízká motivace části populace a absence systematické marketingové kampaně ze strany státu zaměřené na podporu očkování.

Výdej léků v ordinaci: polovina pacientů by jej uvítala

Průzkum se věnoval také otázce, kde si pacienti přejí vyzvedávat předepsané léky. Celkem 26,8 % respondentů uvedlo, že si chtějí léky vždy vyzvedávat v lékárně. Naopak 32,3 % by přivítalo možnost převzít léky přímo v ordinaci praktického lékaře a 18,4 %, kdyby lékař vydával léky jen v emergentních situacích. MUDr. Petr Šonka situaci ilustroval konkrétním příkladem ze své praxe: „Já sám mám ordinaci v Přešticích, což je malé město, které má 7 000 obyvatel. Máme tam tři lékárny, ale když mám ordinační dobu do 18, tak všechny lékárny končí v 17. To znamená, pokud vám přijde někdo s angínou mezi 17. a 18. hodinou, musíte mu předepsat recept a ten pacient pak jede 25 km do Plzně, aby si vyzvedl antibiotika.“

Graf 2: Názory občanů na výdej léků na předpis v ordinaci praktického lékaře (zdroj: Výzkum názorů a postojů občanů ČR, agentura INRES)

Lékaři zároveň upozorňují na problém generických záměn. Zkušenost se záměnou léků v lékárně uvedlo 71 % respondentů, přičemž čím starší pacient, tím častější zkušenost se záměnou. Ve 23 % případů podle dat nebyl pacientovi uveden důvod či vysvětlení, proč ke změně došlo.

„Jedním z důvodů může být to, že lékárenské řetězce systematicky zaměňují námi předepsaný lék za jiný, pouze proto, že na něm mají vyšší marži. Podle našich zkušeností o důvodech záměny pacienty mnohdy ani neinformují. Zejména seniory to mate a mnohdy pak omylem užívají dva léky s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou. Naši pacienti si také stěžují na to, že musí často do lékárny s jedním receptem dvakrát, protože lékárna nemá dostatečné množství předepsaného léku a musí ho objednávat. To komplikuje život starším a handicapovaným pacientům a pacientům ve venkovských oblastech, kteří musí do lékárny cestovat řadu kilometrů. Vadí jim také, že jim v lékárně při výdeji léků na recept nabízejí potravinové doplňky, které nepotřebují a znamenají pro ně zbytečný finanční výdaj. Zejména senioři mají problém tomuto tlaku čelit,“ dodává MUDr. Šonka.

To potvrdil i výzkum: největší část respondentů (38,5 %) uvedla, že se jim při vyzvedávání léků na recept často stává, že jim lékárník z vlastní iniciativy nabídne také potravinový doplněk. Dalších 34,2 % dotázaných tuto zkušenost uvádí výjimečně.

Graf 3: Zkušenosti občanů se záměnou léků předepsaných lékařem v lékárně (zdroj: Výzkum názorů a postojů občanů ČR, agentura INRES)

Screening a prevence: většina trvá na lékaři

V oblasti prevence a screeningu je postoj pacientů ještě jednoznačnější. Celkem 65,7 % respondentů uvedlo, že preventivní prohlídky a screening má provádět lékař v ordinaci. Pouze 8,6 % by bez obav absolvovalo preventivní vyšetření v lékárně. 12,5 % je toho názoru, že lékárník by měl pacienta alespoň upozornit na existenci preventivních programů a doporučit mu jejich absolvování u praktického lékaře. Přibližně 4 % nemají názor. 

Graf 4: Názory občanů na možnost provádění prevence a screeningu v lékárnách (zdroj: Výzkum názorů a postojů občanů ČR, agentura INRES)

Další otázka se týkala sdílení citlivých zdravotních údajů. Celkem 57,5 % respondentů uvedlo, že by lékárníkovi citlivé údaje nikdy nesdělilo, protože nemají důvěru v jeho mlčenlivost či nepovažují prostředí lékárny za dostatečně intimní. 25 % by bylo nepříjemné o těchto věcech hovořit za přítomnosti dalších osob, ale věří v mlčenlivost lékárníka. Pouze 5,5 % by bez obav údaje sdělilo a přítomnost jiných lidí jim nevadí.

„Náhodné stanovení náhodného parametru náhodnému pacientovi v náhodné době není v žádném případě screening ani prevence,“ dodal MUDr. Šonka.

Podle praktických lékařů screening vyžaduje interpretaci v kontextu anamnézy, znalost celkového zdravotního stavu a schopnost zajistit další diagnostické či léčebné kroky. Účast na preventivních prohlídkách u praktických lékařů přitom podle prezentovaných údajů dosahuje přibližně 60 %, což je výrazný nárůst oproti minulosti.

Děti: důležitá role pediatra

Závěrem zazněl pohled dětských praktiků. Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilony Hülleové je očkování dětí pevně spjato s dlouhodobým vztahem mezi pediatrem a rodinou.

„My stojíme za tím, že očkování dětí patří do rukou pediatrů a v ideálním případě do rukou registrujícího praktického dětského lékaře, protože ten toto dítě ve většině případů zná od narození do 19 let.“

Proočkovanost u povinných očkování se pohybuje kolem 90 %. U hrazených doporučených vakcín dosahuje přibližně 78 % u pneumokoků a kolem 60 % u HPV. U klíšťové encefalitidy, která není plošně hrazena, opouštějí ordinace devatenáctiletí s téměř 70% proočkovaností.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková