Normální teplota 37 °C? Zapomeňte, to už neplatí. Naše těla chladnou

Asi každý z nás má jako normální tělesnou teplotu zažitý údaj 37 °C. Tvrdila nám to máma i babička a zažívali jsme to odjakživa také u lékaře. Ten údaj je ale starý skoro dvě století. Ukazuje se, že naše těla spíše chladnou a teplota se nám mírně snižuje. Jak je to možné?

Skutečně asi nikdo se o své „normální“ teplotě nedozvěděl z učebnic, ale spíše v dětství od rodičů, když si zrovna prožíval nachlazení, chřipku nebo některou z mnoha jiných nemocí. Všichni vždycky sledovali a vlastně dodnes na teploměru sledují magickou hranici 37 stupňů Celsia.

Téměř nikdo ovšem netuší, jak a kdy byla stanovena. A ještě méně lidí ví, že tak úplně neodpovídá realitě. Dokazuje to i nejnovější průzkum lékařů ze Stanfordovy univerzity ve Spojených státech. Ve skutečnosti naše těla docela rychle „chladnou“ a naše obvyklá průměrná teplota je nižší, než bývala ještě relativně nedávno. Není přitom úplně jasné, co to způsobuje.


Objev: Horečka není nemoc, ale příznak nemoci

Za vžitý údaj o průměrné „zdravé“ teplotě 37 °C vděčíme německému lékaři Carlu Reinholdovi Augustovi Wunderlichovi. Ovšem nejen za to – díky němu se pacientům v nemocnicích také pravidelně měří a zaznamenává tělesná teplota. Byl jedním z prvních lékařů, ne-li vůbec první, který prosazoval názor, že horečka není nemoc, ale příznak nemoci.

Za své úctyhodné kariéry (byl i průkopnickým psychiatrem) vyšetřil a zaznamenával údaje 25 000 pacientů a z nich pak sestavil dlouho uznávanou „normální“ lidskou teplotu 37 °C. Dnes už je přesněji určená na 36,8 °C a nejnovější výzkum ukazuje, že je možná ještě nižší. Nejzajímavější na tom ale je, že poměrně rychle klesla.


Studie srovnávala i teploty veteránů občanské války v USA

O poklesu tělesné teploty v současné populaci mluví nová studie vědců a lékařů Stanfordovy univerzity v USA. Mohou za to změny, které se kolem nás i s námi udály za posledních 200 let.

Výzkumníci si to ověřili zajímavým způsobem. Našli historické záznamy teplot našich předků, které pokrývají tři období minulosti. Nejstarší ucelené záznamy jsou ještě od veteránů americké občanské války a zahrnují data od roku 1862. Další údaje pocházejí od běžných pacientů ze sedmdesátých let a ty nejnovější zhruba z posledního desetiletí.

Celkově vědci použili 677 423 naměřených údajů o teplotách pacientů a ukázalo se, že během dvou staletí mužům klesla průměrná tělesná teplota na 36,6 °C proti 37,16 °C. Nabízí se sice vysvětlení, že naměřené hodnoty byly prostě jen chybné, ale i to vědci vzhledem k více než půlmilionu měření vylučují. Lidé podle nich byli měřeni podobnými teploměry a data jsou přesná.


Dnes jsme zdravější, nebojujeme s chronickými záněty

Jenže proč nám teplota klesá? I na to mají výzkumníci odpověď, tedy vlastně hned několik. Ať už je platná jen některá z nich, anebo všechny, přinášejí nám o nás samé dobré zprávy. Carl Wunderlich svá měření dělal v dobách, kdy byla průměrná délka života 38 let. Velká část populace navíc tehdy trpěla chronickými neléčenými infekcemi, od zánětů zubů přes tuberkulózu až třeba po syfilis.

Ty všechny – jako skoro každý zánět v těle – lidem teplotu zvyšovaly. Většinu těchto chronických infekcí už jsme ale vymýtili, a proto klesla i průměrná teplota populace. Tak zní alespoň jedno z vysvětlení. „Záněty v těle produkují bílkoviny a cytokiny, které zvyšují náš metabolismus a zvyšují nám teplotu,“ uvedla k výzkumu Julie Parsonnetová, profesorka medicíny na Stanfordově univerzitě a spoluautorka studie, jež byla teď publikována v magazínu eLife. 


Žijeme v teple a jsme dobře živení

Jenže pokles teploty může mít i další vysvětlení. Protože nemusíme pracovat tak tvrdě jako lidé v 19. století, máme i sníženou rychlost metabolismu. Dnes taky žijeme v mnohem lepším tepelném komfortu – dříve nám bývala v práci i doma častěji zima a o ochlazování a klimatizaci v létě si lidé ještě nenechali ani zdát. V relativně konstantním prostředí tak dnes nemusíme vynakládat tolik energie na udržení ideální tělesné teploty.

Dokonce i lepší hygiena a kvalitnější strava hrají vliv. „Fyziologicky jsme prostě odlišní od toho, čím jsme byli v minulosti,“ vysvětlila doktorka Parsonnetová. „Prostředí, ve kterém žijeme, se změnilo. Včetně teploty v našich domovech, našeho kontaktu s mikroorganismy a jídla, ke kterému máme přístup. Všechny tyhle věci ukazují, že ačkoli si myslíme, že jsme stejní po celou lidskou evoluci, není tomu tak. Fyziologicky se zkrátka měníme.“


David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr.com, Dennis Skley, (CC BY-ND 2.0)



Anketa

Jaká je vaše průměrná teplota?

Celkem hlasovalo 638 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Roztroušená skleróza hrozí každému z nás. Jak ji včas rozpoznat?