Nedostatek spánku jako plíživý zabiják. Může stát za rozvojem duševních nemocí nebo infarktu

Poruchy spánku nejsou ničím neobvyklým. Zatímco spánková apnoe postihuje až 8 procent populace, nespavostí trpí 35 až 40 procent lidí v Česku a další každým rokem přibývají. Může za to i náš zrychlený životní styl.

„Naše společnost se stává čtyřiadvacetihodinovou. Zvláště v mladé generaci se rozvinul kult aktivnosti. Mladší lidé se předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne,“ konstatuje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., vedoucí lékař Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK. 

„Optimálně by měl spánek probíhat v nočních hodinách a trvat u dospělých osob 7 až 9 hodin, u starších dospělých 7 až 8 hodin. Realitou je však zkracování spánku. Již podle americké studie prováděné mezi lety 1985 a 2012 došlo k významnému nárůstu počtu jedinců, kteří spí méně než 6 hodin (až 29 %). Podle Českého statistického úřadu 29 procent zaměstnanců v ČR, tedy 1,2 milionu osob, pracuje ve směnném režimu. Tito lidé mají narušený spánkový cyklus,“ dodává MUDr. Simona Dostálová, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK.

Až 30 % dětí s poruchami spánku

Z těchto čísel lze vidět, že tento problém se zdaleka netýká jen dospělých. Nedostatečný spánek poškozuje i děti. Až 30 procent dětí trpí různými poruchami spánku a každé druhé spí méně než potřebných osm hodin.

„Ačkoliv je v tomto životním období potřeba spánku 8 až 10 hodin, řada studií ukazuje, že nejméně 50 procent této populace spí mnohem méně, často jen 6 hodin. Výrazným problémem se stává zkracování doby spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících,“ udává doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D., vedoucí lékařka z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK. 

Na této „spánkové krizi“ se podle Příhodové podílí řada faktorů – posun vylučování spánkového hormonu melatoninu v pubertě, školní povinnosti, sociální aktivity, masivní používání elektronických přístrojů i uvolnění spánkového režimu ze strany rodičů. S nedostatkem spánku narůstá u dětí výskyt obezity, metabolických a kardiovaskulárních onemocnění podobně jako u dospělých. 

Třeba spánková laboratoř Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně doslova praská ve švech. Navíc přibývá mladých pacientů, kteří trpí nespavostí kvůli nadměrnému stresu. Momentálně je kapacita tamní spánkové laboratoře pod plicním oddělením pět lůžek. Zájem veřejnosti o vyšetření je velký, čekací doba se posunula na 10 měsíců. V současné době zde mají lékaři v péči zhruba 1800 pacientů.

„Vyšetřujeme pacienty s celým spektrem spánkových poruch. Od spánkové apnoe, přes respirační selhávání, syndrom neklidných končetin až po parasomnie (noční můry, náměsíčnost), insomnie (nespavost) a podobně. V období covidové pandemie i po ní došlo k nárůstu především pacientů s nespavostí, poměrně často se jedná o mladé lidi, kteří nemohou spát kvůli stresu. Na to samozřejmě existují nejrůznější terapie, ale to už je spíše úloha pro psychology a tam zpravidla tyto pacienty také posílám,“ říká vedoucí spánkové laboratoře KNTB MUDr. Marta Vránová.

„Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je přitom nedílnou součástí zdravého životního stylu. Během spánku regeneruje také náš kardiovaskulární systém, dochází k regulaci krevního cukru i k upevňování nervových spojení a tím i vzpomínek. Spánek přispívá k udržování zdravé tělesné hmotnosti, pozitivní vliv má také na naši náladu a pomáhá odbourávat stres. Během spánku se tvoří látky, které tělu pomáhají v boji s infekcí,“ vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se zdravému spánku věnuje v rámci svých preventivních aktivit.

Hluk, stres nebo nedodržování spánkové hygieny

Během spánku se střídají různá stadia. Každá spánková fáze – lehký NREM spánek, hluboký NREM spánek a REM spánek – má v různou noční dobu různě prospěšné účinky na mozek. 

„Z literatury i výzkumu vyplývá, že bezprostředně pro mozek je důležitý nejhlubší NonREM spánek, to jsou asi dvě hodiny, a asi hodina REM spánku,“ vysvětluje prof. Šonka. „Na kvalitu a kvantitu spánku působí mnoho faktorů, sem musíme zahrnout zdravotní stav každého jedince, civilizační vlivy, jako je hluk, osvit, studijní a pracovní nároky. Velkou roli mají i stres, úzkost a celkový životní styl, jako je množství pohybu, používání elektronických přístrojů, aktivity na úkor spánku, užívání alkoholu, kofeinu a nikotinu,“ pokračuje doktorka Dostálová. 

Podle lékařky Marty Vránové může hrát roli také genetika, nadváha, nadměrný stres ale i nedodržování zásad spánkové hygieny. „Po naší diagnostice pokračují někteří pacienti v léčbě se specialisty z neurologie, psychiatrie, psychologie, ORL, stomatochirurgie a dalšími. Někdy ale při nespavosti stačí dodržovat zásady spánkové hygieny,“ doplňuje lékařka Marta Vránová.

Jak nedostatek spánku a jeho snížená kvalita poškozuje naše zdraví?  

Mezi hlavní důsledky patří kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda), metabolická onemocnění (obezita, cukrovka, metabolický syndrom), duševní nemoci, zejména deprese, oslabení imunity, snížená výkonnost a s tím související kognitivní deficit, poruchy pozornosti a větší nehodovost.

U dětí se nespavost může projevit také v jejich běžném denním fungování. „Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění. Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese a úzkostné poruchy,“ doplňuje doc. Příhodová. 

U školních děti, které méně spí, jsou častější agresivní projevy, užívání drog a antisociální chování. „Stanovení a dodržování správného spánkového režimu s přiměřenou dobou spánku může zlepšit kvalitu života, psychické a fyzické zdraví dětské a dospívající populace,“ uvádí základní princip doc. Příhodová.

„Relativně nedávno bylo také zjištěno, že nemocní, u kterých se porucha chování v REM spánku projeví ve vyšším věku, mají zvýšené riziko budoucího rozvoje některého neurodegenerativního onemocnění, z nichž nejčastější je Parkinsonova nemoc,“ přibližuje nová zjištění MUDr. Jiří Nepožitek, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK. 

„Dříve či později budou k dispozici léky, které patologický proces v mozku zastaví dříve, než začne mít člověk příznaky Parkinsonovy nemoci,“ komentuje prof. Šonka, který se také autorsky podílel na knize Spánková medicína v kazuistikách. Pokud se abnormální pohyby během spánku nebo usínání vyskytují již v mladším nebo dětském věku, riziko vzniku Parkinsonovy nemoci není zvýšené, i když anamnéza, kterou pacienti udávají, je podobná. Diagnózu je nutné spolehlivě prokázat až polysomnografickým vyšetřením ve spánkové laboratoři.

„Kromě Parkinsonovy nemoci se u pacientů s poruchou chování REM spánku může rozvinout i multisystémová atrofie či nemoc s Lewyho tělísky. Tento poznatek má velký medicínský význam, protože tato spánková porucha může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci v době, kdy pacient ještě nemá rozvinuté její příznaky,“ dodává MUDr. Nepožitek.

Zásady kvalitní spánkové hygieny

Když už máte nějaké příznaky zhoršeného spánku, pak zkuste zkusit zásady kvalitní spánkové hygieny. Od pozdního odpoledne (4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek. 

Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3 až 4 hodiny před ulehnutím. Lehká procházka po večeři může zlepšit spánek. Naopak cvičení 3 až 4 hodiny před ulehnutím již může spánek narušit. Po večeři již neřešte témata, která vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek. Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje. 

Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte náročné knihy a přes den ani neodpočívejte). V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20 stupňů Celsia). Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.

„Jestliže se ani po zlepšení spánkové hygieny příznaky nezlepší, navštivte svého praktického lékaře. Ten vám může na přechodnou dobu předepsat léky na spaní. Důležité je však myslet na to, že tyto léky neřeší příčinu problému a není proto vhodné brát je dlouhodobě, aniž by se řešila příčina spánkového problému,“ dodává Kateřina Šédová. Další metodou, která se využívá při poruchách spánku, je psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie. Jestliže problémy přetrvají i při zavedení těchto opatření, je možné objednat se do spánkové laboratoře.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock