Lékařka Andrea Janeková provede ročně 2000 očních operací. Které jsou nejčastější a jakých varovných signálů by si lidé měli u zraku všímat?

Které operace provádíte nejčastěji?

Nejčastěji provádíme operace šedého zákalu neboli katarakty. Dále refrakční operace, to je podobná podstata, kdy se mění čočka pacienta. A dále se věnujeme operacím sítnice, sklivce a laserovým refrakčním zákrokům, nicméně tu nejpodstatnější část tvoří operace šedého zákalu.

Pod laserovými operacemi si mám představit úpravu dioptrií?

Přesně tak. Když pacienti chtějí korigovat svoji refrakční vadu, nejčastěji krátkozrakost a astigmatismus. 

Vnímáte, že by lidí s očními problémy v posledních letech přibývalo?

Ano, určitě přibývají a také více pacientů přichází na prevenci. Díky tomu se odhalí oční vady, které by jinak zůstaly delší dobu, progredovaly by a přišlo by se na ně později. Se stárnutím obyvatelstva a prodlužováním délky dožití však nejvíce přibývá pacientů se šedým zákalem. Také stále více mladších pacientů chce aktivně řešit svou dioptrickou vadu pomocí laserového zákroku.

Šedý zákal je právě často spojován s věkem, i když se objevuje i u mladších ročníků. Jakého procenta mladších lidí se šedý zákal týká?

Naprostá většina je spojena s věkem. Lidská čočka se hlavně stárnutím, ale i dalšími faktory, jako je genetika nebo nesprávný životní styl, zakaluje a stává se méně průhlednou. Pokud by pacient operaci nepodstoupil, tak postupně oslepne. Co se týče šedého zákalu u mladších pacientů, tak tam se setkáváme s vrozeným šedým zákalem u dětí anebo se vznikem katarakty vlivem celkové užívané léčby. Typickým příkladem je pacient užívající dlouhodobě kortikosteroidy, ať už to jsou pacienti s astmatem, nebo s revmatoidní artritidou. Převážná většina těchto diagnóz je ale podmíněná věkem a stárnutím čočky.

Zmínila jste, že pacientů s očními vadami přibývá. Čím to je? Zanedbáním prevence v posledních letech nebo stárnutím populace?

Je pravda, že je výrazně zmiňován covid jako doba, kdy neakutní péče byla velmi utlumena a ani ze strany pacientů nebyl kvůli obavám takový zájem o prevenci. Zřejmě i proto u nás na klinice pozorujeme, že nám chodí více zanedbaných pacientů. Přijdou i s takovým zákalem, že na oko v podstatě nevidí. 

Šedý zákal je charakteristický tím, že pacient začíná vidět mlhavě. Jsou ještě další příznaky, na které si dát pozor?

Nejčastěji pacienti popisují mlhavé vidění, zamlžování. Šedých zákalů je ale více typů, některým pacientům se zhoršuje vidění na dálku a naopak se jim přechodně zlepšuje na blízko. Dříve museli mít brýle na čtení a teď najednou čtou bez brýlí, ale vidění na dálku se naopak zhoršuje. Jak je však zhoršování postupné, tak si to lidé ani nemusí uvědomit, například pokud neřídí auto a spíše se věnují práci doma, nemusí tyto obtíže delší období ani zpozorovat.

Je nějaká prevence, kterou šedý zákal oddálit? Kapky do očí? Strava?

Šedý zákal lze odstranit pouze chirurgicky odstraněním zkalené nitrooční čočky. Žádná další léčba neexistuje, pouze operace. Po 45. roce doporučujeme pravidelné kontroly každé dva roky a potom, když se objeví šedý zákal, včasné objednání na operaci. 

Mám kolem příklady lidí, kteří trpí šedým zákalem, ale stav ještě není tak špatný a mají panický strach z operace. Za jak dlouho může nastat slepota? 

Takové případy jsou a často to jsou právě ty zanedbané případy, kdy se pacient tak bál vyšetření, že na oko téměř neviděl. Dneska už umíme spoustu věcí a umíme řešit i případy, kdy je čočka hodně tvrdá. Samozřejmě taková operace může být spojena s vyšším rizikem komplikací než operace šedého zákalu včas. Bohužel se i dnes nezřídka setkáváme s názorem, že je nutno nechat šedý zákal „uzrát“, a před tím velmi varujeme. Takto se postupovalo před 20–30 lety, kdy se používala jiná technika – čočka musela být tvrdá, aby se dala speciální sondou zmrazit, přilnula k ní a pak se vytáhla z oka. To už se nyní nedělá, ale někteří mají zafixované to, že zákal musí uzrát. V dnešní době to není pravda a včas je lepší než později.

Pro uklidnění těchto pacientů – jak taková operace probíhá a jak dlouho trvá?

Pacient podstoupí předoperační vyšetření, při kterém měříme dioptrie, nitrooční tlak a další parametry, které slouží k výpočtu nitrooční čočky. Dále vyšetřujeme přední segment oka a sítnici. Pacienta také lékař informuje, jak zákrok probíhá. Samotný zákrok probíhá v lokální anestezii, tzn. u nás pacienti dostanou kapičky, po kterých se jim rozšíří zornička, abychom měli přístup k oční čočce. Po aplikaci všech lokálních kapek se pacient přesune na operační sál. Operace probíhá vleže jen asi 10 minut a chirurg se pomocí dvoumilimetrového vstupu do oka dostane až k čočce, kterou šetrně rozmělní a odsaje pomocí moderní ultrazvukové technologie. Do pouzdra, kde se nacházela stará čočka, se vloží čočka nová, umělá. Dnes plánujeme často i operace obou očí najednou, což hlavně pacienti špatně mobilní nebo z větší dálky oceňují. Rekonvalescence je rychlejší a nemusí přijet dvakrát.

Hned pak vidí?

Oči nelepíme, vidí rozmazaně a na druhý den je už vidění dostatečné, aby se orientovali a přišli na kontrolu. 

Máte omezené periferní vidění? Pozor, jestli nejde o zelený zákal

Závažnějším problémem je zelený zákal – odumírání zrakového nervu. Jak ho poznáme?

Zelený zákal nemusí pacient hodně dlouhou dobu poznat, třeba i roky, desítku let. Zelený zákal je nejčastěji způsoben vyšším nitroočním tlakem, který necítíme, ale přitom tlačí na zrakový nerv a tím postupně odumírají buňky zrakového nervu a vznikají výpadky v zorném poli. Tzn. když si představíme neléčený zelený zákal, který dojde do konce, tak pacient se jakoby dívá malou trubičkou a nemá periferní zorné pole. Proto také víme, že zelený zákal většinou vzniká s věkem. I z tohoto důvodu doporučujeme preventivní prohlídku okolo 45. až 50. roku života, abychom pacientovi změřili tlak a zjistili, jestli ho neohrožuje zelený zákal. Ten se přitom nezjišťuje jen z tlaku v oku, i když je stěžejní, ale i dalšími měřeními a posouzením vzhledu zrakového nervu.

Jak se vyvinula operace v tomto směru? Dříve šlo o celkem hodně rizikovou záležitost.

Podstatou léčby zeleného zákalu je terapie ke snížení nitroočního tlaku, ať už ve formě kapiček, nebo ve formě operace. Existuje celá řada výkonů, například výkony trabekulektomie, kdy se vytvoří jakýsi filtrační prostor, aby mohla tekutina odcházet i jinou cestou než tou konvenční, jíž odchází nedostatečně. V dnešní době je velké množství filtračních implantátů, tzn. že už nemusíme vytvářet různé zkraty v oku pomocí vlastních tkání, ale můžeme si pomoci trubičkami nebo mikrostenty, které vytvoří shunt (uměle vytvořená spojka, která umožňuje volný tok tekutiny v organismu, pozn. red.) mezi prostředím, odkud chceme tekutinu odvést, a prostředím, kam ji chceme odvést, aby nepůsobila na oko a mohla odtékat. 

Je to dlouhá operace?

Je to také operace většinou v rámci desítek minut. Operace není vhodná pro každého a pro jednotlivé typy zeleného zákalu je vhodný jiný typ invazivního zákroku. 

Máte více pacientů žen, nebo mužů?

Mírně převažují ženy. Dožívají se vyššího věku, a když si vzpomenu na své pacienty, tak 90letých jsem měla více žen než mužů. (usmívá se) Někdy spolu chodí i manželé. 

Oftalmologie jako jeden z nejdynamičtějších oborů. Mladí lékaři nechybějí

Spoluzodpovídáte na klinice za odborné vzdělávání lékařů. Jak velký zájem pozorujete o obor oftalmologie a konkrétně o chirurgii? Přece jen jsou obory jako pediatrie, kde řeší velký nedostatek lékařů.

O obor oftalmologie je velký zájem, protože je to jeden z nejdynamičtějších oborů medicíny. Technika v oftalmologii, ať už to jsou lasery, mikroskopy, vše šlo za posledních 10 let strašně dopředu a stále jde. Hodně pacientům pomáháme i v estetické problematice, jako jsou brýle, dioptrie, a určitě mladí lékaři mají zájem stát se oftalmology. Přibývají mezi nimi i mladí muži, protože v tomto směru mohu říci, že to byl a stále je spíše obor, kde převažují ženy. 

Na našem pracovišti jsme založili vzdělávací akademii a pořádáme pro ještě neatestované lékaře jednou až dvakrát měsíčně celou řadu vzdělávacích aktivit a semináře, které nejsou oficiální a nejsou nutné k dosažení atestace, ale jsou důležité k přípravě ke zkoušce ze základního kmene a k atestaci. Zaměřujeme se především na praxi, ale také na sledování novinek v oboru oftalmologie, tedy pravidelný report článků ze zahraničních časopisů. Jdeme do problematiky hlouběji, protože se neustále objevují nové techniky a trendy. Navíc podobné akce i stmelují tým a tím lépe se pak pracuje. 

Vedle výměny čočky a řešení dioptrických vad provádíte i vzácnější operace?

Specializujeme se i na zadní segment oka, tedy na sítnicová onemocnění. Nejčastější diagnózy, kdy přistupujeme k operaci sítnice, jsou její trhliny a odchlípení, dále epiretinální membrány (tenká vrstvička vazivové tkáně, která se zejména u starších lidí může vytvořit v oblasti žluté skvrny na sítnici, pozn. red.) či makulární díry. Operujeme pacienty, kteří mají diabetickou retinopatii, tzn. změny na sítnici vyvolané diabetem, a u pacientů s věkem podmíněnou makulární degenerací nebo jinými diagnózami aplikujeme injekčně do oka biologickou léčbu.

U zraku se biologická léčba používá již delší dobu, nebo jde spíše o novinku?

Už se aplikuje mnoho let. Jsou to preparáty anti-VEGF, tzn. proti růstovému faktoru v oku, který zjednodušeně řečeno způsobuje růst nových cév a tím obtíže spojené s tímto mechanismem. Biologická léčba v oftalmologii je poměrně rozsáhlá. Souvisí to s věkem, mnoho pacientů stárne, sítnice stárne a dlouho nebyla biologická léčba dostupná takovému spektru pacientů a diagnóz, jako je nyní.

Jak jste ještě zmínila amoci sítnice (odchlípení), je také způsobena věkem, nebo spíše úrazem?

Odchlípení sítnice je častější u krátkozrakých pacientů, kteří mají sítnici prořídlejší a může tam vzniknout trhlina, kterou proniká tekutina, a sítnice se odchlipuje. Mechanismus úrazu je také možnou příčinou. Pacient může mít i degenerace v sítnici, které predisponují k tomu, že vznikne trhlina a dojde k odchlípnutí. Složitější odchlípení mohou být delší dobu po úraze nebo u diabetiků. 

U diabetiků více než u jiných není radno prevenci podceňovat. Jsou i další skupiny lidí, kteří by si měli dát pozor a pravidelně chodit na kontroly? Myslím nejen starší 45 let, ale třeba s další přidruženou diagnózou.

Když začneme od narození, kolem třetího roku věku doporučujeme základní oční vyšetření, abychom zjistili, jestli dítě nešilhá a vidí dobře. Ve třech letech už děti docela dobře spolupracují a nechají si změřit dioptrie. Jestliže objevíme dioptrickou vadu nebo šilhání, můžeme to korigovat a léčit a vyhnout se rozvoji tupozrakosti postiženého oka, tzv. amblyopii. U dětí je kritické období vývoje spolupráce mezi mozkem a okem do šesti let. Pokud mozek dostává z jednoho oka horší „obraz“ než z druhého, horší oko začne tlumit a vyvíjí se amblyopie, která je pak již v dospělém věku neléčitelná. Starší dospívající a mladší dospělí přicházejí k předpisu brýlí. Samotné nenošení brýlové korekce nemusí znamenat zhoršování dioptrické vady, ale pacienti nevidí dobře, navíc mohou trpět obtížemi typu bolesti hlavy či slzení.

Pak se dostáváme do období presbyopie – pacienti, kteří viděli celý život na dálku dobře, začínají špatně vidět na blízko. Muži to mají trochu lepší nebo vysocí lidé, protože si text oddálí, ale ostatní nebo i oni později potřebují brýle na čtení, a to je taky dobrý věk na další preventivní prohlídku, pokud na ní ještě nebyli. Jinak jsou na oční vyšetření většinou odesílání diabetologem pacienti s diabetem. Sledujeme i pacienty rizikové stran jiných interních či celkových onemocnění.

MUDr. Andrea Janeková, FEBO, vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Setkat se s ní v současné době můžete převážně na operačním sále Očního centra Praha, kde ročně provede přes 2000 nitroočních operací. Specializuje se na chirurgii šedého zákalu, refrakční chirurgii a chirurgii sítnice a sklivce. V poslední době se rovněž věnuje operacím zeleného zákalu. Je členkou České oftalmologické společnosti (ČOS), České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) a Evropské společnosti kataraktové a refrakční chirurgie (ESCRS). Ve volném čase paní doktorka Andrea Janeková ráda cestuje a věnuje se rodině. Ze sportu ji baví jízda na snowboardu, běh a jízda na kole. Mluví plynule španělsky a anglicky.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Dara Rakovčík / se souhlasem MUDr. Andrey Janekové