Lékaři z plicní kliniky FTN provedli první bronchiální rheoplastiku v Česku. V jakých případech pomáhá zlepšit život?

Novou léčebnou metodu provedl bronchologický tým Pneumologické kliniky 1. LF UK z FTN pod vedením přednostky prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D. společně s primářem kliniky MUDr. Luďkem Stehlíkem a týmem bronchologických sester pod vedením Marcely Martínkové, a to u první pacientky s tzv. chronickou obstrukční plicní chorobou. Ta vzniká ve valné většině případů jako následek kouření různých tabákových výrobků. 

„V populaci kuřáků je postižena přibližně čtvrtina touto nemocí, přičemž četnost postižení se zvyšuje s věkem a počtem vykouřených cigaret. Mezi další přispívající faktory patří expozice i jiným škodlivým látkám, poruchy výživy, nekvalitní strava. CHOPN může mít různé podoby, z nichž hlavní jsou zánětlivý typ s převahou zánětu průdušek a zvýšenou hlenotvorbou a typ s převahou rozedmy s devastací plicní tkáně,“ uvedla pro web Našezdravotnictví.cz přednostka prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková.

Nový léčebný zákrok – rheoplastika, je metodou, která je nyní ve stádiu klinického zkoušení a hodí se pro zánětlivý podtyp CHOPN s nadprodukcí hlenu. 

„Aplikací elektrického pole v postižených průduškách dochází k zániku buněk nadprodukujících hlen a na jejich místě pak regeneruje normální sliznice, již bez excesivního množství hlenových žlázek,“ dodala lékařka.

Pro jaké pacienty je metoda vhodná? 

Bronchiální rheoplastika je vhodná pro nemocné s chronickou obstrukční plicní chorobou, u kterých je hlavní problém tzv. chronická bronchitida, tedy kašel s vykašláváním hustého hlenu trvající nejméně tři měsíce dva po sobě následující roky. 

Foto: Unikátní přístroj pro použití metody (zdroj: FTN)

Pokud je tento příznak závažný, mají nemocní výrazně sníženou kvalitu života. Přestože jsou jim nasazeny účinné léky a uplatňují se další postupy včetně dechové rehabilitace, nepovede se u některých pacientů jejich zdravotní stav zásadně zlepšit. Tato nová léčebná metoda podle kliniky účinně a efektivně pomůže tomuto typu pacientů trpících chronickou obstrukční plicní chorobou.

Jak se zákrok provádí? 

Zákrok se provádí při běžné bronchoskopii v celkové anestezii. Kanálem bronchoskopu je zaveden speciální jednorázový katétr, který slouží jako elektroda. Po aktivaci generátoru je na vybrané místo, resp. vybranou průdušku aplikován pulz elektrického proudu. Provádí se od periferie dostupného bronchiálního stromu až k ústí hlavní průdušky.

Aplikací krátce trvajících vysokofrekvenčních elektrických pulzů na sliznici dýchacích cest dochází k poškození a následnému odhojení zejména zmnožených pohárkových buněk odpovědných za zvýšenou produkci hlenů. 

Nejedná se o poškození navozené zahřátím tkáně, ale o rozpad buněk, který je způsoben změnou tzv. osmotického tlaku v buňkách. To znamená, že zasažené buňky odumírají tzv. programovanou smrtí (apoptózou). Tato léčebná metoda je tedy velmi šetrná a nedochází tak k poškození struktury tkáně ve stěně dýchacích cest. 

Foto: Lékař provádějící novou léčebnou metodu (zdroj: FTN)

Nejprve jsou ošetřeny všechny průdušky v jedné plíci, obvykle s měsíčním odstupem se ošetřují dýchací cesty druhé plíce. Samotný zákrok je bezbolestný.

„Zákrok probíhá v celkové anestezii, a to zejména kvůli komfortu pacienta, neboť musíme počítat s délkou výkonu kolem 30 až 45 minut. Vhodná je pak jednodenní hospitalizace pacienta,“ popsala průběh prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková.

Jaké jsou nevýhody, rizika této léčby? 

V rámci bronchoskopií jde zřejmě o jednu z nejšetrnějších možností, jak léčit nemocnou sliznici dýchacích cest. 

Někteří nemocní mohou trpět po ošetření vykašláváním malého množství krve či přechodným zhoršením chronické bronchitidy. Je třeba si ale uvědomit, že tyto potíže jsou dočasné a zvládnutelné a jasně převažuje výsledný efekt léčby – tedy zlepšení příznaků (snížení kašle a vykašlávání hlenu), zlepšení plicních funkcí a zlepšení celkové kvality života. Efekt léčby je navíc dlouhodobý.

„Zásadním předpokladem je schopnost pacienta podstoupit zákrok v celkové anestesii a prokazatelné nekouření. Pokud by pacient nadále kouřil, pak by byl efekt zákroku zcela zbytečný,“ upozornila přednostka kliniky.

Od kdy se tato léčba používá? 

Bronchiální rheoplastika byla podle lékařky Koziar Vašákové vyvinuta a začala být zkoušena ve Spojených státech amerických a nyní již zákrok probíhá i v Evropě. První zkušenosti se přitom datují do roku 2019. 

Proběhlo několik klinických studií s přesvědčivými výsledky. V následujících letech lze očekávat její plné rozšíření do běžné praxe. 

„Zákrok doposud nemá stanovenu cenu a úhradu a je třeba tedy žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu výkonu. Rheoplastika každopádně snižuje počet akutních exacerbací u CHOPN s nadměrnou produkcí hlenu a představuje u těchto nemocných velice slibnou léčebnou metodu,“ uvedla na závěr prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Fakultní Thomayerova nemocnice