Ledy se opravdu hýbou a lehce tají, ukázala konference o elektronizaci zdravotnictví a telemedicíně

V úvodní prezentaci vystoupil Bc. Petr Foltýn z odboru Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) a představil cíle a milníky jednotlivých součástí elektronizace zdravotnictví a stav jejich rozpracovanosti a jejich harmonogram. 

• Výběrová řízení na dodavatele pro realizaci centrálních projektů proběhla 02/2024. 
• V 1Q 2024 probíhá aktualizace projektové metodologie a metodického rámce enterprise architektury. 
• Oznámení o výběru dodavatele (VŘ digitální služby, interoperabilita) proběhlo 26. 2. 2024.
• Pilotní projekty kmenových registrů a zobrazovací nástroje (Display tool).
• Realizace projektů digitální služby, interoperabilita, chytrá karanténa 2.0, telemedicína –2024–2025. 
• Akceptace a komplexní ověřování funkčnosti 2025–2026. 
• Produktivní provoz 2026. 

Dále Bc. Petr Foltýn hovořil o pacientském portálu a mobilních pacientských aplikacích, distribuci elektronické zdravotnické dokumentace, přístupu pacienta k vlastní zdravotnické dokumentaci, elektronickém objednávání na vyšetření, informacích o čekacích lhůtách a dříve vyslovených přáních pacientů. V podstatě šlo jen o shrnutí současného stavu postupu elektronizace zdravotnictví s výrazným důrazem na projekty pro pacienty.

V prezentaci SÚKL představili Ing. Renata Golasíková a Ing. Petr Koucký další novinky v oblasti e-receptu. Chystá se modernizovaný web e-preskripce ve verzi pro pacienta a pro profesionála, zobrazení skladových zásob LP s příznakem, omezená dostupnost zásob pro lékaře i pacienty, využití mapových podkladů pro snadnou orientaci pacienta, zapojení dalších států do přeshraniční výměny e-receptů a evidence limitů započitatelných doplatků. Kontrola limitů bude probíhat online, pojištěnec již po vyčerpání limitu nebude v lékárně platit částku do výše započitatelného limitu, tyto částky obdrží lékárna od příslušné zdravotní pojišťovny v rámci vyúčtování. 

Daniel Klimeš, Ph.D., z ÚZIS se věnoval integrovanému datovému registru resortu zdravotnictví (IDRR) a jeho základním komponentám, což jsou kmenové registry, služby zajišťující digitální důvěru, centrální služby elektronizace zdravotnictví a žurnál činností. Představil také Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP). Tento registr se bude týkat všech zdravotnických pracovníků, nejen lékařů. Bude obsahovat jednoznačný devítimístný identifikátor zdravotnického pracovníka, jeho identifikační údaje – jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, akademické tituly, státní příslušnost, místo narození, stav – žije/zemřel –, informace o dosažení odborné, specializované a zvláštní odborné způsobilosti – obor, specializace, datum dosažení, zákazy činnosti, příslušnost k poskytovateli zdravotních služeb – IČO, místo poskytování, pracovní pozice, druh pracovněprávního úvazku, úvazek. 

Jde o neveřejný registr, který bude mít grafické uživatelské prostředí pro jednotlivé uživatele (GUI), přihlašovaní bude přes důvěryhodné ztotožnění například přes identitu (NIA). Registr najdete již nyní na webu ÚZIS a na jeho současnou podobu se můžete podívat po přihlášení například přes identitu občana a následně po přihlášení přes ikonu s názvem „Vytěžování“.

Registr bude postupně obsahovat více údajů jak o zdravotnických zařízeních, tak o zdravotnických pracovnících.

Na stejném webu je k dispozici také Veřejný portál NRPZS, který umožňuje bez přihlášení vyhledat veřejnosti, správnímu orgánu nebo poskytovateli zdravotní péče konkrétního poskytovatele zdravotní péče včetně základních údajů o tomto poskytovateli. Vyhledat však lze jen poskytovatel zdravotní péče, nikoliv konkrétní lékař.

Ředitel ÚZIS ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. a Ing. Hynek Kružík hovořili o standardizaci obsahu zdravotnické dokumentace, terminologických službách a datových standardech. Základní myšlenkou je snaha o maximální standardizaci primárních dat, automatizaci a minimalizaci administrativní zátěže. Povinné komponenty musejí být inkorporovány do struktury klinických informačních systémů a musejí se stát součástí primárního kódování dat.

Data nemohou být sbírána v ad hoc centrálních registrech mimo klinickou praxi. Národní terminologické služby pak musejí zabezpečit správu terminologie a jednotnou publikaci terminologie. Cílem je vytvořit jednotnou terminologii souznící i s terminologií používanou v zahraničí.

Standardizaci nemocničních propouštěcích zpráv se věnoval MUDr. Miroslav Zvolský z ÚZIS. Nemocniční propouštěcí zpráva má obsahovat:

• Administrativní údaje – identifikace pacienta, kontaktní informace pacienta, zdravotní pojištění, 
• příjemce dokumentu – autor dokumentu, ověřil, zodpovídá, metadata dokumentu, elektronické podpisy, 
• dříve vyslovená přání, 
• závažné informace, rizikové faktory a varování – alergie a intolerance, varování, 
• anamnézu – osobní, rodinnou, sociální, 
• abusus, 
• kontakt se zdravotnímu službami – příjem, důvod přijetí, pobyt na oddělení, 
• stav při přijetí – objektivní nález, funkční stav, 
• průběh hospitalizace – diagnostický souhrn, významné výkony (procedury), zdravotní pomůcky a implantáty, výsledky vyšetření, medikace, klinické shrnutí, 
• propuštění – datum a čas propuštění, cíl propuštění, propuštěn kam, ukončení hospitalizace, stav při propuštění – objektivní nález, funkční stav, klinický souhrn při propuštění,
• doporučení – plán péče, souhrn medikace.

V další prezentaci představil Mgr. Radomír Tvrdý e-žádanku. E-žádanka nemá za cíl měnit nastavené procesy, má pouze zajistit elektronickou formu žádanky. E-žádanka bude mít standardizovaný obsah. Má být dostupná pro pacienty (ti mají mít přístup ke svým žádankám), pro poskytovatele (ti mají mít možnost pomocí identifikátoru žádanku vyzvednout) a pro zdravotní pojišťovny (ty mají mít přístup k žádankám pojištěnců).V první fázi je připravována žádanka na laboratorní vyšetření, žádanka na zobrazovací vyšetření, v další fázi bude připravována žádanka na konziliární vyšetření, vyšetření či ošetření specialistou a k doporučení převzetí do péče. Pacientovi bude k dispozici jednoduché a uživatelsky přívětivé uživatelské rozhraní mobilní aplikace, bezpečný přístup k datům díky propojení s identitou občana NIA, operativní a jednoduchý způsob, jak zprostředkovat žádanku na specializované vyšetření bez nutnosti papírové žádanky prostřednictvím QR kódu, uložení v bezpečí mobilní aplikace, přehled uskutečněných vyšetření v prostředí mobilní aplikace a bude jim dostupná v portálu elektronického zdravotnictví a v EZKartě. Poskytovatel bude mít e-žádanku integrovanou do softwarových řešení a bude k dispozici i centrální aplikace.

Ing. Daniel Rovný, MBA, představil rozsáhlý program pro celou oblast digitalizace agend vzdělávání s pracovním názvem Administrátor. Tento program bude obsahovatsprávu akreditací vzdělávacích programů, monitoring průběhu vzdělávání, automatizovanou komunikaci a spisovou službu, modul pro evaluaci vzdělávacích programů (posouzení a vyhodnocení kvality a hodnoty programu), statistiky, analýzy a reporting. Správcem a vlastníkem programu bude MZ ČR, provozovatelem pak bude IPVZ. Ostrý start se plánuje na leden 2026.

Projekt EZKarta následně představili Ing. Milan Blaha a Ing. Eliška Urbancová. EZKarta se má stát bránou pro občana ke specifickým elektronickým službám ve zdravotnictví, oknem do systému, který má na pozadí silnou vazbou na ISIN, registry NZIC, portál očko.uzis.cz (očkovací portál občana), a který má občanovi umožnit po přihlášení ovládat své elektronické služby v rezortu MZ. Technicky jde o transformaci Tečky. EZ karta byla spuštěna v březnu 2024. 

V současné době obsahuje informace o očkování na covid-19 a očkovací průkazku, v níž občan nalezne údaje o všech očkováních na covid a údaje o ostatních očkováních, která byla provedená od 1. 1. 2023. Novou funkcí je tzv. mandátování, což je možnost udělit mandát k nahlédnutí do očkovací průkazky jiné osobě, přijmout mandát a spravovat mandáty. Pro udělení mandátu vás aplikace přesměruje na web ocko.uzis.cz, do kterého se musíte přihlásit. Přihlásit se můžete přes identitu občana (NIA), jednorázově pomocí RČ nebo jednorázově pomocí telefonního čísla. Zprovozněna také bude funkce Sdílení s lékařem, která umožní lékaři, kterého si zvolíte, nahlédnout do vaší očkovací průkazky. 

Další funkcí EZKarty bude notifikace – tedy možnost, aby MZ ČR komunikovalo s uživatelem EZKarty, například mu poslalo zprávu.

EZKarta nabízí možnost zvolit si, pro jakou osobu budou údaje z očkovací průkazky zobrazeny. Primárně je zobrazena očkovací průkazka přihlášené osobě, je ale možné připojit tzv. spřažené osoby – děti. Přihlášená osoba pak uvidí osoby, které jí udělily souhlas k nahlížení. Rodiče tak budou mít možnost nahlížet do očkovací průkazky svých dětí.

EZKarta bude nabízet v blízké budoucnosti tyto možnosti: 

• elektronický přístup občana k jejich datům – výpisy informací z centrálních resortních systémů (zejména NZIS),
• informační službu umožňující čerpání zpráv a informací od resortních orgánů (rozcestník MZ ČR),
• e-mapu poskytovatelů zdravotních služeb,
• zasílání e-zpráv poskytovatelů zdravotních služeb svým pacientům (opt-in pro pacienta),
• zobrazení přeshraniční dokumentace (PATHED) – možnost přeshraničního sdílení strukturované zdravotnické dokumentace včetně překladů mezi jazyky – modelově pro pacientský souhrn,
• mapa kapacitní dostupnosti poskytovatelů zdravotních služeb pro ambulance – ordinační dostupnost, počty pacientů, zda přijímají nové pacienty, zejména stomatologové a registrující lékaři, jejich reálné spádové oblasti a podobně,
• vyjádření obecného souhlasu k úkonu ve zdravotnictví – využití NIA k potvrzení kroku, akce, sdílení, zpřístupnění.

Kolektivem autorů byl dále představen systém PREV-IS, který zavede komplexní informační systém do řízení populačních preventivních programů. Půjde o informační systém pro prevenci onemocnění v ČR, který poskytne informace o absolvovaných screeningových programech, jejich screeningovou historii, umožní vzájemnou informovanost mezi lékaři, zabrání duplicitnímu provedení jednotlivých preventivních programů a umožní rezervaci termínů na screeningovém pracovišti koexistující se stávajícími rezervačními programy.

Registrující lékař, indikující lékař nebo lékař screeningového pracoviště nebo občan sám bude moci rezervovat na screeningovém pracovišti termín screeningového vyšetření. Registrující nebo indikující lékař vygeneruje elektronickou žádanku, kterou pošle elektronicky do centrální evidence systému e-žádanky. Po absolvování screeningového vyšetření se v centrální evidenci vytvoří záznam o screeningovém vyšetření, který bude pro pacienta dostupný přes EZKartu. Zároveň bude vytvořen systém pro sdílení dat v reálném čase mezi poskytovateli, který je bude informovat o absolvování screeningového vyšetření. 

V další prezentaci představila Eliška Kačerová návrh nařízení o evropském prostoru pro zdravotnická data (EHDS). Jeho cílem je ustanovit jednotný prostor pro bezpečnou a důvěryhodnou výměnu zdravotnických dat v EU a zároveň k nim také usnadnit přístup.

JUDr. Radek Policar rozvedl problematiku evropského prostoru pro zdravotnická data, zejména o zpracování těchto dat a využití primárních a sekundárních dat pro poskytování zdravotní péče za účelem posouzení udržení nebo obnovení zdravotního stavu fyzické osoby a jejich sekundárním využití po účely veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví a tvorbě politik a regulačních činností na podporu subjektů veřejného sektoru. 

Doc. JUDr. Petr Šustek hovořil o umělé inteligenci (AI). Nařízení o AI, článek 3, odst. 1 definuje systém umělé inteligence jako strojový systém, který je navržen tak, aby fungoval s různou mírou autonomie, který může po nasazení vykonávat adaptivitu a pro explicitní i implicitní cíle ze vstupních údajů, jež obdrží, generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzické nebo virtuální prostředí.

V další prezentaci Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová, LL.M, představila novelu zákona o elektronické zdravotnické dokumentaci a zákona o zdravotních službách. 

Stále není definitivní znění novely zákona o elektronické zdravotnické dokumentaci. Půjde zejména o  doplnění emergentního zdravotního záznamu, doplnění stávajících ustanovení –výstupy z budoucí aplikační praxe či vývoje systémů, doplnění o nové komponenty (EZKarta, registr práv a mandátů, e-žádanka), doplnění o zápis cizinců a osob, rozšíření škály subjektů využívajících výměnné sítě o pacienty, prodloužení 30denní lhůty pro dočasné úložiště jako např. e-žádanky, doplnění o posudky k řízení motorového vozidla a další.

Připravuje se také rychlá novela zákona o zdravotnických službách, sněmovní tisk 512, ve které má jít o úpravy ustanovení o zdravotnické dokumentaci, telemedicíně a NZIS.

O snaze sjednotit a optimalizovat informovaný souhlas a dostat ho alespoň částečně do elektronické podoby hovořil ve společné prezentaci prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., a Bc. Petr Foltýn. Novinkou by byla pro pacienta možnost dohledat si kdykoliv na národním zdravotnickém informačním portále po indikaci k výkonu všechny důležité informace o informovaném souhlasu. Následoval by rozhovor s lékařem, kde by měl pacient možnost položit své dotazy a lékař by s ním probral i individuální rizika. Následoval by pacientův souhlas (nesouhlas) s výkonem a pacient by podepsal jeden jediný formulář, který by obsahoval: 

Prohlášení lékaře.

„Prohlašuji, že jsem výše uvedeného pacienta srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informoval o jeho zdravotním stavu a o veškerých, shora uvedených skutečnostech, o navrženém individuálním léčebném postupu a veškerých jeho změnách včetně upozornění na možné komplikace. Pacient byl seznámen s plánovaným způsobem anestezie (sedace), bude-li potřeba.“
Prohlášení pacienta.

„Prohlašuji, že proběhl o mém zdravotním stavu rozhovor s lékařem. Byl jsem poučen o svém právu klást otázky a svobodně se rozhodnout, zda s navrženou zdravotní službou či zdravotním výkonem souhlasím, či nikoliv. Lékař zodpověděl všechny mé doplňující dotazy. Prohlašuji, že jsem výše uvedeným informacím plně rozuměl. Dále prohlašuji, že jsem od lékaře obdržel návod, jak získat další informace jak v tištěné, tak v elektronické podobě na www.nzip.cz. Nemám žádné další otázky ani nejasnosti a vyslovuji svůj svobodný informovaný souhlas s uvedenými zdravotními službami a výkony.“

V prezentacích týkajících se telemedicíny představil tým autorů vedený prof. Táborským projekt pro podporu technologií v medicíně v rámci Národního plánu obnovy a jeho harmonogram. Účelem projektu je vytvořit důvěryhodný transparentní rámec pro poskytování zdravotních služeb na dálku, zahrnující analýzu a návrh legislativních opatření, navržení systému hodnocení, návrh a realizace modelu regionálního/celostátního systému (platformy) pro zpřístupnění nástrojů telemedicíny a ověření navržených metod a systému v pilotních projektech. Bylo také představeno Národní telemedicínské centrum (NTMC) v Olomouci.

V dalších prezentacích byly představeny projekty telemedicíny v pneumologii, využití telemedicíny v IKEM a v rehabilitaci. Následující prezentace se týkaly datové a komunikační základny elektronizace zdravotnictví, potenciálu daty podložené spolupráce zaměstnavatelů a poskytovatelů zdravotnických služeb, ochrany dat ve zdravotnictví, stav přípravy implementace MKN 11, nové klasifikace zdravotnických procedur, národní koncepce otevírání zdravotnických dat.

V závěrečné panelové diskusi prvního dne konference se probíraly různé otázky, na které často nepadly jasné odpovědi. 

Na bod programu s  názvem Podpora ambulantního sektoru a primární péče – nezapomněli jsme na ně? došlo pouze k diskusi a na mé konkrétní dotazy, týkající se zejména toho, kdo, jakým způsobem a jakými finančními prostředky podpoří tuto sféru. Konkrétní odpovědi nepadly, takže je zřejmé, že stát (MZ) na podporu této sféry zřejmě žádné finanční ani vývojové prostředky v dohledné době neplánuje a že prakticky výhradně nadále všemi způsoby a prostředky podporuje pouze nemocnice.

Co říci závěrem? Jestliže jsem na minulém sjezdu ČLK ukončil svou prezentaci o elektronizaci zdravotnictví slovy, že ledy se snad konečně pohnuly, nyní bych asi řekl, že ledy se opravdu hýbou a lehce tají. Horizont toho, kdy nám elektronizace v našich ordinacích bude skutečně pomáhat, se přibližuje, ale ze všeho výše uvedeného vyplývá, že většina zásadních změn nebude dříve než v roce 2026. Přejme si všichni, ať je uvedený čas využit smysluplně a ať nám elektronizace zdravotnictví začne skutečně pomáhat. 

Všechny prezentace z konference, které dále zmiňuji, najdete ke stažení na webu ČLK, a to v aktualitě ze 17. 4. 2024. 

Autor: MUDr. Petr Němeček, člen představenstva ČLK a člen komise pro elektronizaci zdravotnictví

Foto: Shutterstock