Stav elektronizace zdravotnictví na počátku roku 2023

První snímek prezentace má příznačný název Věcná témata k řešení na centrální úrovni… nikoliv všechna a témata prezentace jsou rozdělena do třech oblastí:

• naplnění povinností zákona o elektronizaci zdravotnictví. Zde se klade důraz na nutnost vybudování a provozování kmenových registrů poskytovatelů zdravotníchslužeb, zdravotnických pracovníků a pacientů, vybudování a provozování centrální služby výměnné sítě zdravotnické dokumentace a obnovení a posílení provozní a technické infrastruktury pro elektronizaci zdravotnictví.
• kybernetická bezpečnost je oblast, která se zabývá ochranou dat, systémem zálohování, vybudováním aktivních ochran proti kybernetickým hrozbám a útokům, monitorováním a logováním procesů, implementací ISO norem a požadavků GDPR a vytvořením dokumentace a školicích materiálů.
• ostatní služby elektronického zdravotnictví. Sem patří hlavně standardizace zdravotnické dokumentace (propouštěcí zpráva, obrazový komplement, laboratoře, pacientský souhrn), dále e-žádanka (první etapa laboratorní a radiologické vyšetření) a služby Tečky, ve které se objevuje kromě systémových věcí očkovací průkaz a sdílení zdravotnické dokumentace. Dalším bodem této oblasti je standardizační a implementační rámec telemedicíny.

Tyto tři oblasti, které mají umožnit jednotlivým systémům elektronického zdravotnictví vzájemně spolupracovat, však zatím podle mého názoru nejsou této spolupráce schopny a jen některé z jejich základních položek jsou ve stadiu draftů – návrhů. Podívejme se, jaké informace jsou o těchto položkách veřejně dostupné.

Pacientský souhrn má obsahovat tyto údaje:

• záhlaví – typ dokumentu, poskytovatele, datum vytvoření, identifikátory a jméno pacienta a kontakty na další osoby a poskytovatele – např. na reg. PL,
• urgentní informace – alergie a intolerance a varování – což jsou další urgentní informace,
• informace o zdravotním stavu – očkování, zdravotní problémy, medikace,
• implantáty – zdravotní pomůcky významné pro poskytování zdravotní péče,
• výkony – včetně neurochirurgických, významné pro poskytování zdravotní péče,
• dříve vyslovená přání – souhlas/nesouhlas s poskytováním zdrav. péče, dárcovství těla.

Propouštěcí zpráva má obsahovat tyto údaje:

• povinné – administrativní identifikační údaje, urgentní informace, údaje o hospitalizaci, popis hospitalizace, stav při propuštění,
• požadované – důvod přijetí, dříve vyslovená přání, doporučení,
• volitelné – stav při přijetí, anamnéza.

Obrazový komplement, zpráva z „obrazového vyšetření“ má obsahovat tyto údaje:

• povinné – administrativní identifikační údaje, zpráva z vyšetření, výsledky a typ vyšetření,
• požadované – informace o objednávce, důvod objednání, informace o vzorku, důvod vyšetření, postup vyšetření, modalita, část těla,
• volitelné – předchozí vyšetření, media, DICOM metadata.

Laboratoře, laboratorní zpráva má obsahovat tyto údaje:

• povinné – administrativní identifikační údaje, zpráva z vyšetření, výsledky,
• požadované – informace o objednávce, důvod objednání, informace o vzorku, komentáře, interpretace a  doporučení, formalizovaná vyšetření, hodnocení, referenční meze,
• volitelné – laboratorní nález volným textem, předchozí vyšetření.

Pro skutečnou elektronizaci zdravotnictví je kromě naplnění ustanovení zákona o elektronizaci zdravotnictví nezbytné zejména vybudovat integrované datové rozhraní, tedy kmenové zdravotnické registry, služby vytvářející důvěru, centrální služby elektronického zdravotnictví a žurnál činností.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví stanoví, že správcem Integrovaného datového rozhraní je ministerstvo, provozovatelem je Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Na naplnění ustanovení tohoto zákona již nezbývá moc času a už nyní hrozí, že některé termíny, dané tímto zákonem, se nepodaří dodržet.

V září 2022 představili pánové z MZČR Ing. Martin Zeman, (odbor IT a elektronizace zdravotnictví MZČR) a Ing. Hynek Kružík (předseda pracovní skupiny NSeZ – Národní strategie elektronického zdravotnictví MZČR) projekt Interoperabilita 0 a II. Interoperabilita je obecně schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat a je to právě to, co v našem dosavadním „elektronickém“ zdravotnictví, složeném ze spousty nesourodých a nespolupracujících nemocničních a ambulantních a jiných systémů, zoufale chybí.

Projekt interoperability má čtyři oblasti:

• cíle – zlepšení interoperability zdravotnických informačních systémů, zlepšení kvality primárních zdravotnických dat, postupné zavedení mezinárodních standardů výměny a sdílení dat a zlepšení dostupnosti dat pro zdravotníky a pacienty
• finanční zdroje – Národní plán obnovy (NPO), Integrovaný regionální operační program (IROP), což je jeden z operačních programů, přes které se v Česku rozdělují peníze poskytnuté z evropských fondů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR)
• strategii – postupné zavádění standardu FHIR, přechodové období pět let, poté ukončení podpory standardu DASTA
• harmonogram – pětiletý program (2022 až 2026)

Na stránce webu Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb byla loni v září zveřejněna rozsáhlá a podrobná studie KPMG Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví, která současný stav elektronizace našeho zdravotnictví objektivně rozebírá. Jejím výstupem je nejen kritika svědčící o nepřipravenosti ČR na digitalizaci zdravotnictví, jeho nedostatečnou legislativní úpravu a nekoncepční řízení ze strany státu, ale také přehled finančních prostředků, které lze na elektronizaci zdravotnictví z různých zdrojů získat a čerpat. Podívejme se tedy na tyto hlavní finanční zdroje.

Národní plán obnovy (NPO). V tomto plánu se investice a reformy v oblasti digitalizace zdravotnictví prolínají v rámci několika jeho komponent. Komponenty na digitalizaci obsahují podle výše uvedené studie investice v hodnotě cca 2,7 miliardy korun. Tyto investice by měly být vynaloženy na zlepšení stavu elektronizace zdravotnictví do roku 2025. První komponenta má název Digitální služby občanům a firmám a obsahuje reformu s názvem Služby elektronického zdravotnictví a alokací 1,4 miliardy korun a tato reforma má být dokončena do 31. prosince 2025. Druhá komponenta má název Digitální systémy veřejné správy a obsahuje reformu s názvem Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu, kyberbezpečnosti a elektronického zdravotnictví s alokací 360 milionů korun a tato reforma má být dokončena do 31. prosince 2025. 

Cílem reformy je zřídit kompetenční centra na podporu eGovernmentu, která budou poskytovat pokyny, odborné znalosti, konzultační služby a společné normy v rámci veřejné správy za účelem zajištění jednotného provádění opatření zaměřených na digitalizaci a modernizaci informačních systémů plánovaných v rámci první a druhé komponenty. Toto zajištění se má uskutečnit prostřednictvím tří kompetenčních center (kompetenční centra pro kybernetickou bezpečnost, elektronické zdravotnictví, kompetenční centra pro podporu eGovernmentu), která budou zakotvena ve veřejné studii Připravenost ČR na digitalizaci. Je zřejmé, že největší část investice bude dedikována na dobudování kapacit Národního centra elektronického zdravotnictví. Ale i další komponenty Národního plánu obnovy mohou do oblasti elektronizace zdravotnictví přinést další prostředky, jejich rozbor je však nad rámec tohoto článku, případné zájemce odkazuji na zmíněnou studii KPMG o připravenosti ČR na digitalizaci zdravotnictví.

Integrovaný regionální operační program (IROP) je program, ve kterém lze rozhodně najít další finanční prostředky na elektronizaci našeho zdravotnictví. Má několik takzvaných výzev zejména na podporu takzvaných přechodových a méně rozvinutých regionů.

Závěr:

Postup elektronizace našeho zdravotnictví se i podle expertů OECD potýká dlouhodobě s mnoha problémy a nedostatky. Je pomalý a nekoncepční a je hodnocen ve všech jeho oblastech spíše negativně. Nejen výše investic, které se povede účelně využít, ale zejména dobrá strategická rozhodnutí mohou vést k rozhýbání elektronizace našeho zdravotnictví. Je však třeba, aby ti, kteří o využití finančních prostředků a strategii elektronického zdravotnictví rozhodují, měli na paměti, že úspěchu lze dosáhnout jen tehdy, pokud vytvoří prostředí, které půjde smysluplně využívat, bude přátelské a bude práci zdravotníkům ulehčovat, ne komplikovat.

Důležité je také to, aby zdroje a prostředky na elektronizaci zdravotnictví nesměřovaly výlučně do nemocniční sféry, jak tomu je dosud, ale aby konečně zamířily i do ambulantní sféry, která má bezpochyby mnohem méně možností vícezdrojového financování než nemocnice. Jen vzájemným elektronickým propojením, výměnou informací a dat a spravedlivou podporou obou těchto základních segmentů zdravotnictví lze dosáhnout toho, že zdravotníci elektronizaci zdravotnictví přijmou a budou ji využívat ke vzájemnému prospěchu zdravotníků i pacientů.

Autor: MUDr. Petr Němeček. V Olomouci, 28. 2. 2023

Foto: Shutterstock