Kdy má smysl ještě léčit a kdy spíše pomoci odejít? Jak se k takovým pacientům chovat a jak jim jejich úděl ulehčit? České zdravotnictví se to sice teprve učí, ale ukazuje se, že mezi zdravotníky je o takové školení, znalosti a schopnosti velký zájem. Chtějí umět pacienty i vyprovázet...
V sedmi velkých českých nemocnicích odstartoval pilotní projekt, který otestuje zavedení paliativní medicíny do běžné praxe. Celé týmy různých odborností se budou věnovat nevyléčitelně nemocným a jejich potřebám. Pokud všechno půjde hladce, do dvou let by mělo být jasné, jak paliativní medicínu zavést do praxe i v těch nejmenších nemocnicích a ústavech v Česku.
O projektu jsme podrobně informovali v článku V nemocnicích začali působit specialisté na umírání. Zatím zkušebně. Vyvolal vlnu zájmu mezi lékaři i sestrami a mnoho z nich se na jeho základě ptalo, jak by se mohli sami připojit. Zeptali jsme se proto na ministerstvu zdravotnictví, které projekt paliativní medicíny testuje, jestli a jak mohou zdravotníci k zavedení paliativní medicíny přispět.
Chceme pomáhat. Jak se můžeme zapojit? ptají se lékaři i sestry
"Dobrý den, jak se mohu stát pracovníkem pilotního programu...? Chtěla bych se připojit do projektu... Chci se taky zapojit do projektu a ráda se nechám vyškolit..." To jsou jen některé z reakcí, které vyvolal článek o tom, že české zdravotnictví zkouší zavést službu, která nevyléčitelně nemocným usnadní jejich odchod.
Jen to dokládá, že zájem o paliativní medicínu mezi lékaři a sestrami je velký, přestože jde spíše o neveselou a rozhodně nelehkou službu pacientům. Do právě odstartovaného projektu se bohužel už další nemocnice ani lékaři, sestry a další zdravotnický personál zapojit nemohou. Mají ovšem jiné možnosti...
Zájem o paliativní péči ministerstvo potěšil
"Tento program je už uzavřen," muselo na přímý dotaz redakce odpovědět ministerstvo zdravotnictví. Do projektu se mohly hlásit nemocnice jen do konce letošního února a po vyškolení týmů odstartoval počátkem června. Jak bude všechno fungovat v praxi, se teď zkouší ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Fakultní nemocnici Olomouc, Krajské zdravotní a. s. Ústí nad Labem, Nemocnici Jihlava a Fakultní nemocnici v Motole.
Projekt bude trvat 21 měsíců. "Cílem je testování specializovaných zdravotnických týmů a také ověření, jestli zavedené zdravotnické postupy fungují a samozřejmě i zmapování finanční náročnosti paliativní péče," vysvětlila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Zájem zdravotníků o paliativní péči přesto ministerstvo potěšil. "Vnímáme ohlasy velmi pozitivně. Pevně věříme, že projekt naplní stanovený cíl a přispěje k systémovému ukotvení paliativní péče, která je nesmírně důležitá," dodala mluvčí.
Kde se paliativní péči můžete naučit?
Pokud ale mají lékaři nebo sestry zájem se v této odbornosti školit a zavést ji i na svém pracovišti, nemusejí čekat příští dva roky. "Paliativní péči můžeme už teď rozlišit na specializovanou - tedy vznik konziliárních týmů s potřebným vzděláním - nebo obecnou, kterou už nyní mohou zdravotníci poskytovat. I v současnosti je možné se v téhle oblasti vzdělávat a naučit se řešit jednotlivé potřeby člověka, který paliativní péči potřebuje. Může jít nejen o léčbu bolesti, psychologickou podporu, ale také nastavit pro něj optimálně následnou péči v podobě mobilního hospice," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
Jak a kde tedy získat potřebné znalosti a zkušenosti? A kdo všechno se může zapojit? "Vzdělávání v paliativní péči je jistě možné a to jak pro lékaře, tak další nelékařská povolání. Vzdělávání v této problematice poskytuje například institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Akce pro profesionály ze zdravotnických i nezdravotnických zařízení, kteří pracují s umírajícími pacienty a jejich rodinami, pořádá také Centrum paliativní péče," doporučila zájemcům mluvčí ministerstva.
Angažovat se už dnes v paliativní péči mohou nejen lékaři a sestry, ale další zdravotnický a dokonce nezdravotnický personál jako jsou třeba sociální pracovníci.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0
Anketa
Myslíte, že mohou být paliativní týmy v nemocnicích prospěšné?
-
Hana Svarickova Pracovala jsem před odchodem do důchodu nějakou dobu v Hospici,/i když pouze jako uklízečka/. Z toho, co jsem tam vypozorovala, jsem pevně přesvědčená, že člověk, který odchází ze života nutně potřebuje blízkost chápajícího člověka. Spolu s vhodně volenými léky dochází k tomu, že se nemocný uklidní a smíří se životem i odchodem. -
Kalinová Zdenka Mám velice dobrou zkušenost se službami domácího hospicu Athelas v Písku. Pomohli mi s péčí o nemocného manžela. Sestry byly velmi vstřícné, milé. Jezdily k nám každý den, bohužel jen necelé dva měsíce. Poradily, popovídali si, oba jsme se na jejich návštěvy těšili. A když manžel zemřel, přijely, zařídily vše potřebné a počkaly až do příjezdu pohřební služby. Jsem jim za pomoc nesmírně vděčná, protože loučení po 50 letech bych sama těžko zvládla. -
Magda Zemanová Lépe bych to nenapsala. Naprosto s Vámi souhlasím ve všem, co píšete. Tak to bylo i u nás, když manžel onemocněl, žel, jednalo se jen o 5 dní. Děkuji nejen sestřičkám, ale i panu doktorovi Kvasničkovi, děkuji všem ? -
Magda Zemanová Omlouvám se za ten otazník, ten tam být neměl...
-