Hasiči a policie chystají revoluci tísňových linek. Záchranku vynechají

Když se v prosinci na Lysé hoře v Beskydech ztratili dva mladíci na túře, zachránila je horská služba také s pomocí aplikace Záchranka. Ta totiž odesílá informace o poloze volajícího. Jednoduché to ovšem nebylo – ani jeden z mužů neměl aplikaci nainstalovanou, navíc neměli ve svých telefonech kredit, byli v oblasti se slabým signálem a nakonec jim došly baterie.

Mladíci přitom se záchranáři mluvili, ale nedokázali ve tmě popsat místo, kde jsou. Horská služba se kvůli tomu spojila i s autorem aplikace a ten zase s operátory. Záchrana se nakonec podařila, ale trvala bezmála čtyři hodiny.

Není to tuto zimu zdaleka poprvé, kdy se podařilo zachránit životy s pomocí aplikace Záchranka. Tento případ ale zároveň ukázal i její limity. Lidé ji především musí mít staženou ve svém telefonu, a přestože počet jejích uživatelů se pohybuje ve stovkách tisíc a stále stoupá, zdaleka ji nemá v telefonu každý. Více o aplikaci si přečtěte například v článku Aplikace Záchranka: užitečný pomocník v nouzi do mobilu.

Informace o poloze šetří vzácný čas

V časech, kdy jsme neustále varováni, že s pomocí mobilu lze sledovat téměř každý náš krok, je až s podivem, jaké potíže s tím mají záchranáři, hasiči a policisté. Aplikace Záchranka je významný pomocník, který ale třeba hasičům a policistům chybí.

Ti se proto rozhodli pro revoluční novinku a chtějí ještě letos zařídit, aby jejich tísňové linky automaticky přijímaly i polohu volajícího. „Byla by to významná pomoc. Polohu volajícího by dispečer zjistil do deseti sekund a odpadlo by dohadování, odkud voláte. Ve chvíli nouze, kdy je čas vzácný, by to leckdy uspořilo důležité minuty a to není málo,“ vysvětlil pro Naše zdravotnictví Jan Urbánek z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Právě on je autorem nápadu, ke kterému se připojili i policisté. V cestě ale zatím stojí významné překážky – nikoli technické, ale legislativní. „Když si stáhnete aplikaci, potvrzujete souhlas se zpracováním údajů. To tady nebude možné a my hledáme cestu, jak pro nás v zákoně najít výjimku z tohoto souhlasu,“ uvedl Urbánek.

Češi se inspirovali ve Velké Británii a Estonsku

Hasiči se vloni pokusili prosadit změnu zákona, která by to umožnila, ale poslanci ji odmítli. Teď se proto hledá cesta v rámci existujících zákonů. Hasiči a policisté především čekají na schválení zákona o zpracování osobních údajů (GDPR), který teď leží v Senátu.

„My jsme taky mohli jít cestou aplikace jako záchranáři, ale to něco stojí, musíte ji vyvinout, udržovat a hlavně přesvědčit lidi, aby ji používali. Získávat údaje o poloze při tísňovém volání automaticky je účinnější a snadnější,“ řekl Jan Urbánek.

Nezapírá, že nejde o původní nápad. Jako první s ním přišli Britové a Estonci a v současné době  informace o poloze získávají tísňové linky v devíti evropských zemích. K nim přibyl ještě Nový Zéland.

Nelze zapojovat záchranky postupně, jen najednou

Česko by se mohlo přidat ještě letos. Půjde ovšem jen o linky 112, 150 a 158. „Záchranky o to nejeví zájem, používají tu aplikaci,“ tvrdí hasič Urbánek. Navíc je podle něj problém, že v každém kraji funguje samostatná záchranná služba a zmiňovaná služba by se musela zavést všude najednou, nikoliv postupně.

„Když lidem tuhle službu nabídneme, musí fungovat všude, tedy v Ostravě, Karlových Varech, na Sněžce i u Lipna. Nikdo si nebude ověřovat, jestli se ten který kraj už k tomu systému připojil,“ říká Urbánek, podle kterého je problém jednat se všemi záchrankami jednotlivě.

Záchranáři: O systém máme zájem, nikdo nám to nenabídl

Záchranáři se ovšem brání. Třeba pražská záchranka by o zapojení do systému stála. „Určitě ano,“ reagovala mluvčí Jana Poštová. Podle ní by ani nebyl problém, kdyby aplikace fungovala současně s novým systémem. Zmínila totiž i jiné její výhody – pomáhá komunikovat třeba lidem s vadou sluchu nebo řeči, nabízí základy první pomoci nebo navádí zachránce k nejbližšímu defibrilátoru.

Ani fakt, že by bylo nutné se dohodnout se čtrnácti záchrankami ve čtrnácti krajích, není nepřekonatelný. Potvrzuje to i ředitel Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR, jinak také šéf jihočeských záchranářů Marek Slabý: „Takové věci umíme, dokážeme jednat za všechny záchranky a dohodnout společný postup.“

I on uznal, že pokud by dispečeři záchranky dostávali údaje o poloze automaticky u každého volání, šlo by o pokrok. „Rozhodně se tomu nebráníme, jen nás nikdo oficiálně neoslovil,“ řekl Marek Slabý Našemu zdravotnictví. Otázka, jestli se k systému připojí i záchranáři, tedy stále zůstává otevřená.

David Garkisch

Foto: ZZS Ústeckého kraje