Dva příběhy se šťastným koncem? Šanci u rakoviny plic zvyšuje včasný záchyt a správná diagnostika

Pro začátek si řekneme dva krátké příběhy. V prvním příběhu je hlavní postavou majitelka nakladatelství pro děti paní Iva Pecháčková. Energická žena, která závodně hrávala tenis, jezdí na lyžích a jezdila jako instruktorka s dětmi. Považovala se za vyléčenou z rakoviny prsu, která ji postihla před šesti lety a nic nenasvědčovalo tomu, že by se něco mělo změnit. Jenže na jednom screeningovém vyšetření se objevila nepříjemná diagnóza – rakoviny plic. Iva přestala kouřit právě před šesti lety při diagnostikování rakoviny a byly spíše příležitostnou společenskou kuřačkou.

„Nález mě zaskočil a vůbec jsem si nepřipouštěla, že bychom mohla být nemocná. Neměla jsem žádné potíže. Lékař mi následně uklidnil, že je dobře, že žádné problémy nemám, protože by byla mnohem horší léčba. Když jsem si přečetla, že ročně onemocní rakovinou plic 6000 osob a 85 % z nich dříve nebo později tomuto onemocnění podlehne, tak mě to tak vyděsilo, že jsem se rozhodla tuto informaci z hlavy vytěsnit,“ vypráví Iva. I přes úpravu životosprávy, a ještě většímu sportovnímu zatížení podstoupila bronchoskopii, která rozsah rakoviny potvrdila a Iva podstoupila úspěšnou operaci.

V druhém příběhu si představíme paní Ludmilu, u které byla rakovina plic zachycena díky preventivnímu vyšetření v pneumologické ambulanci. „Protože kouřím, nechávám si plíce pravidelně každý rok kontrolovat. Během covidu jsem ale kontrolu vynechala, protože jsem se bála, že se na poliklinice nakazím. Když jsem pak ke své pneumoložce znovu přišla, moje plíce se jí moc nelíbily. Poslala mne tedy na CT vyšetření, kde se ukázalo, že mám šesticentimetrový nádor,“ popisuje Ludmila.  

Vzhledem k pokročilosti onemocnění nebylo možné nádor operovat ani ozařovat. V současnosti paní Ludmila užívá inovativní léčbu, která je určena pacientům, jejichž nádor vykazuje specifickou vlastnost, která je zjištěna podrobným laboratorním vyšetřením vzorku odebraného při bronchoskopii. 

„Musím ocenit, že na bronchoskopii a všechna další vyšetření jsem se dostala rychle a bez zbytečných průtahů. Nyní je stav mého onemocnění takový, že se nádor zmenšil natolik, že by dokonce bylo možné jej operovat,“ dodává pacientka, která v současnosti pracuje a vede běžný život včetně příležitostného cestování nebo návštěv divadla. 

U obou příběhu jsou jisté shody. Včasný záchyt, profesionální a správná diagnostika a léčba na míru. Díky tomu jsou stále mezi námi a mohou svůj příběh vyprávět.    

Není diagnostika jako diagnostika

„Rychlost a kvalita diagnostiky, především bronchoskopických vyšetření, je pro prognózu pacientů s karcinomem plic naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.

„Bohužel se stává, že je u pacienta potřeba toto vyšetření opakovat, a ne vždy by to bylo nezbytně nutné v případě, že by byly použity navigační metody – například vyšetření za pomoci rentgenového přístroje a dalších technologií,“ doplňuje pneumolog Sova a doporučuje, aby pacienti s periferním ložiskem plic absolvovali bronchoskopické vyšetření v některém z pneumoonkochirurgických center, která jsou mimo Prahu také v Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Brně a Olomouci.

Foto: Bronchoskopické vyšetření (zdroj: FN Brno)

„Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče mají k dispozici nejmodernější diagnostické technologie a díky objemu prováděných vyšetření také potřebnou erudici,“ dodává docent Sova.

Správně provedená bronchoskopie umožňuje nejen prohlédnout vnitřek dýchacích cest a plic pomocí miniaturní kamery, ale také odebrat potřebné vzorky nádorové tkáně. Ty jsou nezbytné pro celou řadu laboratorních vyšetření stanovujících všechny parametry nádoru důležité pro volbu léčby. Jde nejen o základní typ nádoru, ale také jeho proliferační aktivitu (rychlost růstu) a diferenciaci, mutace v genech a expresi určitých proteinů, přítomnost metastáz, případně hormonální receptory u žen.  

Pokroky v léčbě

Úspěšnost léčby karcinomu plic závisí hlavně na stadiu onemocnění – malý nádor v prvním stadiu lze ve většině případů vyléčit operací nebo stereotaktickým ozářením, proto je důležitý program pro časný záchyt karcinomu plic, který umožňuje odhalit větší počet těchto časných nádorů. 

„Těchto případů se týkají dva významné pokroky léčby z poslední doby. První zásadní přínos je určen menší skupině asi 10 % nemocných s řídící mutací typu EGFR. Těmto pacientům je po operaci – a někdy také zajišťovací chemoterapii – podávána po dobu 3 let takzvaná molekulárně cílená nebo také terčová léčba. Významně sníží riziko recidivy a ukázalo se, že po 5 letech sledování žije více než 80 % takto léčených pacientů. Další metoda léčby se týká mnohem většího podílu operabilních nemocných, kterým by měla být před operací nabídnuta léčba kombinací chemoterapie a imunoterapie v délce 3 – 4 cyklů. Ukázalo se, že taková terapie zlepšuje operační výsledky, u některých pacientů nádor vymizí úplně, nebo se alespoň zmenší, a hlavně se významně sníží riziko recidivy nádoru. Předoperační léčba je zřejmě úspěšnější, než podávání obdobné terapie jen pooperačně, i když s pooperační imunoterapií se u části případů také počítá,“ vysvětluje doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D, lékařka onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. 

Graf: Důležitost včasného odhalení rakoviny plic a následné možnosti léčby na délce relativního přežití (zdroj: přednáška MUDr. Milady Zemanové)

Bohužel přibližně polovina všech nově zjištěných případů plicní rakoviny je zachycena ve stadiu IV, se vzdálenými metastázami, kdy je vyléčení až na malé výjimky nemožné, a terapie se soustřeďuje na prodloužení života s udržením nebo zlepšením jeho kvality. 

„Metody molekulárně cílené léčby nebo protinádorové imunoterapie jsou úspěšné ve smyslu prodloužení střední délky života až na dvojnásobek (imunoterapie) nebo trojnásobek (antiEGFR terapie nebo jiná cílená léčba) oproti léčbě samotnou chemoterapií. Menší část pacientů žije déle než 5 let s plicní rakovinou jako chronickým onemocněním. Určitý přínos přidání imunoterapie k chemoterapii byl zaznamenán rovněž u nejagresivnější formy plicní rakoviny, jakou je malobuněčný karcinom. Základní podmínkou úspěšnosti pro snížení incidence i úmrtnosti na rakovinu plic je ovšem to, aby co nejširší část veřejnosti byla přesvědčena o škodlivosti kouření jako hlavní příčině plicní rakoviny a přijala za svůj životní styl nekuřáctví,“ apeluje docentka Zemanová. 

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock