Demografická katastrofa: Málo děti a hodně nemocných a seniorů v dohledu. Můžeme ještě zatáčku vybrat?

„Za 15 let přijdou do důchodu tzv. Husákovy děti. Výsledkem je, že do roku 2040 se 2,5× znásobí počet seniorů žijících ve věku 85+ a nebudou to aktivní důchodci. Už 40 % z nich má těžkou obezitu a chlastá první ligu. A když tady bude nejvíce seniorů a nemocných, tak tady bude nejméně aktivních lidí chodících do práce,“ varoval Dušek. 

Stárnoucí populace si samozřejmě dominantě vynutí doktríny poskytování zdravotních služeb. Bude maximální tlak na dlouhodobou ošetřovatelskou péči. A které segmenty to čeká nejvíce a které budou naopak v ohrožení? 

Poslední možnost čerpat pracovní sílu do oborů, kam potřebujeme

Velkou proměnou podle Duška bude muset jednoznačně projít porodnictví, neonatologie a obecně péče o novorozence a mladé lidi. „Poprvé vidím, že se Český statistický úřad trochu spletl. Porodnost klesá mnohem rychleji, než předpokládal. V mém životě už se nestane, abychom měli více mláďat než 100 000 ročně. To kdyby se změnilo, tak se řada věcí dá zachránit, ale už je pozdě,“ konstatoval ředitel ÚZIS. 

Jak vyplývá z grafu výše, naposledy máme podle Duška na středních školách (znázorňuje zelená šipka) silné ročníky s dostatkem dětí a naposledy je můžeme nabírat do oborů, kde je potřebujeme. Pak už takhle silné ročníky v následujících 30 až 40 letech mít nebudeme. 

Je to dáno i tím, že ženy rodí čím dál později a čím později rodí, tím větší je pravděpodobnost, že každá bude mít jen jedno dítě. Což automaticky představuje výzvu pro perinatologická centra, jejichž hustou síť, která je českou chloubou, nebudeme mít podle Duška možnost při tomto demografickém vývoji udržet.

Akutní péče dětská versus pro seniory

Druhým oborem, který nejspíše projde proměnou, bude akutní pediatrická péče v nemocnicích, jejíž produkce klesá. 

„Je to dobře, protože to znamená, že děti nezůstávají v nemocnici dlouho a přednemocniční segment kompenzuje řadu problémů. Pokles ale bude dále pokračovat a ještě zakceleruje, protože budeme mít méně dětí. Z tohoto důvodu nejsme schopni tuto síť udržet. Musí se začít trochu plánovat a alokovat vysoce erudovaný personál. Stojí nám blízko sebe pracoviště, kde proběhne 200 porodů ročně, a vedle toho nám vymírají praktičtí lékaři pro děti a dorost. To nemáme šanci ustát,“ myslí si Dušek.

Procenta v tabulkách vyjadřují vykazované ošetřovací dny v letech 2010 až 2023. Akutních hospitalizací u dětí do čtyř let ubylo 62,2 % a hospitalizací s operací ubylo 42,8 %. Pokles produkce se ale taktéž týká celé akutní lůžkové péče. 

Výjimkou jsou však senioři, kde naopak produkce akutní lůžkové péče roste, a to ještě stárnutí nezačalo. „Sice klesá produkce akutní lůžkové péče, ale naopak roste akutní lůžková péče o seniory. A při té restrukturalizaci se na to musí myslet. Když se to udělá necitlivě, povede to ke snížení dostupnosti péče,“ upozornil Dušek. 

S akutní lůžkovou péči úzce souvisí rostoucí úrazovost seniorů. Ve věku 65 až 84 let je to nárůst akutních hospitalizací od roku 2010 o 31 % (s operací o 40 %). U starších 85 let věku je to o 44 %, respektive 31 %. To je výzva pro traumatologii, chirurgii. Přitom 64 % pacientů s výměnou kolenního kloubu už rok po operaci pracuje. 

Bez péče o seniory se neobejdeme

Při stávajícím vývoji demografie a nemocnosti bude nevyhnutelně narůstat i potřeba dlouhodobé péče, sociálně-zdravotní péče, péče v závěru života a paliativní péče. Dlouhodobá ošetřovatelská péče se nyní stará o 180 000 unikátních pacientů a v roce 2040 to bude minimálně 410 000 unikátních pacientů. 

Pomalu se to začíná podle Duška dařit třeba v domácí péči, která má navýšené úhrady. Za posledních šest let téměř dvojnásobně. Nenarostly tak ale počty unikátních pacientů (jen 12 %). Bodová produkce výkonů u jednotlivých skupin se téměř zdvojnásobila (91 %), takže přijímají čím dál těžší pacienty. Už teď ale systém drhne na personáliích. 

„Když se například podíváme na nemocné s Alzheimerovou nemocí, uvidíme, kolik se o ně stará neformálních domácích pečovatelů. Není to jen o zdravotnictví. Ti lidé pak ale cyklují mezi zdravotním a sociálním segmentem. Není tam jednotný model péče. Ale jak se člověk drží smrti (osa X v grafu níže), tak zhruba tři měsíce před úmrtím začíná eskalace hospitalizací na akutních lůžkách a zhruba kolem 30 % těchto lidí umírá na akutním lůžku nemocnic, dokonce i na intenzivním lůžku, o čemž i paliativní lékaři říkají, že je to nejen pro toho člověka jedna z nejhorších možností, a navíc je to šíleně drahé,“ vysvětlil Dušek. 

Roste také počet osob (celkem a diabetiků) a pobytových dní v zařízeních s pobytovou sociální službou. Celkem od roku 2014 činil přírůstek těchto osob 17,4 % a počet dní narostl o 16,1 %. U diabetiků tento nárůst činí 22,6 %, respektive 22,5 %. Dle predikcí by bylo potřeba navýšit počet lůžek v těchto zařízeních do roku 2040 o 28 tisíc. 

Samotnou kapitolou je pak obslužnost zdravotnické záchranné služby v pobytových službách, kde nastal od roku 2014 nárůst o 47 %. „U seniorních občanů narostl počet zásahů záchranné služby za posledních deset let až o 80 %. Nemáme vybudovanou komunitní síť sociálních služeb, aby zachytila, co demograficky přijde. A kompenzuje to už teď záchranka. Máme 10 až 12 let na to, abychom se připravili, a čísla mluví nekompromisně jasně,“ řekl Dušek. 

Jsme na to připraveni a co to znamená být připraven?

Podle Duška musíme mít na prvním místě personál. „Protože až to přijde a my budeme jen mudrovat, že nám chybí peníze, tak ty se nějak seženou vždy. Jenže jestli nebude personál, je potom jedno, jestli bude na stole 10 miliard, nebo 300 miliard, ale nekoupíte si za to ani jednoho pediatra, protože na jeho výchovu potřebujete 10 let,“ zmínil Dušek. 

Nyní máme zhruba 46 000 lékařů, což je stále nadprůměr Evropské unie. Střípkem pozitivna je, že v následujících 10 letech vyjde z lékařských fakult cca 10krát 1950 lékařů, to je zhruba 40 % současné kapacity. „Nevyhnutelně to omladí kmen a hlavně, jestli to vydržíme, budeme v roce 2035 mít nejvíce lékařů na počet obyvatel v EU. Jenže nesmí všichni mladí doktoři skončit v pražském Motole a ve FN Brno. Když už vybereme zatáčku demografického stárnutí, tak abychom vybrali i neoptimální distribuci kapacit. Máme vysokou koncentraci kapacit ve větších městech a v centrálních regionech republiky,“ upozornil ředitel ÚZIS.

Nerovnoměrnost distribuce se pak týká i jednotlivých oborů. Jediný makrosegment, který u nás roste, je akutní lůžková péče. Ale ona klesá ve své produktivitě. Je tam tedy méně práce na jeden úvazek lékaře. Musíme ale počítat s tím, že v následujících 15 letech nám odejde do důchodu 17 230 lékařů. Vychováme jich sice 20 000, ale akutní lůžka absorbují mladé mediky a stárne nám ambulantní komplement, což je podle Duška výzva jít v některých oborech po mladých medicích.

„Nejhůř jsou na tom personálně ty obory, které jsou na tom nejhůř ekonomicky. Je tam jednoznačná závislost. Jsou to internisté, chirurgové a další, a pokud to ministerstvo zdravotnictví nezohlední v úhradových vyhláškách, tak zatáčku nikdo nevybere, protože násilím tam lidi nedostanete. A mě mrzí, že když už ČLK vybojovala zvýšení ceny práce, která primárně pomáhala těmto odbornostem, úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví to eliminují, a ti, kdo patří do chudých oborů, zůstanou chudými a ti, kdo na tom jsou lépe, na tom zůstanou trochu lépe. I naše kampaň Zachraňte specialisty je založena na tvrdých datech a predikce jsou nekompromisní,“ doplnil prezident ČLK MUDr. Milan Kubek.

Dá se to finančně utáhnout? 

My řešíme rok 2025, ale zajímavější bude rok 2035. „V roce 2035 tu bude dvakrát více seniorů, kteří nebudou chodit do práce, budou mít příspěvky na péči apod. Poklesne nominální výběr daní, protože do práce bude chodit méně lidí,“ řekl Dufek a dodal, že ale šanci máme. Například včasný záchyt problému jako šance pro disease management.

„Je tolik nemocí, které nechcete a které nemusíte mít. Karcinom prsu, karcinom kolorekta, diabetes, chronické srdeční selhání a mnoho dalšího se zřejmě platí dvakrát více z daní sociálního pojištění než z veřejného zdravotního pojištění. To je naše šance, kde ještě můžeme něco udělat. Další je restrukturalizace a skutečné propojení sociálního a zdravotního systému, protože by to mohlo kompenzovat problémy na obou stranách. A stárnutí populace nám ani jinou šanci nedává. A obrovskou šancí je, že občan ČR musí být regulován svým vlastním chováním a vědět, že to zdraví má cenu,“ doporučil Dušek.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock