Dárců kostní dřeně se loni zapsalo nejvíc v historii. Zachránili desítky lidí

Češi si za loňský rok mohou připsat jeden úctyhodný rekord – v celé skoro třicetileté historii registru dárců kostní dřeně se jich přihlásilo nejvíc. Celkem je dárců skoro sto tisíc. I přes toto vysoké číslo by jich jen pro tuzemské pacienty byl potřeba asi dvojnásobek. Stačí se přihlásit.

Není asi mnoho lepších pocitů než zachránit někomu život. Loni si takový pocit mohlo skutečně prožít padesát lidí z Českého národního registru dárců kostní dřeně. Tolik shodných dárců pro potřebné se v Česku loni našlo. Přesně padesát. A přesně polovina jejich krvetvorných buněk putovala k pacientům v Česku a polovina k těm zahraničním.

Aby byl výčet úplný, je nutné dodat, že naopak 68 zahraničních dárců loni darovalo svoji kostní dřeň do Česka, v nadpoloviční většině to byli Němci. „České buňky se zase nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále pak cestovaly do Austrálie,“ přiblížila vedoucí lékařka koordinačního centra registru Jana Navrátilová.


Letos chce registr přesáhnout hranici 100 000 dárců

V českém národním registru je teď zapsaných 96 012 lidí, kteří jsou připraveni darovat svoji kostní dřeň potřebným. Je to vysoké číslo, které navíc vytrvale stoupá, ale přesto je dárců potřeba víc. Tedy přesněji řečeno potenciálních dárců, jen zlomek z nich se totiž ve skutečnosti spojí s vhodným nemocným.

Přesto je důležité mít v registru co nejvíce lidí. Nejlépe zhruba jednou tolik. „Letos bychom rádi co nejdříve dosáhli magického čísla 100 tisíc registrovaných dárců. To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, totiž aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ uvedl Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.


Ještě nejste v registru? Hledají se hlavně mladí

Pro darování kostní dřeně jsou nejvhodnější mladší dárci – ideální bývají zdraví a vitální muži do 35 let. Právě věk je problém, protože do jisté míry limituje možné dárce a donedávna se právě těch mladších nedostávalo. Každý rok přitom registr musí vyřazovat několik stovek lidí, kteří už kvůli věku dřeň darovat nemohou. Loni to bylo 356 lidí, kteří by jinak byli ochotní kostní dřeň darovat.

Situace se ale lepší. Nejenže se loni přihlásilo rekordních 10 845 dárců, ale přibylo i mladých. Už druhým rokem se drží průměrný věk nových potenciálních dárců na 25 letech.

„Překročit hranici deseti tisíc nově zaregistrovaných je obrovský úspěch, za který děkuji každému z našich spolupracovníků ve všech našich centrech. Z odborného hlediska mě ale neméně těší nízký medián věku nově zapsaných. Ten se ještě před pěti lety blížil hranici 30 let. Dnes jsme o pět let níže. Čím mladšího dárce totiž dokážeme pro pacienta najít, tím je úspěšnost transplantace vyšší. Lze říci, že každých deset let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o tři procenta,“ vysvětlil vedoucí lékař plzeňského centra Pavel Jindra.


Kde a jak se registrovat?

V celé zemi existují dva registry dárců kostní dřeně. Jeden spadá pod pražský IKEM a druhý je v Plzni. Do registru se mohou přihlásit lidé od 18 do 35 let. Nečeká je nic hrozného, jen malý odběr krve, krátký pohovor a vyplnění dotazníku.

To všechno ještě neznamená, že se jednou stanou dárci kostní dřeně, ale dostanou se do životně důležitého registru, kde se vhodní dárci pro nemocné vybírají. Čím více lidí kostní dřeň nabízí, tím větší šance je k nalezení vhodného dárce. Uvádí se, že zhruba jen jeden ze stovky zaregistrovaných lidí se s dárcem shodne.

„V kvalitním registru reálně daruje kostní dřeň necelé jedno procento zapsaných dárců. To rozhodně neznamená, že zbylých 99 procent je zbytečných, naopak. Slouží jako permanentní naděje pro všechny budoucí potřebné pacienty, neboť pestrost transplantačních znaků je tak velká, že musíme mít k dispozici nadbytek potenciálních dárců, abychom byli schopni nalézt toho optimálního i pro pacienta se vzácnějšími znaky,“ uvedl Pavel Jindra, primář hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni.

Podmínkou je nejen zmiňovaný věk (jen IKEM v Praze přijímá dárce až do 40 let), ale i dobrý zdravotní stav a váha nad 50 kilogramů. Dárci by také neměli mít v minulosti nějaké závažné onemocnění. Více se dozvíte na stránkách Českého národního registru dárců kostní dřeně.


Nejlépe se hledají dárci ve vlastním národě

O darování kostní dřeně existuje mnoho falešných mýtů. Především, člověk, který se zapíše do registru, se nestává dárcem kostní dřeně, jen ji nabízí, kdyby ji někdo potřeboval. A dokonce ji i v poslední chvíli může odmítnout darovat.

Samotné darování kostní dřeně je dnes už prakticky bezbolestné. Zákrok může dárce absolvovat klidně v narkóze, ale i za plného vědomí, kdy se krvetvorné buňky celkem pohodlně vyfiltrují z krve. Metodu si navíc může sám vybrat.

Získat dárce kostní dřeně potřebují v Česku každý rok stovky lidí. U některých je důvodem leukemie, u většiny ostatních porucha krvetvorby nebo imunity. Vždy jim ale jde o život. Najít dárce, který má shodné transplantační znaky (HLA), je mimořádně náročné. Právě proto je vysoký počet potenciálních dárců tak důležitý.

I když si laici často myslí, že nejvhodnější dárce bývá mezi příbuznými, není tomu tak. Ve třech čtvrtinách případů kostní dřeň daruje cizí člověk, jehož transplantační znaky se jen náhodou shodují se znaky příjemce.

Na světě je více než třicet milionů potenciálních dárců kostní dřeně, ale geneticky je nejsnazší najít vhodného dárce ve vlastním národě. Každý čtvrtý pacient, který by kostní dřeň potřeboval, ale bohužel svého dárce nenajde...


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0


Anketa

Uvažujete o zapsání do registru dárců kostní dřeně?

Celkem hlasovalo 30 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Babiš končí s ministrem Prymulou. Má odstoupit nebo ho odvolá