Chlapec přežil zasažení bleskem a lékaři ho po deseti dnech propustili domů. Co rozhodlo o jeho záchraně?

Silný déšť doprovázený bouřkou postihl 24. července i lokalitu, kde tábořili skauti z Novojičínska. A právě zde došlo k neštěstí, kdy jedno z dětí zasáhl blesk. Vedoucí tábora ale začali ihned postupovat podle lékařů naprosto profesionálně. Kontaktovali dispečink zdravotnické záchranné služby a okamžitě zahájili resuscitaci. 

„Když jsme se my se sanitkou dostali na místo, resuscitace chlapce už byla vedena dobrovolnými hasiči vybavenými automatickým externím defibrilátorem (AED),“ přibližuje začátek záchranné akce se šťastným koncem MUDr. Martin Kutěj, zástupce přednosty pro pedagogickou činnost Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. V ten den totiž sloužil jako lékař Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje. 

„Když jsme dorazili do tábora, chlapec ležel u velkého stanu a laická resuscitace už probíhala. My jsme ji ihned převzali, nasadili jsme AED, řídili se přesně pokyny přístroje a střídali se v resuscitaci až do příjezdu profesionální jednotky a záchranky s lékařem,“ přidává další detaily prap. Jan Polcer, velitel jednotky dobrovolných hasičů (táboru nejbližšího) Velkého Újezdu a zároveň dlouholetý profesionální příslušník Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.

Dispečer Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje povolal do terénu i vrtulník, který následně chlapce transportoval do Fakultní nemocnice Ostrava.

„Díky podrobným informacím od zasahujícího kolegy z místa jsme připravili tým, ve kterém byli specialisté na popáleninovou medicínu, dětskou kardiologii a nechyběl ani dětský intenzivista. Okamžitě po přijetí jsme provedli všechny standardní kroky, které se provádějí v případě zasažení elektrickým proudem. Celotělové vyšetření na CT prokázalo, že mozek poškozený není,“ uvedla MUDr. Renáta, Ječmínková, Ph.D., sloužící lékařka Urgentního příjmu FN Ostrava. 

„Včasné zahájení resuscitace, včetně dýchání z úst do úst, a velmi rychlé a přesné použití externího defibrilátoru mělo zásadní vliv na to, že chlapec vyvázl bez trvalých následků. Za to si všichni zasahující laici zaslouží velké poděkování,“ dodal doktor Kutěj. 

Porucha srdečního rytmu a popáleniny

Po zásahu vysokoenergetickým elektrickým proudem nejčastěji dochází k zástavě oběhu, dojde k popáleninovému traumatu a zástavě dechu. „Akutně to byly u chlapce povrchní popáleniny na kůži. Bezprostředně po úrazu došlo k poruše vědomí, pravděpodobně na podkladě poruchy srdečního rytmu, a dýchání,“ řekl k poraněním pro web Našezdravotnictví.cz MUDr. Tomáš Zaoral, Ph.D., primář Oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského lékařství FN Ostrava.

Chlapec ležel v nemocnici deset dní a průběžně byla podle primáře Zaorala prováděna různá specializovaná vyšetření a nasazena adekvátní léčba. 

Důležité pro přežití je ale také mnoho dalších faktorů. „Je důležité, zda se jedná o přímý zásah anebo nepřímý (nejčastěji při kontaktu s kovovými předměty). Jedná se o velmi krátkodobý výboj vysokého napětí. Prognóza záleží na tom, jaké má výboj napětí, a zda je zasažena hlava (mozek) nebo srdce,“ vysvětlil MUDr. Zaoral.

K zásahu bleskem přitom může dojít kdekoliv, zejména ve volné přírodě. „Pokud dojde k přímému zasažení na místě, pak není až tak rozhodující, co má člověk na sobě. Ale samozřejmě pokud se drží nebo má na sobě vodivé věci (např. horké věci nebo věci z kovu) a dojde k zásahu bleskem v nedalekém okolí, pak je větší pravděpodobnost závažného poranění (ev. i úmrtí). Obecně lze říci, že nejbezpečněji je v uzavřených místnostech, bytech, apod.,“ uzavírá primář Zaoral.

Co dělat, když vás zastihne bouřka a jakým chybám se vyvarovat? Přečtěte si v článku Blesky znovu zabíjely a zranily desítky lidí. Co dělat za bouřky? A jak pomoci?

Autorka: Pavlína Zítková

Ilustrační foto: Shutterstock