Hlavička
Rady a tipy -
22/08/2019

Blesky znovu zabíjely a zranily desítky lidí. Co dělat za bouřky? A jak pomoci?

Pět lidí zemřelo při rozsáhlé bouřce v Tatrách na pomezí Slovenska a Polska. Mezi mrtvými je i jeden Čech. Blesky zranily asi osmdesát lidí. Při jejich záchraně zasahovaly desítky záchranářů a čtyři vrtulníky. Tolik blesků najednou údajně Tatry nezasáhlo desítky let.

reklama

reklama

Nejvíce mrtvých a zraněných měli záchranáři nahlášeno z horského štítu Giewont, který je oblíbeným cílem turistů, a ze slovenského Baníkova. Právě tam zasáhl blesk dvojici Čechů. Ženu vrtulník převezl do nemocnice a se zraněními nohou přežila. Její partner zemřel po pádu, když ho při výboji odhodila tlaková vlna do Baníkovského kotle. Jeho tělo záchranáři vyprošťovali několik hodin.

Ovšem nejhorší pohled na záchranáře čekal na vrcholu štítu Giewont. Tyčí se do výšky 1 894 metrů a stojí na něm kovový kříž. Ten už v minulosti několikrát přitáhl úder blesků, za bouřky tak představuje nebezpečné místo. Kromě toho blesky přitahují i řetězy, které na některých místech pomáhají turistům ve výstupu.

Když do kříže udeřil blesk, bylo kolem něj hodně turistů, kteří byli výbojem také zasaženi.  Mezi mrtvými, kterých je podle dosavadních zpráv celkem pět, jsou i dvě děti, sestra a bratr (deset a třináct let). V polských nemocnicích skončilo kolem osmdesáti lidí.

reklama


Zdá se to jako výjimka, ale blesky opravdu zabíjejí

Bouřka, která se přes Tatry přehnala směrem dál na Slovensko, vypukla kolem poledne. Předtím v horách panovalo hezké slunečné počasí. Předpověď však před zhoršením počasí varovala, což se v polovině dne vyplnilo, když oblohu zatáhly husté mraky. Intenzita blesků byla prý nevídaná – dokonce i podle polského prezidenta tolik blesků najednou nezasáhlo Tatry desítky let.

Je to navíc jen dva týdny, co úder blesku podobně zabil ženu ve Vysoké Lípě. Zemřela po převozu do ústecké nemocnice. Kromě toho byly zraněny tři dívky, ty ale přežily. 

I když se to může zdát málo pravděpodobné, tyto tragédie se v Česku odehrávají pravidelně a zabíjejí kolem pěti lidí ročně. A nejen tady – podle odhadů zasáhnou blesky po celém světě až 200 tisíc lidí za rok. Zhruba každý desátý to nepřežije.


Jak přežít bouřku? Rozprchněte se a skrčte se do podřepu

Často k sobě lidé blesky takříkajíc přitahují nevhodným a chybným chováním. Navíc občas věří mýtům a překonaným radám. Co tedy dělat a nedělat za bouřky? Především si s ohledem na počasí plánujte případné výlety tak, abyste se bouřkám vyhnuli. Je to zdánlivě banální, ale důležitá rada, zejména pro turisty v horách.

Vyhnout se bouřce pochopitelně není vždycky možné. Ve městě jste relativně v bezpečí, zvýšené riziko úderu blesku vám hrozí na vyvýšených místech a v otevřeném terénu. Ovšem také poblíž sloupů elektrického vedení a u dalších vyšších konstrukcí nebo u osamělých stromů.

„Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je  přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte,“ doporučuje například manuál hasičů.


Z vody rychle pryč a pozor na deštníky. Auto je dobrý úkryt

Pokud vás bouřka zastihne třeba na lodi, raftu nebo při koupání, raději se rychle přemístěte na břeh. Dokonce podle hasičů není dobré zůstávat na podmáčené půdě poblíž řeky či potoka. Ani úkryt ve stanu nebo pod převisem není příliš vhodný. Stanové tyče dokonce mohou blesky přitahovat. Měli byste pamatovat i na to, že vás před přímým úderem blesku neochrání ani karimatka, a také není dobré dotýkat se skalní stěny nebo zdi.

Rozhodně se vyvarujte přenášení kovových předmětů, kterými ovšem může být i deštník. Tím, že ho vystrkujete nad hlavu, k sobě blesky přivoláváte. Vhodným úkrytem je naopak auto, které působí jako tzv. Faradayova klec – neměli byste se ovšem ani uvnitř dotýkat kovových součástek.


První pomoc po úderu bleskem

Pokud už blesk udeří, záleží  na tom, jak daleko od něj člověk stojí. Přímý úder bleskem zpravidla nelze bez jiných šťastných okolností, které by umožnily svedení výboje do země, přežít.

Zranění bývají obvykle zasažení nepřímým výbojem, který je ovšem stále mimořádně nebezpečný. Situace je podobná jako při zasažení elektrickým proudem – snad s tím rozdílem, že riziko pro zachránce už nehrozí.

Vždycky nejdřív zjistěte, jestli je zraněný při vědomí a dýchá. Otočte ho na záda a zakloňte mu hlavu, čímž mu uvolníte dýchací cesty. Pokud nedýchá, musíte zahájit srdeční masáž. Při ní se už (obvykle) nepoužívá dýchání z úst do úst – do příjezdu záchranářů nebo obnovení dýchání je nutné nepřímo masírovat srdce stlačováním hrudní kosti asi stokrát za minutu.

Mezi další obvyklá zranění při úderu blesku patří popáleniny. Záchrana života a životních funkcí je ale důležitější a ošetření popálenin ve většině případů můžete přenechat záchranářům.


David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr.com, Tobias Van Der Elst, (CC BY-SA 2.0)


reklama

reklama

reklama

reklama