Hlavička
Zprávy -
14/02/2024

Cesta onkologického pacienta k léčbě bývá někdy s problémy. Dotazník se snaží odhalit největší překážky

Každý třetí obyvatel České republiky onemocní v průběhu svého života rakovinou. U některých typů se přitom úspěšnost léčby odvíjí od rychlosti, jakou se pacient dostane k odborné pomoci, aby léčba začala včas. Jak si stojí v tomto ohledu Česká republika? Statistiky ukazují, že ne úplně špatně, přesto je vždy prostor pro zlepšení. Nový dotazník pacientské organizace Hlas onkologických pacientů se snaží tyto nedostatky odhalit.

reklama

reklama

Pacientce Nikol diagnostikovali rakovinu prsu. Měla štěstí, že díky samovyšetření si nemoc odhalila včas. Navíc se dostala rovnou do komplexního onkologického centra (KOC), kde byla rychle zahájena léčba, a dnes je Nikol v pořádku. 

Oproti tomu pacientka Eva měla cestu k rychlé léčbě mnohem klikatější. Po odhalení nádoru v prsu byla odeslána do nejmenované nemocnice na chirurgické oddělení, kde jí bylo řečeno, že podstoupí chirurgický zákrok k odebrání nádoru včetně prsu a tím její problémy skončí. Tento postup se jí ale úplně nezdál, proto se začala ptát jinde a poslala všechny své lékařské zprávy do specializovaného onkologického centra.

„Na tomto pracovišti se doslova zděsili, že bych měla jen podstoupit operaci, která vše vyřeší. Podle dostupných vyšetření byla potřeba mnohem náročnější léčba včetně biopsie, radiologického vyšetření, vyjádření komise odborníků, kteří navrhnou postup léčby,“ popisuje svoji zkušenost Eva.

reklama

Jak uvedl na tiskové konferenci konané 1. února předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., bohužel tyto případy nejsou nijak výjimečné, jenže by se neměly stávat. 
V současné době se v komplexních onkologických centrech při velkých nemocnicích léčí 75 procent pacientů s rakovinou. Celkem je KOC po celé České republice 15. Chybí jen v Karlovarském kraji, kde by se ale podle slov ministra zdravotnictví Vlastimila Válka mělo otevřít nové komplexní onkologické centrum do půl roku. Pak je v tuzemsku ještě šest hematoonkologických center a dvě centra dětské onkologické péče v pražském Motole a v Brně.

Odborná společnost chce proto získat více informací, kde a z jakých důvodů se jinde léčí těch zbývajících 25 procent pacientů. 

Provázanost KOC s regionálními nemocnicemi

Incidence nádorových onemocnění má podle statistik z roku 2022 vzrůstající tendenci. Díky kvalitní péči je dobrou zprávou, že mortalita na onkologická onemocnění stagnuje. I proto je podle odborníků důležité mít včasné odhalení nemoci a léčebnou terapii dobře nastaveny. Komplexní onkologická centra mají podle Kisse tu výhodu, že jsou v nich centralizováni odborníci z různých oborů od onkologů přes chirurgy až po radiology a mnoho dalších. 

„Ne všichni pacienti ale musí být v KOC léčeni, vhodné však je, aby většinu z nich odborník z KOC alespoň viděl, například v ambulanci v regionální nemocnici. Proto existuje úzká spolupráce s regionálními centry, kde může být pacient léčen v místě bydliště,“ uvedl Kiss, který mimo jiné působí v Masarykově onkologickém ústavu.

Foto: Tisková konference “Léčba rakoviny v Česku: lepší a rychlejší?”, zleva moderátor Jakub Železný, předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petra Adámková, předseda České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., pacientky Nikol a Eva (zdroj: Jan Rasch)

Systém je ale někdy pro některé pacienty nepřehledný. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří pacienti na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později. 

Proč taková zpoždění nastávají, proto zjišťuje dotazník pacientské organizace, na který už odpovědělo více než 540 léčených, a sběr dat bude probíhat ještě do konce letošního března. Z předběžných výsledků zatím například vyplývá, že než se dostali k onkologovi, museli lidé obvolat nejčastěji tři specialisty a dva radiology. 

Co ukazují průběžné výsledky dotazníků?

Z dotazníků dále vyplývá, že více než tři čtvrtiny specialistů, kteří sdělovali pacientovi výsledky vyšetření, jim přímo doporučily onkologa nebo je k němu objednaly. Čtrnáct procent pacientů si ale onkologa muselo najít samo. Jinak se celkem 55 procent pacientů dostalo na onkologii v řádu dní a 31 procent od jednoho do tří týdnů. Celkem 13 procent respondentů se ale k onkologovi dostalo po více než třech týdnech.

Zdroj: Hlas onkologických pacientů

„Diagnózu a zahájení léčby potřebujeme co nejdříve. Ale variabilita se velmi liší podle typu nádorů,“ uvedl Kiss s tím, že pomaleji rostou například nádory prostaty, u rakoviny slinivky zase rozhoduje každý den. 

Také se potvrzuje, že máme co dohánět v oblasti psychologické podpory pacientů. Až 73 procentům respondentů nebyla podle Adámkové během cesty na onkologii nabídnuta psychologická pomoc. „Dobrou zprávou je, že většina pacientů se v ordinacích setkává s profesionálním a citlivým přístupem. V případě onkologů má tento pocit 74 procent pacientů, u radiologů a dalších specialistů dokonce až 80 procent,“ dodala.

Zdroj: Hlas onkologických pacientů

Jak by měla vypadat ideální cesta pacienta s onkologickým onemocněním, popisují i informační materiály, které jsou nyní k dispozici pro šest typů rakoviny a další vznikají. Vedle toho chce Hlas onkologických pacientů otevřít v Praze speciální centrum mimo nemocniční zařízení, kde by mohli nemocní získat další informace nebo sdílet své prožitky s dalšími pacienty.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Jan Rasch

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Zprávy -
16/04/2024

Už v příštím roce vzniknou sociálně-zdravotní lůžka. Jaké změny to přinese a proč převažují hlavně obavy?

Propojit a vzájemně koordinovat dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života klientů v sociálně zdravotních službách. Garance vysoké úrovně poskytované zdravotní i sociální péče klientům, a to na jednom místě. Pružné a efektivní reakce na měnící se potřeby osob s chronickými zdravotními problémy. To jsou hlavní cíle změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který ve čtvrtek představili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Reakce na návrh jsou ale dosti rozporuplné. Pomůže, nebo naopak sociálním a zdravotním zařízením spíše přitíží?


reklama

reklama