Systém zdravotní péče v Česku je finančně příliš závislý na státu a mělo by se to změnit. Třeba i nepovinným pojištěním pacientů. To je jedno z doporučení, která dnes země dostala v rámci pravidelného vysvědčení od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pravidelně hodnotí všechny své členy (je jich celkem 36) a ve své zprávě pak vydává nejrůznější hodnocení a doporučení. Část zprávy, kterou v Praze představil generální tajemník OECD Ángel Gurría, se týká také zdravotnictví. Mezi zeměmi střední a východní Evropy si vedeme velmi dobře a naše zdravotnictví v této konkurenci patří k nejlepším. Přesto v mnoha ukazatelích zůstává za průměrem.
Zdravotnictví je příliš závislé na státní pokladně
Rozhodně je co napravovat a měnit. Zpráva upozorňuje, že je celý zdravotnický systém příliš závislý na státní pokladně, chybí mu větší soutěž mezi nemocnicemi a pojišťovnami i prostředky ze soukromých zdrojů.
„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování s cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ píše se ve zprávě OECD o českém zdravotnictví. Jedním z návrhů na řešení je i zavedení dvoupilířového zdravotního pojištění. Druhý pilíř by byl nepovinný a kryl by náklady nad rámec nezbytné péče.
Budou chybět lékaři, varuje OECD
Tato zpráva si všímá i nedostatku lékařů a dalšího personálu ve zdravotnictví, na který už dlouho upozorňuje také Česká lékařská komora. Také podle OECD Česku hrozí omezení kvality a dostupnosti lékařské péče. „Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ píše OECD. Jen důchody a náklady na zdravotní péči spolknou 43 procent státního rozpočtu.
Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015, kdy OECD sestavovala předchozí zprávu o Česku, bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší.
„Přestože je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ varuje zpráva.
Méně lůžek v nemocnicích, více péče v ambulancích
OECD Česku doporučuje taky snížení počtu nemocničních lůžek a snížení průměrné délky hospitalizace. Ta v roce 2015 dosahovala 9,3 dne, což je o jeden a půl dne více než u většiny členů organizace. Zdravotnictví by mělo nemocniční péči nahrazovat spíše ambulantní a denní péčí tam, kde je to možné. I to by podle zprávy přineslo úspory.
Větší roli než doposud by v péči o pacienty měli sehrávat praktičtí lékaři, kteří by mohli léčbu a péči lépe zacílit a rovněž tak ušetřit systému zbytečné náklady a ulevit přetíženým nemocnicím.
Posuňte odchody do penze, zní doporučení
Investice jsou podle zprávy naopak nutné u mnoha psychiatrických ústavů, menších nemocnic a dalších ošetřovatelských zařízení. Kromě toho zdravotnictví potřebuje zavést jednotný monitorovací mechanismus, což by zvýšilo efektivitu systému a kontrolu nad přerozdělováním peněz.
Stárnutí populace pak OECD obecně doporučuje řešit zrušením stropu pro odchod do penze v 65 letech a posunout tuto hranici výše podle toho, jak se bude vyvíjet očekávaná délka života.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0 Creative Commons