České zdravotnictví by mělo změnit systém financování. Potřebuje peníze

Systém zdravotní péče v Česku je finančně příliš závislý na státu a mělo by se to změnit. Třeba i nepovinným pojištěním pacientů. To je jedno z doporučení, která dnes země dostala v rámci pravidelného vysvědčení od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pravidelně hodnotí všechny své členy (je jich celkem 36) a ve své zprávě pak vydává nejrůznější hodnocení a doporučení. Část zprávy, kterou v Praze představil generální tajemník OECD Ángel Gurría, se týká také zdravotnictví. Mezi zeměmi střední a východní Evropy si vedeme velmi dobře a naše zdravotnictví v této konkurenci patří k nejlepším. Přesto v mnoha ukazatelích zůstává za průměrem.


Zdravotnictví je příliš závislé na státní pokladně

Rozhodně je co napravovat a měnit. Zpráva upozorňuje, že je celý zdravotnický systém příliš závislý na státní pokladně, chybí mu větší soutěž mezi nemocnicemi a pojišťovnami i prostředky ze soukromých zdrojů. 

„Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování s cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky,“ píše se ve zprávě OECD o českém zdravotnictví. Jedním z návrhů na řešení je i zavedení dvoupilířového zdravotního pojištění. Druhý pilíř by byl nepovinný a kryl by náklady nad rámec nezbytné péče.


Budou chybět lékaři, varuje OECD

Tato zpráva si všímá i nedostatku lékařů a dalšího personálu ve zdravotnictví, na který už dlouho upozorňuje také Česká lékařská komora. Také podle OECD Česku hrozí omezení kvality a dostupnosti lékařské péče. „Současné financování zdravotnického systému je obzvláště citlivé na dopad stárnutí,“ píše OECD. Jen důchody a náklady na zdravotní péči spolknou 43 procent státního rozpočtu.

Údaje z posledních let navíc ukazují, že demografický posun se netýká jen obyvatelstva jako celku, ale také samotných pracovníků zdravotnického sektoru. V roce 2015, kdy OECD sestavovala předchozí zprávu o Česku, bylo 37 procentům doktorů 55 a více let, loni už tvořily třetinu praktických lékařů osoby ve věku 60 let a starší. 

„Přestože je dnes počet doktorů relativně vysoký, vysoký průměrný věk doktorů může brzy vyústit v omezení na straně nabídky, která ovlivní dostupnost a kvalitu péče,“ varuje zpráva.


Méně lůžek v nemocnicích, více péče v ambulancích

OECD Česku doporučuje taky snížení počtu nemocničních lůžek a snížení průměrné délky hospitalizace. Ta v roce 2015 dosahovala 9,3 dne, což je o jeden a půl dne více než u většiny členů organizace. Zdravotnictví by mělo nemocniční péči nahrazovat spíše ambulantní a denní péčí tam, kde je to možné. I to by podle zprávy přineslo úspory.

Větší roli než doposud by v péči o pacienty měli sehrávat praktičtí lékaři, kteří by mohli léčbu a péči lépe zacílit a rovněž tak ušetřit systému zbytečné náklady a ulevit přetíženým nemocnicím.


Posuňte odchody do penze, zní doporučení

Investice jsou podle zprávy naopak nutné u mnoha psychiatrických ústavů, menších nemocnic a dalších ošetřovatelských zařízení. Kromě toho zdravotnictví potřebuje zavést jednotný monitorovací mechanismus, což by zvýšilo efektivitu systému a kontrolu nad přerozdělováním peněz.

Stárnutí populace pak OECD obecně doporučuje řešit zrušením stropu pro odchod do penze v 65 letech a posunout tuto hranici výše podle toho, jak se bude vyvíjet očekávaná délka života.


David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0 Creative Commons

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Začíná Světový týden očkování. Připomíná pokrok, který zahazujeme

Účet za chřipku? Nejméně dvě stovky mrtvých. Horní odhad jsou dva tisíce

Čunkovy plány s nemocnicí za miliardy u kraje narazily. Bojí se zadlužit